Egypt: strojní opracování kamenů

Hladké strany opracovaných kamenů

Následující video ukazuje fragmenty kamenů, které byly v dávné minulosti strojně opracovány neznámou technologií.

17 Responses to Egypt: strojní opracování kamenů

  1. melman napsal:

    Roky som pracoval s prirodnym kamenom a mam nejake tie vedomosti s opracovanim z prvej ruky,sam som to aj robil,ucil sa to,videl inych odbornikov v akcii: tvrdy kamen sa tazko opracovava aj spickovym dlatom lebo je velmi krehky, dosiahnut pekne drobne detaily v tvrdom kameni je velmi tazke ak nie nemozne,teda klasickym opracovavanim dlatom,v Britskom Muzeu ktore som navstivil nespocetne krat su vystavene obrovske tazke egyptske sarkofagy, ktore jasne nesu stopy po zerezoch od kotucovej dia-pily, nikto to ani neskryva a ked vidite na vlastne oci a dotyk ruky tu neskutocnu dokonalost opracovanych detailov masivnych soch,je pre mna uplne jasne,ze to nebolo vysekavane dlatom,pravidelnost a symetria postav a dokonalost a hladkost povrchu vyraza dych, takto by sme to mozno vytvorili dnesnou technikou ak tak za nepredstavitelnych nakladov a mnozstve casu, otvory skrze tazke bloky su evidentne vrtane, zrejme trubkovym vrtakom alebo vibrujucim nastrojom, vsetko mam nafotene,kazdy to moze nafotit ak chce, a co sa tyka videa, na jednom mieste v minute 1:22 pohlad na plochu s pravidelnou liniou zarezov na podklade mi doverne pripomina lomy,kde sa pouziva rezanie kamena vysokotlakovou vodou,ktora unasa abrazivny material napriklad jantarovy prach, a vytvara sice siroky rez oproti diamantovym nastrojom,ale je setrny ku kamenu, nevytvara vibracie a otrasy…medene dlata, otroci tahajuci kamene po rampach,doba bronzova ci aka ina,evolucia, datovanie veku hornin – to su vsetko teorie a bohapuste vymysly posahancov, ktori si nechcu dat dohromady fakty a vnimat realitu,miesto toho opakuju dookola bludy svojich nenapadnutelnych vedeckych autorit, ktorym sa klanaju v mene osobneho prospechu a spolocenskeho postavenia….asi tak na zaciatok

    VN:F [1.9.22_1171]
    Rating: +2 (from 2 votes)
  2. OKO napsal:

    Vápenec je měkký, opracování relativně snadné i prostředky standardně přisuzovanými do té doby. Zajímalo by mne ale, čím opracovávali žulu. Konkrétně by mne zajímala odpověď od S.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)
    • S. napsal:

      Nevím. Obecně si myslím, že nejspíš používali tvrdé brusné materiály na měkčím nosiči. Napadá mne několik způsobů, ale nemám je vyzkoušené ani jinak ověřené.

      VA:F [1.9.22_1171]
      Rating: 0 (from 0 votes)
      • OKO napsal:

        Škoda. já myslel, že budeš trochu konkrétnější. No já myslím, že ty Xset kilové žulové desky (víka) nejspíš opracovávali a leštili k dokonalosti způsobem, o kterém nemáme ani ponětí nebo tak, jak to dnes děláme my (diamant). Obé ovšem poměrně zásadně mění obvyklou představu o vybavení a pokročilosti tehdejší společnosti.

        VA:F [1.9.22_1171]
        Rating: +1 (from 1 vote)
  3. MarHor MarHor napsal:

    Tradiční zaslepení egyptologové a dějinná výuka ve školách budou tvrdit cosi o měděných dlátech a česneku.
    Je už na čase změnit bláboly ve skutečnou pravdu.

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: +6 (from 6 votes)
    • Sueneé napsal:

      Kdesi jsem slyšel storku: na otázku jak to tedy s těmi měděnými dláty, dělaly, když se tak snadno otupila, jeden archeolog odpověděl, že prý se dlátla často měnila. Že na to byla celá manufaktura včetně distribuce dlát…. :)))
      Celé to zavánělo představou, že na cca pět úderů (kamenným) kladivem potřebuješ jedno nové dláto.

      VN:F [1.9.22_1171]
      Rating: +1 (from 1 vote)
    • S. napsal:

      Obávám se, že o měděných dlátech nejspíš cosi tvrdíte pouze Vy.

      Ve školách se obvykle učí, že Egypt existoval hluboko v době bronzové. Bronz je mnohem tvrdší než měď.

      Na tento rozdíl jsem na zdejších stránkách už několikrát upozornoval. Máte nějaký speciální důvod, proč stále zmiňijete jen měď a nikoliv bronz?

      VA:F [1.9.22_1171]
      Rating: -1 (from 1 vote)

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.