Existovaly dávné vysoce rozvinuté civilizace?

Naše skutečné dějiny nemají s texty ve školních učebnicích nic společného. V legendách a mýtech mnohých národů jsou uloženy vzpomínky na Zlatý věk lidstva a dávné vysoce rozvinuté civilizace, které existovaly na světadílech dnešní vědě neznámých a byly pojmenovány Hyperborea, Atlantida a Lemurie.

Přese všechna utajování množství artefaktů, které se do oficiální verze historie „nehodí“, je čím dál tím více současných badatelů a vědců přesvědčeno, že na naší planetě byly v dávnověku civilizace na velmi vysoké úrovni. Před více než 100 lety o nich psala zakladatelka Teozofické společnosti Helena Blavatská.

Co se, například, můžeme v jejích pracích dočíst o Lemurii: „Jako prameny nám mohou posloužit pověsti různých národů ze všech možných koutů světa – legendy Indie, starověkého Řecka, Madagaskaru, Sumatry, Jávy, ostrovů Polynésie a mýty jižní i severní Ameriky.

Báje „divochů“ a legendy nejbohatší světové literatury, sanskrtského písemnictví Indie, se shodují v tvrzení, že před mnoha tisíciletími existoval v Tichém oceánu velký kontinent, který byl nakonec pohlcen mořem (Lemurie). Jsme přesvědčeni, že většina, ne-li všechny ostrovy, které se rozprostírají od Malajského poloostrova až po Polynésii, byly součástí tohoto později zatopeného obrovského světadílu.

Malajsie, stejně tak jako Polynésie, ležící na opačných koncích oceánu a které údajně nikdy nemohly být v kontaktu, mají stejné báje o tom, že jejich země se rozprostíraly daleko, daleko do moře a že kdysi byly na světě pouze dva světadíly. Jeden obývaný lidmi se žlutou a druhý lidmi s tmavou pletí. Oba kontinenty byly bohy potopeny jako trest lidí za jejich nekonečné spory.

Máme zeměpisné údaje, že Nový Zéland, Havajské ostrovy (pozn. překl.: tehdy Sandwichovy) a Velikonoční ostrov jsou od sebe vzdálené 800-1000 námořních verst (850 – 1070 km). Jejich obyvatelé i ostrovů mezi nimi, jako jsou Markézy, Fidži nebo Samoa a další, se spolu od té doby, co se stali ostrovany, zřejmě nestýkali. Nicméně, všichni tvrdí, že jejich země se rozprostírala velmi daleko až k Asii.

Kromě toho, všichni hovoří nářečími jednoho a toho samého jazyka a mohou si navzájem rozumět, mají stejnou víru a velmi podobné obyčeje. O Tichém oceánu Evropané do doby Kolumba mnoho nevěděli a několik polynéských ostrovů bylo objeveno zhruba před 100 lety. A protože ostrované se od dob, kdy k nim vkročila noha Evropana, tvrdošíjně drží svých legend a mýtů, jsme přesvědčeni, že naše teorie je blíže pravdě, než jakákoliv jiná.“

K dispozici je tedy spousta nepřímých svědectví o existenci kultur na vysoké úrovni ve velmi vzdálených dobách, které zanikly společně se svými kontinenty. Do školních učebnic se tyto teorie nedostávají ani jako hypotézy. A v mnohých muzeích po celém světě jsou artefakty, které dokazují, že skutečné dějiny lidstva se liší od té oficiální verze. Ty se však nevystavují, ale jsou uloženy ve veřejnosti nepřístupných depozitářích. Proto je nemoudré slepě věřit knihám o historii.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 12080 a SS: 100.

7 Responses to Existovaly dávné vysoce rozvinuté civilizace?

  1. Standa Standa napsal:

    Možná by bylo dobré zjistit, odkud vzal autor údaj o vzdálenostech Velikonočního ostrova, Nového Zélandu a Havaje. Ta není 1000 km, ale přibližně 7000 km.

    A to, že obyvatelé neměli kontakty, také nemusí být pravda. Jak prakticky dokázal Thor Heyerdal v polovině 20. století, lze těch 7000 km v Pacifiku zvládnout za tři a půl měsíce na voru.

    • Narcis napsal:

      jedna věc je zvládnout cestu a druhá, úplně jiná je vědět že dopluju někam v přijatelném čase a hlavně že tam bude prostředí k přežití. Takže nějaké vědomosti museli mít už před plavbou. Takoví sebevrazi nebyli aby vyrazili jen tak na zdař bůh. A rozhodně ne na takových vorech s minimem zásob, to by byla jasná sebevražda. Takový vor není karavela s prostorným podpalubím, že. Nehledě na to že na tehdejších vorech určitě nebyly k dispozici konzervy a barely s pitnou vodou.  Pro několik šílených dobrodruhů možná, ale i tak je to silně přitažené za vlasy, natož celý národ na takových vorech, to už je fantasmagorie.

      • Standa Standa napsal:

        Vědomosti o plavbě měli domorodci na tichomořských ostrovech už dlouho. Znali i některé navigační metody (známá je třeba upravená tykev,  nahrazující v Evropě používaný astroláb).

        Místo barelů mohli mořeplavci použít duté stonky rostlin (Heyerdal testoval bambus), pitná voda se dá získat i z deště a vnitřností ryb. Ryby jsou celkem použitelným zdrojem potravy (testova Heyerdal i někteří trosečníci).

        Jinak: k osídlení nemusí cestovat celý národ – stačí několik rodin.

        A v Pacifiku je mnohem víc ostrovů, takže není třeba plout rovnou 7000 km.

         

        • Narcis napsal:

          jenže opět – pokud není na obzoru nic než voda, kdo s trochou rozumu by se pustil na vetchém voru jen tak s tím že možná někam dopluje. Pokud by viděli že je v dáli zem, je to věc jiná a dá se uvažovat o „skákání“  ostrova na ostrov, ale při těch ohromný prostorách Pacifiku je to šílená teorie. Takhle se dá uvažovat u osidlování Karibiku nebo při cestování přes britské ostrovy a Gronské do Severní Ameriky, ale rozhodně ne do nejpustších koutů Pacifiku. Tady teorie o náhodných cestovatelích na vorech či trosečnících neobstojí. A k tomu bych rozhodně neodsuzoval vyprávění domorodců, ti si na bájení ve stylu starořeků nepotrpí, u nich je důležité aby se ústní podání drželo co nejvíc skutečnosti ve vztahu k jejich stupni poznání.

          • Standa Standa napsal:

            Na obzoru není nic než voda, jakmile je loď několik málo desítek kilometrů od pobřeží. I kdyby stála na břehu Eifelova věž, a loď by měla 20 m vysoko pozorovací koš, byla by špička věže k zahlédnutí maximálně ze vzdálenosti 75 km. Plošší ostrůvky zmizí za obzorem třeba už po 20 km plavby. Jenže mořeplavci se odvažují mnohem dál, aniž by v dáli viděli zemi. Ani v Karibiku nebo u Grónska není vidět v dáli země.

            Co se týče přesnosti převyprávění: Hrál jste někdy v děttví „tichou poštu“?

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.