Japonsko: Aura existuje!

Skupina japonských vědců z Tokijské univerzity pod vedením Mia Watanabeho provedla sérii experimentů, při nichž vizuálně zachytila auru člověka, tedy důkaz její existence. S pomocí vysoce sensitivních kamer byli vědci schopni vyfotit zvláštní lidské záření. Poznamenali, že je tato záře nejvýraznější po ránu a zdá se že „uvadá“ k večeru.

Nejviditelnější je v oblasti obličeje, úst, tváří a krku. Odborníci v této technice vidí příslib nové pomůcky při diagnóze a léčbě mnoha onemocnění. Nejasná záře v určitých oblastech těla značí přítomnost nemoci nebo poruchy.

Aura muže a ženy - grafika

Aura muže a ženy – grafika

Je fascinující, že se o existenci aury stále pochybuje, a to přesto že se daří ji fotografovat už desítky let. Průkopníci v tomto oboru jsou Kirlianovi, kteří dodnes fotografují objekty, o nichž se mluví jako o Kirlianovo efektu. Ve své době patentovali mnoho vynálezů zachycujících tuto záři a pořídili mnoho fotografií. Po nějaké době si všimli, že se záře mění od člověka ke člověku.

Kirlianovi se na základě intenzity záře naučili určovat celkovou tělesnou aktivitu, účinnost určitých léků a stejně tak stav orgánů a vnitřních systémů. Dnes je vizualizace osobního záření (GDV) vcelku dobře vyvinutou metodou a může být využita na celkovou analýzu těla. Obrázky slouží pro kvalitativní a objektivní ověřování, zda nedošlo k lékařské chybě.

GDV je založeno na světelných emisích, které se objevují při vysokém napětí elektromagnetických polí. Pokud by se to začalo široce využívat v tradičních diagnózách, doktoři by nejenom mohli snadno určit diagnózy, ale též objevit nemoci, které by se projevily až v budoucnu. To by mohlo významně zlepšit kvalitu preventivní péče.

Kirliánův efekt

Kirliánův efekt

Netřeba dodávat, že v tradiční starověké orientální medicíně byl koncept aury dobře známý a běžně akceptovaný. Východní praktiky, lékařské i spirituální, jsou zpočátku mířené na ozdravení aury, přesněji spirituálního těla dříve, než fyzického. Uzdravení těla fyzického je tedy, dle východních praktik, až důsledkem znovunastolené balance aury. Starověké texty často nabízejí velmi detailní analýzy spirituálního těla – energetick centra, meridiany, kanály a podobně.

 

4 Responses to Japonsko: Aura existuje!

  1. w napsal:

    poznámka pre Standu: experimentálne overené 🙂
    námet na diskusiu: vedeckým estabilishmentom doteraz neuznané 🙂

    • S. S. napsal:

      Pokud je to skutečně ak dobře ověřené, tak proč třeba věta z článku

      „Nejviditelnější je v oblasti obličeje, úst, tváří a krku“ není doprovozena několika ověřenými fotografiemi, ale jen malovaným obrázkem?

      O tom, že povrchové výboje VF je možné zachytit na fotografickou emulzi, se nijak nepřu. Myslím si, že budou ovlivněny vodivostí povrchu těla (která může souviset s kondicí a zdravím).

      Mimochodem: nějak se přerušila naše diskuse o teplotách tavení oceli pod článkem o WTC. Nechcete pokračovat?

      • w napsal:

        mal som dsoť práce okolo domu a v práci tiež, len som sem dnes nazrel.

        Tuším sme skončili niekde pri otázke, či môže interiér WTC a zbytky kerosínu horieť teplotou 1168 C po dostatočne dlhú dobu, aby boli nachádzané kaluže roztavenej ocele aj pár týždňov po kolapse. Vážne som nemal čas sa hrabať v článkoch s dátami, ale keď si prečítam po sebe tú otázku, tak aj bez údajov a hrabaní sa v článkoch si na to viem odpovedať že NIE 🙂
        Ak máš čas a chuť hrabať sa v dátach (verím že ty vždy 🙂 ) tak môžeš kľudne pokračovať, resp. vyvrátiť mi môj názor.

        • S. S. napsal:

          Ne. Ke kalužím jsme se zatím nepropracobvali.
          U nich by mne stejjně nejprve zajímalo, kdo a jak určil, že se jedná o ocel a ne nějakou jinou látku a jak měřil jejich teplotu, konzistenci a velikost.

          Prozatím jsme ale řešili spiš to, při jaké teplotě se zhroutí ocelová konstrukce. Zajímalo mne nejprve, jak jste si ověřoval údaj, o teplotě 1600°, který jste citoval.

          Já se s teplotoru tání odkazoval na binární diagram železo-uhlík, který udává (kromě jiného) teploty tání pro uhlíkové ocele.

          U tepelné závislosti pevnosti ocele (resp. jejího prudkého poklesu v pásmu 400-800°C) jem se odvolával na experimenty, prováděné s ocelí v rámci požárních zkoušek (nesouvisejících s WTC).

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.