Záhady Bajkalu: bajkalský šamanismus

Guru současných mystiků a výzkumníků neznáma Nikolaj Rerich považoval Bajkal za jedno z několika míst na Zemi se zvýšenou koncentrací energie, kde dochází k propojení energetických proudů planety a kosmu.

Těžko říct, co měl Rerich konkrétně na mysli, ale to, že vyjádřil názor všech mystiků, je zcela jasné. Možná stačí přijít na kloub tomu, proč všichni považují jezero za posvátné a jak se to projevuje v praxi.

Šamanismus je nejstarší náboženskou formou, která se víceméně zrodila již v době kamenné, kdy neexistovaly žádné státy a život lidí byl založen jenom na sběru plodů a lovu zvěře. Fakticky byla tato forma náboženského přesvědčení v té či oné podobě rozšířena všude, kde žili lidé.

A dodnes je lehké vysledovat, že tomu tak skutečně bylo, neboť šamani i dnes žijí nejenom na Sibiři, ale také v Africe, Asii i Americe.

Samozřejmě je třeba poznamenat, že šamanismus je rozšířen výhradně v místech s nízkou úrovní vzdělání a celkového rozvoje života. Nejspíše toto je klíčovým prvkem k uchování starodávné paradoxní víry.

Podstata práce šamana spočívá v jeho schopnosti vstupovat do transu a takto komunikovat s posvátnými duchy. Bajkalští šamani tento proces nazývají kamlanie. Slovo kamlať je odvozeno od ťjurského slova kam, což znamená šaman. Ale samotné slovo šaman pochází z tunguzského jazyka a označuje člověka v transu.

Mnozí lidé si myslí, že sibiřský šaman se zabývá výhradně jasnovidectvím a změnami počasí. Ve skutečnosti je právě toto jedna z příčin zachování celé sibiřské kultury a co se týká samotného šamana, ten hraje ve společenském životě malých národ mnohem důležitější roli. Není jenom mágem a duchovním, ale i lékařem a hlavním konzultantem v nejdůležitějších otázkách a lze se bez něj jen velmi těžce obejít.

Aby kamlanie, tedy vstup do transu, proběhl úspěšně, musí si bajkalský šaman bezpodmínečně obléct speciální rituální oblek, odpovídajícím způsobem si pomalovat obličej a také se obklopit a „vyzbrojit“ potřebnými nástroji (např. ohněm, bubnem atd.).

Dále pak okolo ohně shromáždí ty správné lidi, přinese rituální oběť a pronese něco, co je zaříkadlem a zároveň okamžitou vstupenkou do transu. Pomocí chrastítek na oblečení a bubnu přitom vydává rytmické zvuky. Aby zcela převedl svoji mysl na jinou úroveň, vykonává do taktu svérázné pohyby, jež se podobají tanci.

Rytmus se postupně zrychluje a současně se zvyšuje i intenzita zvuku. Proto, aby definitivně vstoupil do transu, využívá lehký omamný kouř, který vychází z ohně, v němž se pálí směs vybraných bylin a hub. Ve výsledku se nejenom šaman, ale i mnozí pozorovatelé ocitají pod silným vlivem hypnotických a halucinogenních faktorů, které je uvádějí do změněného stavu vědomí a umožňují jim tak kontakt s duchy.Do těla šamana mohou vstoupit různí duchové: Země, Nebe, zemřelých příbuzných, zvířat apod. Obsadí celou bytost šamana, který díky tomu může zcela ztratit kontrolu sám nad sebou. Z jeho úst pak vychází podivná řeč, která je považována za bezprostřední komunikaci s duchy.

V závěru může ztratit vědomí. V tom okamžiku duch šamana opustí vlastní tělo proto, aby urovnal a vyřešil zadaný úkol. Rituály jsou odvislé od cílů jednotlivých obřadů. Třeba kvůli přivolání jakéhokoliv počasí není vůbec nutné vstupovat do hlubokého transu.

Velmi podobné scénáře jsou rozšířeny i v jiných kulturách šamanismu ve všech částech světa. Je třeba podotknout, že na těchto rituálech není nic směšného. Z hlediska oficiální a všem dobře známé hypnózy jsou všechny tyto procedury ideální variantou pro vstup do hlubokého transu.

Nicméně samotný fakt prováděného rituálu by nic neznamenal, pokud by neměl praktické využití. Ale i tady existují z čistě pragmatické pozice silné racionální argumenty, které poukazují na důvěryhodnost informací, jež šaman během kamlanie získal.

V podobných situacích mluvíme o roli podvědomí, které disponuje neskutečnými rezervami a možná, že podává člověku skutečně správnou informaci, kterou, jak se zdá, nemohl ve své podstatě vědět. Ono všechno řídí a podle nepřímých důkazů provádí mnohé propočty, ale problém spočívá v tom, že nejsme schopni tyto informace převést do jazyka, který je pro naše vědomí pochopitelný.

A v takovýchto změněných stavech vědomí, jako např. při těchto obřadech nebo při mimotělesných cestách, které jsem studoval, vstupuje vědomí člověka do přímého kontaktu se zdrojem vysoce výkonného vnitřního počítače.

Pravdou je, v šamanismu zůstává málo prostoru pro vlastní kontrolu, ale i bez toho může být výsledek naprosto seriózní.

Takže, i když budeme vycházet z nejvšednějších vědeckých poznatků, lze efektivitu šamanismu považovat za opodstatněnou v takových otázkách, jako je určení počasí, budoucnosti, metod léčení apod. To je důvod, proč není nutné stavět se skepticky k podobným praktikám.

V určité míře mohou být silnější, než jakékoliv jiné metody západního světa. A co víc, obřad kamlanie může předčít jiné, současné vědě známé praktiky, které se týkají práce s vědomím.

Ale není možné si myslet, že se stačí jenom patřičným způsobem obléct a rytmicky bušit do bubnů, abychom se mohli považovat za šamana. To rozhodně nejsou ty základní podmínky. Sami šamani přiznávají, že v jejich prostředí existuje mnoho „maškar“, které nic neumí a tímto způsobem pouze diskreditují veškerou šamanskou kulturu před nezaujatými pozorovateli.

Jde o to, že šamanem se člověk musí narodit a nejčastěji to znamená mít mocného duchovního ochránce, který se předává jenom v rámci odkazu předků. Existují i jiné cesty a možnosti, jak se jím stát, ale ty jsou velmi ojedinělé.

Z hlediska zdravého rozumu je možné dědičný šamanismus vysvětlit genetickou dispozicí k podobným věcem, jenž má zcela neškodné a pochopitelné tvary, jako jsou rozvinutá představivost, umění lehce měnit stavy vědomí, vysoké ambice apod.

Velký zájem vyvolává také to, že stejné rituály jsou rozšířeny po celé Zemi. To nemůže být pouhá náhoda. Podle mého názoru je to známka účinnosti metody, která je universální pro kontakt s podvědomím a která se snáze reprodukuje právě v této podobě (rytmus, zvuk, omamná vůně atd.). Nejspíš proto se téměř shodné rituály objevují jak v horké Africe, tak i chladné Sibiři, tedy v místech, která od sebe dělí mnoho tisíc kilometrů.

Grandfather Tezlcazi Guitimea Cachora

Často si myslíme, že někde daleko to může být lepší, než u nás. Stejně přemýšlí všichni lidé na naší planetě. Snad proto mexický šaman Cachora už dlouhá léta sní o tom, že se dostane k nám, k našemu rodnému Bajkalu.

Situace je zajímavá tím, že právě tento Cachora je pravděpodobně prototypem mnohým tak dobře známého dona Juana z díla Carlose Castanedy.

Mystikové v naší zemi již mnoho let blázní radostí z Castanedových knih, zatímco jejich hlavní hrdina touží po pobytu u nás.

Pro jakéhokoliv šamana, ať žije kdekoliv, je Bajkal tím nejkultovnějším místem.

A právě takové vnímání věcí pobízí dědečka Cachoru (Grandfather Tezlcazi Guitimea Cachora), jednoho z nejznámějších šamanů Mexika, k tomu, aby si přijel vyměnit zkušenosti se svými sibiřskými příbuznými, které považuje za nejpokročilejší na světě.

To vypovídá o tom, že se nemusíme přespříliš vášnivě zajímat o vzdálené kultury a víry, jejich praktiky a názory. Na území Ruska existují neméně staré a neméně rozvinuté kultury, které nám nabízejí neméně zajímavé magické praktiky.

Proč je tedy Bajkal kultovním místem šamanů? Podle pověr se právě v oblasti Bajkalu nachází sakrální centrum celé severní polokoule. Pokud je to tak, pak se toto centrum nachází na největším ostrově jezera, kterým je Olchon. Při přesnějším určení místa by se pak jednalo o mýtinu pod názvem Světový strom, blízko vesnice Charanci.

Toto je místo, kde se často konají nejdůležitější události ve světě šamanismu. Tady probíhají obřady kamlanie, věnované životně důležitým a nejnaléhavějším otázkám celého lidstva. Sem se pravidelně sjíždí představitelé celého šamanského světa.

Je pozoruhodné, kolik lidského snažení se soustředilo kolem jezera, které je důležitou ekologickou zásobárnou světa. Nachází se zde největší rezervoár sladké vody a jeho výhodná geopolitická poloha neustále vzbuzuje zvědavost všech sousedů. Neskutečný ztracený svět s těmi nejunikátnějšími rostlinami a zvířaty.

A jak se ukazuje, je to centrální místo všech mystiků planety. Co v sobě ještě ukrývá? A je vůbec možné, že je opravdu tím nejjedinečnějším místem na Zemi?

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 10547 a SS: 100.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.