20 faktů o chrámovém komplexu Göbekli Tepe

9770x 05. 01. 2019 1 čtenář

Původní obyvatele oblasti známé jako Göbekli Tepe tvořily, podle mínění archeologů, organizované skupiny lovců gazel. Archeologové se domnívají, že právě tito lidé, živící se lovem a sběračstvím, stáli u zrodu starověkého chrámového komplexu, který je nejméně o 6 a půl tisíce let starší než slavný Stonehenge a dokonce o 7 tisíc let starší než nejstarší pyramida v Gíze. Chrám Göbekli Tepe, jehož staří se tak odhaduje na více než 12 tisíc let, je jednoznačným důkazem sofistikované společnosti, která zde existovala před desítkami tisíc let.

Chrám se nachází nedaleko starobylého města Urfa na území dnešního Turecka a dodnes je považován za jedno z nejdůležitějších starověkých nalezišť v historii lidstva.

Odborníci stále vedou pouhé domněnky o tom, kdo a jak vlastně tuto úctyhodnou stavbu před více než 12 tisíci lety vybudoval. Přitom udávané časové učení je založené pouze na organických sedimentech a nic to reálně nevypovídá o době, kdy byly kameny doopravdy na místo dopraveny.

Göbekli Tepe je považován za vůbec nejstarší chrám na světě, přičemž z celého komplexu bylo doposud odkryto méně než 10%. Ať už chrám postavil kdokoliv, vybudoval jej tak, aby se i ty nejzazší části ukryté hluboko pod zemí dochovaly. Někteří archeologové tvrdí, že chrám sloužil jako pohřebiště, přestože pro to reálný důkaz nenašel.

Göbekli Tepe bývá mnohými označován jako Stonehenge na poušti nebo také jako Turecký stonehenge. Chrám je tvořen komplexem převážně kruhových a oválných kamenných útvarů posazených na vrcholu kopce. Prvotní ohledání místa provedli v 60. letech minulého století antropologové z univerzit v Chigacu a Istanbulu; shodli se na tom, že se jedná o uměle navršený pahorek sloužící jako starověké pohřebiště. Výzkumníci odhadují, že stavba vznikla před 12 tisíci lety, tedy minimálně 10 tisíc let před naším letopočtem.

Badatelé dodnes nedokáží vysvětlit, jak je možné, že na území Horní Mezopotámie v době konce poslední doby ledové, kdy se lovci a sběrači dennodenně zaobírali otázkou vlastního přežití, vznikla takto technicky vyspělá stavba. Podle mínění badatelů jako jsou Graham Hancock a přátel je stavba spíše starší a byla úmyslně překryta zeminou před poslední velkou potopou, aby byla zachována pro budoucí generace. I archeologové přišli na to, že stavba byla někým úmyslně zakonzervována. K zakrytí pak došlo jistě o několik generací později než byla postavena. Souvislosti nám unikají.

Prvotních novodobých vykopávek se ujal v roce 1995 za pomoci Německého archeologického ústavu profesor Klaus Schmidt. Z dosavadních výkopových prací a geomagnetických výsledků vyplývá, že se na místě nachází minimálně 20 kamenných kruhů, kterým archeologové říkají svatyně. Všechny kamenné pilíře v chrámu jsou ve tvaru písmene T a dosahují výšky 3-6 metrů. Každý z pilířů váží okolo 60 tun. Dokonce i současné technologie by si jen stěží poradily s přesunem a rozmístěním 60-tunových kamenných pilířů uvnitř komplexu Göbekli Tepe.

Výzkumy odhadují, že v době vzniku stavby by bylo k přesunu kamenných pilířů zapotřebí minimálně 500 lidí. Kdo a jakým způsobem je však organizoval a řídil, obzvlášť v době, kdy lidstvo podle mínění archeologů fungovalo výhradně na pudu sebezáchovy? Pokud by měli archeologové pravdu, pak by visela ve vzduchu dost zásadní otázka, jakým způsobem pravěký lovec a sběrač dopravil a umístil mohutné kameny uvnitř starověkého chrámu. Na to neznají odpověď.

Dnešní inženýři se shodují na tom, že stavba rozměrů Göbekli Tepe vyžadovala nejen odborníky na těžbu a dopravu, ale také projektanty a stavební dozor. Způsob organizace práce v místě chrámu je důkazem toho, že již před více jak 12 tisíci lety autoři stavby disponovali určitými znalostmi základních organizačních systémů a hierarchie. A nebo museli disponovat vyspělou technologií, která dramaticky překračuje hranice představivosti našich současných vědců.

Někteří antropologové věří, že kamenné pilíře v Göbekli Tepe mohou představovat lidské bytosti, neboť jsou na nich vyobrazeny reliéfy lidských končetin. Našli se v nich vyryty však i abstraktní symboly a různé piktogramy. Lidsky vyhlížející figury mají některé podobné rysy se sochami na Velikonočních ostrovech nebo s vyobrazením bohů z Bolívie v Tiahuanaco.

Další výzkumy odhalily i nálezy vyobrazených podob zvířat, nejčastěji lišek, hadů, divočáků a vodních dravců. Našly se pak i reliéfy zvířat, která neznáme a svých tvarem připomínají spíše něco z doby pravěku.

Klaus Schmidt dostal za podezřelých okolností infarkt (2014) právě době, kdy byl případ nejvíce medializován a vyvolával velké vášně ve vědeckých kruzích pokud šlo určení stáří a smyslu stavby.

Podobné články

Napsat komentář