«« »»

Anton Parks – Hvězdné brány a vesmírné lodě

12. díl seriálu: Anton Parks: Studnice informací o dávné historii lidstva. Doposud vyšlo 12 dílů.

Důležitá sídla Gina’abul, známá Parksovi, jsou roztroušena do vzdálenosti několika set světelných let od Země. Člověk se diví, jak mohli Gina’abul cestovat z tak odlehlých míst a zda vzdálenost měla pro ně nějaký význam. Hraje nějakou roli v nekonečných válkách mimozemšťanů vzdálenost hvězdných systémů? Podle našich zkušenosti na této planetě, sféra vlivu ztratila svůj lokální význam, jakmile jsme zvládli techniku vysokorychlostního mezikontinentálního cestování. Gina’abul to zřejmě zvládli v kosmickém rozsahu, ale jak to dělali?

Podle Parkse, jsou klíčem k mezihvězdnému cestování hvězdné brány, v jazyku Gina’abul nazývané Diranna. Tyto hvězdné brány byly vždy v primárním zájmu pro bytosti, zvládající techniku cestování vesmírem. Každá jejich planeta měla mnoho bran Diranna. Co se týče Gina’abul, bylo víceméně obvyklé, že vytvářeli centra, kde byly Diranna soustředěny.

Unulahgal (hlavní město planety Nalulkára), disponovalo největší Diranna celé planety. Bylo pravidlem, že odsud odlétaly největší lodě do mezihvězdného prostoru. Přesněji k jejich funkci: je zřejmé, že Diranna jsou ústí hyperprostorových tunelů, ve kterých neexistuje pojem času. V tunelech se čas doslova zhroutí do sebe, působením koncentrovaných částic záření, když obrovská koncentrace částic záření zpomaluje čas. Tyto tunely jsou tvořeny částicemi, pohybujícími se takovou rychlostí, že je pojem času zrušen.

Takových nadčasových tunelů je bezpočet. V anatomickém měřítku je můžeme jen hrubě přirovnávat s cévami, sloužícími k vyživování orgánů těla. V měřítku prostorové geometrie  tyto brány fungují stejným způsobem, když propojují všechny planety a každou hvězdnou soustavu, která je spojena se svými sousedy, každá galaxie je takto propojena s dalšími atd…

Ve skutečnosti nadčasové tunely dovolují komukoli v tomto vesmíru cestovat do jiného bodu vesmíru rychleji než světlo. Tunely jsou neviditelné pro lidské oko, neboť vibrují na tak extrémně krátké vlnové délce, že v našem trojrozměrném světě nic takového nelze zjistit.   Světlo je duální povahy, skládá se z drobných částic, které jsou vlastně vlny, podle toho, jak je pozorujeme. 4 GigirlahNadčasové tunely jsou tvořeny výhradně částicemi typu, který známe jako tachyony, které jsou vibračně navzájem propojeny a šíří se podobně jako světlo, avšak rychleji. Tachyony vytvářejí pole jemné energie a doplňují hypotetickou chybějící hmotu a energii vesmíru, kterou dnešní vědci stále hledají…(Temná hmota.)

Je pozoruhodné, že starověcí Egypťané používali stejné slovo pro brány a hvězdy. Tento termín byl Seba. Jeho Gina’abul-sumerský rozklad označuje smysl: jeho slabiky SE-BA znamenají jas, který se otevírá nebo to, co dává světlo. Starověké egyptské obydlí bylo postaveno bez oken, s cílem zabránit tomu, aby velké teplo zvenku pronikalo dovnitř. Pouze vstup do objektu byl otvorem, kterým vcházelo světlo.

Další výklad je také možný díky sumerskému homonymu: SE-BÀ = světlo života a SE-BA7, znamenající světlo duší nebo které rozděluje světlo. Tyto definice podle Gina’abul-sumerského slabikáře dovolují lepší pochopení, proč egyptské Seba se nevztahuje sémanticky pouze na brány nebo hvězdy, ale také na výuku a učení. Všichni víme, že světlo je synonymem pro vědomí a moudrost…

Slovem Iníuma (mocná síla expedice, která cestuje v čase) byly nazvány vesmírné lodě, které sloužily k cestování ve vesmíru. Iníuma byly druhem lodí na velké vzdálenosti, lodě Gigirlah (termín v Emešà pro Gina’abulskou vesmírnou loď, má význam intenzivně zářící kolo), byly speciálně konstruované lodě pro pohyb ve vesmíru v hyperprostoru, kde neexistují trojrozměrné překážky. Lišily se od tradičních lodí UFO pouze v tom, že byly mnohem větší, určené k přepravě asi dvou set osob.

Brány Diranna jsou  pouhým okem neviditelné, vzhledem k jejich vibraci a obvykle velmi malé velikosti. Ty hustší zůstávají většinou na stálé pozici, zatímco ty méně husté se často pohybují po povrchu planety, jako běžné částice.

Iníuma a Gigirlah (známé v Margíd’da) využívaly neutralizační technologii  setrvačnosti. Další třída lodí, nazvaných Mú-u, vystavovala osazenstvo plným účinkům zrychlení, podobně jako dnešní pozemské rakety, tyto však nebyly určeny pro cestování přes Diranna. Byly jen pro místní přesuny z bodu do bodu na povrchu planet nebo mezi povrchem a oběžnou drahou.

Tyto lodě jsou často na Zemi pozorovány a nazvali jsme je létající talíře nebo UFO.

 

Předcházející články najdete zde.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, autory v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 08008 a SS: 100.

One Response to Anton Parks – Hvězdné brány a vesmírné lodě

  1. Looper napsal:

    Kdoví jak to ve skutečnosti je.
    Teleporty jsou součástí mnoha pohádek. Je otázka však, která část pohádek vyšla z lidské fantazie a která je předávanou zkušeností.

    Když vědci naměřili, že neutrina letí někdy rychleji, než světlo, tak se to snažili zamaskovat… proč?

Napsat komentář