Anunnaki a pravda o původu Velikonoc

519454x 26. 04. 2019 1 čtenář

Velikonoce jsou každoročním svátkem, který je slaven v celém Křesťanském světě a to i přesto, že v Biblických textech Starého a Nového zákona není o tomto svátku jediná přímá zmínka, jenž by podněcovala k této tradici.

Abychom byli ještě více konkrétní – Bible se žádným způsobem nezmiňuje o Velikonočních vajíčkách, košicích, králících, pomlázkách, větvičkách, nebo půstu. J. R. Terrier naopak trefně poukazuje na to, tyto symboly mají hluboký odkaz v pohanských rituálech sahajících až kamsi do dávné minulosti Babylonu a možná ještě dále za hranice historie Sumeru.

Odkud tedy pochází tradice slavení Velikonoc?

Terrier odkazuje na pradávný festival, který se slavil již před mnoha tisíci lety v dávné minulosti ještě vůbec než se měly stát události kolem Ježíšova zrození, smrti a vzkříšení.

Anunnaki a Velikonoce

V angličtině je pro Velikonoce používán výraz Easter, což má zjevnou spojitost s Easter nebo spíše Ištar (Ishtar), což je asyrská verze sumerského jména INA.NNA. (Což je mimochodem ve Slovanském světě základ jména Anna.) V proudu historie jsou této bytosti přisuzovány různé role a vlastnosti.

Například podle výkladu Erika Poltoraka (blízký přítel Zecharia Sitchina) byla INA.NNA chápána jako princezna pocházející z nebe, jež nastavila sedm trendů v módě. Nosila zvláštní přilbu, ze které vycházelo zvláštní potrubí a jejím symbolem byla věc připomínající džbán.

Je často v Sumerských textech zmiňována v souvislosti s novými technologickými pokusy a postupy. Též je popisována jako letec (pocházející z nebe) a zobrazována s křídly.

Podle Terriera je pak Inanna jednou z nejdůležitějších postav sumerské historie. Byla vnučkou EN.LIL, který byl synem ANU. ANU je též někdy chápán jako bohem (z) nebes – nejvyšším z klanu ANU.NNA.KI. Byl též vnímán jako ústřední postavou prvního panteonu bohů ve světě lidí. Podle sumerských klínopisných destiček, ANU navštívil KI (Země) jen dvakrát. Podle Antona Parkse byl se Zemí spojen na dálku. Jeho příkazy vykonával sněm v čele s EN.LIL.

V historii mladších civilizací, které jistě odkazovali na tradici Sumeru je INA.NNA vnímána především jako bohyně plodnosti.

Babylonská tradice

V textech Jan [8:44], Korinským [2:11:14], Petr [1:5:8] je Ištar Babylonskou bohyní, podle které jsou Velikonoce (anglicky Easter) pojmenované. Ištar je ale též jiné jméno pro Semiramis – manželku Nimroda. Oslava tohoto svátku byla podle těchto textů iniciována právě popotopní civilizací v čele s Nimrodem a Semiramis (aka Ištar/Ishtar aka Easter aka Inanna). Pro úplnost jen doplňme, že pradědečkem Nimroda je Noe (Noah). Noah přišel na svět umělým oplodněním.

Byli to právě oni, kterým je připisován nápad postavit tzv. Babylonskou věž. Též je jim přisuzováno, že se stali zakladateli tehdy novodobého náboženského kultu, který se stal východiskem pro mnoho současných světových náboženství. Sami sebe (Nimrod a Semiramis) ustavili do role bohů.

Nimrod byl uctíván jako Sluneční bůh. V řadě kultur té doby byl pak znám pod různými jmény: Samas, Attis, Uti, Merodach / Marduk, Nimus, Bel / Baal, Moloch, Tammuz. Ten seznam by mohl pokračovat. Zmiňme přeci jen ještě jednu podobu a tou je jistě Egyptský sluneční bůh RA. (Jméno Bel je též dáváno jako alias pro EN.LIL.)

Babylonci oslavovali den Ištar/Easter/Velikonoc jako návrat bohyně jara – znovuzrození nebo též reinkarnace bohyně přírody. Babylonská legenda říká, že každý rok na jaře padne z nebe obrovské vejce (že by archaický popis ETV?) a přistane v oblasti řeky Eufrat.

Rybí bůh

Ceremoniální roucho současných papežů svým vzhledem kopíruje vzhled, který mělo ceremoniální roucho pradávných kněží Dagonů. Náhoda to nejspíše nebude, protože Sumerské klínopisné tabulky praví, že když EN.KI (jeden z vedoucí skupiny ANU.NNA.KI) přistál poprvé na KI (Zemi), jeho loď dopadla do vody/moře. Když se loď vynorila na hladině, EN.KI z ní vystoupil v objeku připomínající svým povrchem šupinaté tělo ryby (skafandr?).

O tisíce let později byl onen klíčový moment příchodu rybího boha stále připomínán při různých ceremoniích v Akkadských, Asyrských a Babylonských kulturách…. a jak se zdá tradice se skrytě zachovala do dnešních dnů.

Enki

Enki

Hledání vajec

Ištar se každý rok na jaře měla vyloupnout ze svého vajíčka (možná interpretace: přistát ve své lodi ve tvaru vejce na Zemi). Ten kdo její vejce při této výjimečné spatřil spatřil mohl doufat ve zvláštní požehnání.

Že by možná odtud pramenila ona tradice hledání resp. sbírání velikonočních vajec?

Přitom veškerá symbolika spojená s Velikonocemi je zjevně silně historicky svázana s každoročním příchodem Ištar. A to jak co se týče (malovaných) vajíček a nebo velikonočního zajíce. Přitom se do toho míchají tradice pohanských svátků plodnosti a aktivace spirituální sexuality. Tenhle mix tradic napříč tisíciletími pak převzali Římané. Odtud pak vedla cesta k císaři Konstantinovi, který Velikonoce ukotvil do církevní tradice během Nikajského koncilu. Že šlo v tomto případě o čistou politiku moci, vychází z podstaty věci.

Dalšími (pohanskými) tradicemi, které se dochovaly do dnešních dnů jsou například různé oběti královně nebes: čerstvě řezané květiny, housky zdobené kříži a koláče ve tvaru hvězdy. V některých tradicích přežívá též obliba v nových svátečních šatech. Vestalské panny nosily na hlavách navíc zdobené čepice (odkaz na zvláštní přilbu INA.NNA?) ve snaze symbolicky urychlit příchod Ištařina vejce z nebe a tedy urychlit tak reinkarnaci bohyně jara.

Návaznost na okultismus a satanismus

Slovo SATAN má zjevně základ v sumerském výrazu SA.TAM, což se překládá jako správce. Tento výraz by často používán v kontextu SA.TAM E.DEN – tedy správce Edenu, přičemž slovo E.DEN by se správně podle Antona Parkse mělo překládat jako ohrada pro divokou zvěř. Z toho pak vychází i správce ohrady divoké zvěře. Tou divokou zvěří bylo LULU.E.MELO, což je výraz pro smíchaná bytost, která vznikla křížením genofondu ANU a ADA.PA (opice). V sumerských textech se pak mluví o dvou správcích. Hlavním byl EN.LIL, který s LULU.E.MELO komunikoval prostřednictvím svého podřízeného správce EN.KI.

Chápání satanismu jako svého druhu náboženského směru se liší. Podobně jako existují různé formy jiných náboženství hlavního proudu, existují i různé intepretace podstaty satanismu.

Dnešní Velikonoce (Easter) ve světovém okultismu. Okultní satanistický kalendář se skládá ze 4 period po 13 týdnech. Všimněte si, že když vynásobíte 13 * 4 = 52, což odpovídá současnému kalendáři na počet týdnů v roce.

Okultisté věří, že čísla v sobě skrývají magickou sílu. Tímto tématem se velmi intenzivně zabývá numerologie.

(V numerologii existují různé systémy výkladů. Základní interpretace sahá opět až do doby Babylonu.) Podle numerologie číslice 6 představuje představuje člověka a číslice 7 božskou dokonalost nebo boha. V okultním či satanistickém světě pak číslo 13 představuje stav člověka, ve kterém dosáhl božské dokonalosti, sebepoznání, nebo také osvícení.

Podle jednoho učence z 8. století jménem Venerable Bede jméno Easter (cz: Velikonoce) je odvozeno ze skandinávského Ostra a nebo germánského Ostren či Eastre. V obou případech jde o jména označující bohyně plodnosti.

Oslavy pro tyto bohyně se konaly vždy na první den jarní rovnodennosti (21.03.)! K tradici patřily králíci, červená vejce a obecně dárky. To vše bylo svázáno se znovuzrozením a plodností.

Podobné články

5 komentářů k "Anunnaki a pravda o původu Velikonoc"

Napsat komentář