Badatelé odhalují tajemství původu zlata

6935x 21. 02. 2018 1 čtenář

Otázka původu a vzniku zlata fascinuje lidstvo již od starověku. Skupina vědců z celého světa nyní přispěla svým bádáním k zodpovězení této otázky.

Mezinárodní skupina vědců vrhla nové světlo na původ zlata. O vzniku zlata se spekuluje již dlouho, přesto však doposud nebyla předložena odpověď, která by přesvědčila vědeckou komunitu. Výsledek práce těchto vědců byl nedávno zveřejněn v online-odborném časopise Nature Communications. Z jejich zkoumání vyplývá, že se zlato dostalo na zemský povrch z nejhlubších oblastí naší planety. Tak vnitřní pohyby země napomáhaly k vzestupu a koncentraci tohoto vzácného kovu. Vědci našli důkazy tohoto děje v argentinské Patagonii. V této oblasti byla registrována první naleziště zlata na jihoamerickém kontinentu. Výzkumníci patří k různým univerzitám v Čile, Austrálii a Francii. Mezi nimi je také José María González Jiménez – badatel z oddělení pro mineralogii a petrologii na univerzitě v Granadě.

Nitro Země je rozděleno do tří hlavních vrstev:

  • kůra
  • plášť
  • jádro

„Minerály, které získáváme, a které podporují naši ekonomii, se nachází v zemské kůře. A ačkoli jsme odborníky v jejich využívání, víme pořád jen velmi málo o jejich pravém původu. Hledání zlata motivovalo migraci, výpravy a dokonce války, ale jeho původ je jednou z hlavních otázek v oboru průzkumu ložisek“, uvedl výzkumník.

Plášť je vrstva, která dělí jádro od kůry. Kůra, na které žijeme má různou tloušťku. Pod oceánem je to asi 17 km a pod kontinenty asi 70 km. „Tato hloubka je pro lidstvo nedosažitelná. V současné době nemáme prostředky, potřebné k dosažení pláště. Dokud nebudeme mít tuto možnost, nemůžeme získat žádné další přímé informace o plášti“, konstatuje odborník.

Nicméně se k nám může materiál z pláště dostat díky vulkanickým erupcím, neboť při výbuchu sopky mohou být malé úlomky hornin z pláště (neboli xenolity) transportovány až na povrch. Xenolit (doslova „cizí hornina“) je fragment cizí horniny, nalezený ve vrstvě, která má výrazně odlišné složení.

Tyto vzácné xenolity byly co nejpečlivěji prozkoumány. Vědci v nich objevili nepatrné částečky zlata, které odpovídají tloušťce lidského vlasu. Jsou přesvědčeni, že jejich zdrojem je hluboký plášť.

Ve středu zájmu výzkumu stála oblast masivu Deseado v argentinské Patagonii. Tato provincie má jedno z největších nalezišť zlata na světě a ve zdejších dolech se ještě pořád těží. Vzhledem k tomu, že je na tomto místě v zemské kůře koncentrace zlata velmi vysoká, vědci byli schopni zjistit, proč jsou minerální naleziště omezeny na určité regiony planety.  Jejich hypotéza je, že plášť pod touto oblastí je jedinečný, takže má díky své historii sklon vytvářet na povrchu ložiska zlata.

„Tato historie sahá 200 milionů let nazpátek, kdy Afrika a jižní Amerika tvořily jeden kontinent“, říká González Jiménez.„Jejich rozdělení bylo způsobeno stoupáním „plášťového hřbetu“ v plášti země, který rozlomil zemskou kůru a tím ovlivnil oddělení obou kontinentů. Stoupání tohoto plášťového hřbetu vytvořilo doslova opravdovou chemickou továrnu, která obohatila zemský plášť různými kovy. Toto by později mělo vytvořit podmínky pro vznik ložisek zlata.“

„Tentokrát byl proces způsoben zasunutím jedné tektonické desky pod druhou (subdukcí), která umožnila cirkulaci tekutin bohatých na kovy skrze trhliny. Proto se mohly kovy shromažďovat a v blízkosti povrchu ztuhnout“ dodal vědec. Výsledky vědeckého týmu vrhají nové světlo na tvoření nalezišť nerostů, jejichž původ je obvykle připisován zemské kůře. Tyto nové vědecké poznatky by mohly přispět k pokročilejšímu průzkumu ložisek nerostů, které berou ohled nejen na povrchové nebo rentgenové snímky kůry, ale také zkoumají hloubku pláště. Je však jisté, že Země není žádným obrovským výrobcem zlata. Výskyt zlata na Zemi vede zpátky do doby, kdy se naše planeta tvořila. Jak se Země formovala, přijímala z vesmíru různé prvky, jako je nikl, železo a pravděpodobně také zlato.

Zlato bylo napřed vytvořeno masivními hvězdami během velmi krátké doby: při jejich násilném zániku jako Supernova. Zatímco se hroutí do neutronové hvězdy nebo do černé díry, panují extrémní podmínky v jejich vnějších vrstvách, které jsou explozivně odpuzovány. Atomy zde v krátké době pojmou velmi mnoho neutronů, stávají se nestabilními a znovu se rozpadávají. Prvky takříkajíc putují periodickou soustavou, protože se jejich protonové a tím i jejich pořadové číslo mění. Z niklu je měď, z paladia stříbro a pravděpodobně také z platiny zlato.

Podobné články

Napsat komentář