Český akademik a mimozemšťané

35080x 20. 06. 2017 1 čtenář

František Běhounek byl významným a uznávaným českým fyzikem. Byl studentem u slavné Marie Curie (jediného člověka, který obdržel dvě Nobelovy ceny), znal se osobně s mnoha slavnými vědci své doby, po 2. světové válce pak organizoval jaderný a radiační výzkum v Československu. Patrně nejsilnější zážitek, který Běhounek zažil, byla jeho účast na polární expedici Umberta Nobileho v roce 1928. První výpravy v roce 1926, při níž Nobile s Roandem Amundsenem přeletěli vzducholodí severní pól, se zúčastnily jen jeho přístroje a sám Běhounek zůstal na Špicberkách. Na druhou výpravu si jeho účast Nobile osobně vymínil u Mussoliniho a Běhounek pak během letu zkoumal polární kosmické záření. Po ztroskotání vzducholodi Italia přežívali trosečníci jen s malými zásobami mnoho týdnů na ledové kře, než byli díky obrovskému svému i mezinárodnímu úsilí zachráněni.

Kromě své vědecké práce byl Běhounek také spisovatelem, který nepsal jen odborné články jako ostatní vědci. Psal populárně naučné knihy, ale i dobrodružné a sci-fi romány pro mládež. Téma ztroskotání, které sám zažil, se pak táhne jako červená nit celou jeho beletrií.

Pro nás je zajímavé především to, co ve svých knihách píše o Vesmíru, mimozemšťanech a tajemných technologiích.

Asi nejzajímavější je jeho trilogie Akce L, Robinsoni Vesmíru a Na dvou planetách.

První z knih popisuje výpravu mladých brigádníků na Měsíc. Polovina knihy je věnována vykreslení úspěchů i neúspěchů vědy, předcházející vlastnímu ději románu. Jsou ukázány nové zdroje energie, paprsky, které rozpouštějí hmotu, rozvoj lékařství, zemědělství i kosmických letů. Ve druhé části knihy je pak autorovo oblíbené téma ztroskotání na Měsíci, které vede k objevu mimozemské (marťanské) kosmické lodi. Je dobré podotknout, že Běhounek psal tento román dávno před tím, než Clarke a Kubrick vytvořili svou Vesmírnou Odysseu.

Děj románu Robinsoni Vesmíru (opět Běhounkovo oblíbené téma ztroskotání), trochu zápletkou připomíná mnohem později vzniklý film Armagedon. Z dalekého Vesmíru přilétá obrovská kometa či planeta, která hrozí srážkou zničit Zemi. Lidé vypraví kosmickou loď, která na ní má rozmístit jaderné nálože. Původní plán se sice nezdaří, ale Země je zachráněna a posádka, uvízlá na kometě, musí hledat cestu k záchraně. Možná tím románem předchází pozdější zprávy o Nirimbu, ale třeba jen ideově navazuje na Verneův román Na Kometě.

Román Na dvou planetách v češtině nevyšel. Ze zpráv o polském překladu vyplývá, že popisuje, jak je lidstvo zkoumáno vyspělou mimozemskou civilizací. Protože tento román vyšel už za hlubokého komunismu, je věnován především kritice americké společnosti. Mimozemské sledování lidstva je ale také dodnes živým tématem

Zajímavý je také román Projekt Scavenger. Odehrává se v daleké Antarktidě, kde se zločinný vědec pokouší pomocí speciální antény ovlivnit energii radiačních pásů a ovládáním počasí získat moc. Tímhle románem Běhounek reagoval na objevy van Allenových pásů – a vlastně předpovídal obavy, které později vzbudil HAARP.

Další Běhounkovy romány se dotýkají ještě témat mutací a existence tajné německé základny (kterou umisťuje do Afriky), ale to podstatné z hlediska exopolitiky je ve výše zmíněných knihách. Otázkou pak je, jestli těmi tématy chtěl jen ozvláštnit děj a zaujmout (všechna ta témata patří do zlatého fondu sci-fi, který se rozvíjel už od 19. století), nebo tušil víc než jeho současníci. Podobně je tato otázka platná i pro další podobné zprávy dnes.

Podobné články

3 komentářů k "Český akademik a mimozemšťané"

  • Standa Standa napsal:

    Proč by to měla být kontroverzní otázka?

    Jak Verne tak Běhounek sledovali dobové objevy a trendy. Oba je pak podle své fantazie domýšleli.

    • Sueneé napsal:

      To vychází z podstaty věci principu myšlení. Je to syntéza informací, které máš k dispozici. Je v tom synergický efekt – není ale bezedný.

      O tomto fenoménu se vedou diskuse na AA. Kde lidé jako Nikola Tesla nebo Albert Einstein brali nápady? Jak je možné, že nápad na žárovku nebo telefon mělo ve stejnou dobu více lidí? Kde Němci vzali manuály na stavbu létajících talířů?

      Tesla uvádí, že komunikoval (měl channeling) s jinými bytostmi. Stejně tak Einstein uváděl, že myšlenky přicházeli – on nevěděl jak, ale měl pocit, že je to jako poselství.

      To nijak nesnižuje talent lidí, kteří myšlenky zhmotnili… pouze to postihuje fakt, že oni pouze interpretovali informace, které jsou již dávno v prostoru vesmíru k dispozici – stejně tak jako spoustu dalších věcí, pro které nemáme ani pojmenování a přesto jsou možné – Vesmír s nimi umí pracovat – jen pro nás jsou zatím neznámé.

      Pánové Běhounek a Verne se dostali k informacím způsobem, které tu byly vždy. Oni je zachytili jako své myšlenky a převedly je do literární podoby.

      V případě Vernea se někdy uvádí, že měl šanci nahlédnout do budoucnosti. V případě Běhounka se zase nabízí možnost, že se osobně při svých polárních cestách setkal s ET.

  • Sueneé napsal:

    Velmi zajímavé. Jistě lze říci, že byl podobný vizionář jako Julius Verne. U něj je také dost kontroverzní otázka, kam chodil na ty nápady. :)

Napsat komentář