«« »»

Čína vyslala lunární vozítko na Měsíc

Na cestu k Měsíci vydala raketa, nesoucí lunární modul Jutu. Čína se tak po Rusku a USA stane třetí zemí, jejíž stroj se projede po povrchu nejbližšího vesmírného souseda Země.

Šesti nezávisle poháněnými koly je Jutu podobný americkému Curiosity. Po přistání, které je plánováno na 14. prosinec 2013, bude Jutu tři měsíce zkoumat oblast o rozloze asi tří kilometrů čtverečních.

Spekuluje se o místě přistání Ch’e3 v Sinus Iridium (Záliv duhy),  poblíž mladého 8 km kráteru Laplace A.

Raketa Chang Zheng-3B nesoucí sondu pojmenovanou Chang’e 3 po čínském božstvu odstartovala z kosmodromu Xichang deset let po té, co Čína vyslala do kosmu prvního tchajkonauta.

Asijský stát ukazuje,  že má v kosmickém výzkumu velké ambice.  Pokud se vše podaří, čínský rover naváže především na sovětské Lunochody – americké stroje Lunar Roving Vehicle používali astronauti z posádek Apolla 15, 16 a 17 a nešlo tedy o dálkově řízené vozidla.

Jutu je vybaven několika přístroji, mezi nimiž nechybí spektrometry, radar s dosahem 30 m pod povrch Měsíce, nebo dvě kamery s možností živého přenosu obrazu. Sonda bude schopná provádět také základní analýzy půdních vzorků.

Aktualizováno: 16.02.2014, 00:28

Podle čínské státní televize sonda Čchang’e 3 s roverem Jutu na palubě v pátek, tj. 6.12.2013, v 10:53 SEČ úspěšně vstoupila po 361 sekundovém brzdícím zážehu na kruhovou dráhu kolem Měsíce ve výšce asi 100 kilometrů nad povrchem. Přistání na Měsíci je v plánu 14. prosince 2013, tj. příští bude v sobotu.

 

 

 

 

21 Responses to Čína vyslala lunární vozítko na Měsíc

  1. Martin Horus Martin Horus napsal:

    Tak jak jistě víte, Čína dokázala. Blahopřeji 🙂
    Dokonce si myslím, že s bravurou a jistým přehledem, protože si byly tak jisti svým úspěchem, že přistání bylo vysíláno přímým přenosem.
    Číňané jsou proslulý svým plagiátorstvím, ale v tomhle případě, neměli od koho opisovat, poslední kdo na měsíci přistál byli sověti s Lunou č.24 – 14. srpna 1976….a to už je pěkná řádka let a úplně jiná technologie.
    Zde přistání zdroj youtube http://www.youtube.com/watch?v=3sS9GqnDYAU
    Doufejme, že nebudou mlžit a lhát jak je tomu u američanů a sovětů, a uvidíme např. konečně měsíc v přirozených barvách atd.

    • S. S. napsal:

      Co se týče opisování:
      1. Zkuste porovnat dezén kol s koly Lunochodu.
      2. Zkuste porovnat tvar ramen podvozku s americkými marsovskými vozítky.
      3. Palivo se používá také prakticky stejné, jako před 50 lety.
      Našla by se a řada dalších shod.

      Co se změnilo, je způsob řízení. Lunochod byl na přímé dálkové ovládání, čínské vozítko je do značné míry autonomní – podobně, jako americká vozítka na Marsu. Je to dáno pokrokem v IT.

      Změnila se také řada materiálů, takže to vozítko může být výrazně menší než Lunochod. Číňané asi také upustili od jaderného přímotopu, kterým byl Lunochod vybaven, aby vydržel mrazivou měsíční noc (opět pokrok v materiálech).

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        „S“ to bys nebyl ty, abys měl zas jiný názor 🙂
        Samoz. jsem nemyslel ani kola, palivo či ramena podvozku, ono toho moc vymyslet jiného nejde…ale vůbec to, že něco takového dokázali a hlavně je na 1000% jistota, že na Měsíci jsou, což např. u Američanů není u některých misí Apolla ještě dodnes jisté.
        Podle zatím pořízených fotek, dodaných v nízkém rozlišení, měsíc vůbec nevypadá jako nudná šedá pustina.
        zdroj cntv : http://english.cntv.cn/20131215/104015_1.shtml

        • S S napsal:

          Vymyslet jde samozřejmě mnoho dalších konceptů. V 60. letech se jich testovaly desítky. Tyto příklady dokazují, že liché tvrzení tvrzení o nemožnosti vymyslet něco jiného.

          Navíc jste sice napsal, co všechno jste nemyslel, ale nenapsal jste, které konkrétní věci a té sondě jste myslel větou „… ale v tomhle případě, neměli od koho opisovat“.

          Co se týče 1000% jistoty:
          V čem konkrétně je podle Vás ta jistota větší? Zatím jste uvedl jako argument přímý přenos. Jenže ten probíhal i u Apolla.

          A k barvám: Pokud jsem prozkoumal ty fotky, tak jsou podobně šedivé jako fotky z Apolla. Jen jedna fotka má v jedné z variant zvýšenou saturaci, a tak odhaluje barvy. Jenže to udělají po podobné úpravě i fotky z Apolla.
          Ale klidně odkažte na konkrétní fotky, můžeme to probrat.

          • Martin Horus Martin Horus napsal:

            „S“ nejsi náhodou žena ? /nic pro ti, spíše naopak / ale naše něžné pohlaví si myslí, že má pořád ve všem pravdu 🙂

          • S S napsal:

            Že byste zkoušel přechod na „ad hominem“ argumentaci? V diskusích tím obvykle diskutující dává najevo, že mu došly faktické argumenty.

            Ale abych odpověděl na Vaši mimoběžnou otázku, zda nejsem žena: Ano, žena nejsem.

          • Martin Horus Martin Horus napsal:

            Argumentace mi určitě nedošli, spíš naopak, jen zas vidím, že tato debata dostává zas sklon k patosu.
            To že nejsi žena, si na rozdíl ode mne, jenom myslíš.

          • S. S. napsal:

            Proti patosu je jednoduchá obrana: nepřehánět, držet se tématu, nesklouzávat do osobní roviny. Protože porušování výše zmíněných zásad působí obvykle pateticky.

            Abychom se tedy drželi věci:
            1. Jakým způsobem (na základě jakých faktů) jste došel k tomu, že je přítomnost čínského vozítka na Měsíci je 10x vyšší než jistá? Nebo to vyjádření o desetinásobku byl patos? Pak prosím zkuste napsat, jak jste to myslel – abychom se patosu vyhnuli.

            2.Psal jste, že Číňané neměli od koho opisovat. Uvedl jsem nápadné podobnosti s předchozími sondami Sovětů i Američanů. Mohl byste prosím uvést nějaká konkrétní technická řešení čínské sondy, která jsou originálními čínskými patenty? O nějakých takových byste měl vědět, pokud tvrdíte, že neopisovali.

            3. Mohl byste prosím dát konkrétní odkaz na fotku, která podle Vás ukazuje skutečné barvy Měsíce?

            4. Zajímalo by mne také, podle čeho skutečnost těch barev posuzujete. Při nedávné debatě se Suené jsem se dozvěděl, že za skutečné barvy Měsíce nepovažuje ani ty, které sám pozoroval a které si vyfotil. Takže by mne zajímalo, jak obecně určujete pravost barev na libovolné fotce Vy.
            Například jestli za lepší (skutečnější) považujete fotky s vyváženou bílou nebo bez vyvážení bílé, případně jakou úroveň saturace je podle Vás ještě „skutečná“ (připomínám, že drtivá většina fotek, které vidíte kolem sebe, má saturaci uměle zvýšenou – takže jsme na ni zvyklí).

            Obecně navrhuji řešit v tomto vlákně jen tu čískou sondu, případně její srovnání s jinými měíčními sondami (kterých bylo už asi )

          • S S napsal:

            Jen doplňuji vypadnutou číslovku ze závorky: počet letů k Měsíci, přesáhl stovku. Z toho zhruba polovina byla úspěšná (ale klidně to rozeberme podrobněji).

  2. Martin Horus Martin Horus napsal:

    „S“ popsal jsi to vyčerpávajícím způsobem, ale dle mého přesvědčení, mohly raketoplány v pohodě létat k měsíci, samoz. po nezbytných úpravách, ale ty by nebyly tak zpátečnické, jako to co předvádí N.A.S.A. s pilotovaným výzkumem v současnosti.

    Tou vypouštěcí smyčkou, jsi myslel Lofstromovu smyčku ?
    no nevím, možná by to fungovalo asi jen pro nízkou oběžnou dráhu.

    Spojení odkazu Thovta s Occamovou břitvou tkví právě v jednoduchosti a účelnosti a tím mám namysli Orbitální výtah. V jednoduchosti je přeci síla.

    • S. S. napsal:

      Přesvědčení je jedna věc, fyzikální fakta druhá. Americké raketoplány byly prostě vyvinuty pouze pro let na nízkou oběžnou dráhu. Pro tet dál byly prakticky nepoužitelné. Ale třeba mi to vyvrátíte alespoň rámcovým popisem těch „nezbytných úprav“ (které musí samozřejmě respektovat fyziku kosmických letů).

      Co se týče vypouštěcí smyčky: ta se dá samozřejmě použít pro vypouštění na jakkoliv vysokou dráhu. Jen je třeba, aby na druhé straně glóbu udělal vypuštěný náklad korekci dráhy (korekce je nutná vždy – pro nízkou i vysokou dráhu).

      Orbitální výtah naráží zatím na řadu úskalí:
      1. problém vhodného materiálu
      2. problém kosmického smetí všude pod výškou geostacionární dráhy
      3. problém radiačních pásů (musí procházet skrz jejich nejhorší oblast nad rovníkem)
      4. je nevhodný k vypouštění na nízké dráhy

      Obecně ta „jednoduchost“ nemusí vždy znamenat nejméně problémů při realizaci (a tedy v konečném důsledku nemusí znamenat nejefektivnější řešení)

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        Vidíme to každý jinýma očima.

        • S S napsal:

          To asi ano.

          Já se na probírané otázky snažím dívat očima technika. Posuzuji na základě svých znalostí principy fungování těch kosmických technologií, o nichž se bavíme a idee, které předkládáte. Mám na mysli především principy fyzikální, ale i ekonomické, technické, technologické či další, na které si vzpomeneme.

          Jakýma očima se na to díváte Vy?

          • Martin Horus Martin Horus napsal:

            Když dva dělají totéž, není to vždy to samé.
            Také se na problematiku kosmických technologií dívám očima technika, ale pokouším se jít dál i za hranice normální zažitých standardů.

            Podívej se např. na problém některých Pyramid v Egyptě, někdo v nich vidí pohřebiště a jiní zas funkční odkaz pro lidstvo. Ale proč by někdo vyrobil tak dokonalé stavby, je proto aby v nich nic nebylo? . . je na nich čitelné poselství od stavitelů “ Berte nás vážně a přemýšlejte !!!“

            Zprávy od nich jsou i v určitých lidech, kteří kdysi i teď žili…např. Imhotep, Leonardo da Vinci, Jules Verne.
            O Imhotepovi se toho moc neví, ale byl nezíván géniusem ze Sakkáry a určitě k tomu byl důvod.
            da Vinci i J. Verne vlastně tvořili něco co ani sami nedokázali přesně pojmenovat, a byli považováni za vizionářské šílence.
            To je důvod a odkaz někoho kdo k nám promlouvá skrze nás lidi, máme to v sobě zakódováno a někteří to cítí.

            Máme důkazy pod nohama i nápovědu, stačí pořádně otevřít oči . . . myslím, že důležité je otevřít lidem jednoduchou cestu na oběžnou dráhu kolem země, až tohle dokážeme, ostatní půjde samo.
            Jsem přesvědčen, až se tak stane, pochopíme své místo ve vesmírném společenství.

  3. Martin Horus Martin Horus napsal:

    Američané na oko dělají, že je měsíc moc nezajímá, ale opak je pravdou. Stále ho monitorují.
    Na měsíci je Heliun-3 o to hlavně jde.
    Nebude to dlouho trvat a o měsíc bude velký zájem, je to brána do naší sluneční soustavy i dále.
    Bylo by pro celé lidstvo dobré, kdyby se na tomto projektu účastnilo co nejvíce zemí a ne jenom pár vyvolených.
    http://www.moonexpress.com/#missions

    Raketoplány mohly v pohodě létat k měsíci, to si dovolím si tvrdit s naprostou jistotou ! ! ! měly dostatečný nákladový prostor nejenom pro palivo, ale i pro přistávací modul atd.
    Zní to sice vizionářsky, ale pokud by byla na měsíci základna, tak by raketoplány na začátek stačily.

    „S“ otázkou jak nejlépe a nejlaciněji dostat lidstvo na oběžnou dráhu je prvním krokem, a nemyslím tím sam. pomocí současných drahých raketových technologií, ale něco geniálně jednoduchého . . co ty na to?
    mě se líbí spojená rovnice názoru Thovta s Occamovou břitvou.

    • S S napsal:

      Nastolil jste několik otázek. Zatím rozeberu jen jednu: Tu naprostou jistotu, s níž by podle Vás mohly raketoplány létat k Měsíci. Mně totiž vychází, že by to prakticky nešlo. Proto by mne zajímalo, z čeho tu jistotu čerpáte. Stačí, pokud tvrdými daty vyvrátíte můj výpočet. Nebo ještě lépe: ukážete ten svůj.

      Můj výpočet:
      1. Raketoplán na oběžné dráze se skládá přibližně z následujících částí (zaokrouhleno na desítky tun):
      – suchá váha raketoplánu: 70 tun
      – palivo na manévry a brzdění: 20 tun (stačí na celkovou změnu rychlosti kolem 300 m/s)
      – náklad: 20 tun
      – všechno dohromady 110 tun (omlouvám se za špatný údaj v předchozím příspěvku, že 100 tun je váha konstrukce)

      – dohromady počítejme jen raketoplán jako 70 tun bez paliva a bez přistávacího modulu, vynesený na oběžnou dráhu.

      2. pro let k Měsíci (na nízkou oběžnou dráhu) a zpátky je třeba celkově změnit rychlost o 5 km/s (zaokrouhleno na celé kilometry). Z toho jsou 3km/s na změnu z LEO na dráhu k Měsíci, a po jednom km/s na zabrzdění u Měsíce a opětovný start k Zemi. Brzdění u Země by obstaral vzduch.

      3. Pro návštěvu povrchu by byla potřeba změna další skoro 4 km/s – dva pro přistání a dva pro start. Ale pro jednoduchost to nechme na starost modulu v nákladním prostoru (který ale zatím nepočítám).

      4. Pokud budeme počítat, že palivem bude kyslík s vodíkem, bude třeba pro let tam a zpět 70*(e^(5/4.4)-1)=150 tun paliva – to je asi 500 kubických metrů. Je to počítáno Ciolkovského rovnicí. Kam chcete to palivo umístit, když ty raketoplány neměly pro tohle palivo uvnitř žádnou nádrž a na tolik nákladu neměly ani nosnost? Objem nákladového prostoru byl asi 350 kubíků.

      5. Pokud budeme počítat, že palivem bude hydrazin s kysličníkem dvojdusným, bude třeba pro let tam a zpět dokonce 70*(e^(5/3.2)-1)=260 tun paliva. Kam jej chcete umístit, když ty raketoplány měly pro tohle palivo nádrže jen na 20 tun a na tolik nákladu neměly ani zdaleka nosnost?

      Prostě mi to nevychází, ač tvrdíte, že to s naprostou jistotou měly vpohodě dokázat. Můžete prosím uvést výpočet, který ukáže, jak to jde zvládnout?

      Připomínám pro jistotu, že na vynesení 1 tuny raketoplánu (včetně nákladu) bylo třeba zhruba 7 tun kyslíko-vodíkového paliva a k tomu navíc 12 tun pomocných motorů.

    • S. S. napsal:

      Co se týče levného vynášení na oběžnou dráhu:

      Raketové technologie jsou samozřejmě drahé a vhodné jen při vynášení menších nákladů. Proto jsem také psal o vypouštěcí smyčce – která je jednoduchá a provozně mnohem levnější – ale jen při vynášení obrovského množství nákladu. To proto, že vyžaduje obrovské počáteční náklady a velký prostor.

      Podobně je na tom i kosmický výtah, u kterého navíc nastupuje problém radioaktivity a kosmického smetí.

      Vámi popsanou rovnici neznám. Můžete ji sem konkrétně napsat? Pokud možno v parametrickém tvaru s alespoň rámcovým popisem jednotlivých parametrů a proměnných.

  4. Martin Horus Martin Horus napsal:

    Upřimně jim držím moc palce. Čína je země neomezených možností. Hlavně aby jim američané neházely klacky pod nohy.
    Kdyby se na měsíci něco dělo, určitě by neměli důvod to kamuflovat.
    Troch spekulací : většina světových médii nyní sleduje cestu čínského automatického vozítka k Měsíci. Trochu ve stínu zájmu se tak ocitla americká družice L.A.D.E.E. která nedávno začala z oběžné dráhy sbírat informace, spojené s velmi řídkou měsíční atmosférou a měsíčním prachem…divně že? proč tam američané mají také svojí sondu? že by dozor?

    Já osobně kdybych chtěl zrealizovat svůj nápad jak levně a jednoduše dostat lidi z planety země dostat na oběžnou dráhu a pak i dále do vesmíru, určitě bych investičně přemýšlel ve spolupráci s asiaty.

    • S S napsal:

      Ke spekulacím: Stejně jste mohl spekulovat v roce 1969, kdy byla pozornost světa upřena k Apollu 11 a trochu ve stínu zůstala v tutéž dobu letící ruská sonda Luna 15.

      Američanky jim asi klacky pod nohy neházelY. A Evropané s nimi na misi dokonce spolupracují (zajišťují spojení, když je v Číně Měsíc pod obzorem)

      Váš nápad na spolupráci s Asiaty není špatný, ale jejich láce je dána jen tím, že mají levnější lidskou práci. Využívají technologií, okopírovaných do značné míry od Rusů i Američanů. Lidí na oběžnou dráhu zatím dopravili poměrně málo (12 lidí za 10 let).

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        Divné to trochu je, číňané letí k měsíci a američané tam mají sondu.
        O asiatech je známo, že vše kopírují, nemají dost invence, ale to bych jim asi křivdil.
        Každopádně mají chuť a to je podstatné. Rusové mají jiné starosti a Američané to je kapitola sama pro sebe, mohli např. létat s Raketoplány v pohodě k měsíci a místo toho je dali do šrotu.
        „S“ otázka pro Tebe, jak by jsi nejlépe a nejlaciněji posílal člověka na oběžnou dráhu, např. vesmírnou stanici, kolem země?

        • S S napsal:

          Vzhledem k tomu, že Američané v posledním desetiletí posílají sondy k Měsíci zhruba po dvou letech a Číňané každé 3 roky, tak by bylo spíš divné, kdyby se termíny někdy nepotkaly. Sondy k Měsíci poslaly v posledních dvou dekádách i Indie, Japonsko a Evropa.

          S těmi ukončenými americkými raketoplány by se rozhodně k Měsíci létat nedalo. Vůbec. Natož vpohodě. Pro zpáteční let na Měsíc je totiž potřeba, aby drtivou většinu hmotnosti (už vynesené na oběžnou dráhu) tvořilo palivo. Jenže raketoplány byly na oběžné dráze tvořeny skoro sto tunami mrtvé konstrukce – bez možnosti se odlepit někam výrazně dál.

          Co se týče láce vynášení nákladu: to záleží na množství. Při současném objemu jsou asi rakety nejvýhodnější.
          Pokud by objem vzrůstal, asi by se hodila vypouštěcí smyčka nebo nějaké podobné zařízení.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.