CST-100: První zkušební let NASA se společností Boeing

5449x 23. 01. 2019 1 čtenář

Boeing pro dopravu astronautů připravil loď CST-100 Starliner. Nyní NASA oznámila změnu posádky pro tento připravovaný let. Ze zdravotních důvodů se tohoto letu nezúčastní Eric Boe a zastoupí ho zkušený astronaut Mike Fincke. Fincke poletí s astronautem NASA Nicole Aunapu Mannem a Chrisem Fergusonem, který už s NASA dříve létal.

Zkušební let posádky je naplánován na 2. polovinu tohoto roku za předpokladu, že test, který proběhne toto jaro, bude bez problémů.

Mike Fincke

Mike Fincke se stal astronautem v roce 1996. Letěl ve třech předchozích misích, včetně dvou dlouhých pobytů na mezinárodní vesmírné stanici. Jeden z letů měl název STS-134. Mise STS-134 byla posledním letem raketoplánu Endeavour. Mezi hlavní úkoly mise patřilo připojení spektrometru AMS-02 (Alpha Magnetic Spectrometer 2) a venkovní nehermetizované plošiny EXPRESS Logistics Carriers 3 k Mezinárodní vesmírné stanici. Během mise se uskutečnily 4 výstupy do kosmu. Na palubě raketoplánu měl astronaut Andrew Feustel plyšovou postavičku českého Krtečka. Tato mise je také vyjímečná tím, že Mike Ficke vytvořil rekord v délce pobytu ve vesmíru (381 dní).

Fincke spolupracoval s obchodními partnery NASA od roku 2013, uvedli úředníci NASA ve svém prohlášení.

Chris Ferguson

Chris Ferguson úzce spolupracuje s Boeingovou posádkou Starline. Nicole Aunapu Mann se připojil k Fergusonovi, když NASA přidělila astronautům na první dva roky Dragon Crew. Tato vesmírná loď má letos dokončit zkušební let.

Dragon 2, dříve označována jako Dragon V2 nebo DragonRider, je druhá generace kosmické lodi společnosti SpaceX. Měla by existovat jak v nepilotované variantě označované jako Dragon 2, tak i v pilotované verzi pod označením Crew Dragon, která je vyvíjená rámci programu NASA CCDev, ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k ISS i loď CST-100 Starliner společnosti Boeing. Jménem navazuje na zásobovací loď Dragon. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu amerických astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), ke které má podle kontraktu vykonat 2 až 6 pilotovaných letů nejdříve od roku 2017. Případně může být využita i pro dopravu k soukromým vesmírným stanicím, například k plánované stanici společnosti Bigelow Aerospace.

Loď bude vybavena jiným stykovacím uzlem, na bázi NASA Docking System, který bude umožňovat automatické zadokování u orbitální stanice.

Na rozdíl od jiných současných lodí bude Dragon 2 motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco a to bez padáků. Těmi bude loď disponovat pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco budou také nahrazovat klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy. Díky tomu způsobu přistání nebude potřeba žádná nákladná záchranná operace a bude pro posádku pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, který přistával na letištní dráze, podobně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace.

Nosičem Dragonu 2 bude raketa Falcon 9, která již vynáší zásobovací lodě Dragon, v budoucnu i jeho konfiguraci DragonLab. Další plánovanou verzí Dragonu byl RedDragon pro dopravu vědeckých přístrojů nebo zásob na Mars. Ten měl startovat na raketách Falcon Heavy. První pilotovaná mise je naplánovaná na duben 2019.

Každý zkušební let posádky se připojí k vesmírné stanici a vrátí se na Zemi.

Podobné články

Napsat komentář