Curiosity má problém s koly

65800x 04. 02. 2014 1 čtenář

Curiosity je na Marsu přes rok a kola resp. plášť kol je v hrozném stavu.

Plášť kol je vyrobený z hliníkové slitiny. Vozítko váží něco kolem 900 kilogramů a je na Marsu, kde je třetinová gravitace oproti Zemi, což znamená, že na každé z šesti kol působí tlak ekvivalentní k pozemským třiceti kilogramům.  Jak je možné, že Curiosity ujela jen pár kilometrů a z plášťů jeho kol už trčí nepěkné cáry?

Hliníková slitina –  slitina označovaná jako AW 7075, ještě podrobněji pak 7075-T7351. Jedná se o hliník legovaný především zinkem (6%), hořčíkem (2%), mědí (1%) a dalšími prvky – titanem, železem, křemíkem, chromem atd. Tato slitina se dá označit též vzorcem AlZn6Mg2Cu a v ČSN ji najdete pod kódem 42 4222. Takže žádný papírový karton, ale pořádně pevný materiál.

O to více s údivem k zamyšlení je fakt, že  rychlost samotného vozítka  Curiosity je 30 m za hodinu.  A i když více stojí než jede,  jaký by musel být vynaložený tlak, který by způsobil takové trhliny na tak kvalitním plášti kol, když jezdí po Marsu s třetinovou gravitací oproti Zemi.

Jako leteckého mechanika mě to udivuje!  Že by inženýři v NASA nevěděli co je na Marsu čeká, nebo je za tím něco jiného? Posuďte sami…

Podobné články

6 komentářů k "Curiosity má problém s koly"

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Nemá smysl opravdu pitvat nějaké to kilo a přirovnávat opláštění kol k plechovce Coly.
    Na fotce je trhlina na předním kole a ohrožuje kabeláž podvozkové vzpruhy.

  • S S napsal:

    Pro kontrolu jsem si přepočítal údaj uvedený na začátku článku.
    Autor nejspíš neumí počítat a hledat informace. Protože mu vyšla přibližně polovina správné hodnoty.

    Článek tvrdí:

    „Vozítko váží něco kolem 900 kilogramů a je na Marsu, kde je třetinová gravitace oproti Zemi, což znamená, že na každé z šesti kol působí tlak ekvivalentní k pozemským TŘICETI kilogramům.“

    Jenže:
    1. Tíhové zrychlení na Marsu je 0.3895 pozemského – to je blíže 2/5 než 1/3.
    2. I pokud bychom vyšli ze špatného údaje o zrychlení, dostaneme 900/6/3= 50 kg síly
    3. Se správným údajem dostaneme tlak na jedno kolo 900*0.3895/6 = 58,425 kg síly. To je téměř dvojnásobek hodnoty, uvedené v článku.

    V článku také chybí údaj o tloušťce plechu, ze kterého jsou kola vyrobena: je to 0,75 mm při průměru kol 500 mm.

    Pro porovnání: nápojová plechovka má průměr i tloušťku plechu zhruba desetinové. Asi by tedy bylo možné provést modelový pokus s plechovkou od Coly, zatíženou přibližně 6 kg a valící se po skalnatém povrchu.
    (případně bychom mohli opravit zatížení při konkrétním porovnání parametru podobnosti a vlastnosti slitin.)

    • Sueneé napsal:

      Než-li pitvat čísla, co se takhle zaměřit na to, jak je vůbec možné, že vyrobí kola, která jsou po roce fungování poničená? Buď je to hloupý úmysl a nebo diletanství.

      • S. S. napsal:

        Podle mne jsou ta čísla důležitá, protože problém s nimi souvisí. Konstrukce kol je výsledkem kompromisů mezi hmotností a mechanickou odolností. Na celý podvozek s pohonem (kola, ramena, motory, serva řízení, odpružení) měli konstruktéři vyhrazeno 200 kg. Tlustší kola by znamenala ubrat někde jinde. Je samozřejmě otázkou, jestli se s tím vypořádali konstruktéři dobře, ale to uvidíme později. Prozatím kola fungují i s dírami.

        Plánovaná životnost vozítka byla 2 roky s možností prodloužení. Vozítko jezdí po Marsu už rok a půl.

      • M napsal:

        Ta kola jsou očividně pomačkaná i na dalších místech, takže to očividně poddimenzovali. V tom netřeba hledat vědu.
        Naopak je známo, že v kosmickém průmyslu se hlavně z hlediska hmotnosti jede na úplný limit materiálu s nulovou rezervou, čili není až tak překvapivé, že se něco z pevnostního hlediska nepovede.

Napsat komentář