Další indicie, že o letech na Měsíc nám neříkají pravdu

2010271x 21. 08. 2013 1 čtenář

Už od počátku letů na Měsíc se vedou spory o to, do jaké míry šlo o uskutečnitelnou událost a do jaké míry šlo jen o brilantní filmové triky Hollywoodu. Bezesporu existují zastánci na obou stranách tábora. Tedy, že vše bylo reálné a stalo se tak, jak nám bylo skrze media sděleno bez nejmenších příkras až po verzi, že vše bylo zfalšováno ve filmových studiích a na Měsíci byly tak maximálně automatizované sondy.

Přinášíme Vám další indicii, která bezesporu ukazuje na fakt, že něco bylo jinak, než-li je nám oficiálně předkládáno.

Podle plánu mise Apollo 15, 16 a 17 měli k dispozici též lunární vozítko, kterému se přezdívalo moon buggy. Vozítko na Zemi vážilo 210 kg, přesto podle přiložené fotografie z Měsíce za sebou nezanechávalo stopy. Položme si otázku: Jak je to možné? Jak bylo na dané místo umístěno? Bylo to snad jeřábem? Ale nic takového v Lunárním modulu nebylo k dispozici.

Naproti tomu stopy astronautů jsou na povrchu vidět zcela zřetelně a z jiných snímků víme, že vozítko na Měsíci stopy skutečně vytvářelo.

 

Skeptikové tvrdí, že jde o fotografii, která dokumentuje okamžik, kdy bylo vozítko vyloženo z LM a nachystáno k první jízdě. To je ale zcela milné, neboť jak můžete vidět, jde zrovna o onen případ, kdy na vozítku upadla část blatníku. Blatník byl astronauty nahrazen navigační mapou. Z filmových záznamů víme, že k této události došlo až podelší době, když se s vozítkem již dávno jezdilo.

Podobné články

20 komentářů k "Další indicie, že o letech na Měsíc nám neříkají pravdu"

  • stern napsal:

    Lety Apollo 11 atd. mně hodně připomínají scénáře nekonečnej přiblblejch seriálů hólyvůdu, který se ploděj až do okamžiku, kdy je znudění amíci odmítnou pro sledování jinejch debilovin…

  • Martin Martin napsal:

    Oba snímky /přední i zadní/ jsem důkladně porovnal a na tom předním kde nejsou skoro zřetelné, se dají najít.
    Což ovšem plně nedokazuje, že lidé na Měsíci byli :-)
    Snad jsem „S“ udělal trochu radost, a nebudeme brát zas do ruky centimetr.
    Něco trocha k přemýšlení

    • S napsal:

      Samozřejmě že to nedokazuje, že na Měsíci byli.

      Jen to vyvrací, že by indicie, popsaná v článku, ukazovala na něco podezřelého. Snímky, které jsem odkázal, byly podle deníku výpravy nafoceny jen krátce před snímkem, rozebíraným v článku.

      —-
      Co se týče centimetru: Připomínám, že s centimetrově přesným číslem, vypočteným údajně z obvodu a výšky pyramidy, jste přišel Vy. Celou dobu se jen marně snažím zjistit, jaká čísla jste od sebe odečetl, než jste zveřejnil tak přesný výsledek. Tohle ale patří do diskuse o pyramidě.

      • Martin Martin napsal:

        Omyl S, tohle sem právě patří, protože vše se vším souvisí.
        Ty se celou dobu jen marně snažíš zjistit, jaká čísla jsem od sebe odečetl? spíš se snažíš dokázat svou neomylnost v matematických propletencích, ale bohužel ti utíká to podstatné..Velká Pyramida je tak přesně postavena, proto ji lidi jako ty nikdy nepochopí.

        • S napsal:

          Ano, už dlouho se snažím zjistit, jaká čísla jste odečetl, když jste zde uvedl výsledek s centimetrovou přesností. Uvedl jste, že výsledek byl získán odčítáním.

          Možná by bylo lepší, kdybyste zkusil věcně odpovědět, namísto snah o převádění diskuse do osobní roviny.

          Navíc jste mou motivaci odhadl zcela špatně. Svou neomylnost nedokazuji, protože nic takového nemám. Mýlit se mohu stejně, jako každý jiný člověk. V diskusí se snažím zjistit, v čem se případně mýlím. Na několik svých omylů už jsem si díky tomuto webu přišel. Jen bych je velice nerad nahradil jinými omyly.

          • Martin Martin napsal:

            Velká Pyramida byla postavena s milimetrovou přesností, jinak by neměla svůj smysl a jestli kůli tomu nemůžeš spát, je to tvůj problém.

          • S napsal:

            O můj spánek se nestarejte.

            Pouze se pokouším zjistit, z jakých konkrétních údajů jste vyšel, abyste se dostal k výsledku:

            „Polovina obvodu základny pyramidy minus její výška je 314,16 metrů.“ ¨(to je Vaše tvrzení, vložené 20.08.2013 v 11:31 do diskuse k článku „Velká pyramida: Osobní příběh“)

            Pokud jste si tvrzení o rozdílu nevymyslel, měl byste mít ty údaje k dispozici. To, že se vyhýbáte jejich uvedení, je poněkud divné.

          • Martin Martin napsal:

            Sueneé jasně že je to o ničem, ale přesto to tady spočítám.
            Polovina obvodu základny pyramidy – minus její výška je 314

            Co třeba… 231.5krát4..děleno2..mínus149…rovná se 314

            vědět ty rozměry přesně, věřím tomu, že by tam bylo i nějaké to desetinné místo v Pí.

            S…určitě se ti ty rozměry líbit nebudou, ale mě se líbí a třeba se líbili i stavitelům V.P.

            Astrální/či kosmickou/ sílu a permitivitu ve vodě a vákuu jsi takticky přeskočil, protože tomu nerozumíš a pitváme tady rozměry Velké Pyramidy vs. Pí, které už dávno někdo spočítal.

          • S napsal:

            Pro Martin: Čísla, která uvádíte, dávají zcela nový pohled na rozměry pyramidy:

            1. Ve Vašem posledním příspěvku někam zmizelo 16 cm. Proč? (20.08.2013 v 11:31 jste psal o rozdílu 314,16 metrů.)
            2. pokud jsou Vámi uvedené rozměry rozměry ( 231.5 a 149 metrů) správné, padá dávná teorie, že pí je zakódováno jako PODÍL (a nikoliv rozdíl) těch dvou rozměrů.
            3. Podobně jste vyvrátil i možnost, že by tam byl zakódován zlatý řez
            4.předpokládáte, že Egypťané znali metrickou soustavu
            5. Pyramida byla podle Vás o 3 metry vyšší, než se běžně uvádí
            6. U vrcholu by podle Vás musel být plášť pyramidy výrazně tlustší, než u její paty (a plášť by měl jiný sklon, než vnitřek pyramidy)

            —–
            Co se týče astrální vodivosti:
            Ptal jsem se Vás, jaká je závislost astrální vodivosti na permitivitě (jestli jsou obě veličiny například přímo nebo nepřímo úměrné) Odpověděl jste mi jen, že máte pocit.
            Dále jste psal o prospěšnosti chloru a oxidů síry (obojí dohromady tvoří 99% záporných iontů v mořské vodě, z toho drtivou většinu ten chlor) – není mi ale moc jasné jak to souvisí s astrální vodivostí souvisí.

  • fsdf napsal:

    No já nevím, ten argument od S. je dobrý, ale mě to ten prach okolo vozítka nepřijde rozkopaný a „vrátivší“ se na své místo…
    Nevím jak to vypadá na měsíci a jak by se to chovalo ale podle mě by strukturou (texturou) měl ten rozkopaný prach po „dopadu“ vypadta jinak, volněji a natvořit takové hroudky, to mi opravdu spíše připadá jako povrch který byl netknut (a to naprosto ničím), než povrch který byl „znovuposypán“…?

  • Martin Martin napsal:

    Sueneé souhlasím, u toho druhého obrázku také vidím jen stopy bot, ten snímek je zároveň fascinující fotka i parádní ukázka jak se dělají z lidí blbci.
    Moon-buggy nám tam vyrostl z měsíčního povrchu?? „příjezdové“ stopy v okolí po dvoustopém vozidlu nikde nejsou.
    I kdyby byly stopy buggyny někde za schované převisem, ale nikde žádný stín po přírodním zlomu.

  • S. napsal:

    Ta fotka není z první jízdy, ale ze druhé vycházky.

    Chybějící stopy vozítka se obvykle vysvětlují tak, že je astronauti zasypali prachem, který rozkopali při chůzi kolem vozidla. Když vykládali a nakládali materiál, celkem dlouho se motali kolem. Zrovna k téhle fotce (jedná se o snímek jsem nenašel dobrý pohled z odstupu, nejlepší asi je http://www.hq.nasa.gov/alsj/a17/AS17-137-20976HR.jpg , kde je vidět rozdupané okolí roveru a stopy kol kousek vpravo nad ním (snímek si v prohlížeči zvětšete). Ten snímek z dálky by měl být pořízen na stejném místě chvíli před tím, než byl pořízen snímek v článku. Že se motali kolem vozítka celkem dlouho, je vidět třeba i na tomhle záznamu (http://www.hq.nasa.gov/alsj/a17/a17v.1424834.mpg), kompletní popis toho, co mezi zastavením a pořízením toho snímku dělali je zde: http://www.hq.nasa.gov/alsj/a17/a17.sta2.html

    Na Měsíci se (alespoň podle platných fyzikálních zákonů) prach snáz rozkopne (gravitace jej táhne k povrchu 6x slaběji než na Zemi) a doletí mnohem dál (ze stejného důvodu, navíc jej nebrzdí vzduch). Zkuste si představit, že přijedete čtyřkolkou na místo, pokryté čerstvým sněhem prašanem a chvíli běháte ve sněhu kolem ní. Kolik tam u vozidla zbude viditelných stop od pneumatik? A to by sníh neměl létat tak daleko, jako prach při šestinové gravitaci.

    Ale klidně to prodiskutujme důkladněji. Materiálů je k dispozici celkem dost.

Napsat komentář