Edgar Cayce: duchovní cesta (5. díl): žijte pro nějaký vyšší princip

4362x 30. 01. 2017 1 čtenář

Úvod
Vítám Vás u pátého dílu seriálu o principech štěstí z výkladů Spícího proroka Edgara Cayceho. Jako v předešlých dílech slosovala jsem všechny odpovědi sdílených zkušeností a terapii kraniosakrální biodynamikou vyhrává paní Jitka.

Dále pište a sdílejte, je moc příjemné číst vaše zkušenosti. Formulář najdete jako vždy pod článkem.

Princip č.5: Žijte pro nějaký vyšší princip
Ten hlas slyšíme všichni uvnitř. Na jednu stranu jsme nuceni být lepší a výkonnější, školou, zaměstnavateli, světem…ale něco uvnitř nás se ptá, jestli jsme na správné cestě, jestli děláme to, pro co jsme se narodili, jestli naplňujeme své duchovné poslání. Jsme doopravdy součástí světa, kde přežijí jen ti nejlepší a nejsilnější, anebo jsme jiskrami Kreativní síly, jejíž základní povahou je dávat a milovat, hledat rovnováhu pro všechny části stvoření?

Dvě tváře lidstva
Náboženství a filosofie se odedávna snaží definovat vztah mezi dvěma protikladnými povahami lidstva: sobeckým  a postojem, jež upřednostňuje zájem druhých před vlastním. Podle jednoho je veškerá morálnost založena na sobectví. Je potřeba, abychom se osvobodili z pout egocentrismu a vzdali se přesvědčení, že naše dobro je založené na něčí ztrátě.

Uděláme-li dobrý skutek, jsme pak šťastni. Tento čin naznačuje sobecký motiv. Jsme-li tedy laskaví, nejsme o nic ctnostnější, než kdybychom byli krutí. Obojí činíme pro příjemný pocit, který daný čin přináší. Jeden rozdíl tu ale přeci jen bude. Rozlišení mezi štěstím a libostí. Ty nejsou identické. A už v dětství může dojít k jejich záměně. Když jsem na výcviku krania poprvé slyšela slovo Zdroj, ptala jsem se učitelky, co to je? Navedla mě na můj příjemný pocit, který šel přímo ze srdce. Nic zvláštního – něco, co jsem dobře znala, i přesto jsem okamžitě začala plakat. Najednou to bylo povolené cítit se dobře. V ten okamžik jsem si uvědomila, jak jsem tento pocit považovala za nějakou zakázanou věc ve svém životě. Krásně mé pocity vyjádřila jedna klientka: „Vždy jsem se musela dělat víc to, co mi nešlo než to, co mi šlo dobře.“

Jestliže máme možnost být s druhými v jejich bolesti a podat jim pomocnou ruku, cítíme soucit a pocit zvláštního naplnění naší duchovní podstaty. Dokonce se ve výkladech Edgara Cayaceho často říká, že dosáhneme na trůn milosti jen pomocí rukou těch, jimž jsme pomohli. Jeden z výkladů je ještě důraznější svým tvrzením, že nikdo se nedostane do nebe, pokud se neopírá o tyto ruce.

Já versus sobectví
Ve své knize Kreativní zamyšlení vypráví Richard Raines příběh válečných zajatců držených během 2. světové války v zajetí v Japonsku. Zajatci pracují mimo vězení na stavbě pro své věznitele. Po skončení práce jsou spočítány lopaty a jedna chybí. Rozzuřený velitel naléhá, že lopata musí být ihned vrácena a viník se musí přiznat. Vězni se na sebe nechápavě dívají, což velitele ještě víc rozzuří a ten nakonec zařve: „Všichni zemřou!“ a připravuje vše nezbytné k vykonání rozsudku. Jeden muž se přihlásí a oznámí, že to byl on, kdo vzal lopatu. V návalu zlosti jej velitel okamžitě ubije k smrti. Skupiny se poté vrátí do vězení s tělem mrtvého kamaráda, jsou lopaty opět přepočítány. První počítání bylo chybné, žádná lopata nechyběla. Jen někteří z nás jsou vybídnuti k takové oběti. Nicméně každý den máme možnost pomoci.

Skupiny
Různé skupiny mají různé duchovní ideály a ty je potřeba řádně poznat, než se do nějaké rozhodneme vstoupit. Nacisté byli také přesvědčeni o tom, že dělají dobré věci. Naciťme si činnost jakékoli skupiny, jestli je v souladu s cílem Tvůrce, musí se opírat o skutečnou lásku a musí být přínosem pro zbytek lidstva.

Smyl života
Ideály jsou našimi motivy: PROČ něco děláme oproti tomu, CO děláme.

Můžeme se zeptat zedníků, kteří pracují na stavbě nového divadla, co dělají. Jeden odpoví: „Pokládám cihly.“ Druhý řekne: „Stavím zeď.“ A však třetí může říct: „Pomáhám stavět dílo, které přinese lidem spoustu zábavy.“

  • Z jednoho pohledu existuje pouze jediný duchovní ideál pro celou lidskou rasu a Váš život se může stát pokusem podle něj žít.
  • Z jiného pohledu však může mít Váš život specifické poslání, pro které jste se narodili. Je velmi konkrétní a nikdo jiný ho nemůže splnit tak dobře, jako vy.

Důležité je vědět, že každý úkol je podstatný, i když se zdá být malý.

Zase bych se ráda opřela o vzpomínky z dětství. Čím jste chtěli být jako děti, na co jste si nejčastěji hráli? Co naplňovalo vaše dětské sny? To jsme nebyli omezeni slovy nejde a nemůžu. Žili jsme cíle větší, než jsme v té době byli a v tom bychom měli pokračovat. Je před námi nějaké velké dílo, které je potřeba realizovat a do kterého se můžeme zapojit? Každé takové dílo spočívá v dělání malých věcí, vždy bychom však měli být důslední a laskaví a vnášet do našeho života co největší množství lásky.

Křižovatky života
Někdy jako bychom byli vyzváni začít dělat věci jinak. S jiným záměrem, s jinými cíli. Děláte svou práci dobře a celkem vás i baví, přijdete však do bodu, kdy je možnost ji zužitkovat pro úlevu více lidí. Musím se přiznat, že na takové křižovatce stojím. Pracuji s kraniosakrální biodynamikou 5. rokem. Lidem se po malých krůčcích mění životy. A někde jakoby se to zastavilo. Co můžu udělat proto, aby se v mé přítomnosti lidem dařilo lépe? Jak se můžu stát člověkem, který bude světelnějším a pevnějším majákem pro své klienty? Do života mi přichází spousta možností a výzev. Jedna věc odešla – chtění. Cítím uvnitř velký klid a můžu s ním být spojená, jen si to dovolit.

Cvičení
Udělejte dnes něco, co vás spojí s příjemným pocitem uvnitř.

  • Tento skutek by vám neměl přinést finanční odměnu, pozornost a možná ani slovo ocenění.
  • Měl by přispět k něčemu dobrému, někomu nebo něčemu pomoci, jinému člověku, zvířeti, prostředí…
  • Uvědomte si, jak tento malý skutek ve vás vzbudil pocit propojenosti s věcmi většími, než jste vy sami.

Edgar Cayce: cesta k sobě

Další díly ze seriálu

Napsat komentář