«« »»

Egypt: Nová chronologie

Před 4000 až 5000 lety nahlíželi na naši minulost jako na období zlatého věku. Věděli, že nastane doba temna. Viděli to sami na sobě, že kvalita (duchovního) vědomí klesá, a že je čekají horší časy, a že nastane chaos. Zmiňují se o tom záznamy z různých kultur. Všechny souhlasně před začátkem doby temna píší o tom, že to jde s lidstvem z kopce – že vše zhoršuje.

Zlaté věky jsou období osvícená, v nichž civilizace dosahují nejvyššího duchovního, architektonického a uměleckého rozkvětu. Má se za to, že ve stříbrném věku (období kolem bodu zvratu mezi zlatým věkem a dobou temna) došlo k duchovnímu poklesu. Bod zvratu byl kolem 4500 BCE. Stříbrný věk pak pokračoval do období 550 BCE, kdy nastala doba temna, což odpovídá podle tradičního datování období době železné.

Po té se cyklus vrací zpět, opět přes začátek 4500 CE stříbrného věku k dalšímu zlatému věku. Bod zvratu vychází na období kolem 8500 CE.

John Anthony West

John Anthony West

Jeden celý cyklus kalijugy je přibližně 26000 let.

J.A.West: Staří Egypťané udávají u svých panovníků jména a dobu vládnutí. Když toto všechno sečtete, dostanete se přibližně do roku 36000 BCE. Zároveň toto datum odpovídá poznatkům starověké indické civilizace, která také udává datum 40000 BCE. Obě civilizace zadokumentovaly přesvědčení, že tady je jejich počátek. Je pozoruhodné, že jde o půldruhý precesní cyklus. Tedy předešlý zlatý věk.

Sfinga připomíná svým vzhledem souhvězdí lva, na které Sfinga pohlížela v roce 10500 BCE. Datum (10500 BCE) uznává Graham Hancock a Robert Bauval, jako předpokládané datum vzniku Sfingy a možná i pyramid v Gíze.  John A. West se tomuto datu zdráhá uvěřit a spíše se kloní k myšlence, že Sfinga je mnohem starší. Důvodem je, že kolem 10500 BCE došlo k tání ledovců a velké

Sfinga 1910

Sfinga 1910

katastrofě – potopě světa. J. A. West říká: mně se ta symbolika lva zamlouvá, ale dle mého názoru v roce 10500 BCE tu nebyl nikdo, kdo by měl k dispozici vědomosti a technologii, aby ji postavil. Musíme jít dál. Nejbližší další zlatý věk je v roce 36000 BCE. Stejnou logikou může být celý komplex v Gize ještě mnohem starší.

Historické texty uvádějí, že zasvěcení mohli vystoupit z lodi na Nilu přímo u pyramid v Gize. Současné koryto Nilu se nachází 15km západním směrem a odděluje oblast Gizy od Káhiry. Z hlediska geologického času muselo trvat několik desítek tisíc let, než-li se koryto řeky Nil v podstatné části své délky posunulo východním směrem. V některých úsecích je rozdíl i stovky kilometrů.

Podobný problém je v oblasti Tuahuanaco v Mexiku, které se v současnosti nachází 80 km od jezera Titicaca, i když dříve bylo přímo u něj.

Datum 21.12.2012 je astronomickým dnem, kdy začalo období vzestupu k dalšímu zlatému věku. Nacházíme se tedy v raných fázích zrychlování vědomi…

 

29.04.2016 od 18:00: nalaďte si rádio Vmeste: Egypt a pyramidy.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, autory v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 07032 a SS: 100.

5 Responses to Egypt: Nová chronologie

  1. Standa Standa napsal:

    Několik poznámek:

    – o tom, že se světem to jde  s kopce, že je mládež zkažená a že za našeho mládí bylo líp, skuhrá starší generace vždy. Vždy tedy najdete někoho, kdo bude něco takového tvrdit. Dokazovat těmi stesky nějakou periodizaci dějin je podle mne proto dost bláhové.

    – Proč by Sfingu musel někdo stavět? Nestačilo jen trochu přitesat skalku, která na tom místě přirozeně stála?

     

    • Sueneé napsal:

      ad 1 – to co je popsáno v článku bych řekl je jiné kvality než-li generační stížnosti typu: „co vy si dovolíte, na to my jsme nepomysleli“.

      Kalijugy jsou periodické cykly a vycházejí z pohybu hvězd a planet v našem Vesmírném prostoru. Působí zde periodicky (v řádu desítek tisíc let) síly, o jejichž podstatě toho v současnosti víme velmi málo. Přesto jsou popsány v některých (pre)historických záznamech.

      ad 2 – Skalka, to myslíš tu zastávku tady v PHA? 😀 Ono to je opravdu hodně obrovská „skalka“. Věcně se uvádí, že jádro je nejspíše z monolitu (vysekáno do skály). Povrchová úprava je dostavěna. Je tu samozřejmě otázka, zda tomu tak bylo vždy a nebo to vzniklo až během (zjevně) četných rekonstrukcí.

      Je zajímavé, že přední tlapy jsou disproporcionálně větší než-li zadní. I proto někdo přišel s teorií, že původně to nemusel být lev, ale šakal. To je sice taky zajímavá myšlenka, ale zbylá anatomie těla (zadní část včetně lvího ocasu) tomu neodpovídá. Navíc by to nedávalo smysl s konstelací hvězd. V Dendeře na stropní desce se souhvězdími šakal (aka Anubis), pokud si pamatuji správně, není.

      Osobně preferuji verzi, že šlo o lva se vším všudy, že je dost možné, že byl vysekán jako monolit z toho co zde původně bylo. Vytěžený kámen posloužil pak jako stavební materiál na okolní chrámy.

      Podle toho z čeho jsou okolní stěny a jak je Sfinga zvětralá, předpokládám, že je z nějakého měkkého kamene (vápenec?). Pokud prošla záplavami a alespoň jednou potopou světa, pak další generace se mohly pokoušet udržet kult lva (tj. věděli souvislosti) a nebo naopak přišly s úplně jiným konceptem, který po mnoha úpravách mezi generacemi vyústil ve zvětšení předních tlap a kompletní přetesání (zmenšení) hlavy do nám známé podoby.

      Přisuzovat tu tvář nějakému faraonovi se zdráhám, protože jak jsme tu řešili i v případě Ramsesse II., mnozí panovníci si přivlastňovali sochy a tedy i podobu, která byla, vnímáno naší perspektivou, jakýmsi ideálem krásy – nemělo to mnoho společného s tím, jak vypadal doopravdy…

      • Standa Standa napsal:

        Podle jakých kritérií porovnáváte tu kvalitu? Mohl byste třeba ocitovat jeden nebo dva záznamy, které jsou podle Vašuich kritérií ty nejkvalitnější?

        Co se týče přírodních cyklů: Těch existuje velmii mnoho. Asi bychom museli vzít jeden za druhým a zkusit posoudit velikost jejich významu pro různé následné děje.

         

        Co se týče Sfingy:

        To, že je vytesána na místě je zjevné ze skutečnosti, že jsou na ní patrné stejné vrstvy, jako v hornině okolo.

        Okolí i sfingu tvoří měkkývápenec.

        Minimálně jednu „potopu“ ta oblast zaznamenat musela – to když se před miliony let usazovaly vrstvy vápence, jenž později posloužil lidem jako materiál na Sfingu i pyramidy.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.