«« »»

Egypt: Oficiální průzkum prostor pod Sfingou japonskými vědci 3. část

3. díl seriálu: Průzkum prostor pod Sfingou. Doposud vyšlo 3 dílů.

Třetí část stručného výtahu ze zprávy o výzkumu japonských vědců z Waseda University, prováděném v Gíze

Architektonické posouzení komplexní organizace vnitřních prostorů Velké pyramidy

Takeshi Nakagawa, Kazuaki Seki, Shinichi Nishimoto

Obr.45 Sekce - perspektiva Velké pyramidy v GízeKonstrukce vnitřních prostorů Cheopsovy pyramidy, co se týká komplexní organizace, je v historii pyramid zvláště unikátní, ale není ojedinělá. Cheopsova pyramida by měla být považována za vrchol jejich komplexní organizace a také za největší rozsahem a nejvíce dovednou stavbou. Vnitřní komplex Cheopsovy pyramidy je mnohem čistěji sklouben, ve smyslu konstrukce tří vnitřních komor, než-li je tomu u Bent pyramidy a Červené pyramidy v Dahšúru. V symbolickém významu detailů jsou pyramidy Chefrénova a Menkaure více minimalizovány a zjednodušeny, než-li Cheopsova pyramida. Proto se o významu Cheopsovy pyramidy a jeho vnitřním komplexu dá říci, že má všeobecnou platnost napříč pyramidami. Z výše uvedeného důvodu se musíme velmi zajímat o výplň třech žulových kamenů, na křižovatce vzestupného koridoru a sestupného koridoru. Mezi kameny a zdí není mezera (volný prostor), ale výplň, takže ona výplň zde musela být již v době, kdy byl vzestupný koridor konstruován. V souladu s touto výplní kamenů, Cheopsova pyramida byla schopna zajistit skloubený vnitřní komplex.

Skutečná pyramida je nejen obrovským hrobem faraona, ale také symbolem královské autority samotné. Na druhou stranu, zůstává i nadále tradiční význam, že pyramida byla hrobkou faraona. Cheops otřásl touto tradicí jako první a pak došlo k možnosti zdokonalit radikálně vnitřní komplex. Smysl neznámého dutého prostoru a podrobné údaje, by měly být zvažovány v rámci tohoto myšlení. Takže, Královnina komora by měla odpovídat tomuto světu, nebo královskému paláci, a Králova komora a horní konstrukce světu mimo, na nebi, a Velká galerie je spojuje s ceremoniálními prostorami. Pyramida by učinila významný pokrok v symbolické moci, kdyby mohla získat neviditelný vnitřní komplex, včetně obou prostorů známých i neznámých.

Obr. 46 - Zástavba Královy komory            Izometrické zobrazení Kralovy komory

Obr. 47. - Zástavba předsíně Královy komory    Zástavba predsíně Královy komory II. část

Obr. 48. - Zástavba Velké galerieZástavba Velké galerie - II. cast

Obr. 49. - Zástavba Královniny komory   Zástavba Královniny komory - II. část

Obr. 50. - Zástavba Horizontální pasáže vedoucí ke Královnině komořeZástavba Horizontální pasáže vedoucí ke Královnině komoře - II. část

Obr. 51. - Zástavba a část Severního vchoduZástavba a část Severního vchodu - II. část

Závěr

Náš architektonický průzkum prokázal, že do komplexního výzkumu by mělo být zahrnuto následující:

  1. Podrobnosti vnitřního prostoru pyramidy. Zejména, analýza systému a rozměry povrchu zdiva.
    Analýza metodou designu. Obnova designových rozměrů a měřítek a relativních proporcí.
  2. Obnovení úvah pro každou část pyramidy a interpretaci funkcí.
  3. Určit polohu neznámých vnitřních prostorů.
  4. Zvážit stavební teorie pyramid, kompletní a srovnávací studii zahrnující přesné a podrobné měření vnitřního areálu, jeho historii.
  5. A –  model experimentu celé nádstavby Velké pyramidy světlo- ohebnou metodou.
  6. Opětovný průzkum pyramid v Gíze z hlediska plánování nekropole.

Obr. 52-53 - Axonometrické pohledy na Velkou pyramidu vytvořené počítacem

Obr. 54-55 - Velká pyramida z ptačího a axonometrického pohledu

Obr. 56. Velká pyramida z ptačího pohledu ZSZ

Obr. 57 - Pohled z ptaci perspektivy na Velkou pyramidu

 

Fyzikální vlastnosti a mikroskopická pozorování písku uvnitř

Velké pyramidy

Shoji Tonouchi

Analýzou rentgenovým zářením a mikroskopickým pozorováním písku, vápence a žuly je často pozorována rekrystalizace z korálů a ulit. Všeobecně platí, že pozorováním pod mikroskopem vidíme silnou rekrystalizaci. Vápenec z pyramid v Gíze obsahoval většinou kalcit (CaCO3 – uhličitan vápenatý), zčásti jsou pozorovány planktonické a bentické foraminifery, křemen a plagioklas. Z výsledků se jedná o bahnitý, hnědý vápenec, a zdá se, že ten způsobuje útlum elektromagnetických vln.

Granodiorit, narůžovělá žula, obsahuje minerály jako jsou křemen, biotit, hornblende, plagioklas, magnetit a K-živec. Tato hornina patří k obvyklým, kromě na hliník bohatého granodioritu. Podle výsledku pokusu, relativní dielektrická konstanta ukazuje hodnotu 5 , jako ostatní žuly světa. Ale hodnota stupně útlumu je malá, kolem 2,3.

Získali jsme následující důležitá fakta, a to, že písek , nalezený francouzskou průzkumnou misí uvnitř Velké pyramidy, je zcela odlišný od toho z Gíza plošiny a okrsku v Sakkáře. Nicméně, písek se nyní nalézá v procesu minerální analýzy. Písek, nalezený francouzskou misí, je složen většinou z křemene a malého množství plagioklasu. Z křemene je složen z více než 99 % a je obecně nazýván křemenným pískem. Velikost zrn je velká, což je od 100 do 400 mikronů. Písek, shromážděný z oblasti jižně od pyramidy, obsahuje minerály, většinou vápenec, křemen, a plagioklas. Charakteristická pro něj je velikost pískových zrn. Ta jsou převážně malá, od 10 do 100 mikronů a každé zrno je hranaté, a to původní (autochtonní). To nám ukazuje, že písek vznikl na témže místě, kde byl nalezen. Písky z východní strany Sfingy a z pouště za pyramidou jsou téměř stejné, jako ten z jižní strany pyramidy. Vzorky písku ze Sakkáry jsou rovněž stejné, jako ty výše uvedené, a je zde zřejmá odlišnost od písku, nalezeného uvnitř pyramidy.

Písek , nalezený uvnitř Velké pyramidy, má na povrchu křemenného zrna čáry (línie) vytvořené větrem. Důležité je, proč existuje tento konkrétní písek uvnitř pyramidy. Má se za to, že písek byl použit na výstavbu nebo údržbu pyramidy. Myslím, že tato skutečnost znamená mnoho, pro nalezení klíče k výstavbě pyramidy. Otázkou je, zda tento druh písku existuje v jiné části světa? Z literatury jsem zjistil, že je distribuován na několika místech světa. Nalézá se rovněž i na některých místech v Japonsku, a tam se nazývá „plačící písek“, protože vytváří zvuk , když vane vítr a nebo když se po něm chodí. Má se za to, že důvodem pro vznik zvuku je to, že písek se tře o sebe navzájem, a to se v jiných částech světa nazývá „zpívající písek“ . Zpívající písek je tvořen převážně l00 % z křemene a je poměrně velké hrubosti zrna. Je těžké ho oddělit z vyvřeliny i moderní technikou. Není možné , s ohledem na starověké Egypťany, aby disponovali takovou technikou. Snažil jsem se tedy hledat pomoc v literatuře a nalezl jsem zpívající písek v Abswell, poblíž Tur na Sinajském poloostrově. Byl proveden průzkum tohoto místa, protože Beduini řekli, že písek vytváří zvuk. Vlastnost zde nalezeného písku je stejná, jako písku uvnitř pyramidy. Z toho usuzuji, že žula na hoře Sinai zvětrala a postupně se přesouvala směrem k moři. V důsledku toho se křemen oddělil od ostatních minerálů, v souladu s jeho hustotou a velikostí. Poté, mořské dno se zvedalo a přesunovalo jej v sedimentu. Sediment dále zvětrával a tvořil se křemenný písek.

V současné době hodláme udělat minerální analýzu k posouzení, zda písek z Velké pyramidy má stejnou charakteristiku, jako zpívající písek. Kromě toho, je pro nás nezbytné, abychom prozkoumali Asuánský okres, který žulu distribuuje.
Myslím si , že tato skutečnost je důležitá pro studii o konstrukci pyramidy.

 

Z Á V Ě R

Sakuji Yoshimura

My, výzkumní pracovníci mise Waseda University Pyramid jsme byli určeni objasnit „Projekt pohřebiště v Gíze náhorní plošině.“ Na začátku prvního výzkumu jsme se zaměřili na „objasnění účelu stavby Velké pyramidy.“   Stejně jako Hérodotos, mnozí lidé si mysleli, že „pyramidy byly hrobky králů“, a tudíž vlastní poklad by měl zůstat skryt ve Velké pyramidě, stejně jako v ostatních pyramidách. Neznámé komory by tedy měly být určeny k uložení vlastních pokladů, mimo komor, které již byly nalezeny . Naproti tomu, existuje přesvědčení, že Velká pyramida byla vyloupena pirátským způsobem, před invazí Al Mamuna v devátém století, a že vlastní poklad již byl odcizen. Tato víra vychází z přesvědčení, že Velká pyramida je hrobkou krále, stejně jako hrobky z období Nové říše v Údolí králů. Naše teorie zruší takovou víru, a začneme od toho, za jakým účelem byla vybudována Velká pyramida. To neznamená odvážný projekt přehodnotit pyramidy po celém Egyptě, ale projekt použije přistoupení k dalšímu kroku, k objasnění nejsložitější vnitřní struktury Velké pyramidy. Samozřejmě, že je zbytečné říkat, že při srovnávání s jinými pyramidami, má pozorování zásadní význam.

Vůči objevům amatérů existuje tendence, aby byly přehlíženy odborníky. Ale i odborníci původně nevěděli nic. Využívají kumulaci myšlenek amatérů v historii . Proto jsme, jako náš start, nejprve řešili takové nejasné oblasti. Mezi nimi existuje mnoho faktů, které byly diskutovány konvenčním způsobem. Například to, že skutečný severní vstup se odchyluje směrem na východ o něco méně než o 8 metrů od středové osy základny, že kámen skrývající vstup je abnormálně malý, a proč podzemní komora je nedokončená.Tyto jako i jiné skutečnosti nebyly plně vysvětleny, ale diskuse byla ukončena v polovině. Tedy, začali jsme náš průzkum přesným přeměřením vnitřních prostor, které byly doposud nalezeny a zadáváním dat do třírozměrného rekonstrukčního systému počítače, pro studium z různých hledisek . Studium jsme prováděli ve spolupráci s odborníky z různých oblastí, včetně těch z historie architektury, architektonické struktury a mechaniky hornin . Zároveň jsme vyvinuli technologii, která nám umožňuje zkoumat vnitřek Velké pyramidy. Různé experimenty ukázaly, že výzkum elektromagnetickými vlnami se zdá být nejlépe vyhovující metodou. Proto jsme provedli první průzkum v lednu l987 v Gíze náhorní plošině . Poté jsme se zlepšili v odpovídajících oblastech výkonnost našich přístrojů . Druhý průzkum byl proveden v září 1987. Následuje zpráva z druhého průzkumu.

Proč klademe takový důraz na přenos vnitřní části Velké pyramidy spočívá v tom, že si myslíme, že by mělo být mnoho komor a chodeb, kromě těch nalezených do současnosti. Původcem myšlenky je fakt, že pravý severní vchod se odchyluje o něco méně než 8 metrů na východ od centrální osy. Velký dopad měl objev velkého prostoru za zdí, na západním konci severní stěny, tak zvané Královniny komory, který byl nalezen v prvním výzkumu.

Měli jsme naději do budoucnosti, když jsme při tomto průzkumu zjistili, že dutina je pasáž, podobná horizontální pasáži a rovnoběžná s ní, která končí v bodě poblíž křižovatky Horizontální pasáže s Velkou galerií. Proto můžeme předpokládat, že jsou průchozí ohyby na západě, což znamená, že je velmi vysoká možnost existence komory nebo pasáže na západě. Jinými slovy, znamená to, že komora nebo pasáž podobná těm, o kterých dnes už víme, existuje na západní straně. Chceme-li ji identifikovat, musíme vytvořit systém elektromagnetických vln, který dokáže proniknout alespoň do hloubky 100 metrů . Vzhledem k tomu, že zobrazení zabere hodně času , jako další krok pro prozatimní dobu, si myslíme, že bychom měli nejprve prozkoumat, pomocí tomografické metody, oblasti v okolí 30 metrů. Vynořují se takové problémy, jako například, zda je, nebo není komora nebo pasáž mezi vchodem a Velkou galerií, stejně tak, zda je komora nebo pasáž mezi takzvanou Královou komorou a tak zvanou Královninou komorou. Současně se objasní, jaká je oblast mezi oběma komorami a podzemní komorou. Je tomu tak proto , že tyto problémy budou vyjasněny strukturami mezi stávajícími prostorami ve Velké pyramidě. Navíc dojde k objasnění vnitřní struktury Velké pyramidy.

Kromě objasnění vnitřní struktury Velké pyramidy, je pro nás důležitá i existence Velké sfingy. Všichni tamní badatelé, včetně Petrieho, který vedl výkopové a výzkumné práce na Gíza plošině, se zajímají o původ stavby Velké sfingy, a diskutují jej. Nicméně diskuse pokračuje až do dnešních dnů, aniž by byl učiněn definitivní závěr .

Dali jsme stranou konvenční přístup. Velká sfinga je připojena k pyramidě krále Chefréna, a máme v úmyslu zvážit období výstavby. Bylo by možné, že existence Velké sfingy souvisí s budováním Velké pyramidy, a že jako první stavba, postavená na Gize náhorní plošině, byla Velká sfinga a její chrám. Chceme si ujasnit , na základě studia postřehů z historie architektury, plán nyní existujících budov na Gíza planině, podle přesných měření jejích orientačních os a vzdáleností mezi nimi, směrů a úhlů , a analyzovat je pomocí počítače. Domníváme se, že je to velmi důležité, s ohledem na kulturní zázemí, ve kterém náboženství k bohu slunce Ra, ve čtvrté dinastii, rapidně zesílilo. Kromě toho, pokud jde o Velkou sfingu, věříme, že to bude důležité pro zjištění případného rizika, kdy dochází k rozpadu hlavy sfingy, protože je zde možnost, že podzemní voda stoupá pod ložiskem skály, na kterém je Velká sfinga postavena. Dále je to důležité též pro zjištění, zda je kovová reakce pod ložiskem skály u levé přední tlapy, nalezená v prvním a druhém průzkumu, přírodní předmět nebo umělý. Nutností je též prozkoumat podzemí v okolí pohřební cesty, spojující pyramidu krále Chefréna a naproti stojící chrám, pomocí elektromagnetických vln a pochopit tak přirozené a umělé prostředí na náhorní plošině Gíza, když Velká pyramida byla postavena. Pokud nemůžeme určit podzemní stavbu žádnými jinými prostředky, než pouze běžným výkopem, čas a práce pro jejich uskutečnění budou enormní. Nicméně, podzemní radar, který jsme vyvinuli je účinný, protože snižuje zdroje v každém aspektu . Průzkum široké oblasti bude probíhat s využitím terénního vozidla. Takto budeme provádět průzkum v blízké budoucnosti. Pokud bychom dále rozvíjeli tuto techniku, bude možnost prozkoumat celou Giza plošinu, naložením výzkumného přístroje na vrtulník .
Výše jsou uvedeny význam, metody a vývoj průzkumu, který jsme uskutečnili na Gíza plošině. Naše motto je nezničit stopy a od začátku nalézt pravdu o věcech, o kterých se v minulosti pouze teoretizovalo, a tak využít vysokého technologického vybavení ke snižování času, práce a nákladů. Dále je třeba dodat, že nehodláme provádět průzkum jen pro zábavu, která opomíjí podstatu civilizace starověkého Egypta, s jeho historií trvající více než 5000 let, ale usilujeme každý den o uskutečnění určitého integrovaného výzkumu, na nejvyšší úrovni každého konkrétního oboru, ve spolupráci s vědci celého světa.

KONEC


Poznámka pod čarou.

Ve výše uvedené výzkumné práci japonských vědců je často zmiňována výzkumná mise francouzských inženýrů, proto mi nedá se o ní krátce nezmínit. Francouzská výprava inženýrů a techniků od května roku 1986, po několik měsíců, zkoumala Cheopsovu pyramidu, pomocí mikrografické metrické studie a také vrtů v horizontální pasáži, vedoucí ke Královnině komoře. Japonští vědci získali od francouzské výpravy z výše uvedeného vrtu vzorky písku a zjistili jeho fyzikální analýzou, že se jedná o křemenný písek -99% křemen, speciálně dovezený z lomu zvaném Tura na Sinajském poloostrově nebo z Asuánských lomů. V okolí Cheopsovy pyramidy se totiž takový druh písku nenalézá.

Použití mikrografické metrické metody francouzskou výpravou umožnilo, abychom viděli drobné rozdíly v hmotnosti a hustotě zástavby uvnitř celé pyramidy. Zahrnuje i detekci prázdných vnitřních prostorů. Řadu měsíců francouzští technici prováděli tisíce měření uvnitř i vně pyramidy. Výše uvedený tým zde mikrografickou metodou objevil skrytou dutinu ve tvaru spirály Hosokawa, začínající uvnitř Velké pyramidy u jejích základů a táhnoucí se podél zdí pyramidy (dodržujíce přitom 90% pravé úhly) v mírném sklonu do výše, obtáčejíce tak celou pyramidu až k jejímu vrcholu. Neznámá dutina by mohla být skrytým koridorem – vnitřní rampou – sloužící uvnitř pyramidy k její výstavbě. Mohla být také světlovodem, zvukovodem či magnetovodem nebo také pouhou cestou k dalším skrytým komorám uvnitř pyramidy. Dutina byla částečně vyplněna křemenným pískem – 99% křemenem – tzv. zpívajícím pískem, jak bylo zjištěno jednak z vrtu francouzské výpravy a také potvrzeno japonskými vědci jejich elektromagnetickým skenerem a následnou mikroskopickou analýzou zde nalezeného písku.

Mikrograf metrické studie ukazuje, že pokud jde o objem pyramidy, 15 % její hmoty je ztraceno v prázdných místech uvnitř monumentu. Francouzská mise však ve svém úsilí zcela selhala, jelikož vědecké publikace, obsahující její studie, zůstaly dosud vědeckou i laickou veřejností bez povšimnutí.

Více k tomuto tématu můžete shlédnout v následujícím videu, v němž se francouzský architekt John Peel snaží odhalit, jakým způsobem byla Cheopsova pyramida postavena a při té příležitosti navštíví bývalého účastníka francouzské mise, který se společně s mladými inženýry podílel na výzkumech a vrtech uvnitř Velké pyramidy v roce 1986. Tento vědec pracuje v polytechnickém institutu Francouzské akademie věd a v následujícím videu (od jeho 29. minuty) vypráví o tom, co jejich mise uvnitř Velké pyramidy nalezla.

 

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 06473 a SS: 100.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.