«« »»

Fronta na záchod a generační šok

Článek volně parafrázuje historky Jaroslava Duška v jeho představení Duše K. Tímto děkuji za námět k přemýšlení! 🙂

 

Fronta na záchod

V moderní společnosti jsme na tom tak dobře, že každé pohlaví má své záchody. Takže chodíme na pány a na dámy.

Co se ale stane, když skončí představení a všichni se nervózně vyřítí ze sálu k jediným záchodkům v divadle. Dámy stojí dlouhé fronty – nohy křížem a nervózně přešlapují na místě. Když je fronta opravdu hodně dlouhá, můžete slyšet i nervózní pokřiky z konce na počátek řady. O předbíhání ani netřeba mluvit. Naproti tomu u sousedních dveří na pány je klid a fronta nikde.

Je to jen v našich hlavách a představách. Jeví se to tak, že raději se počůráme, než-li bychom porušili společenské konvence.

 

Generační šok

Dědeček přivedl svoji vnučku z lesní školky domů, když tu jej děvčátko oslovilo: „Dědo potřebuji čůrat.“. Než-li stačil děda zareagovat, jeho vnučka stáhla kalhotky a vyčůrala se na dlážděný chodníček u bazénu.

Vnučka to pak komentovala: U nás ve školce chodíme na trávu ke stromu, ale tady žádný strom ani tráva není. Zděšený výraz důchodce – co vás v té lesní školce učí!?

 

To máte tak. Přírodu vyháníme asfaltem, betonem a dlážděním, a když potřebujete vykonat svoje základní potřeby, jsme stresováni frontami na pány a na dámy. I ranní vstávání může být námětem na horor, zvláště když v době žijí více jak jeden člověk na jeden záchod. Pak nemáme být podráždění, když si nemůžeme celý den ani pořádně ulevit.

Již dříve jsem napsal článek na téma: Když se přirozené stane nepřirozeným

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.