«« »»

Heracleion: Potopená civilizace

Thonis-Heracleion (Egyptská a Řecká jména města) je město ztracené mezi legendami a realitou. Před založením města Alexandria v roce 331 před naším letopočtem, bylo toto město velmi slavné a považované za jedno z nejvýznamnějších měst, ke kterému připlovaly všechny lodě na cestě z Řecka do Egypta. Mělo též velký náboženský význam, neboť se zde nacházel chrámový komplex boha Amuna. Ten král významnou roli rituálech spojených s kontinuitou dynastie. Archeologové se domnívají, že město bylo založeno kolem 8. století před naším letopočtem, prodělalo různé přírodní katastrofy, aby nakonec v 8. století našeho letopočtu skončilo na dně Středozemního moře.

Před jeho znovuobjevením v roce 2000 organizací IEASM, neexistovali žádné důkazy o existenci. Jméno tohoto města bylo téměř vymazáno z paměti lidstva a povědomí o něm zůstávalo jen díky starověkým klasickým textům a vzácným nápisům, které archeologové objevili.

Řecký historik Hérodotos (5. stoleté před naším letopočtem) nám říká, že zde byl postaven obrovský chrám na místě, kde slavný hrdina Herakles poprvé vkročil na pevninu na cestě do Egypta. Též nás informuje návštěvě Heleny a jejího milovaného Parise, kteří Heracleion navštívili před Trojskými válkami. Více jak čtyři století po Hérodotově návštěvě Egypta, poznamenal geograf Strabo, že město Heracleion, ve kterém se nachází chrám Heraklese, se nachází přímo na východ od Canopus při jednom z ramen řeky Nil.

Díky nejmodernějšímu vybavení a jedinečnému přístupu ke zjišťování a zkoumání faktů, Franck Goddio a jeho tým z IEASM, ve spolupráci s Nejvyšší správní radou pro Egyptské památky, byl schopen identifikovat oblast a provést vykopávky (pod vodou) fragmentů města Thonis-Heracleion, které se v současné době nachází 6,5 kilometrů od současného pobřeží. Fragmenty města se nacházejí na zkoumané ploše o rozloze 11 x 15 kilometrů v západní části zátoky Aboukir.

Fanck Goddio se podařilo získat informace o významných vodítcích, které pomohly identifikovat ztracené město. Příkladem je chrám Amuna a jeho syna Khonsou (= Herakles pro Řeky), přístavy, které kontrolovaly veškerý zámořský obchod v Egyptě a denní život obyvatel. Též se mu podařilo vyřešit historickou záhadu, která mátla Egyptology po mnoho let: Podle nalezených archeologických materiálů byly Heracleion a Thonis ve skutečnosti dva názvy pro jediné město. Heracleion bylo označení, které používali Řekové a Thonis zase Egypťané.

Artefakty, které byly vytaženy na povrch, ilustrují krásu města a jeho slávu – velikost jeho chrámů a hojnost historických důkazů: obrovské sochy, nápisy na kamenech, architektonické elementy, šperky a mince, rituální předměty, keramika – civilizace zmrazená v čase.

Kvantita a kvalita archeologického materiálu nalezeného v oblasti Thonis-Heracleion naznačují, že město dosáhlo svého největšího významu někdy kolem 6. až 4. století před naším letopočtem. Archeologové toto odvozují od velkého množství mincí a keramiky, které jsou datovány do této doby.*

Přístav Thonis-Heracleion má mnoho velkých zátok(?), které fungovaly jako centrum mezinárodního obchodu. Intenzivní činnost podporovala prosperitu města. Více jak sedm stovek kotev různých tvarů (…ancient anchors of various forms?) a více jak 60 vraků datovaných do období mezi 6. až 2. stoletím před naším letopočtem jsou výmluvným svědectvím intenzivní námořní činnosti.

Město vyrostlo okolo chrámu a síti kanálů muselo městu dávat vzhled města na jezeře. (Zjevně mělo podobnou koncepci jako Atlantida.) Na soustavě ostrovů a ostrůvků byly umístěny obytné zóny a chrámy. Archeologické vykopávky zde odhalily velké množství významného materiálu, mj. bronzové sošky. Na severní straně chrámu Heraklese, byl objeven velký vodní příkop, kterým protékala voda od východu na západ. Ten zjevně propojoval rozsáhlý přístav s jezerem na západě.


*) Když na místě najdou hodně pazourků, budou tvrdit, že město mělo hype v době kamenné? Absence důkazů, není důkaz. Město muselo existovat a plně fungovat ještě před Velkou potopou. Všechny soudobé intelektuální snahy dostat ho podvodu díky nějakému mělkému podloží jsou dost zavádějící. Město je v současnosti několik desítek metrů pod vodou a několik kilometrů od dnešního pobřeží.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 02985 a SS: 100.

One Response to Heracleion: Potopená civilizace

  1. Janaz napsal:

    Súhlasím s poznámkou Suenee.  Kto aspoň trocha pozná Egypt a jeho históriu, tak vie, že naplaveniny z Nílu celú históriu menily jeho deltu, zanášali existujúce ramená a vznikali nové. Ďalej, tieto naplaveniny VŽDY rozširujú pevninu smerom do mora, takže bývalé prístavy sa po stáročiach ocitnú kilometre od súčasných brehov  NA PEVNINE a nie ďalej v mori, niekoľko desiatok metrov pod hladinou! Ak sa nečistia prístavy od naplavenín, tak vždy nakoniec ostanú na suchu a nie pod vodou. V tomto prípade bude najpravdepodobnejšou príčinou zdvihnutie hladiny Stredozemného mora o uvedenú hĺbku ponoru mesta, čiže aj zdvihnutie hladiny svetového oceánu. Ak nám tu idú tvrdiť, že mesto sa ponorilo preto, že malo nestabilné podložie /naplaveniny/, tak ako je možné, že sa našli staršie mestá, ktoré boli tiež postavené v delte na naplaveninách a sú tam stále ich trosky?

Napsat komentář