«« »»

Hory, doly, terricony – stopy dávné těžby (6.díl)

6. díl seriálu: Hory, doly terricony. Doposud vyšlo 8 dílů.

Odvaly (skládky, haldy)

Tak, terrikony jsme probrali.

Nyní přejdeme k odvalům, které nemají výraznou kónusovou formu, ale plní zhruba tutéž úlohu jako terricony. Platí tu stejné pravidlo, že je-li povrch nějaké vyvýšeniny kyprý, vrstevnatý a je možné ho zpracovat lopatou nebo motykou, tak se s nejvyšší pravděpodobností jedná o odval využité suroviny, který navršili naši dávní předkové.

Jak takový odval vzniká?

Nepotřebnou ochuzenou rudu odvážejí auta nebo přepravníky a sypou ji z postupně vznikajícího svahu, který býváčasto i 50 m vysoký. Výsledek pak v praxi vypadá třeba takto:

odvaly lomu Vostočnyj na apatit (Koašva, Chibiny) (67.645256, 34.091449)

…nebo takto:

Kovdor, Murmanská oblast (67.562234, 30.430744)

Až jednou na tomto odvalu zapracuje čas a eroze, budou obyvatelé Kovdoru tvrdit, že to je přírodní pohoří.

Podobně tomu s největší pravděpodobností bylo i s horou Šmidticha, která se zcela nečekaně tyčí z roviny nad jedním z nejznečištěnějších měst světa – Norilskem (69.315394, 88.127942).

Odvaly obvykle nejsou žádný drobeček. V minulosti se však pracovalo v nesrovnatelně větším měřítku. Na satelitním snímku obrovského dolu v Norilsku můžete porovnat vzájemný poměr současné důlní práce a té minulé (69.273221, 88.077469).

1 – současný měděno-niklový důl; 2 – současné odvaly; 3 – pravděpodobné dřívější odvaly

Zdá se, že původní odvaly, na nichž se vrší ty současné, jsou staré pár desítek nebo stovek let. Geologové však tvrdí, že tyto hory tu stojí už miliony roků. Všechno toto vylévání tufů a lávy se údajně odehrálo v praprapradávné minulosti. Možná, že ano, potom zde není žádná záhada, ale možná také ne…

„Terasy“ – staré a nové odvaly Kajerkanu – rovněž okolo Norilsku. (69.358466, 87.675899)


A takhle to může vypadat ze země: v popředí jsou současné odvaly – vzadu za nimi ty pravěké:

A přidáme si ještě jeden názorný příklad, tentokrát z Íránu. V těsném sousedství města Danshashr provincie Qom je tento podivný kopec (na obrázku vlevo). Z okolní roviny se zdvíhá 300 m vysoká a 3,6 km dlouhá tmavohnědá vyvýšenina s velmi nepravidelným povrchem. Na jejím západním okraji vidíme neklamné známky současné důlní činnosti (detail vpravo), a protože víme, že dnes se často otevírají doly právě v místech pradávných odvalů a z hlušiny se získává zbytková ruda, vůbec nás nepřekvapí, že ostatní povrch tohoto „kopce“ vypadá tak, jak vidíme na snímku dole.


Pravěké haldy jak vyšité!

A teď si to všechno vylepšíme.

Na jednu a tutéž haldu nemusí být vyvážena stejně vypadající hlušina. Tak například železná ruda – vytěžená surovina projde prvotním zpracováním: je rozdrcena a projde procesem, kdy je zbavena co největší části příměsí. Ochuzený zbytek, v němž je však stále ještě určité množství železa obsaženo a který může být až nečekaně barevný, pak končí na haldách a vytváří v odvalu barevné vrstvy podle toho, v jaké sloučenině se železo vyskytovalo a jakým procesem tedy ochuzování proběhlo. Ale i obohacená železná ruda často mívá jasné barvy.

Barevné odvaly železné rudy:




Ale nejen odvaly železné rudy bývají barevné. Pro příklad uvedu odvaly z měděných dolů a bauxitů.

Kennecott Utah Copper (haldy měděného dolu),…

haldy Krasnookťabrského ložiska bauxitu, Kazachstán;

Kamenuščinský lom

Absetzer, Německo – řetězové korečkové rypadlo ukládá měkké a sypké horniny na haldy.


Analogicky lze uvádět do nekonečna… Ale popojděme. Srovnejte Poldněvský důl v Rusku…

…s horami Serhed v Íránu? Vidíte nějaký rozdíl? Já ne.

Je tedy možné – a já se k této variantě přikláním – že velká část pohoří tvořených víceméně sypkými materiály je umělého původu. Díky působení tlaku a eroze se vyformovala do podoby, kterou dnes pokládáme za dílo přírody.

Nyní si představte, že si s oněmi barevnými odvaly pohrají nějaké geologické procesy, zemětřesení nebo vrásnění, a původní barevné vrstvy, které vznikaly nějak takto:

…změní své původní pozice, avšak nikoli zbarvení. Co uvidíme?

Zázrak!

Připravte se nyní na nečekaný estetický zážitek. Navštívíme totiž několik nádherných „přírodních parků“ světa, na jejichž počátku však nestála mocná čarodějka Příroda, ale chamtivost pravěkých těžařů.

A začněme třeba v Číně – geologický park Danxia (38.904010, 100.103371). Samozřejmě je pod státní ochranou. Turisty tu vodí výhradně po vytyčených cestách, aby snad, nedej bože, tu toxickou nádheru nepoškodili:

Danxia Landform

Kdo chce vidět víc, najde spoustu dalších, barvami hýřících fotografií ZDE.

Ale podívejme se na druhý konec světa – město Purmamarca, Andy, Argentina: 

Prohlédněte si odkaz na panoramatické foto hald v okolí tohoto argentinského města: 

Hornocal Mountains, rovněž Argentina (-23.277782, -65.160883)


Hory Vinicunca, Peru:




A což teprve takový islandský Laugavegur! (63.790463, -19.319794) 


…nebo Horní Altaj:

…a Pohádkový kaňon v Kyrgyzstánu – jasně viditelné odvaly rozrušené erozí:



…nebo Červené hory v Kazachstánu (Aktau):

Stitched Panorama

Tak co? Začíná pro vás hrát historie novými barvami?

Někdo kdysi dávno na Zemi vytěžil ohromné množství surovin, které bylo možné použít nejen k výrobě nebo pro energetiku, ale možná i na jaderné zbraně. Ještě vás stále zajímá oficiální historie o tom, jak minulé generace směňovaly sobolí kožešiny za konopí a proháněly se na dřevěných veslicích a plachetnicích? Možná, že měnily a proháněly se, ale zkoumat tento jednoduchý styl života je stejné, jako v dnešní době zkoumat historii Maurů v Austrálii, když vedle nich provádějí důlní a metalurgickou činnost takové mezinárodní koncerny jako BHP Hilltion, Rio Tinto, Glencore Xstrata a Alcoa.

Pokračování: Hory, doly, terricony – stopy dávné těžby (7.díl) [2224x]

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, autory v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 11666 a SS: 100.

Napsat komentář