Jak na vnitřní odpor, bojovníku Srdce?

5195x 24. 01. 2017 1 čtenář

Zamysleli jste se někdy nad tím, ve kterých situacích a vůči čemu pociťujete odpor? Při mojí práci se setkávám s lidmi, kteří mají za sebou roky sebepoznávání a přece se na toto téma pořádně nepodívali. Vnitřní odpor potom zůstává nepoznaný a je dokonce vnímán jako projev vedení a ukazatel hranic. A to je obrovský omyl. Vyhranit se vůči čemukoliv vůbec nemusí znamenat, že budete zažívat odpor. Pokud máte vůči tomu, vůči čemu se vymezujete, opravdové čisto, je i Vaše „ne“ čisté a jasné. Pojďme se na to podívat blíž.

Byla u mě na terapii žena. Dlouhodobě touží po vztahu (na vědomé úrovni) a ten nepřichází. Často se potkává s odmítnutím. Od začátku jsem cítil, že v celé situaci hraje zásadní roli odpor. Výzva byla ji k němu dovést a vysvětlit jak jeho mechanismus funguje. Brzy se jasně ukázalo, že ona sama mnoha muži opovrhuje a bylo jasné, že tento mrak zatemňuje její vnímání tak, že prostě není schopná rozpoznat potenciální partnery. První reakce při setkání s mužem je odpor, kterému uvěří, a vše na samém začátku zavrhne. A potom dál touží po partnerovi. Aby zatuhlou situaci rozhýbala, potřebuje dobře poznat jak se to celé děje a tak jsem jí doporučil, aby začala experimentovat a vyvíjela iniciativu k setkávání s muži. Vzedmula se vlna nechuti a pod ní se ukázal strach…Odpor není žádná pevná bariéra, pokud jsme ochotní ho zkoumat a vždy skrývá tajemství, které je také třeba poznat.

Odpor je jednou z hlavních strategií lidského ega.  My lidé si vytváříme představy o tom, kdo jsme – tzv. self-image. Je to způsob jak se vyrovnat s netransformovanými stíny méněcennosti a strachu. Této představy o sobě se potom držíme zuby nehty, protože nám poskytuje určitou úlevu a jistotu. Ve skutečnosti nesmírně spoutává náš neomezený potenciál. A tak Život na tuto tendenci neustále útočí, aby ukázal její lživost a ve finále člověka osvobodil. Cokoliv, co tuto představu ohrožuje však vyvolává v člověku právě odpor. („Nedívej se, nebo pochopíš, že si lžeš a bude to bolet.“) Dříve či později se stane, že tento mechanismus zablokuje to, po čem toužíme na úrovni duše – jinými slovy to, co jsme přišli do tohoto života manifestovat. Prokletí, které se časem promění v dar. Tak je to i se ženou z terapie. Směřování její životní cesty ji donutilo setkat se s jejím klíčovým tématem.

Jak jsem napsal výše, odpor často zakrývá traumatické zkušenosti, které při práci s ním časem vystoupají na povrch a  přijde léčení. O tom teď psát nechci. Chci se věnovat samotné práci s ním. Jak ho rozhýbat? Někdy to vidím jako soustavu rezivých ozubených kol, kterým je třeba vdechnout život. Postavit se odporu je jako jít proti velmi silnému větru. Je k tomu zapotřebí vnitřní síla.

Příklad. Jste s partnerkou a ona udělá něco, co se Vás dotkne. Často v takových chvílích člověk pocítí odpor vůči jakémukoliv dalšímu láskyplnému kontaktu (uzavře se), to může trvat hodně dlouho a někdy vede až k rozpadu vztahu. Když takovou situaci vědomě uchopíte, potkáte silnou nechuť vůči otevření se, přestože po lásce a sdílení na jiné úrovni nadále toužíte. Na mojí cestě se mi osvědčilo do odporu vědomě vstoupit. S plným vědomím ho proniknout a rozhodnout se následovat lásku. Může to znamenat, že se zhluboka nadechnete a půjdete udělat něco, co se Vám opravdu nechce, přestože víte, že to má smysl a může vnést do situace více světla. Prakticky to může znamenat například to, že nabídnete své ženě masáž, přestože Vaše zraněná část by nejradši byla zalezlá v pokoji a uraženě čekala  až ona přijde a začne Vás tahat zpět do života. Nebo se otevřete a upřímně posdílíte svoje pocity (a potom jí dáte tu masáž :-). V takovém přístupu vidím odvážné rozhýbávání onoho zarezlého soukolí. Neříkám, že je to vždy snadné, ale je to velmi efektivní způsob sebepoznávání a kultivace vědomí bojovníka srdce.

(Aby byl obraz celistvý potřebuji na tomto místě připomenout téma hranic. Každý přístup je totiž možné při ztrátě zdravého rozlišování dovést do destruktivních extrémů a sám jsem si takhle nejednou naběhl. Je vždy dobré spočívat v citlivém vnímání sebe, aby člověk rozpoznal, kdy se stahuje zbytečně, jelikož jeho reálná kapacita zranění překročit tam již je a kdy se stahuje, protože je na něj daná situace opravdu příliš.)

Ochotu se sebou tímto způsobem pracovat a jasně ukázat Životu, že jsem odhodlaný pokračovat, vnímám jako jeden ze základních kamenů cesty. Právě proto, že v mnoha vztazích takové odhodlání chybí, končí většina z nich bez života a před televizí. Samozřejmě to platí i na ostatní sféry lidského života. Jakmile člověk toto odhodlání najde, nezastaví ho nic a i kdyby měl tisíckrát padnout, znovu vstane a řekne ano Svobodě a Lásce!

Uviděl jsem tak, že zdi našich omezených realit jsou často tvořeny právě odporem a naší leností se mu postavit. Je dobré vědět, co jsme sem přišli vtělit. Když toto člověk najde, spojí se s motivací, která je pro další cestu nutná. Které sny Vás zvednou ze židle? V srdcích máme mocné vize a z nich proudí síla. Tato společnost potřebuje lidi, kteří se nezastaví a opakovaně mu dají své ano.

Podobné články

Napsat komentář