Jsme ve vesmíru sami? Pravděpodobně ano, tvrdí astrofyzik

214200x 16. 04. 2019 1 čtenář

Uznávaný astrofyzik a matematik Daniel Whitmire nedávno přehodnotil svůj pohled na takzvaný Fermiho paradox, který pokládá otázku, jak je možné, že navzdory vysoké pravděpodobnosti mimozemského života se lidstvo stále nesetkalo s cizími civilizacemi.

Lidstvo je průměrnou civilizací

Pro emeritního profesora na Arkansaské univerzitě je lidstvo průměrnou civilizací, lépe řečeno průměrnou ve smyslu statistiky. Whitmire vychází z takzvaného principu průměrnosti, který je postaven na předpokladu, že za nedostatku důkazů prokazujících opak je potřeba lidstvo vnímat jako typického člena určité referenční skupiny.

„Vždy jsem svým studentům tvrdil, že z pohledu statistiky musí být lidé tou nejhloupější civilizací v galaxii. Koneckonců rozmach techniky u nás trvá nějakých 100 let, zatímco ostatní civilizace mohou být technicky vyspělejší o miliony či miliardy let.“

Jak však Whitmire uvádí ve své aktuální studii publikované v International Journal of Astrobiology, jisté důvody jej donutily jeho názor změnit. Předně je lidstvo první technologickou civilizací na Zemi, tedy takovou, která vyvinula elektronická zařízení a je schopna výrazně planetu ovlivňovat. To není tak banální tvrzení, jak by se mohlo zdát. Planeta Země je podle současných odhadů schopna podporovat život asi 50 miliard let. Za tuto dobu již mohla hostit bezpočet jiných pokročilých civilizací, přesto neexistuje jediný důkaz, ať už geologický či jiný, že by tomu tak v minulosti bylo. „Pokud bychom jako lidstvo přes noc zmizeli, zanechali bychom za sebou zatraceně velkou stopu,“ uvádí Whitmire.

Hledejme spíše stopy dávné civilizace

Vycházíme-li z předpokladu, že lidstvo je z hlediska vesmírných civilizací statisticky průměrné, poté technologické civilizace trvající miliony let jsou zcela atypické. Whitmire vysvětluje fakt, že lidstvo doposud nebylo schopno zachytit signály produkované mimozemskými civilizacemi, hypotézou takzvaného Velkého filtru. Jakmile statisticky průměrná civilizace dosáhne dostatečně vysokého technologického stupně, který by produkci podobných signálů umožňoval, čeká ji už jen velmi krátké trvání existence. Jinými slovy, technologická civilizace dosáhne svého sebezničení ještě předtím, než je schopna opustit svou domovskou planetu.

Tento filtr nebo chcete-li evoluční práh je důvodem, proč by lidstvo namísto samotných mimozemských civilizací mělo hledat spíše stopy jejich dávné existence, jsou přesvědčeni mnozí odborníci. Někteří z nich se dokonce domnívají, že podobným filtrem jsou nyní pro lidstvo probíhající klimatické změny.

I Whitmire však připouští, že se může mýlit.

„Pokud nejsme jako lidstvo průměrní, poté by mé prvotní zjištění bylo správné. Byli bychom ty nejtupější myslící bytosti v galaxii.“

Podobné články

2 komentářů k "Jsme ve vesmíru sami? Pravděpodobně ano, tvrdí astrofyzik"

  • Narcis napsal:

    jde o to že bere náš model „odpadkové“ civilizace jako referenční. Jenže v minulosti se ukázalo že technologické objevy si pro sebe uzurpovala kněžská a vládcovská kasta, tedy po případné katastrofě či konfliktu by nemuselo zbýt prakticky nic, jen ty nejtrvanlivější díla který by také nebylo mnoho. Dnešní globalizovaný svět je určitě průlomový v tom že k informacím a technickým výdobytkům má přístup široká veřejnost, předtím to byly jen malé skupiny které když se vymlátili v boji tak nemuselo zůstat nic co by stálo za řeč.
    A na závěr, z čehopak asi vyvozuje že nás zástupci z jiných světů nenavštívili? První kontakt by proběhl s vládnimi pověřenci a když by trvali na tom že kontakt veřejnosti nechtějí představit tak by cizinci neměli důvod tuto žádost nerespektovat.

  • jpavol napsal:

    Pokud si někdo myslí, že jsme ve vesmíru sami, je to stejná pitomost, jako že Země je placatá. Zkrátka od vědce se nic rozumného nedá očekávat. Naproti tomu tvrdím, že celý vesmír je živý a všichni pocházíme z něho…

Napsat komentář