Jsou japonské sošky Dogu pozdravem od mimozemšťanů?

16552x 21. 06. 2018 1 čtenář

Záhadné figurky po sobě zanechaly mnohé civilizace. A většinou se lidem zas až tolik nepodobají. Hliněné sošky Dogu nalezené v Japonsku ale vyvolávají spory vědců dodnes. Tyto sošky mají své „příbuzné“ v nejrůznějších částech světa a všechny mají něco společného – oči! Jedná se o dílo mimozemšťanů?

Keramika ve stylu Džómon

Minimálně před deseti tisíci lety, tzn. dlouho před tím, než se objevilo zemědělství, zvládli první obyvatelé východních ostrovů umění keramiky, používali nádobí a žili v osadách.

Jejich osobitá keramika ve stylu Džómon (provazový vzor) byla zdobena pomocí stočeného provazu na mokré hlíně. Právě ona dala název celé epoše japonského neolitu období VIII – I. tisíciletí př. n. l. Byly také nalezeny vzorky a jejich stáří je odhadováno dokonce na dvanáct, možná i třináct tisíc let!

V jiných částech planety se lidé tomuto umění naučí teprve o několik tisíciletí později (např. v Číně až za tři tisíce let). Zdá, že keramika japonských ostrovů je vůbec nejstarší na světě. Obecně ale panuje v datování období Džómon určitý nesoulad. Někteří specialisté si myslí, že existovalo ještě tzv. „předkeramické období“, a to od roku 20 000 př. n. l. Ovšem pro nás je teď důležitější něco jiného.

Sošky Dogu

Typickým znakem džómonské keramiky jsou sošky dogu z pálené hlíny. Výška těchto figurek je od tří do třiceti centimetrů. Do dnešní doby jich bylo nalezeno víc jak patnáct tisíc. Podle legend je kdysi dávno v Japonsku vytvořili lidští obři. Možná to ani obři nebyli, ale nikdo přesně neví, odkud první obyvatelé japonských ostrovů přišli a žili tu ještě před tím, než se zde objevil národ Ainu.

V každém případě některé charakteristické prvky tohoto období lze najít i v umění domorodých obyvatel Austrálie a Oceánie, v africké Sahaře, na Nových Hebridech v Polynésii, v Jižní Americe na Amazonce a dalších místech naší planety. Zdá se, že zdroje nejstarší vrstvy těchto kultur je třeba hledat na územích, která zmizela pod vodou, nebo dokonce v dalekém kosmu.

Význam většiny předmětů džómonské keramiky je více či méně známý; jedná se o domácí potřeby, nádobí, pomůcky určené k lovu a rybaření. Ale co ty „panenky“… Přesné údaje o jejich významu ještě nejsou doposud známy a zajímavou zvláštností jsou právě ony nepoměrně velké oči.

Oči nebo sluneční brýle?

U některých pečlivě zhotovených sošek je možné na obličeji uvidět něco, co se podobá obrovským slunečním brýlím. Tato zvláštní kategorie figurek se nazývá Shakkoki Dogu neboli hliněné figurky v tmavých brýlích. Budeme-li předpokládat, že jsou to skutečně brýle, pak podélné štěrbiny na čočkách připomínají štíty chránící před sluncem na helmách současných skafandrů.

Nebo jsou to primitivní „sněžné brýle“, jež se podobají těm, které používají Eskymáci i dnes? Jsou neprůhledné, jenom s úzkým horizontálním průřezem, a připomínají sluneční ochranu na helmách u současných skafandrů.

Tyto brýle jsou velmi jednoduché a nikdy se nezamlží. Zřejmě když se lidé kultury Džómon přesídlili na ostrovy odkudsi z jihu (pokud ne z jiné planety), pak se pro ně na sněhem pokrytých širokých pláních a odrážejících sluneční svit, staly podobné brýle nevyhnutelností. Bez ochrany očí by mohli oslepnout.

V japonské mytologii jsou často zmiňováni obyvatelé mořských hlubin, tzv. kappa. Měli ploutve, a co je hlavní, disponovali znalostmi, které předávali lidem. Je tedy možné, že by „brýle“ mohly mít nějaký vztah k vodě?

Když se podíváme na sošky blíže, můžeme si položit otázku: čím jsou skafandry při ponorech do velkých hloubek? Jejich proudnicový tvar není vůbec náhodný, a protože musí odolávat velkému tlaku vody, je použití sférického tvaru schopného lépe rozložit působící síly technicky tím správným řešením.

Mají figurky tetování?

Figurky jsou obvykle pokryty nějakým složitým vzorem, který by mohl být tetováním. Takový předpoklad může vyvolat údiv, ale nejstarší známý odkaz na Japonsko je zmiňován v čínském rukopisu Gishiwajinden ze III. století a píše se zde o mužích Va, kteří se noří do vody pro ryby a mušle a kteří si na své tělo a obličej barvou nanáší zvláštní kresby.

Kdysi dávno to dělali proto, aby zahnali podvodní predátory, ale později se kresby staly ozdobami. U různých kmenů se liší a jejich velikost odpovídá postavení člověka. Zemí Va je myšleno Japonsko. A přestože styl kmenového tetování nenašel mezi Japonci pokračovatele, můžeme jej stále ještě vidět u jiných tichooceánských obyvatel, jako například u Maorů na Novém Zélandu.

Značky na obličeji figurek dogu byly předmětem výzkumu, který v roce 1969 prováděl D. Takajama. Ten dospěl k závěru, že kresby skutečně představují tetování.

Podobná keramika na různých částech světa

Ve spojení se světem mrtvých se tato interpretace ovšem jeví jako sporná. Ale co si jinak máme myslet o brazilských hliněných figurkách, nalezených v Santarénu na Amazonce? Tato keramika je také stará, zhruba dva tisíce let. O lidech z tohoto území víme dokonce ještě méně, než o předchůdcích Ainů, ale figurka ženy s rukama na břiše a její specifické oči se nám zdají podivně známé.

Maska Agamemnóna

Asi není náhodou, že podobné oči má i jeden z nejznámějších archeologických nálezů, kterým je maska Agamemnóna. Tu nalezl Heinrich Schlieman, který hledal Tróju.  Tato maska je o dva tisíce let starší, než figurky ze Santarénu. Nemá ale brýle. Ve své podstatě můžeme po celém světě nalézt stejné starověké umělecké dílo, a tím je obličej se zavřenýma očima.

Není vyloučeno, že podobné styly vznikaly nezávisle jeden na druhém, na různých místech a v různých dobách. Jako příklad můžeme uvést právě masku Agamemnóna a současnou masku jednoho z afrických kmenů.

Jednalo se o pohřební masky?

Doktor Džento Hasebe (fonetický přepis, pozn. překl.), který vycházel z podobnosti helem dogu a dřevěných masek nalezených v Africe, již v roce 1924 předpokládal, že se ve skutečnosti jedná o pohřební masky. Takže je možné, že se sošky dogu používaly při obřadech pohřbívání pro to, aby bylo zemřelému zajištěno magické spojení s jiným světem? Pak se není co divit, že jsou jejich oči zavřené.

Úvaha o starodávných astronautech předběhla o desetiletí práce jejího nejznámějšího propagátora, Ericha von Dänikena. Jako první tento předpoklad vyjádřil již v 50. letech minulého století technolog a později ruský spisovatel sci-fi A. P. Kazancev.

V hrobce Chen San na ostrově Kjúšú v Japonsku, datované do roku 2000 př. n. l., je vyobrazen dávný vládce vítající sedm létajících disků. Proto se nemůžeme divit, že, jak píše ve své knize Umění Japonska profesor Tokijské univerzity CH. Mansterberg, národy Džómon žily v době kamenné, ale své sošky oblékaly do obleků, které připomínají ty současné kosmické! Zajímavá je helma se štěrbinovitými průřezy, límec, kterým volně projde hlava a také spirálovitý ornament.

Tajemná spirála

Když se zamyslíme nad tím, jaký symbol by mohl být srozumitelný všem rozumným bytostem odkudkoliv, tak se dostaneme ke spirále. Tento tvar mají právě mnohé galaxie v pozorovatelném vesmíru. Zkrátka, lidé období Džómon toto všechno museli vidět. Jak jinak by mohli tak pečlivě a do podrobností napodobit všechny detaily současného kosmického skafandru?

Specialista na starověké kultury Japonska, Vaughn M. Greene, zasvětil studiu figurek dogu mnoho let. Výsledkem byla jeho kniha Kosmický skafandr starý šest tisíc let. Green věnuje pozornost všem neobvyklým detailům, které jsou shodné s dnešním oblekem kosmonautů a co je velmi důležité, zdůrazňuje, že Japonci v epoše Džómon vytvářeli z hlíny i velké množství jiných figurek s evidentně lidskými rysy.

Green také uvádí příklady z japonské mytologie, ve kterých se vypráví o letech různých objektů za oblaka a o synech nebes. Japonci mají i pověst o ohnivém draku přilétajícím z nebes, ve které zřetelně zní ozvěny vzpomínek na starověké mezihvězdné lodě. Kromě toho nachází výzkumník i shodu mezi slovy dogu a Dogoni, tedy názvem afrického kmene, v jehož legendách se mluví o tom, že Zemi před pěti tisíci lety navštívili návštěvníci z kosmu.

Jsou figurky svědectví návštěvy mimozemšťanů?

Švýcarský ufolog a významný ideolog teorie paleokontaktů, Erich von Däniken, také nepochyboval o tom, že figurky dogu jsou svědectvím o návštěvě mimozemšťanů. Nasvědčují tomu i některé další archeologické nálezy, jako například obraz v hrobce Chen San s datací do roku 2000 př. n. l., kde vládce v uvítacím gestu pozvedá ruku před sedmi létajícími disky.

Ve středověkém Japonsku bylo UFO pozorováno opakovaně. Například v roce 1361se létající objekt podobný bubnu objevil ze strany ostrova, nacházejícího se západně od Japonska. V květnu 1606 se nad Kjóto vznášely ohnivé koule a jednou v noci několik samurajů vidělo, jak taková koule podobná otáčejícímu se rudému kolu zastavila nad hradem Nidžó. Svědci neidentifikovatelných objektů se ovšem objevují i dnes.

Specialisté NASA v roce 1964 a v 90. letech minulého století prováděli analýzu sošek dogu a dospěli k závěru, že se skutečně podobají lidské bytosti ve skafandru. Na hlavě mají současnou hermeticky uzavřenou helmu a ve většině případů jsou na ní viditelné průzory ve tvaru dvou velkých kulatých čoček, i když na některých hlavách je průzor jenom jeden – přes celou horní část obličeje.

Bytosti ve skafandru

Podlouhlé štěrbiny jsou analogem slunečních vizorů na helmách dnešní kosmonautů. Můžeme tam vidět například spony spojující části skafandru, ale i dýchací filtr na hermetické helmě. Je těžké si představit, že by takové detaily vytvořil člověk doby kamenné.

Téměř u všech figurek lze spatřit v oblasti úst a tváře tři okrouhlé výběžky, jako by místa, kam se připojují kabely komunikačních zařízení a hadice dýchacího systému. Rukávy a kalhoty jsou nafouklé, doslova jako by tlak vzduchu uvnitř skafandru byl větší, než zvenčí.

Experimentální pevný krunýřovitý skafandr AX-5 byl vytvořen NASA Ames v roce 1988 (kvůli své neohebnosti nebyl nakonec použit), ale možná že se taková konstrukce použije někdy v budoucnosti, kdy se skafandry stanou pevnějšími, pružnějšími, složenými z několika vrstev a se složitými spoji, které zabezpečí lepší ochranu těm, kteří budou létat na Mars a i mnohem dál. Ve své podstatě se jedná o „brnění“.

Ovšem jak mohlo dojít k tomu, že analogické „vesmírné“ motivy nalézáme v různých částech Země? Možná kolem ní kroužila mateřská loď, ze které se mimozemšťané vysadili jednou tam a podruhé jinde! Anebo sem přilétali opakovaně.

V každém případě nás tyto sošky nutí zamyslet se a dát dohromady historii naší civilizace od dávných věků a propojit ji s budoucími lety ke vzdáleným galaxiím. Což ovšem znamená, že lidé kultury Džómon si skutečně zaslouží obdiv, se kterým přistupujeme k jejich dílům dnes, tedy tisíce let poté…

Existuje mnoho teorií

Jiné teorie říkají, že to byly hračky pro děti nebo pohřební figurky. Podle názoru některých archeologů se jedná o ranou náboženskou kulturu a šamanské obřady. Většina vědců předpokládá, že dogu byly talismany určené k ochraně zdraví a bezpečných porodů.

V průběhu pozdějšího období se sošky staly různorodějšími. Existují různé typy, rozdělené do čtyř skupin: ty ve tvaru srdce (nebo půlměsíce), další je těhotná žena, třetí pak rohatá sova a tou možná nejznámější ze všech je dogu s velkýma očima.

Podle údajů Národního muzea Japonska je celkový počet těchto stylizovaných figurek nalezených po celém Japonsku plus minus osmnáct tisíc. Většina z nich byly poškozená – neměly ruce, nohy nebo jiné části těla. Archeologové se nemohou shodnout na tom, jestli byly jejich nohy záměrně zničeny lidmi kultury Džómon.

Je známa i další verze a ta říká, že se jedná o vyobrazení lidí, kteří trpěli nějakou nemocí. Léčitelé nebo kněží přenášeli nemoci na tyto figurky, poté je rozbili a tak zbavovali nemocné utrpení. Ve prospěch této teorie svědčí i to, že se mnohé figurky skutečně našly poškozené.

Další hypotéza předpokládá, že jsou to zvláštní amulety, s jejichž pomocí někteří šamani navazovali kontakt s bohy a přírodními živly. Možná že dokonce takto nějak vycházeli vstříc všemohoucím vládcům, když prováděli různé obřady.

Jiná teorie hlásá, že některé části figurek mohly být odstraněny v průběhu rituálů plodnosti. V období Jajoi, které následovalo po období Džómon, dogu již nevznikaly. Proč? Jak se zdá, toto zůstane záhadou.

Podobné články

Jeden komentář k "Jsou japonské sošky Dogu pozdravem od mimozemšťanů?"

Napsat komentář