«« »»

Jsou to vůbec lidé? (2. díl): Neznámí geniové

4. díl seriálu: Jsou to vůbec lidé?. Doposud vyšlo 4 dílů.

Na úvod mého druhého dílu se podíváme na Srbsko – italského génia, Rudiéra Boscoviche (Boškovice). Tento matematik, fyzik, astronom, filozof, technik a geodet se narodil 18.5.1711 v bývalé Jugoslávii. Po studiu matematiky, astronomie a teologie vstoupil do jezuitského řádu. Přesto, že mluvíme o 18. století (sic!), tak dnešní matematikové a fyzikové mluví o jeho hypotézách jako o záležitostech budoucnosti. Jeho znalosti vesměs překračují výrazně naší dobu. Přední vědci tvrdí, že je nejméně o 200 let dopředu!

Už toto flagrantní překročení současného poznání vědy by nás mělo uvést do zvýšeného stavu pozornosti. Připomínám, že v minulém díle už jsem uvedl na scénu jméno jednoho poutníka v čase. Obě ruce mi nestačí k vyčíslení, či k vyjmenování těchto poutníků kteří se nějak nehodí do své doby.

Náš balkánský génius, totiž, mimo jiné, vyslovil názor, že nepochybně existuje jednotná teorie vesmíru a univerzální rovnice, která zahrnuje matematiku, fyziku, chemii, biologii a dokonce i psychologii. Už tehdy popsal i jevy, jako je světlo, magnetismus a elektřinu – sice v jeho době ještě nebyly tak dobře prozkoumány – ale popsal i kvantové fenomény. K tomu přihodil vlnovou mechaniku, moderní model atomů sestávající z nukleonů. Jeho pojetí hmoty, prostoru a času teprve ve 20. století potvrdili Einstein, Schrödinger, Aspect, Bohr a další velikáni minulého století.

Ani naše vyspělá společnost není schopna pochopit Boscovichovo myšlení. Zatím nám v 21. století chybí i spojení mezi teorií relativity a kvantovou fyzikou. Dokonce s dvousetletým předstihem zavedl Planckovu konstantu a vytvořil teorii jednotného pole.

R. Boscovich se intenzivně stýkal s Leonardem Eulerem. Jeho mozek asi nepatřil do kategorie běžných lidských mozků. I nejsložitější vědecké poznatky dokázal vstřebat a zpracovat během několika minut. Jeho komplexní vědomosti z oborů jako je fyzika, chemie, zoologie, botanika, geologie, medicína, dějiny, starořecká a latinská kultura přesahovaly jeho vědecké souputníky o několik řádů. Měl asi i fotografickou paměť. Dovedl totiž citovat jakékoliv pasáže z knih, které třebas jen jedenkrát přečetl.

Ano, to dovedou někteří nadaní jedinci i dnes. Ale toto je jen jedna z mnoha podivuhodností tohoto fenoménu jménem Leonard Euler. Přes jakýkoli ruch a shon se dovedl soustředit a pak řešit např. Komplexní matematickou operaci, v níž se používala čísla se 17 desetinnými místy. Ve zlomku provedl celý početní postup a přišel se správným řešením.

Tito duchovní velikáni byli velmi skromní. Neradi vystupovali na veřejnosti, nedožadovali se poct – na rozdíl od některých raději nejmenovaných, dnešních vědců a politiků.

Na závěr mého druhého dílu musím ještě zmínit pár slov o zázračném matematikovi jménem Šrínívása Rámanuján (1887 – 1920). Teprve dnes, díky PC, chápeme jeho poznatky do posledních důsledků. Ale pozor – některé se vymykají i možnostem počítačů.

Bratrův Borweinovým se na základě Rámanujových poznatků podařilo v roce 1987 vytvořit exotický algoritmus na rychlejší rozšíření čísla Pí. Možná i měl rád dobrý humor – pro mnoho svých matematických objevů nepodal žádný důkaz. Nechal prostě na následnících, aby potvrdili jeho správnost – a to se průběžně děje! Bohužel? Nebo bohudík? Jak pro koho…

Sueneé: Rámanujův příběh byl dokonce zfilmován Hollywoodem a dá se sehnat v češtině.

Pokračování seriálu vyjde za 5 dní ...

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, autory v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 13351 a SS: 100.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.