Karaundž, arménský Stonehenge

410172x 08. 12. 2018 1 čtenář

Zřejmě víte, že se na území Arménie nachází velké množství památek po starověkých civilizacích, které tu kdysi existovaly. Stáří některých pamětihodností je několik tisíciletí. Nejvíce ale láká vědce i turisty megalitický komplex Karaundž, jinak také Zorac Karer.

Doposud se vedou spory ohledně jeho účelu. Badatelé se nicméně shodli na tom, že je velmi podobný proslavenému Stonehengi.

Obrovský megalitický komplex Karaundž se nachází na jihu Arménie poblíž města Sisijan, na náhorní plošině v nadmořské výšce 1700 metrů. Tato záhadná stavba se rozkládá na ploše zhruba sedmi hektarů a je ve formě kruhu, sestaveného ze stovek velkých vertikálně postavených kamenů. Možná proto ho místní obyvatelé nazývají Stojícími nebo Tyčícími se kameny.

Jméno Karaundž dostal megalitický monument od radiofyzika Parise Herouniho. V překladu z arménštiny: kar = kámen, undž = znít, mluvit, to znamená znějící, hovořící kameny. Předtím se komplex nazýval Zorac Karer, neboli mocné kameny, či kameny síly.

Architektura megalitu

Karaundž můžeme rozdělit na několik částí: centrální elipsa, dvě větve – severní a jižní, severovýchodní alej – kamenný val, který protíná středovou elipsu, a samostatně stojící kameny. Výška kamenů se pohybuje od 0,5 až do 3 metrů a váha je do 10 tun.

Monolity jsou z čediče a již značně poznamenané časem a pokryté mechem. Téměř každý kámen má ve své horní části pečlivě provrtaný otvor.

Centrální elipsa (45 x 36 metrů) se skládá ze 40 kamenů, v jejím středu jsou rozvaliny na ploše 7 x 5 metrů. Pravděpodobně se jednalo o svatyni, kde se konaly rituály na počest boha Areva (zosobnění Slunce). Starověký chrám Areva u Jerevanu se rozkládá na stejné ploše. Existuje ale i jiná verze, a to, že uprostřed stavby stál vysoký dolmen, který byl mohylou.

Podle vědců byly kameny přivezeny z nedalekého kamenolomu, převázané provazy je vztyčovali pomocí tažných zvířat. Otvory byly vyvrtány až na cílovém místě.

Karaundž zaujal badatele teprve relativně nedávno a do té doby byl, bohužel, vystaven ničivému vlivu času. Přesné stáří stavby se zatím určit nepodařilo. Vědci mají několik variant: 4 500, 6 500 a 7 500 let. Někteří z nich se dokonce domnívají, že komplex je ještě daleko starší a dobu jeho vytvoření kladou do poloviny 6. tisíciletí př.n.l.

Starověká observatoř

Není možné jednoznačně určit účel Karaundže. Pokud bychom přistoupili na variantu, že jeho stáří je 7 500 let, znamenalo by to, že byl postaven ještě v době kamenné. Pochopitelně existuje řada hypotéz, jak reálných, tak i fantastických. Například, místo bylo používáno jako pohřebiště nebo jako svatyně k uctívání bohů, případně to bylo něco podobného univerzitě, kde byly vyvoleným předávány posvátné vědomosti.

Nejvíce rozšířená verze tvrdí, že se jednalo o nejstarší a největší observatoř. Ve prospěch této varianty svědčí kónické otvory v horních částech kamenů. Když je bedlivě prozkoumáme, zjistíme, že jsou nasměrovány k určitým bodům na nebeské klenbě.

Kámen je pro tyto účely velmi vyhovující, je těžký a tvrdý a tím může zajistit stabilitu polohy otvorů, nasměrovaných k určitému cíli. Badatelé se domnívají, že otvory byly vyvrtané nástroji  s obsidiánovými hroty.

Pomocí kamenné observatoře mohli naši dávní předkové nejenom pozorovat pohyb nebeských těles, ale i zjistit kdy je vhodné začít s obděláváním půdy, se sklizní nebo kdy je nejpříhodnější doba k cestování.

Zůstává ale ještě pořád záhadou, odkud se tyto znalosti vzaly, případně kým byly předány. Aby bylo možné postavit takovou observatoř, je nutné nejenom umět interpretovat a použít získané výsledky pozorování, ale je potřeba i zvládat matematické a astronomické výpočty.

Mapa souhvězdí Labutě

Je zajímavé, že rozložení kamenů Karaundže prakticky vytváří stejný obrázek jako rozmístění čínských pyramid. A z výšky si můžeme povšimnout, že centrální monolity kopírují schéma souhvězdí Labutě; každému kameni odpovídá určitá hvězda. Přívrženci této hypotézy jsou přesvědčeni o existenci vysoce rozvinuté civilizace, která tímto způsobem zaznamenala do kamene mapu části hvězdného nebe.

Nabízí se otázka: proč právě souhvězdí Labutě, a ne – pro nás běžnější k orientaci, Velká medvědice? Pozice hvězd byly v těch dobách jiné, protože i zemská osa se nacházela v odlišné poloze v porovnání se současnou.

Celkem nedávno se objevila ještě jedna verze využití Karaundže. Tato obrovská stavba byla kosmodromem a může to být podepřeno i argumenty. Za prvé, výhodné umístění ve vztahu k rovníku, což zjednodušuje start kosmických lodí; za druhé, nebylo nutné zásadně upravovat startovací plochu, skalní plošina odpovídá nárokům (je vidět, že byla ještě zlehka zarovnána).

Kromě toho, na některých megalitech jsou vyobrazeny jakési bytosti a dokonce i vznášející se disk. Tyto obrázky si můžeme vyložit jako záznam setkání pozemšťanů s mimozemskými návštěvníky nebo s představiteli dávných civilizací, například Atlanťany a Hyperborejci, což by na území Kavkazu mohlo být docela možné.

Mnozí si myslí, že Karaundž je jako kosmodrom používán doposud; místní obyvatelé mohou často vidět světelné koule, které se podobají kulovým bleskům, a míří k megalitům. Je tu ještě jedna zajímavá skutečnost, některé z monolitů mají elektromagnetické pole. Možná, že tuto vlastnost získaly a udržely si ji z dob starověkého kosmodromu.

Další, velice překvapivý fakt, byl vědci zjištěn teprve přednedávnem. Karaundž nesetrvává na jednom místě. Odborníci spočítali, že kameny megalitického komplexu se ročně přesouvají o 2 – 3 milimetry na západ, jakoby ve směru posunu zemské osy.

Zůstává ještě jedna možná záhada, prozatím nerozluštěná. Kamenná stavba leží na stejném poledníku jako čínské pyramidy. Náhoda anebo výsledek přesných výpočtů?

Arménský Stonehenge

Podle mínění matematika, kandidáta přírodních věd, Vačagana Vagraďjana existuje mezi Karaundžem a Stonehengem určitá spojitost.

Dokonce se domnívá, že stavitelé Stonehenge přišli do Británie právě z Arménie a přinesli si sebou kulturní odkaz svých arménských předků. A to proto, že kavkazský megalit je téměř o 3 tisíce let starší než britský.

Na otázku novináře, proč srovnává právě tyto dvě stavby, vědec odpověděl:

„Důvodem je jejich strukturní a funkční podobnost, dokonce i shoda názvů, o tom psal již akademik Paris Herouni. A je známo, že Stonehenge byl používán jako observatoř na astronomická pozorování.

Jak ve Stonehenge, tak i v Karaundži je mezi kameny koridor, který sloužil k určování letního slunovratu, což pak umožňovalo stanovit i další důležitá roční období. Obě stavby jsou vybudovány z kamenů, rozložených v jistém uspořádání, v těch našich jsou ale otvory, směřující k určitým bodům na obloze.

Ve středu komplexu jsou kameny rozloženy elipsovitě a jsou bez otvorů, to poukazuje na to, že stavitelé obou megalitů pocházeli ze stejné kultury.“

Skeptici se domnívají, že tuto paralelu si vymysleli ti, kteří se snaží přilákat turisty do arménského Stonehenge, protože kromě stáří a podobnosti názvů žádné další důkazy o arménském původu Britů neexistují

Podobné články

4 komentářů k "Karaundž, arménský Stonehenge"

Napsat komentář