«« »»

Kdo byli dávní stavitelé velkých pyramid?

Na zodpovězení téhle otázky se musíme přesunout do dob nejstarších, o kterých se dochovaly vůbec poprvé nějaké písemnosti. Navštívíme jižní Mezopotámii, která nám v lecčems napoví. Žil zde národ Sumeru, jejich historie se datuje od roku 3500 let př.n.l. V jejich náboženství se objevuje víra ve vícero bohů a to konkrétně ve 12 nejdůležitějších, kteří se obměňovali. Pantheon a události sumerských bohů se prolínají napříč naší historií po celém světě. Až teprve v křesťanství se píše o jednom bohu, ale i v Bibli – Genesis jsou zmínky o bozích, k těmto nepřesnostem muselo samozřejmě dojít, protože i biblické příběhy se nevyhnuly popisu sumerských událostí. V Egyptě, Řecku, Indii, Střední a Jižní Americe nebyla žádná jiná božstva než ta sumerská, která žila v pospolitosti s lidmi tehdejší doby, která odešla, ale slíbila, že se vrátí.

Mexiko, Teotihuacán

Ze tří teotihuacánských pyramid je nejmenší pyramida boha Quetzalcoatla, střídají se zde obrazce se stylizovanou tváří Tlaloka. Tato pyramida spadá do doby Toltéků a podobá se mnoha dalším mexickým pyramidám. Naproti tomu obě větší pyramidy nejsou zdobené vůbec, schodiště bylo k pyramidám přidáno až později. Mají jiné rozměry i tvar a odlišují se v první řadě tím, jak jsou ohromně staré, těmito aspekty připomínají pyramidy v Gíze. Pozoruhodné na tom je, že ačkoliv je Chefrénova pyramida v Gíze nižší než Cheopsova pyramida, jejich vrcholy jsou ve stejné nadmořské výšce, protože Chefrénova pyramida je vystavěna na místě přesně o tolik vyšším, o kolik je stavba nižší a totéž se opakuje v Teotihuacánu, kde pyramida Měsíce je vystavěna na místě o deset metrů vyšším než Sluneční pyramida, a vrcholy obou staveb jsou ve stejné výšce. Další podobnost u pyramid v Gíze a v Teotihuacánu je, že mají téměř identické základny. V Gíze měří jedna strana 247 metrů a u pyramidy v Teotihuacánu 244 metrů.

Sluneční pyramida Měsíční pyramida

Egypt, Gíza

Cheopsova pyramida a Chefrénova pyramida jsou právě jediné dvě největší pyramidy vystavěny pod strmým úhlem 52 stupňů. Tyto pyramidy jako jediné nebyly vybudovány Cheopsem ani žádným jiným faraónem, ale bohy starověkého Blízkého východu, kterým tyto stavby sloužily jako navigační body k jejich kosmodromu na Sinajském poloostrově. Všechny ostatní egyptské pyramidy jsou skutečně dílem faraónů, vznikly o tisíce let později a napodobovaly boží schody k nebesům. Ale žádnému z nich se nikdy nepodařilo dosáhnout úhlu 52 stupňů a kdykoliv se o to stavitelé pokusili, dílo se nakonec zhroutilo; jako příklad poslouží druhá Snofrewova pyramida v Dahšúru. Když se jim první pyramida, postavená v Médúmu pod úhlem 52 stupňů zřítila, stavitelé pak narychlo změnili uprostřed stavby úhel druhé pyramidy na bezpečných 43,5 stupně. Ve velkých pyramidách se nikdy nenašel žádný pohřbený faraón. Ačkoliv si Egypťané potrpěli na bohatou výzdobu, tak obě velké pyramidy neobsahují žádné malby ani hieroglyfy.

Pyramidy v Gíze     Pyramida v Dahšúru

Libanon, Baalbek

Triliton tvořený masivními kamennými kvádry je podstavcem dávného kosmodromu, přistávací plošiny Anunnaků, která se zachovala, a na níž byly teprve později vybudovány římské památky. O plošině se vyprávějí legendy, že pochází z dob před potopou. Velmi znepokojivou zůstává skutečnost, že ani v současné době neexistuje jeřáb, vozidlo či jakýkoli mechanizmus, pomocí kterého lze zvednou těleso o váze 1000 či 1200 tun. A to ani nemluvíme o jeho dopravě dolů údolím, vzhůru svahem a přesném usazení do stavby ve výšce mnoha metrů nad zemí. Nebyly nalezeny žádné stopy po cestách, rampách či jiných zemních stavbách, které by jen naznačovaly, že tudy byly obrovské bloky smýkány z lomů na místo svého určení ve stavbě.

Baalbek, triliton v masivní západní opěrné zdi  Obří kvádr v lomu Baalbek, dávní kameníci jej zde ponechali. Je plně opracován a vytvarován. Jeho délka dosahuje dvacet tři metrů a jeho základna měří pět a čtyři a půl metru. Opatrný odhad naznačuje, že váha kvádru by mohla dosahovat 1200 tun. Většina vědců předpokládá, že měl být vyzdvižen a umístěn do stavby vedle svých tří sester

Peru, Cuzco

Staré město Inků se nachází v Peruánských Andách. Na jeho ruinách postavili v 16. století Španělé paláce a kostely v barokním stylu. Všechny tyto obrovské kvádry z nejtvrdšího kamene byli do Cuzca přivezeny a opracovány kameníky s lehkostí, jako když se krájí vosk. Přední část každého kamene byla uhlazena a upravena do lehce konkávního tvaru. Jak toho ale bylo dosaženo se neví, neboť na kamenech nejsou žádné drážky, zářezy či stopy po dlátech a kladivech. Tajemstvím stále zůstává, jak se tyto ohromné kusy kamene podařilo zvednout jeden na druhý a sesadit je vzhledem k podivným úhlům kamene s takovou přesností. A aby záhad nebylo málo, tyto obrovské bloky k sobě přiléhají bez použití malty. V jednom případě váží kamenný blok, měřící na výšku devět metrů, přes 300 tun. Tyto obrovské kusy skal sem musely být dopraveny z dálky, musely být na toto místo doneseny přes hory, údolí, strže a prudké řeky.

Cestovatelé i současní vědci se shodují na jednom – tyto zdi nejsou dílem Inků, ale jakýchsi jejich tajemných předchůdců, kteří museli mít k dispozici nadpřirozené síly, nedá se uvěřit, že by je někdo získal z kamenolomu, neboť Indiáni neměli železo ani ocel, pomocí nichž by je vytesali a opracovali. Také není zřejmé a zůstává záhadou, jak by je stavitelé dostali na místo, neboť Indiáni neměli povozy, voly, aby je mohli na místo přitáhnout. Tehdy ani neexistovaly žádné rovné cesty, naopak cestou je čekaly samé hory a příkré strže. Mnoho kamenů bylo na místo dopraveno ze vzdálenosti patnácti, třiceti až padesáti mil. Inkové nebyli původní stavitelé pevností – je známo, že nedokázali přenést byť i jediný z oněch megalitických kamenů. Podle kronikářových záznamů se jeden incký kamenický mistr rozhodl, že zvýší svůj věhlas tím, že kámen vyzvedne z místa, kde ho původně stavitelé zanechali. Více než 20.000 indiánů ten balvan zvedlo za pomocí tlustých lan. Postupovali jen velmi pomalu. Na jednom ze svahů se vinou nosičů, kterým se nepodařilo dobře udržet rovnováhu kamene, jejich břímě, které se ukázalo být pro ně příliš těžké, vysmeklo a odvalilo se zpátky dolů po svahu, přičemž zabilo asi čtyři tisíce indiánů. Kameny jsou sestaveny s takovou přesností, že je nemožné vsunout mezi ně nejtenčí ostří nože či nejmenší jehlu.

Kameny jsou sestaveny s takovou přesností, že je nemožné vsunout mezi ně nejtenčí ostří nože či nejmenší jehlu  Má 12 stran úhlů

Kameny jsou sestaveny s takovou přesností, že je nemožné vsunout mezi ně nejtenčí ostří nože či nejmenší jehlu  Kameny jsou sestaveny s takovou přesností, že je nemožné vsunout mezi ně nejtenčí ostří nože či nejmenší jehlu

Vystává tedy otázka, kdo byli ti stavitelé? Byli to dávní astronauti AN.UNNAK.KI (v sumerštině znamená „Ti kteří přišli z Nebe na Zemi“), kteří nás pravidelně navštěvovali a učili pokroku, který se objevoval v periodách? Jak to, že tak mistrovské opracování a přemisťování kamene nezvládneme dodnes? Pak si musíme připustit, že naše historie nebude tak přímočará jak se zdá, ale zub času před námi něco závažného skrývá.

 

Zdroje: Cez-okno.net, Gnosis9.net, Zecharia Sitchin, Schody k nebesům 1980, Zecharia Sitchin, Války bohů a lidí 1985, Zecharia Sitchin, Ztracené říše 1990

30 Responses to Kdo byli dávní stavitelé velkých pyramid?

  1. Standa Standa napsal:

    Pro Martina Horuse:

    Mohl byste prosím sdělit, do kolika kilogramů, tun nebo nějakých konkrétních délkových rozměrů označujete kámen za „malou kostičku“ a  od kolika kilogramů, tun, nebo někjakých konkrétních rozměrů označujete kámen za megalit?

    Rád bych si na fotkách z Baalbeku podle Vašeho  kritéria barevně označil „kostičky“ a „megality“ abych se v tom lépe orientoval.

    Prozatím mi totiž Váš popis na na ten komplex -(a nejen na něj) nesedí, ale třeba se to vyjasní, až to kritérium sdělíte.

    Je samozřejmé, že pokud takové kritérium nemáte a označujete vše podle potřeby své momentální argumentace, tak jej sdělovat nemusíte.

     

  2. Motejl napsal:

    Pánové, dovolte mi technickou poznámku. Autor článku cituje z knih z roku 1980-1990. To je 36-26 let nazad. Technický pokrok od té doby nějaký ten krůček udělal. Druhá věc je autor. Osobně si myslím že je třeba brát Sitchina s rezervou…

    A jelikož se tedy neustále dohadujete, měl bych na vás (všechny) konkrétní dotaz. Megalit v Baalbeku je vápenec nebo žula…ať už je v tom na této stránce jasno!

  3. Standa Standa napsal:

    Co se týče nosnosti současných aut a jeřábů:

    Největší dnešní automobily mají nosnost 450 tun. Po odmontování korby by tedy byla dvojice těchle aut (nebo jedno auto a čtyřkolý oplen se stejnými nápravami) schopna 1200 tun odvézt.

    Největší  jeřáby na světě mejí nosnost kolem 20 000 tun, ale je fakt, že je to téměř stabilní zařízení na kolejích v docích. Ale třeba následující automobilní jeřáb by měl 1200 tun zdvihnout:

    http://www.liebherr.com/en/deu/products/mobile-and-crawler-cranes/mobile-cranes/ltm-mobile-cranes/details/ltm1120091.html

    Tvrzení z článku a neschopnosti současné techniky je tedy nepravdivé.

    • Sueneé napsal:

      No a teď si vem, co MY potřebujeme za šílenou techniku, abychom zvedali hmotnosti na 1,2 až 20 Gg. A pořád se vracím k tomu, že i když bys na to šel hrubou silou svalů (což u 1,2 Gg mi přijde fakt šílený podnik), pak jakou máš reálnou rychlost a přesnost přepravy? A z toho plyne (pro mne) logická otázka, proč to komplikovat a neudělat z toho menší kusy? Když totiž tu myšlenku zneguji, pak parafrázováním mých oblíbenců z AA: „dělali to ne proto, že by to bylo složité, ale protože to bylo snadné…“ A v tomto směru bych si troufl tvrdit, že mají předkové nad námi navrch vědí něco co my ne.

      • Standa Standa napsal:

        1. Připomínku jsem uvedl především proto, aby se vyvrátilo neppravdivé tvrzení článku, že v současné době na takové práce neexistují mechanismy. Existují a ne že ne.

        Ona se ta „šílená technika“ dnes dělá proto, aby bylo možné v několika lidech stavět mohutné stavby a stroje.

        V minulosti na to sloužila lidská práce.

        Co se týče velikosti kamenů: Menší kusy znamenají opracování relativně větších povrchů. Podle mne volili co nejlepší poměr cena/výkon. Jestliže se naučili manipulovat s velkými předměty, pokoušeli se volit co největší kameny, aby museli opracovat co nejmenší plochy.

        Proto jsem tady poukazoval na praktické pokusy PavlaPavla, který ukázal, že desítkami tun se dá pohybovat pomocí provazů a dřevěných pák v několika lidech. Starověcí stavebníci možná při stavbách nalezli ještě efektivnější metody jak manipulovat ještě většími kusy. Naše civilizace je zhýčkaná tím, že na tyhle práce máme stroje.

  4. Standa Standa napsal:

    Co se týče úhlu pyramid v Gize: V článku se píše, že je sklon 52 stupňů. Jenže to není pravda.

    Velká pyramida nedosahuje sklonu 52 stupňů, což je podle článku hranice mezi tím co dokázali a nedokázali Faraoni. Má sklon jen 51 stupňů a 50 minut.

    Rachefova (v článku jmenovaná jako Chefrénova) pyramida má zase sklon o stupeň a deset minut větší, než v článku uvedených 52 stupňů.

    Menkaurova pyramida má pak sklon 51stupňů a 10 minut – od Velké pyramidy se tak sklonem liší méně, než Velká od Rachefovy. Přesto je podle článku už dílem faraonů zatímco předchozí dvě ne.

     

     

    • Sueneé napsal:

      Je to jeden úhlů pohledu na věc… nikoliv bez chybný. 🙂

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        Je zcela zavádějící tvrdit, že dnešní jeřáb zdvihne 1.200 tun a dávat to do souvislosti s megality. Ti co megality a stavby vytvořili, měli mnohem lepší technologie než jsou ty současné.

        To samé platí o opracování žuly měděnými dláty. Každý kameník potvrdí, že žulu ve stávajícím stavu nikdy nikdo mědí ani bronzem neopracuje !  Takže jako v prvém případě.

        Oni to dělali jednoduše a lidé to zcela jistě nebyli. Lidé resp. synové a dcery člověka, měli úplně jiné starosti.

         

        • Standa Standa napsal:

          Také si myslím, že srovnání s dnešními jeřáby je do jisté míry zavádějící. I přesto  ale takové srovnání dělá autor článku, pod kterým diskutujeme. Proto jsem alespoň uvedl na pravou míru jeho nepravdivé tvrzení o existenci dnešních jeřábů.

          Stejně zavádějící je mluvit u Baalbeku o opracování žuly (ať už čímkoliv), když se jedná o vápenec.

           

           

          • Martin Horus Martin Horus napsal:

            Stando ty jsi nenapravitelný skeptik. Dnešní jeřáby jsou v porovnání s těmi, které tvořily historii této Planety autíčka z dětské stavebnice.

            V Baalbeku je nejenom vápenec a také spousta žuly. Doplň si znalosti a abych nemarnil tvůj čas posuň si čas na 3:50 https://www.youtube.com/watch?v=eech7-s9TJE Jedna minuta ti doplní to co nevíš, a zbytečně tady mrháš jízlivými písmeny.

            • Standa Standa napsal:

              Pokud v minulosti podle Vás existovaly větší jeřáby než dnes, tak proč žádná z megalitických staveb není z větších dílů, než ty dnešní jeřáby zvládnou?

              Co se týče té žuly: jsou to celkem malé kusy. Římané dopravovali zboží po celém svém impériu. Proč by si tam nedovezli i několik kousků kamene třeba z Egypta? Cesta z pobřeží Středozemního moře do Baalbeku může mít řádově 100 km, lodě i vozy Římané měli.

              Mnohasettunové kameny v základech jsou ale vápencové.

               

               

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.