Kdo vybudoval chrámový komplex Angkor Vat

7039x 21. 06. 2018 1 čtenář

Obrovský chrámový komplex Angkor Vat je hlavním symbolem Kambodže a má dokonce i své místo na kambodžské vlajce. Místní obyvatelé jsou hrdí na to, že jejich khmerští předci dokázali vytvořit takový div světa, který si ve velkoleposti nezadá s jinými architektonickými památkami. Evropští vědci, kteří chrám zkoumají, si nezřídka kladou otázku, jestli si Khmerové nepřisvojili cizí zásluhy.

V roce 1858 se vypravil francouzský naturalista, Henri Mouhot, do Indočíny s cílem nashromáždit vědecké poznatky o Kambodži, Laosu a Thajsku (Siamu). Když přibyl do kambodžského města Siem Reapu, rozhodl se prozkoumat jeho okolí. Ocitnul se v džungli a po několika hodinách pochopil, že zabloudil.

Po několika dnech bloudění v džungli uviděl Mouhot v paprscích zapadajícího slunce tři kamenné věže, které připomínaly květy lotosu. Když přišel blíže, spatřil vodní příkop a za ním obrovskou kamennou zeď s uměleckými řezbami, které zobrazovaly bohy, lidi a zvířata. Za ní se tyčily stavby nebývalých rozměrů a krásy.

Zbloudilý poutník

Mouhot píše ve své knize Cesta do království Siamu, Kambodže, Laosu a dalších oblastí centrální Indočíny:

„Mnou spatřené skvosty architektonického umění jsou velkolepé svými rozměry a, dle mého mínění, vzorem nejvyšší úrovně umění – ve srovnání s jakýmikoliv dochovanými starověkými památkami. Nikdy jsem nebyl tak šťasten jako v té chvíli, v tom velkolepém tropickém prostředí. I kdybych věděl, že budu muset umřít, nevyměnil bych tento zážitek za radosti a pohodlí civilizovaného světa.“

Když si uvědomil, že před ním je buď starověký palác, nebo chrám, začal Francouz křičet o pomoc. Ukázalo se, že nádherná stavba je obývána buddhistickými mnichy, kteří nakonec Mouhota zachránili; nakrmili ho a vyléčili z malárie.

Jakmile se Henri začal cítit lépe, mniši mu sdělili, že se nachází v největším chrámu Kambodže, který se nazývá Angkor Vat.

Nebyl však první, kdo chrám objevil

Evropané o něm nic nevěděli, ačkoliv chrám byl navštíven již v roce 1550 Portugalcem Diegem do Coutoem, který zážitky ze svých cest zveřejnil.

V roce 1586 zavítal do chrámu další Portugalec, kapucín António da Madalena, ten o své návštěvě také zanechal písemné svědectví: „Jedná se o neobyčejnou stavbu, kterou nelze popsat perem, tím spíše, že se nepodobá žádné jiné na světě; jsou tam věže, ornamenty a detaily tak jemně vyvedené, jak si jenom člověk dokáže představit“.

Následoval, v roce 1601, španělský misionář, Marcello Ribandeiro, který stejně tak jako Mouhot zabloudil v džungli a „narazil“ na tento velkolepý chrám. Angkor Vat navštěvovali Evropané i v 19. století, Henri Mouhot napsal, že pět let před ním tam pobýval francouzský misionář Charles Émile Bouillevaux, který v roce 1857 opublikoval zprávu o svých cestách. Ale popisy cest Bouillevauxe i jeho předchůdců nebylo společností zaznamenáno. Takže se nakonec Angkor Vat stal známým prostřednictvím knihy Henriho Mouhota, která vyšla v roce 1868.

Střed vesmíru

Angkor Vat je komplexem budov, které se rozkládají na pozemku obdélníkovitého tvaru o rozloze 200 hektarů. Archeologové předpokládají, že za kamennou zdí byl nejenom chrám, ale i královský palác a další budovy. Protože ale tyto stavby byly dřevěné, nedochovaly se do současnosti.

Sám chrám symbolizuje posvátnou horu Meru, která je podle hinduistické mytologie středem vesmíru a místem, obývaným bohy. Nejkrásnější je chrám s pěti věžemi v období dešťů, kdy se 190 metrový vodní příkop naplní vodou. Tehdy vypadá Angkor Vat jako střed vesmíru, obklopený vodami světového oceánu. Přesně takového dojmu chtěli jeho stavitelé docílit.

Třípodlažní chrám se špičatými věžemi je sám o sobě oslavou symetrie. Když se v něm člověk ocitne, vidí stavbu, která se vypíná na třech, na sobě stojících, terasách, a získává dojem, že stavba roste přímo před jeho očima. Takového efektu bylo docíleno rozložením teras, první terasa se nachází ve výšce 3,5 metru nad zemí, další v 7 metrech a třetí ve výšce 13 metrů. Každá z nich je lemována galeriemi a krytá sedlovou střechou.

Ať přicházíte k Angkoru Vatu z jakékoliv strany, vidíte vždy pouze tři věže. Centrální věž je vysoká 65 metrů a ozdobená stovkami soch a reliéfů, které zobrazují výjevy ze starověkých eposů, Rámájany a Mahábháraty. A vy můžete nadšeně obdivovat tento velkolepý výtvor lidských rukou.

Největší město

Kdysi se chrám Angkor Vat nacházel přímo v srdci khmerské říše, ve městě Angkor. Jméno Angkor není ale historické, objevilo se až poté, co město opustili jeho khmerští vládci, a došlo k úpadku. Pak ho nazývali prostě městem, v sanskrtu nagara, což se později přeměnilo v Angkor.

Na samém začátku 9. století započal khmerský císař Džajavarman II. v těchto místech se stavbou první svatyně. V průběhu následujících 400 let vyrostl Angkor, na tehdejší dobu, v obrovské město, kde bylo více než 200 chrámů a nejvýznamnějším byl Angkor Vat. Historici připisují jeho vybudování císaři Súrjavarmanovi, který vládl v letech 1113 – 1150.

Císař byl považován za pozemské vtělení boha Višnu a Khmerové ho uctívali jako žijícího boha na zemi. Chrám, který byl symbolem nebeského paláce, měl sloužit vládci za jeho života jako duchovní útočiště a po smrti v něm měl být uložen do hrobky.

Angkor Vat byl budován více než 40 let

Chrám, který svou rozlohou překonává Vatikán, stavěly desítky tisíc dělníků a kameníků. Dokončen byl až po smrti Súrjavarmana, hrobka byla ale v době jeho smrti již připravena.

V roce 2007 provedla mezinárodní expedice průzkum Angkoru s použitím snímků z družic a dalších současných technologií. Ve výsledku dospěli k závěru, že Angkor byl největším městem předindustriální doby. Ze západu na východ se město rozkládalo 24 km a ze severu na jih 8 km. Na vrcholu jeho rozkvětu zde žil milion obyvatel. Aby mohlo být zabezpečeno zásobování takového množství lidí jak potravinami, tak i vodou, postavili Khmerové složitý hydraulický systém, který zavlažoval pole a přiváděl vodu do města. Zároveň tato soustava i chránila Angkor před záplavami v období dešťů

V roce 1431 dobyla město siamská vojska a vyplenila ho. Angkor přestal být hlavním městem, zastavil se jeho rozvoj a lidé začali odcházet. Již po 100 letech zpustnul a pohltila ho džungle. Úplně vylidněné ale Angkor a Angkor Vat nikdy nebyly.

Legendy a mýty

Na jakém základě vzniknul předpoklad, že Angor Vat je starší než jeho oficiálně stanovený věk? Pokud se podíváme na družicové snímky, zjistíme, že půdorys chrámového komplexu odpovídá poloze souhvězdí Draka za úsvitu v den jarní rovnodennosti v roce 10 500 př.n.l.

Khmerové mají zajímavou legendu. Kdysi se jednomu královskému páru narodilo dítě, které bylo synem boha Indry. Když chlapec dovršil 12. rok, Indra sestoupil z nebes a vzal ho k sobě na horu Meru. To se ale hrubě nelíbilo nebeským dévům, kteří začali poukazovat na to, že lidé podléhají pokušení a chlapce je proto třeba vrátit zpátky na zemi.

V rámci zachování klidu v nebeské říši klid, se Indra rozhodl odeslat malého prince zpátky. A aby chlapec na horu Meru nezapomněl, chtěl mu darovat kopii svého nebeského paláce. Jeho skromný syn ale řekl, že bude spokojeně žít třeba i v Indrově stáji, tehdy seslal bůh k princovi talentovaného stavitele, který pak vybudoval Angkor Vat, což byla kopie stáje Indry.

Jinou hypotézu nabídl španělský misionář Marcello Ribandeiro, když v roce 1601 spatřil Angkor Vat. Protože věděl, že tradice nedovolovala Khmerům stavět kamenné budovy, vzal si na pomoc logiku: „Všechno obdivuhodné pochází z Řecka anebo z Říma“.

Ve své knize pak napsal: „V Kambodži se nachází rozvaliny starověkého města, které bylo, dle mínění některých, postaveno Římany nebo Alexandrem Makedonským. Je zajímavé, že nikdo z místních v těchto ruinách nežije a jsou pouze útočištěm divoké zvěře. Místní pohané se domnívají, že město má být, dle ústní tradice, znovu obnoveno cizozemským národem“.

Podobné články

Napsat komentář