Kinetóza se objevila s prvními tvory kráčejícími po zemi

10946x 20. 09. 2019 1 čtenář

Psi, kočky, myši koně, ryby a obojživelníci a mnohá další zvířata zažívají příznaky kinetózy, přestože se symptomy mezi jednotlivými druhy liší.

Kdy začal život

Život začal zhruba před 3,8 až 4,1 miliardami let. Po většinu této doby byly organismy na Zemi jednoduché a evoluce probíhala pomalu. Ale zhruba před 550 miliony let se stalo něco pozoruhodného. Zvýšená hladina vápníku a kyslíku v prostředí vedla k vývoji vnitřního ucha a orgánů regulujících rovnováhu (vestibulární aparát). Za dalších 165 milionů let se některé organismy – včetně těch, které se později vyvinuly v lidské bytosti – vydaly na pevninu, zřejmě aby získaly lepší rozhled.

Přeskočme do doby před 2 000 lety, kdy řecký lékař Hippokratés napsal že „plavení se po moři dokazuje, že pohyb narušuje tělo.” Popravdě je termín „nausea” (odborné označení pro nevolnost. pozn. překladatele) odvozen z řeckého slova „naus”, které se vztahuje k lodím, plavbě nebo námořníkům. Zhruba 65 procent lidí trpí kinetózou, ženy častěji než muži, přičemž citlivost dosahuje vrcholu kolem věku 11 let. Ale proč je tak běžná?

Normální reakce

Kinetóza nastává při nesouladu mezi tím, co oči sdělují mozku a tím, co vnímá vnitřní ucho jako pohyb. Pokud se tedy v autě podíváte na Váš telefon, noviny nebo nehybný objekt, Vaše oči mozku sdělují, že nejste v pohybu. Ale Váš vestibulární systém (orgány odpovědné za rovnováhu ve Vašem uchu) sdělují mozku, že v pohybu jste. Z tohoto důvodu proti kinetóze pomáhá mít dobrý výhled na cestu a sledovat
horizont: to, co vidí Vaše oči se shoduje s tím, co cítí tělo.

Kinetoza

Pociťování kinetózy v jedoucím vozidle nám říká, že náš vestibulární systém funguje správně. Lidé nejsou jediným živočišným druhem, který trpí kinetózou. Psi, kočky, myši, koně, ryby a obojživelníci zažívají příznaky kinetózy, přestože se symptomy mezi jednotlivými druhy liší. Když se podíváme, kde se nachází tato zvířata na evolučním stromě, zjistíme, že je všechny spojuje jejich nejnižší společní předci, sliznatky a mihule.

Sliznatka má jeden vestibulární kanál, zatímco mihule mají dva. Ryby s kostnatými čelistmi, jako jsou žraloci, se objevili krátce po sliznatkách a mihulích. Jako my i oni mají tříkanálový vestibulární systém. Takže jsme zdědili svou citlivost na pohyb po našich rybích kamarádech a stali se k ní více náchylní v průběhu času? Odpověď není tak jednoduchá. Krabi, humři a raci mají všichni vysoce vyvinutý vestibulární a zrakový systém, který se vyvinul zcela nezávisle, a dříve než rybí, před zhruba 630 miliony let. A existují i neoficiální důkazy o tom, že i oni trpí kinetózou. Takže mořská nemoc není jen zděděná zvláštnost. Zdá se, že je to známka toho, že něco funguje tak, jak má. Ale co u jiných druhů spouští kinetózu a jak se může jednat o evoluční výhodu? Abychom na to odpověděli, musíme se podívat na to, jaké druhy pohybu existují v přirozeném prostředí.

Oceány

Vlny se nenacházejí jen na povrchu, ale je možné je cítit i pod ním v úrovních 0,16 až 0,2 Hz a ty různými způsoby ovlivňují mořský život. Opravdu bylo pozorováno, jak se některé ryby záměrně přesouvají během bouří do klidnějších vod. Mořská nemoc by mohla být způsobem, jak rybě její tělo sděluje, že se nachází v nebezpečí. Zajímavé je, že množství pohybu, které lidské tělo dokáže vydržet bez příznaků mořské nemoci je blízké tomu rybímu (0,2 Hz), což odpovídá frekvenci větrem tvořených vln. Může to být náhoda, ale je daleko více pravděpodobné, že to poukazuje na úzký vztah mezi lidským tělem a oceánem.

Stromy

Stromy poskytují ochranu mnoha zvířatům, včetně našich nejbližších předků, šimpanzů. Ale stejně jako oceány i stromy mohou být rozbouřené. Je možné, že evoluce dávala přednost druhům, které si udrželi svůj odpor k pohybu během toho, co se přesouvali k nižším, méně se pohybujícím větvím, čímž snížili riziko smrtelného pádu. Ačkoliv si lidé myslí, že houpající větve nechali už dávno za sebou, pravdou je, že výškové budovy, ve kterých žijeme a pracujeme, mají tendenci se tiše houpat ve větru, podobně jako to dělají stromy a někteří lidé citliví na kinetózu v nich zažívají pocit závratě, ztrátu soustředění, ospalost nebo nevolnost. Náš vestibulární systém a další systémy se vyvíjely po miliony let pro běžnou chůzi, takže není překvapující, že lodě, auta, velbloudi a v současné době také hyper realistické displeje VR připevněné na hlavu způsobují kinetózu. Naše smyslová ústrojí neměla čas se adaptovat na nové technologie a prostředí.

Problém s léčbou

Jakékoliv řešení kinetózy se v základu potýká s miliony let evoluce, což je důvod, proč je těžké ji léčit. Mnozí pro léčbu kinetózy užívají předepsané léky, jako například skopolamin, ale krom toho, že mají tyto léky nepříjemné vedlejší účinky zároveň zabraňují vytvoření návyku na prostředí, což znamená, že se musíte dále spoléhat na prášky. (Někteří lidé užívají rostlinné přípravky, ale jejich účinky se různí). Nejúčinnějším řešením na mořskou nemoc je pomalu si zvykat na prostředí. Například někdo, kdo tráví více času na lodi není tak náchylný k mořské nemoci. Zdá se, že kinetóza je normální reakcí u všech zdravých lidí. Starobylý podvědomý mechanismus značící genetické zdraví byl zřejmě neprávem označen jako nemoc. Kinetický “reflex” by bylo možná přesnější označení.

Tip na knihu z eshopu Sueneé Universe

Dan Millman: Škola pokojného bojovníka

Millmanova filozofie pokojného bojovníka si získala statisíce příznivců po celém světě. Kniha Škola pokojného bojovníka rozvíjí tuto filozofii praktickým způsobem. Přináší ovšem víc než jen další návod, jak by měl člověk cvičit: Nabízí dobře rozvrženého průvodce, který jasnou řečí promlouvá ke všem, kdo se snaží v souladu se všemi aspekty života dosáhnout optimální úrovně zdraví, vitality a výkonnosti.

Školu pokojného bojovníka by si měl osvojit každý člověk, kterému není lhostejná zdravotní prevence, tělesná kondice a osobní potenciál. Je určena všem, kdo hledají psychickou a fyzickou harmonii – ať už při kopané, gymnastice, v bojových uměních, v hudbě či v každodenním životě. Autor poskytuje jedinečný návod, jak můžeme jakýkoliv trénink transformovat v cestu k osobnímu růstu a duchovnímu objevování světa – protože lidský duch sídlí v těle a tělo sídlí v duchu.

Dan Millman: Škola pokojného bojovníka (kliknutím na obrázek budete přesměrování do eshopu Sueneé Universe)

 

Myšlenky Dana Millmana – film

Souhrn myšlenek Dana Millmana najdete ve filmu Pokojný bojovník, kde si i Dan Millman zahrál jednu z vedlejších rolí. Zde souhrn hlavních myšlenek (©Šidy TV)

Podobné články

Napsat komentář