Kterak Mayové přežili tisíce let

4351x 20. 06. 2019 1 čtenář

Určitě jste za život zaslechli alespoň nějaké historky ohledně kultury Mayů. Od předpovědí konce světa r. 2012 po způsoby, jakými Mayové obětovali lidi svým bohům, díky čemuž se dodnes těší nechvalné pověsti. Podle posledních zpráv může mít Mayská civilizace dokonce odpovědi v otázce adaptace na klimatické změny.

S nejvyšší koncentrací oxidu uhličitého ve vzduchu v lidské historii za poslední 3 miliony let (naměřeno 415 ppm – částic na 1 mil.) si my lidé, lidé 21. století, můžeme jen lámat hlavu, jak to Mayové dokázaly. A jako lidé 21. století si také musíme klást otázky, jak použít tyto metody v naší době, abychom udrželi pro budoucí generaci civilizaci – a planetu samotnou – v chodu.

Mayové stále žijí

I přes víru vědců v kolaps a selhání Mayské společnosti žijí (po „opuštění“ svých měst v 9. stol. n. l.) v Guatemale a v Mezoamerice (termín pro oblast Mexika a Centrální Ameriky před dobytím Španěly) stále tisíce plnokrevných Mayů. Podle Kanadského Muzea historie se Mayové v těchto časech zdržují v oblasti, která čítá části Yucatánského poloostrova, dále Belize, Guatemalu a západ států Honduras a El Salvador. Populace Mayů se musela poprat s extrémními suchy, velká část jich zemřela, část populace ale přežila.

Kenneth Seligson, Assistent Professor antropologie na Kalifronské státní univerzitě, píše:

„Na základě svého výzkumu v oblasti severního Yucatánu a širšího výzkumu mých kolegů v širším měřítku věřím, že schopnost Mayů osvojit si praktiky zachovávání potravin byla klíčovým důvodem pro jejich přežití až do dnešních dnů.“

Dále se zmiňuje o tom, že se od Mayů máme jako společnost mnoho co učit a že můžeme aplikovat jejich strategie s přihlédnutím k našim „aktuálním klimatickým změnám“. Mayská civilizace byla podle všeho s to přežívat extrémní sucha už od 2. tisíciletí před Kristem, i když s menším počtem obyvatel. Mayská civilizace se podle Selingstona opět pozvedla v 3. stol. n. l. Laserového mapování nám dokonce ukázalo, že Mayové užívali „sofistikované agrokulturní systémy“, které dokázaly udržet v relativní stabilitě městské státy s počtem obyvatel v řádech desetitisíců.

Jak to, že mayové přežili tak dlouho?

Podle výzkumu Mayové excelovali v „Maximalizování efektivity práce s vodou, jejím uskladňování, a výtečném načasování sadby“. Dávní Mayové tedy věděli, jak šetřit a jak budovat ekologické systémy. V časech nouze tedy spoléhali na zásoby vody z let s normálními srážkami. Takto uložená voda však vydržela maximálně rok nebo dva. Během delších období sucha se byli Mayové nuceni adaptovat na změnu.

Jak se Mayové adaptovali na změnu?

Když déletrvající sucha nepříznivě ovlivňovala Mayskou politickou hierarchii, naučili se adaptaci. Během jejich vlády coby nejmocnějšího lidu obou Amerik byli Mayové schopni navrhnout a implementovat „propracovanější metodu terasového zavlažování“, která kromě ochrany půdy před erozí umožňovala vytvořit skladovací systém na vodu, kterou použili během období sucha.

K tomu byli podle Selingstona Mayové schopni vytvořit technologii ke správě lesa pomocí monitorování růstových cyklů tamějších stromů. Tento monitorovací systém jim pomohl předvídat budoucí sucha a vedl je k cílenějšímu skladování adekvátního množství vody a potravin. Suchy, která zejména v 9. a 10. stol. n. l. mohla trvat od 3 do 20 let, byli Mayové postiženi různě na základě jejich lokality. Díky tomu Mayové často přesidlovali na nová místa a je dokázáno, že Mayové „si osvojili nové způsoby šetření potravinami“, aby tváří v tvář narůstajícímu suchu udrželi při životě větší populaci.

Mayové nebyli jediní domorodci užívající zavlažovací systémy. Domorodí Pueblos či dokonce domorodí Kambodžané užívali obdobné, ne-li stejné systémy zavlažování a monitorování růstových cyklů. Tyto metody jim všem pomohli přežít až do dnešních dnů. Můžeme se my poučit od Mayů či Kambodžanů? Možná.

Mayové se s klimatickými potížemi potýkali na vrcholu své vlády a stále potýkají. Přežívali po staletí vlny sucha tak extrémní, že by zdevastovaly Americké hospodářství (a že tak několikrát učinily). Tyto vlny sucha však byli přirozené, nic, co by Mayové udělali, by je neodvrátilo. Dnes ovlivňují naše činy klima víc než nějaké přirozené změny v počasí. Naučit se zmírňovat dopady klimatických výkyvů je jediná cesta, jak je opravit.

Tip na knihu z eshopu Sueneé Universe:

Erich von Däniken – Omyly v zemi Mayů

V deštném pralese Guatemaly našli archeologové patnáct kamenných destiček s mayskými nápisy. Podařilo se rozluštit tento nápis: Toto zde zanechali vládci nebeské rodiny. Jaké  nebeské rodiny? Odkud dostali lidé z doby kamenné přesné informace o sluneční soustavě nebo o vzdáleném Plutu? Že to vskutku věděli, dokazuje gigantické město pyramid Teotihuacan v Mexiku, jenž svou architekurou kopíruje podobu sluneční soustavy. Pročpak asi oni bozi, jejichž podoba je vtesána do kamenů, nosili kosmonautické přílby, dýchací přístroje a pouzdra s klávesnicemi? Publikace obsahuje 202 barevných fotografií, jež ohromí i  nejzarytější skeptiky.

Omyly v zemi Mayů

Podobné články

Napsat komentář