«« »»

Kvantový experiment: realita a čas existuje, jen když je začneme pozorovat

Nově provedené pokusy dokazují „bizarnost“ kvantové teorie1). Experimenty bylo dokázáno, že námi vnímaná realita neexistuje, pokud ji nepozorujeme a neměříme. Fyzici z Australské národní univerzity (ANU) uskutečnili pokus, který se opíral o experiment s myšlenkami provedený Johnem Wheelerem2). Pokus měl dokázat, že se pohybující se objekt musí rozhodnout, zda se bude chovat jako částice nebo jako vlna. Wheeler se chtěl dozvědět, jak se objekt rozhodne.

Kvantová fyzika tvrdí, že pozorovatel má zásadní vliv na rozhodování se objektu, a to se vždy odrazí na výsledcích měření. Tuto skutečnost potvrdili také fyzici z ANU. „Tím je prokázáno působení měření. Na kvantové úrovni realita neexistuje do toho momentu, než ji začneme pozorovat. Atomy, které mohly být sledované, se původně nepřemisťovaly z bodu A do bodu B. Teprve až jsme je na konci jejich cesty změřili, se začaly chovat jako částice nebo jako vlny, naše pozorování vyvolalo jejich existenci“, řekl profesor Andrew Truscott z výzkumného zařízení pro fyziku ANU3). Teprve, když si pozorovatel představí, že atom zamíří určitou cestou, může ho změřit. Tím ovlivňuje vědomé rozhodnutí experimentátora minulost dotyčného atomu. Tento objev bude mít zásadní dopad na naše vnímání světa. Výsledky průzkumu byly zveřejněny zde4).

Pokud má tedy pozorování reality vliv na minulost, znamená to, že čas nikdy neexistuje takovým způsobem, jak si ho představujeme! V roce 2012 zveřejnil jeden z předních kvantových fyziků nové důkazy5), které ukazují, že námi vnímaná přítomnost je závislá na minulosti a na budoucnosti. Jakir Aharonov tvrdí, že události v přítomnosti jsou vyvolány děním v minulosti a v budoucnosti. Zní to velmi nezvykle a znamená to, že minulost a budoucnost tvoří společně přítomnost. Kvantový fyzik Richard Feynman6) napsal ve své knize Entangled Minds: Extrasensory Experiences In A Quantum Reality již v roce 2006: „Chtěli jsme prozkoumat fenomén, který se jeví jako nemyslitelný. To, co se odehrává v srdci kvantové mechaniky, může být z hlediska klasické fyziky opravdu prohlášeno za nemožné. Realita jako taková sebou nese skutečné mystérium.“

Čas a realita existuje jen pokud jí pozorujeme

Čas a realita existuje jen pokud jí pozorujeme

V souladu se zákony kvantové mechaniky, podle kterých by se měly subatomární částice chovat, se elektron nachází ve stavu mlhavé pravděpodobnosti. Může být všude, někde nebo nikde.  Do oblasti reality vstupuje až tehdy, když začne být měřen nebo pozorován v laboratoři7). Proto fyzik Andrew Truscott tvrdí: „Realita neexistuje do té doby, než ji začneme pozorovat“. Vědce to následně vede k závěru, že žijeme v určitém druhu holografického vesmíru8). Nově provedené experimenty dokazují vliv pozorování a jednání v přítomnosti na minulost. Což znamená, že čas se neodvíjí pouze kupředu, ale i dozadu. Příčina a následek si mohou vyměnit místa a tak může budoucnost „způsobit“ minulost.

Dalším výzkumem, který to potvrzuje, je Libetův experiment9), kde bylo dokázáno, že mezi začátkem aktivity mozku a začátkem pohybu člověka existuje časový rozdíl. Nervová aktivita se nachází ve stadiu připravenosti ještě předtím, než naše vědomí vydá pokyn k činnosti.  Fyziolog Benjamin Libet vykonal v roce 1979 řadu pokusů a jejich výsledky vyvolaly v akademickém světě bouřlivé diskuze. A dodnes je v debatách na téma lidské vůle často zmiňován. Nové objevy z oblasti kvantové fyziky mohou tento podivný jev konečně objasnit.

Stejně tak vyvstávají i otázky ohledně procesů, probíhajících ve vesmíru. Představme si, že před miliardami let došlo na jedné z hvězd k ejekci proudu fotonů, který zamířil k Zemi. Aby mohlo toto světlo dosáhnout naší planety, musí se ohnout kolem galaxie a má na výběr: buď se vydá cestou vlevo, nebo napravo. Po dlouhém putování nakonec dospěje k Zemi a tehdy začne být pro nás viditelné. V momentě, kdy jsou fotony zachyceny přístroji a pozorovány, jsou výsledky „zleva – zprava“ totožné. Pokusy ukazují, že foton přichází zleva a zprava do té chvíle, než je podroben pozorování. Což znamená, že před začátkem pozorování se jedná o narušený vzorec a teprve po zahájení jeho sledování se foton rozhodne, ze které směru přichází. Jak si to ale máme vlastně vysvětlit? Znamená to, že my svým pozorováním a měřením ovlivňujeme cestu fotonu, který svou pouť vesmírem zahájil již před miliardami let! Naše rozhodnutí v přítomnosti – TEĎ, způsobí události, které se již odehrály v minulosti… To ale přece nedává žádný smysl. Nicméně, tak to právě je! Tyto experimenty dokazují, že kvantové provázání10) existuje nezávisle na čase. Můžeme tedy říci, že čas, tak jak ho měříme a chápeme, ve své podstatě neexistuje!

Kvantový tunel

Kvantový tunel

I pokusy a studie, provedené nedávno v laboratořích CERNu nás vedou k závěru, že spíše než z částic hmoty je vše složeno z energie, a zahrnuje to i nás, lidi. Chování částic na kvantové úrovni bylo pozorováno při experimentech, prováděných na urychlovačích částic jako je například Velký hadronový urychlovač (LHC). Hmota je zřejmě tvořena ryzí energií. Bylo zjištěno, že tyto částice ve chvíli zahájení jejich pozorování vytvoří fyzické prvky. Jakmile zůstanou tyto částice po nějakou dobu bez dozoru, začnou reagovat jako vlny.  Proto je již dnes mnoho vědců přesvědčeno, že náš hmotný svět je držen pohromadě vědomím a vše ve vesmíru je navzájem a napřímo propojené! Kvantové propojení, kde ani čas, ani vzdálenost nehrají žádnou roli! Studium těchto fenoménů je teprve v začátcích a brzy dojde k zásadní změně našeho pohledu na svět.

Již Einstein kdysi řekl: „Pro nás, věřící fyziky, není toto dělení na minulost, přítomnost a budoucnost ničím jiným než iluzí,“. Nové informace11) nás v této souvislosti vedou dále k domněnce, že vlastně i smrt je iluzí. Vědec a lékař Robert Lanza zastává teorii biocentrismu, podle které je smrt pouhou iluzí vytvořenou vědomím. Profesor Lanza také tvrdí, že Život stvořil Vesmír, a ne naopak. Dle jeho názoru nejsou prostor a čas lineární, a proto smrt jako taková nemůže existovat. Tvrdí, že jsme o existenci smrti přesvědčeni pouze proto, že je nám to vštěpováno. Věříme, že jsme pouhé tělo a tělo musí zemřít. Biocentrismus, nová teorie „o všem“ říká, že smrtí naopak nic nekončí (v rozporu s tím, co nás učí). Pokud do této rovnice dosadíme nejnovější objevy kvantové fyziky, Život a Vědomí, mohli bychom získat vysvětlení některých opravdu velkých vědeckých záhad.

Nyní začíná být zřejmé proč prostor, čas a dokonce i hmota závisí na pozorovateli. Stejně tak se začínají jevit v jiném světle i fyzikální zákony vesmíru. Univerzum je velmi přesně sladěný mechanismus, nastavený na existenci Života. Realita je tedy proces, který je obsažen (odehrává se) v našem vědomí. Jak se mohou páry částic v mžiku navzájem spojit, ačkoliv se nachází na úplně opačných stranách galaxie? Znamenalo by to, že čas a prostor ve skutečnosti neexistují. Odpověď zní, že částice se nejenom nachází tam „venku“, mimo prostor a čas, ale zároveň jsou i nástroji našeho vědomí! Smrt tedy ve světě bez času a prostoru nemůže logicky existovat. Nesmrtelnost se proto neodehrává v čase, ale mimo něj, tam, kde vše existuje současně.

S ohledem na tyto současné objevy a zjištění, předpokládáme, že se nacházíme v multiverzu. Jedná se o teorii mnoha existujících světů12), která říká, že každé možné pozorování ústí do jiného univerza a proto je jich nekonečné množství. A všechno, co se stát může, se v jednom z nich odehraje. Všechny tyto vesmíry existují současně a bez ohledu na to, co se v nich právě děje. Život je dobrodružstvím, které přesahuje naše lineární myšlení. Skutečný život je „nelineární dimenzionalitou“.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 16165 a SS: 100.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.