«« »»

Laboratoř Königsberg-13: místo plné záhad a mystiky

Na území současného Kaliningradu, který patřil dříve k Východnímu Prusku, se nacházel utajený vojenský objekt, pod názvem Königsberg-13.

Za povšimnutí stojí, že pod Kaliningradem (dříve Königsbergem) se rozprostírá jeden z nejrozvětvenějších systémů chodeb a objektů Evropy. První tunely začaly být budovány ještě ve 13. století a časem se rozšiřovaly –  vznikaly nové sály, chodby a skrýše. Celé toto podzemí se sbíhalo do jednoho bodu, sklepení umístěném v hluboké svažující se šachtě pod Královským hradem, který stál na skále. Odtud se dalo podzemím dojít nejenom do každé části města, ale i za jeho hranice. Hrad se nacházel na ostrově Kneiphof a skládal se ze čtyř středověkých budov, v nichž se téměř před sto lety nacházela tajná laboratoř. Svůj název Königsberg-13 dostala podle své adresy. Nicméně, než se dostaneme k samotné laboratoři a k pokusům, které se tam prováděly, měli bychom se zmínit o historii města a o tom, co všechno založení tohoto objektu přecházelo.

Konigsberg

Od počátků svého založení bylo město Königsberg (Kaliningrad, česky Královec) uznávané jako centrum mystiky. Ještě ve 14. století se zde vyskytovali mágové a černokněžníci, kteří se zde cítili naprosto bezpečně a byli známí daleko za hranicemi tehdejšího Pruska. Na ostrově, kde se město rozkládalo, byly zakládány okultní školy. Ty se zabývaly studiem podivných a nevysvětlitelných jevů a tajných znalostí.

Nejdříve si Řád německých rytířů, který si podrobil původní Prusy, vybral za své hlavní sídlo městečko o zhruba 200 kilometrů východněji, když ale rytíři stanuli na Královské hoře v místech slovanské svatyně, došlo k zatmění slunce. A mistři řádu pojali tento úkaz jako znamení – tak se stal Königsberg sídelním městem jejich velmistra.

Po dlouhou dobu se školy, které se zabývaly mystickými vědomostmi, nacházely mimo okruh zájmů státu. Situace se změnila až v době, kdy přišel k moci Adolf Hitler, který měl velmi silný vztah k okultismu. A právě s příchodem Třetí říše byla zahájena i činnost laboratoře Königsberg-13.

Název nebyl vybrán náhodně a samo číslo 13 bylo pro Königsberg charakteristickým. Všechny nejvýznamnější události, které v životě města proběhly, jsou s ním a jeho násobky nějakým způsobem spjaty.  Dokonce i přes známé úsilí Němců o dosažení symetrie, má hrobka jednoho z nejznámějších rodáků města, Immanuela Kanta, 13 sloupů. Generál pěchoty Otto Lasch podepsal kapitulaci Königsbergu ve své pracovně jako dokument číslo 13. A pokud sečteme číslice roku založení města – 1255, dojdeme také k číslu 13. Zajímavé je, že ke stejnému výslednému číslu se dobereme i u dat založení dvou dalších měst, Berlína a Moskvy. Rozhodně to z numerologického hlediska stojí za zamyšlení, jak to vlastně bylo s  jejich soupeřením o nadvládu nad Königsbergem…

Laboratoř se věnovala několika oblastem výzkumu, jednalo se o studium magie, astrologie, dávných znalostí a hypnózy.  To celé mělo být završeno vytvořením zázračné a mystické zbraně, která by vedla k zániku nepřátel Třetí říše. Údajně se však žádné dokumenty, které by mohly vydat svědectví o činnosti laboratoře, v Sovětském Svazu nedochovaly. Existuje několik verzí, proč se tak stalo.

Podle první z nich je sovětská vláda po ukončení 2. světové války předala výměnou za německé technologie a stroje Američanům, Američané předané výsledky výzkumů využili a na tato témata natočili nespočet filmů. Podle další verze zmizely dokumenty v archívech KGB a třetí tvrdí, že žádné podklady vlastně neexistovaly, protože byly zničeny pracovníky laboratoře zatopením sklepení, ještě než došlo k jejich ústupu.

Konigsberg

Ať tomu bylo jakkoliv, informace o laboratoři jsou velmi útržkovité. Jediné, co víme jistě je, že laboratoř zahájila svoji práci dlouho před začátkem války, a její činnost byla natolik utajená, že o její existenci téměř nikdo ve městě nevěděl. A teprve v průběhu války se začali místní obyvatelé o něčem podobném domýšlet. Jeden z měšťanů si zapsal do svého deníku příhodu, která se odehrála v roce 1943 a kde vypráví o tom, jak při procházce na ostrově Knaiphof potkal několik buddhistických mnichů v purpurových a bílých oděvech.

Na důkaz toho, že laboratoř začala pracovat již před rokem 1939, uvádí badatelé některé příklady a jeden z nich se vztahuje k roku 1929. V té době přicházel Hitler teprve k moci a mnozí němečtí novináři si ještě mohli dovolit nebrat budoucího Fȕhrera Třetí říše úplně vážně.  V průběhu své druhé návštěvy východního Pruska se Hitler nachladil, ochraptěl a přišel o hlas. Jeho řeč, se kterou vystoupil v největším sále Königsbergu, Stadthalle, nebyla právě tou nejzdařilejší. Svůj projev vůdce zakončil poněkud patetickou frází: „Přišel jsem dobýt Königsberg!“

Jako odpověď na jeho vystoupení napsala jedna z místních oblíbených novinářek článek, kde posuzovala fyzické i inteligenční schopnosti a z jejího hlediska neopodstatněné vize řečníka. Několik dní po zveřejnění článku navštívil redakci pohledný mladík, který novinářce na znamení úcty a náklonnosti daroval kytici a velkou tabulku čokolády.

V době polední přestávky se všichni spolupracovníci redakce včetně naší novinářky vydali do restaurace, kde se nechtěně stali svědky neskutečné události. Žena rozbalila čokoládu a zakousla se do tabulky. Všichni uslyšeli zvuk, který neměl s čokoládou nic společného a připomínal spíše tříštění skla. Z novinářčiných rtů vytryskl proud krve, nicméně žena pokračovala v rozkousávání tabulky. Když se její kolegové vzpamatovali, dalo jim velkou práci zabránit jí v pokračování. Novinářku hospitalizovali s nevídaným poraněním rtů. Nejenomže nemohla ještě dlouho poté mluvit, ale ani nedokázala pochopit, co se s ní děje a kde se nachází. Na druhý den po příhodě byl v redakci objeven vzkaz, který obsahoval jedinou větu: „Přenech mu město!“

Co se tedy vlastně ve zdech Königsbergu-13 odehrávalo?  K tomu bychom měli ještě doplnit, že Hitler veškerou samostatnou činnost okultních organizací zakazoval, chtěl mít nad nimi osobní kontrolu. Činnost měl na starosti Erich Koch. Laboratoř se rozkládala ve čtyřech starověkých dvoupodlažních budovách. V přízemích bylo umístěno velké množství magických předmětů, přičemž pocházely z různých období a patřily různým národům. Tam byly tibetské masky, křesťanské symboly i zbraně Vikingů. Ve sklepení byla obrovská chladící místnost s velkými nádobami naplněnými ledem, ve kterých byly oční bulvy domácích zvířat z místních jatek.

V laboratoři existovalo oddělení, které se zabývalo a zkoumalo učení königsbergské školy „Panenky staré Magdy“ z 15. století. Zde se vyráběly loutky, které se velmi podobaly nepřátelsky naladěným politikům  vůči tehdejšímu Německu. Těmto panenkám byly vsazovány zvířecí oči ze sklepení. Po jejich dokončení s nimi začínali pracovat lidé s určitými vědomostmi a paranormálními schopnostmi.  Po určité době pak do nich začínali zapichovat tlusté stříbrné jehly, zakončené kuličkami z jantaru. Potvrzení o účinku nebo jeho popření není do dnešního dne k dispozici, nicméně když se Winston Churchill dozvěděl, že s jeho loutkou pracují v laboratoři  Königsberg-13, byl velmi znepokojen.

To by mohl být i důvod zášti Britů vůči tomuto městu, kteří jej v roce 1944 zasypali bombami a prakticky srovnali se zemí. Všechny čtyři budovy laboratoře tehdy nálet ale přežily, přestože sousední chrám byl zničen. Laboratoř byla převrácena v ruiny až při útoku Rudé armády.

Je známo, že jeden ze spolupracovníků laboratoře, jasnovidec a astrolog – Hans Schurra, zveřejnil na počátku 40. let svoji předpověď o pádu Třetí říše. Stejně tak přesně předpověděl, že Königsberg padne v průběhu tří dní v dubnu 1945. Tehdy mu nikdo nevěřil a jeho předpovědím nevěnovali pozornost. V březnu 1945 se sovětská armáda přibližovala ke Königsbergu.

Kromě studia různých okultních směrů se laboratoř zabývala i průzkumem takových jevů, jako je proudění vzduchu – na první pohled naprosto neškodných. V úzkých a křivolakých středověkých uličkách má pohyb vzduchu velmi zajímavý průběh. Na domech se tehdy běžně umísťovaly větrné korouhvičky. Jedna na střeše, ta ukazovala směr větru a další, připevněné níže, poukazovaly na proudění vzduchu v uličkách. Někdy byla síla větru natolik velká, že lidé byli doslova přitlačováni ke zdem a bylo třeba vyvinout nemalé úsilí, aby se člověk mohl pohybovat potřebným směrem.

Studium vzdušných proudů sebou přineslo nemálo výhod a jeho výsledky byly používány k různým účelům, na příklad k zastrašování obyvatelstva. Stačilo jenom instalovat v určitém místě nevelký kovový větrník speciální konstrukce a po celém domě se začínaly rozléhat podivné zvuky a hlasy. Pomocí větru mohlo docházet i k zabíjení. V laboratoři byla vyráběna tenká a ostrá kovová pera, která mohla usmrtit člověka i na velké vzdálenosti.

Kromě toho tam byly vypracovány důkladně promyšlené způsoby zabíjení průvanem. Pro dokreslení, ti, které nacisti považovali za nepřátele, byli pozváni na návštěvu a usazeni na zvláštní židli s mnoha malými otvory. Ta byla postavena do průvanu a člověk byl po celou dobu návštěvy vystaven jeho působení. Po několika takových návštěvách umíral na zápal plic.

To je bohužel to málo, co víme o laboratoři  Königsberg-13. Od té doby, kdy přestala existovat, uběhlo již mnoho desítek let. A mohlo by se zdát, že historie laboratoře by mohla zůstat pouhou legendou, pokud by se v Kaliningradě neděly podivné věci i v současnosti. Za všechny jeden příklad. Před několika lety se rozhodla skupina studentů udělat několik snímků u hrobky Immanuela Kanta. Když se pak na fotografie podívali, byl na nich neznámý člověk, který se v jejich okolí nevyskytoval.  Měl uniformu SS a na hlavě proděravěnou helmu. Na snímcích stál v popředí, v levé ruce měl samopal  StG44 a jeho pravá paže byla zvednutá k nacistickému pozdravu. Nikdo ze studentů nepochyboval o tom, že se jednalo o ducha z předchozích dob. Později spatřili studenti nedaleko Královského hradu ještě jeden přízrak. Tentokráte se jednalo o nacistického historika umění Alfreda Rohdeho, který se staral o Jantarovou komnatu, vyvezenou fašisty z Carského sela.

Dodnes nevíme, zda se v laboratoři podařilo vyvinout psychotropní zbraň hromadného ničení. Je pravděpodobné, že dílčí výsledky práce a znalosti Königsberg-13 byly použity při některých lokálních operacích, dokázat to nicméně nemůžeme….

Úryvek z rozhovoru s místním badatelem, Sergejem Trifonovem

V Kaliningradu znají historika Sergeje Trifonova téměř všichni. Důvodem je zřejmě jeho neobvyklý směr průzkumu. Zasvětil celý život zkoumání podivných jevů a událostí v Königsbergu-Kaliningradu, které vycházejí za rámec obecně přijímaného a pochopitelného.

O činnosti laboratoře, vedené Erichem Kochem věděl pouze úzkých kruh zasvěcenců?

„Ano, šlo o to, že Hitler i jeho rádci byli v určité míře mystifikováni“, vypráví Sergej Trifonov. „Věřili v démonologii a v pohanské rituály. Příkladem mohou být názvy vojenských jednotek, jako je například Mrtvá voda nebo Vlkodlak. Nacisté ke všemu, co souviselo s okultismem, přistupovali s velkou vážností a pečlivostí. Používali starobylé znaky a symboly. V mé sbírce fotografií je více než 80 000 znaků a run, otisků vlčích tlap a dětských rukou na cihlách. Známý symbol SS představuje dva blesky – runa sig, které znázorňují zdvojenou energii. Existuje nemálo dokumentů, potvrzujících, že runičtí bojovní nebo, jak je nazýval Koch, temní zasvěcenci, prováděli před bitvou starověké germánské obřady.  Celé roty si dělaly zářezy na rukou pomocí střepů červených střešních tašek, což mělo symbolizovat jejich neúprosnost a neústupnost v boji s nepřítelem a nepřetržité pokračování rodu.“

Čím se tajná laboratoř zabývala?

Tato instituce měla dva hlavní úkoly. Studium dávných metafyzických oborů – astrologie, magie, hypnózy a různých kultů. Druhým bylo pomocí východních vědomostí vytvořit psychotropní zbraň hromadného ničení.

Je známo, kdy přesně byla tato laboratoř založena?

Zachované dokumenty k dispozici nemáme. Archív jsme vyměnili s Američany za jimi ukořistěné stroje. Proto nemohu bohužel říci, kdy byla laboratoř založena.

Kdo se ještě kromě Němců zabýval podobným výzkumem?

Prakticky všichni. Je doloženo, že Winston Churchill probíral na podzim roku 1940 s vojenskými kruhy možnost použití magie.

Místo založení laboratoře bylo náhodné?

Jsem naprosto přesvědčen, že místo bylo vybráno naprosto vědomě a na základě své historie, spjaté s mágy a čaroději, kteří také měli pádný důvod se zde usadit.

Podařilo se jim něco z výzkumu laboratoře převést do praxe?

Nemohu s jistotou tvrdit, že se nacistům podařilo zkonstruovat psychotropní zbraň hromadného ničení, ale intelektuální potenciál tohoto zařízení byl na velmi vysoké úrovni. Nepochybuji o tom, že vědomosti a talent jednotlivých vědců, byly použity v některých místních operacích. Ovšem prokázat, že v některých případech byli zapleteni spolupracovníci laboratoře a v jiných se jednalo o čistou náhodu, nemohu. Jsem pouhý badatel, a ne senzibil.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 16965 a SS: 100.

Napsat komentář