Mapa Ordonce Finé: smyšlený kontinent a nebo skutečnost?

27779x 08. 02. 2015 1 čtenář

V roce 1531 vyhotovil  francouzský matematik a kartograf Ordonce Finé (latinsky Orontius Finnaeus) mapu světa, která je zajímavá tím, že je na ní zakreslena pevnina na jižním pólu. Pro některé zastánce alternativních pohledů na historii je to jeden z důkazů, že Antarktida byla známa některým starým civilizacím, z jejichž informací autor čerpal. Je to často podporováno i tvrzením, že tvar přesně odpovídá Antarktidě bez ledu (vizte článek Mapa Piri Reise).

Na žádost Sueneého k tomu dodávám svůj komentář:

Když jsem se podíval na mapu, připadalo mi, že je tam Antarktida příliš velká. Vzal jsem proto dnes známý obrys Antarktidy a vložil jej do mapy tak, aby co nejpřesněji odpovídaly souřadnice zeměpisné šířky (vizte obrázek v úvodu).  Zeměpisnou délku (pootočení) jsem odhadl tak, aby Antarktický poloostrov ležel vzhledem k Jižní Americe způsobem, který známe. Z obrázku je zřejmé, že velikost ani tvar kontinentu ve Finého mapě neodpovídá ani vzdáleně skutečnosti. Navíc na té mapě chybí Austrálie.

Co z toho plyne? Skutečně znal autor přesnou polohu a tvar Antarktidy z nějakých prastarých tajných map? Podle mne ne.  Autor měl k dispozici samozřejmě staré mapy ze starověku, středověku a navíc údaje mořeplavců právě začínajícího novověku. Znal už objevy námořníků z výpravy Fernão de Magalhãese (průliv na jihu Ameriky, volný oceán zhruba na linii od jihu Ameriky k Filipínám), možná i věděl o plavbě Willema Janszooneho a dalších Holanďanů, kteří objevili severní pobřeží Austrálie, ale co je dál na jihu, asi musel jen odhadnout.

Možná se inspiroval Ptolemaiem, který předpokládal, že Indický oceán je uzavřený podobně, jako Středozemní moře:

Možná také uvažoval o symetrii, aby pevnina na jihu odpovídala rozlohou pevnině na severu. Tuhle ideu mohl převzít od Aristotela, jenž ji prosazoval už o dvě tisíciletí dříve.

Podle mne si autor prostě ten obrovský kontinent vymyslel a měl k tomu dost dobré důvody filosofické (symetrie) i historické (tradice domýšlení neznámých částí map).

To, že je ta pevnina jen hypotetická, podle mne zakomponoval i do nápisu: Terra Australis re center inuenta led nondu plene cognita. Jižní Země jejíž centrální oblast není dosud zcela známa.

Poznámky:

  1. Ideu světadílu, který zajišťuje symetrii, použil Terry Pratcchet ve své Zeměploše, když popisoval „Vyvažovací kontinent“ ze zlata (aby byl dost těžký).
  2. Obrovská jižní pevnina, sahající od pólu až k obratníku Kozoroha,  zůstala v některých mapách až do 1. polovny 17. století – i přesto, že Abel Tasman podplul Austrálii už v roce 1642. (Třeba obr.  03 nebo obr. 04)
  3. Případná teorie o tom, že by se velikost Antarktidy mohla měnit s výškou oceánů, bude muset vysvětlit skutečnost, že hned za poměrně úzkým šelfem kolem Antarktidy, padá dno Jižního oceánu do hloubky přes 4 kilometry  a v této hloubce pokračuje tisíce kilometrů na sever téměř všemi směry. (vizte obr. 08)
  4. Autor svou mapu překreslil později i do jednoho srdíčka místo dvou – vizte obr. 05.
  5. Existují pozdější Mercatorovy mapy, kde je jižní pevnina ještě větší – vizte obr. 06 a obr. 07.

Podobné články

2 komentářů k "Mapa Ordonce Finé: smyšlený kontinent a nebo skutečnost?"

  • MarHor MarHor napsal:

    Pěkný článek, škoda že autor nehodnotí snahu Ordonce Finého jako jeho vklad budoucím generacím, ale bere ho jako falzifikátora. Přitom náš svět postihla kdysi v minulosti katastrofa / možná Biblická potopa / a kdo ví jak to bylo právě před tím ?

    • S. S. napsal:

      Nemyslím si, že by byl přímo falsifikátor.
      Podle mne se snažil podle svého nejlepšího vědomí a na základě soudobých znalostí (do kterých patří i vliv Aristotela jako jedné z nejvyšších uznávaných přírodovědeckých autorit té doby) popsat geografii světa.

      Pro další generace objevitelů byla idea Jižní země zajímavá tím, že podnítila objevitelské plavby do jižních moří. I když objevili jen dva malé kontinenty namísto předpokládané obrovské pevniny, rozšířili tak lidské poznání.

      Podle mne byla idea Terry Australis stejně podnětná pro zeměpis, jako idea flogistonu pro chemii. Obojí byla sice slepá ulička, ale obojí inspirovalo k rozvoji poznání.

Napsat komentář