Mapa Piri Reise

106954x 31. 01. 2015 1 čtenář
Aktualizováno: 22.12.2016, 09:25

Jedná se o mapu, která byla zpracována v roce 1513 našeho letopočtu admirálem a kartografem Osmanské rozvědky jménem Při Reis. Z celé mapy se do dnešních dnů zachovala pouze třetina. Na mapě můžeme vidět západní pobřeží Evropy, severní Afriku a pobřeží Brazilie – vše s dostatečnou přesností. Dále jsou vidět různé Atlantické ostrovy včetně Azorských a Kanárských ostrovů, včetně mýtického strova Antillia a možná i Japonsko.

Středem celé mapy byla původně plošina v Gize (Egypt).

Tato mapa je stále záhadou. Ukazuje nejen přesný obrys pobřeží všech kontinentů, ale také seznam přesné topografie jednotlivých zemí – včetně vrcholků hor, pobřeží, ostrovů, zálivů a řek.

Co je zarážející, že mapa zobrazuje nejen známé kontinenty, ale i tehdy nově objevený kontinent Amerika s velkou přesností a to včetně přesného obrysu Antarktidy.

Je třeba si uvědomit, že Antarktida je pokryta ledem, a že obrysy pevniny jsme neznali až do roku 1952, kdy byla zmapována pomocí nejnovější seismické technologie.

Sám Reise uvádí, že mapu překreslil podle starších zdrojů, které samy odkazovaly na mapy několik tisíc let staré. Reiseho mapa dokazuje, že naši předkové v dávné minulosti znaly celý svět a s využitím nějaké nám neznámé technologie dokázali zmapovat povrch Země.

Nutno podotknout, že podobných map, které jsou velmi přesné a nezapadají do oficiálního kontextu historie, existuje více. Příklad následuje:

Anktartida bez ledu

Anktartida bez ledu (zpracováno roku 1531)

Podobné články

10 komentářů k "Mapa Piri Reise"

  • Sueneé napsal:

    Jeden zajímavý postrech k mape od Piri Reise ve videu. Ve zkratce se dá ríci, že mapa byla vytvorena s ohledem na to, ze stredem známého sveta je místo dnesního Egypta. Byla vytvorena z perspektivy na obecne draze Zeme. Tedy ten kdo to kreslil (tu prapuvodni verzi), jako kdyby prekresloval 2D fotku. Proto je kontinent J. Ameriky zdeformovaný.

    V tom videu je to popsáno lépe.

    • Standa Standa napsal:

      Je to dost zvláštní interpretace.

      Aby to autorům vyšlo, museli mapu výrazně zkreslit. Levou stranu Reisovy  natáhli o skoro 50%, pravou zakroutili, přehlédli, že by v takhle zkreslené mapě měla být zakreslena Severní Amerika, ta Jižní tam dole moc nesedí.

      Pokud povolíte takovéhle úpravy rozměrů (natažení nějaké části mapy až o 50% proti jiné části a různé zakřivování) , lze střed promítání uvažovat prakticky kdekoliv

      Navíc tak, jak je to zamalováno v obrázku, Země z oběžné dráhy na žádné fotce nemůže vypadat.  To, co autoři na grafice ukazují, je stereografická azimutální projekce – umělý konstrukt, ukazující i věci „za rohem“.

  • Sueneé napsal:

    Graham Hancock dává bližší informace k jednotlivým mapám https://www.youtube.com/watch?v=X4k8pdJ2so4
    Hancock uvádí, že P.R. zachycuje svět, jak vypadal před potopou, neboť v mapě jsou kusy pevniny, které dnes neexistují. Jako příklad uvádí ostrov vlevé dolní části. Stotožňuje jej s Biminy road, které je pod vodou.

  • S. S. napsal:

    Co se týče Antarktidy na mapě: Doporučoval bych nevyloučit ani možnost, že je to ve skutečnosti zkreslený tvar Jižní Ameriky. Na tom, aby se Amerika stáčela k východu před 47 poledník měli zájem především Porugalci, jimž by se tím podle Tordesillaské smlouvy (uzavřena 1494) otevřela možnost záboru kolonií. Takhle měli možnost legálně obsadit jen pobřeží dnešní Brazílie. Takže se mohli pokusit poněkud zkreslovat skutečnost. Zeměpisná délka se navíc v té době dost špatně měřila.

    • Sueneé napsal:

      Podle komentářů nejen viz. zdroj, mám za to, že mapa má právě velmi vysokou přesnost zeměpisné delky. Vysokou přesnost v tom smyslu, že s tehdejšími technickými vymoženostmi to nebylo proveditelné.
      Když se podíváš na ten FB odkaz, tak v komentářích je odkaz na další mapu, která znázorňuje Anktartidu bez ledu. Obrázek jsem přidal do textu viz. hore.

      • S. S. napsal:

        To, že na nově přidané mapce je Antarktida bez ledu, je celkem logické, vzhledem k tomu, že její nejsevernější pobřeží autor klade blíže rovníku, než Káhiru. Tam skutečně už led není :-)

        Navíc je ta mapa datována dvacet let poté, co první mořeplavec obeplul svět, takže některé jiné věci jsou tam zachyceny dobře. Ale Antarktidu skutečně netrefil.

        Zkusil jsem si promítnourt skutečnou antarktidu do té mapy. Nesedí ani tvar pobřeží, ani velikost (která je v té mapě proti skutečnosti mnohonásobně přehnaná.)
        Jestli chcete, obrázek pošlu.

        • Sueneé napsal:

          Pokud Anktartida nesedí, pak je určitě důležité si uvědomit na základě jakých podkladů autor mapy kontinent do mapy zakreslil? Pokud vyjdeme z toho, že využill starší mapové podklady (tj. něco co je starší tisíce let), pak kontinent A. měl při pobřeží trochu jinou strukturu s ohledem na změnu hladiny vody (oceánu), posunu kontinentů, magnetického pole…atd.
          Těch faktorů tam bude hrát více.
          Mám za to, že v roce 1513 rozhodně A. nebyly schopen autor mapy zakreslit tak jak vypadala bez ledu, takže musel vycházet z jiných zdrojů…

          • S. S. napsal:

            Především bude dobré oddělit diskusi o dvou různých mapách, které jste dal do článku.

            1. Mapa Piri Reise z roku 1513
            2. Mapa Orontea Finaea z roku 1531

            U první z těch map bych navrhoval nejprve vyjít z jejího měřítka nebo z geometrie jejího zobrazení.
            Jaké podle Vás je (to měřítko nebo geometrie)? Mně vychází, že při zachování správné délky pobřeží se tam Antarktida nemohla vejít. Oři zachování správného poměru vzdálenosti mezi Španělskem a Guieiským zálivem by se Antarktida objevila, až když by někdo tu mapu alespoň o třetinu nastavil.
            Ale možná mně ubijete lepšími výpočty.

            Ke druhé mapě jsem Vám ppřed několika hodinami mailem zaslal promítnutí obrysu skutečné Antarktidy do té mapy. Zkuste popsat, které z Vámi popsaných vlivů a jak moc (kolik kilometrů, stupňů, Tesla) by muselo působit, aby se obrys z mapy přeměnil na současnou Antarktidu, pokud by na té mapě nebyla autorská fikce, ale skutečnost.

          • S. S. napsal:

            Ještě pro upřesnění mého předchozého komentáře:
            – délkou pobřeží v Reisově mapě mám na mysli délku pobřeží jihoamerického kontinentu, odhadnutou podle ztotožnění řek a mysů na mapě.

            – vzdálenost mezi severem Španělska a severem Guinejského zálivu jsem volil jako alternativní způsob zjištění měřítka Reisovy mapy. Podle tohoto porovnání mi rozměr celé mapy ve směru sever-jih vyšel zhruba 10 000 km. Pokud je na mapě i severní okraj Biskajského zálivu, Atarktida (je od tud vzdálena přes 13 000 km) se tam prostě nemohla vejít.

Napsat komentář