Měsíc: Boření Bořičů mýtů aneb falešné fotografie z dílny NASA

3513057x 29. 07. 2015 1 čtenář

Bylo přistání na Měsíci americkými astronauty zinscenováno? Zfalšovala NASA záznamy o misi Apollo? Udělal Neil Armstrong fotky svých prvních krůčků na Měsíci a nebo ve studiu? Tyto a další otázky byly adresovány hlavním protagonistům reality show Bořiči mýtů ve speciálním 104. dílu, který se vysílal v roce 2008. Během celé show se protagonisté pokoušeli zkoumat sporné fotografie z přistání na Měsíci.

Zastánci teorie, že mise Apollo byla zmanipulována, u výše uvedené fotografie poznamenávají, že musel být použit ještě jeden zdroj světla. Astronaut je totiž ve stínu přistávacího modulu (LM) a přesto je jasně vidět. Pokud by fotografie byla skutečně pořízena na Měsíci, pak jediným zdrojem světla by bylo Slunce.

Zastánci teorie, že mise Apollo byla skutečné, argumentují, že dodatečné světlo je způsobené odrazem slunečního světla od povrchu Měsíce.

Aby tento spor mohl být rozsouzen, rozhodli se protagonisté seriálu Bořiči mýtů nasimulovat ve studiu podobné podmínky jako na povrchu Měsíce. Použili jediný zdroj světla, jako povrch použili materiál s 8 % odrazivostí světla, vytvořili si vlastní model lunárního modulu a stvořili si postavičku astronauta, kterého mylně pojmenovali Armstrong. Ve skutečnosti by měl být na fotografii Aldrin, neboť Armstrong měl stát za fotoaparátem.

Závěr Bořičů mýtů byl ten, že světlo bylo dostatečné na to, aby se odrazilo od povrchu Měsíce a tedy, aby osvítilo samotného astronauta.

Když se ale stejný experiment pokusili zopakovat ve filmovém studiu dva ruští filmaři (Yuri Elkhov a Leonid Konovalov), byl výsledek naprosto jiný. Jejich experiment ukázal, že model astronauta je ve stínu velmi tmavý, což se rozhodně neshodovalo s tím, co vidíme na fotografii od NASA. Navíc došli k závěru, že Bořiči mýtů se museli uchýlit k podvodu. Na níže uvedeném videu je v čase 03:25 jasně vidět rozdíl mezi nasvícením astronauta v podání NASA a Bořičů mýtů. Model astronauta je mnohem tmavší. Astronaut na fotce NASA jasně září.

Ruští filmaři se rozhodli zopakovat experiment Bořičů mýtů v podání Jamieho Hynemana a Adama Savage, a tak potvrdit a nebo vyvrátit autenticitu sporného obrázku.

MythBusters01

V první fázi se rozhodli vybrat vhodný materiál, který by simuloval materiál na povrchu Měsíce.

MythBusters02

MythBusters03

Měřením ověřili, že 18 % odrazivosti (albedo) má říční písek, 3 % zemina ze zahrady, 4 % černý papír a 7 % rašelina. Samotný Měsíc má oblasti, kde se albedo pohybuje kolem 12 % až 13 %. Jsou zda také tmavé oblasti, označované jako maria.

moon1

Podle záznamů z mise Apollo 11, astronauti přistáli v Moři klidu, kde se albedo pohybovalo kolem 7 % až 8 %.

moon2

Půda ve vědru na fotografii odpovídá koeficientu odrazivosti (albedo) lunárního regolitu (povrchu). Navíc použitá zemina je 2x tmavší než-li běžná stupnice šedi.

MythBusters04

Na model povrchu je rozsypána náhražka za měsíční regolit.

MythBusters05

Stěny studia byly pokryty černým sametem.

MythBusters06

Je tu ještě stále několik zdrojů světla včetně stropních svítidel.

MythBusters07

MythBusters08

A zářivky na stropě.

MythBusters09

Zmenšený model lunárního modulu (LM) byl nastaven do stejné pozice. Stropní světla nejsou stále vypnuta.

MythBusters10

Nyní jsou všechna stropní světla vypnuta. Zůstává jediný zdroj světla simulující Slunce. Na následující fotografii můžete vidět, jak LM vypadá při takovém nasvícení.

MythBusters11

Obrázek může být uměle přisvícen. Udělali to, ale snažili se zachovat texturu regolitu:

MythBusters12

Podle informací, které NASA poskytla, byla fotografie pořízena na 70 milimetrový reversní(?) barevný film značky Kodak (ISO 160) za pomocí fotoaparátu Hasselblad. Pro experiment byl použit prakticky stejný fotoaparát od stejného výrobce. Jako film byl použit Kodak ISO 100.

MythBusters13

Aby se zabránilo tomu, že samotný fotograf a nebo jeho oblečení poslouží jako odrazová plocha pro světlo, oblékl se celý do černého. (Povrch jeho oblečení měl odrazivost od 3 % do 4 %.) Stále ale zůstává otázka, jak mohl být tento obrázek pořízen?

MythBusters14

Tady je výsledek:

MythBusters15

Výsledek byl důkladně prozkoumán.

MythBusters16

Boty modelu astronauta jsou téměř kompletně ve tmě. Není zde žádné světlo, které by tuto oblast osvítilo. Horní část helmy je též ve tmě. Není zde totiž žádný zdroj světla shora. Vidíme odražené světlo na PLSS (batoh na zádech) a jeho kolenou. To je způsobeno odrazem světla simulace lunárního povrchu za modelem astronauta.

MythBusters17

A teď si to srovnejme.

MythBusters18a

Horizont fotografie NASA je správně zarovnán:

apollo2

Z fotografie není jednoznačné jasné, co vlastně astronaut dělá. Slézá a nebo vylézá po žebříku LM? Proč byla fotografie pootočena o 45°? Je vůbec možné slézt po žebříku prezentovaným způsobem? Co když na žebříku stál již delší dobu, aby tak pózoval fotografovi?

Odkud se tedy vzalo tolik světla na fotografii z produkce NASA? Následující video nabízí odpovědi. Doporučuji přehrát v HD formátu:

Na závěr se podívejte na dvě srovnávací fotografie. Na levé fotografii můžeme vidět model astronauta za použití jediného zdroje světla simulujícího Slunce. Astronaut je plně ve stínu. Na pravé fotografii byl použit dodatečný difuzní zdroj světla umístěný v blízkosti fotoaparátu.

MythBusters19a

Ruští filmaři jsou přesvědčeni, že fotografie z dílny NASA je podvrh. Fotografie byla dle jejich názoru pořízena ve filmovém studiu za použití přídavného světla, které bylo umístěno v blízkosti fotoaparátu.

Tento článek nemá za cíl posoudit, zda Američané skutečně přistáli na Měsíci. Pouze poukazuje na nesrovnalosti na fotografiích, které jsou prezentovány jako autentické záběry z povrchu Měsíce.

Podobné články

35 komentářů k "Měsíc: Boření Bořičů mýtů aneb falešné fotografie z dílny NASA"

  • OKO OKO napsal:

    Pro S:
    Nějak se mi nedaří sem ten odkaz vložit…, tak ještě jednou. Byl s ním rozhovor v rámci dokumentu „Apollo 11: Utajený příběh“, který jsem viděl na Prima Zoom.
    Googlem to snadno dohledáš…

  • S S napsal:

    Základní chyby toho ruského experimentu tkví vnásledujícím:

    (1) nesimulují krajinu až po obzor.
    Ta totiž v celé ploše celkem dobře odráží světlo.

    Je třeba si uvědomit, že krajina „svítí“ nejen metr od modulu, ale i daleko od něj. Odraz světla od krajiny je dobře vidět v následujícím panoramatu:

    http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11pan5449-58.jpg

    Oni přitom ukončili simulující „krajinu“ prakticky hned na konci stínu modulu.

    Dále nezapočítali (nenasimulovali):
    (2) to, že Slunce je ve velmi velké vzdálenosti. Reflektor v experimentu je naopak blízko. To znamená, že při focení ve směru šikmo proti němu osvítí víc pozadí než od něj vzdálenější krajinu, která by měla zpětně osvětlit figuku astronauta. To spolu s bodem (1) velmi oslabí zpětné osvětlení v té simulaci.
    (3) zajímavou vlastnost měsíčního regolitu: totiž to, že pokud je pozorován ze směru osvětlení, má výrazně vyšší albedo, než z jiných úhlů.
    (4) odraz od druhé osoby (to tu už někdo rozebíral)

    Celkově tedy ten experiment má podle mne velmi nerealisticky zmenšené světlo zezadu.

  • M napsal:

    Jen poznámka na začátek „Jsou zda také tmavé oblasti, označované jako maria.“ To jsou samozřejmě měsíční moře. Dva základní měsíční útvary (moře a pevniny) bychom znát mohli, když už o Měsíci píšeme…

    Co se tématu týče, tak podstatné je, že i z fotek těch Rusů je zjevné, že odraz od povrchu skutečně astronauta viditelně osvětluje. Zdaleka není v černočerném stínu, kde není nic vidět. Čili to, že tento jev probíhá, potvrdili také.

    To, jak vyjde astronaut tmavý/světlý, už je věc nastavených parametrů. Vybraný materiál povrchu, jeho jemnost, namodelovaný terén, výkon lampy, výška „Slunce“ nad obzorem, odrazivost skafandru (velmi důležité a není zmínka o tom, že by to řešili) a tak dále. V neposlední řadě pak samozřejmě způsob snímání, tedy foťák a faktory jako světelnost objektivu, expoziční čas, citlivost, clona a zase řada dalších věcí. A dobrá poznámka od OKO, roli musel hrát i ten fotící astronaut – koneckonců sami Rusové ve videu naznačili, jak drastický efekt to může mít. Pokud by někdo chtěl posuzovat nějakou konkrétní světlost/tmavost astronauta, musel by naprosto všechno nastavit přesně tak, jak tomu mělo být ve skutečnosti a dle toho posoudit, jestli to vychází, nebo ne.
    Tyhle pokusy, a tím myslím i ten od Bořičů mýtů, jsou jen ilustrativní příklady, které ukázaly, že odražené světlo od povrchu viditelně osvětluje objekty ve stínu, že ta originální fotka zkrátka je možná a že tam není žádná zásadní nesrovnalost, která by autenticitu jednoznačně vyloučila.

  • OKO OKO napsal:

    Nejsem žádný odborník na fotografování, ale logicky bych se zeptal, zda tím přídavným světlem nemohl být náhodou odraz od skafandru fotografujícího astronauta?

Napsat komentář