Mimozemská civilizace kolem Tabbyiny hvězdy?

124927x 03. 01. 2019 Právě čte 2 čtenáři

Kometární roj byl jedním z hlavních vysvětlení neobvyklého stmívání Tabbyiny hvězdy. Zatím ale astronomové neprokázali žádný důkaz, který by potvrdil existenci takových rojů.

Tabbyina hvězda je pravděpodobně nejzákladnější – a kontroverzní – hvězda naší galaxie. Z pozorovaných dat vesmírného teleskopu Kepler od NASA vědci zaznamenali, že hvězda mezi léty 2011 až 2013 dramaticky tmavla a blikala. S hypotézami o tomto divném chování přišlo mnoho lidí, ale ani jeden z nich zcela neumí vysvětlit, o co jde. Nedostatek zřejmých odpovědí vyvoláva spekulaci, že pokročilá mimozemská civilizace vytváří „megastrukturu“ kolem hvězdy, kterou nazýváme Tabbyina hvězda. Nyní se hvězda znovu tajemně pozvedla do jasu a zvýšila naději, že astronomové celého světa přistihli hvězdu při činu a že brzy dojde k jasnému vysvětlení její skutečné povahy.

Keplerova tajemná hvězda

Posláním Keplerova teleskopu je hledat extrasolární planety – nebo „exoplanety“ – které obíhají jiné hvězdy. Dělá to tak, že zjistí velmi slabé stmívání hvězd jako u předcházející exoplanety (události známé jako „tranzity“). Během této mise byly odhaleny tisíce cizích světů a planet existujících v naší galaxii. Bohužel ale je málo vědců, kteří by přispěli k vyhodnocení této analýzy. Nechme zapojit vědce z řad občanů – projekt Planet Hunters crowdsourcing dělá Keplerovo pozorování přístupné stovkám tisícům účastníkům a umožňuje tak objevovat významné exoplanety.

Například během primární mise Keplerova teleskopu byl jedním z cílů objekt KIC 8462852, což je hvězda hlavní posloupnosti * typu F, která se nachází ve vzdálenosti 1300 světelných let v souhvězdí Cygnus. Planetáři však shledávají tuto hvězdu jako „velmi zvláštní“. Takzvaná „světelná křivka“ hvězdy (v podstatě intenzita světla, kterou Kepler detekoval v průběhu času) byla zmatečná. Od roku 2011 do roku 2013 došlo k extrémním poklesům a interferencím, což naznačuje, že kolem hvězdy bylo na oběžné dráze mnoho objektů. Některé z objektů musely být velké, když blokovaly tolik světelného světla. Jeden z objektů ztlumil hvězdu o neuvěřitelných 22 procent! Vzhledem k tomu, že nejmasivnější plynoví obři exoplanety ztlumí hvězdnou jasnost o skromné 1 procento, v tomto případě se bude jednat nejspíše o extrémní rozměr objektu, nebo větší množství mensších objektů na oběžné dráze kolem hvězdy.

Tabbyina hvězda

Dokument, kde byly zpřístupněny výsledky, byl v říjnu 2015 zpřístupněn na předtiskové službě arXiv (a později přijat k publikaci v časopise Měsíční oznámení Královské astronomické společnosti). Hvězdě byla dána přezdívka „Tabbyina hvězda“ (nebo „Boyajianina hvězda“) dle astronomky Tabethi S. Boyajian, která vedla výzkum. K vysvětlení tohoto podivného tranzitního signálu astronomové předpokládali, že kolem hvězdy musí být obrovský oblak prachu. Ale to nedává smysl, KIC 8462852 není mladá hvězda. Prachové prstence zbytků se obvykle nacházejí kolem velmi mladých hvězd, jak je tomu v procesu vytváření planet.

Umělecká koncepce mladé hvězdy s materiálem sformovaným kolem ní. Takový oblak materiálu by mohl představovat ztlumení hvězdy, ale Tabbyna hvězda přesně nezapadá do profilu, protože to není mladá hvězda. (©ESO / L. Calçada)

Výzkumníci poté zkoumali možnost, že prach by mohl být způsoben náhodnou planetární kolizí. Srážka této povahy by však produkovala specifický tepelný podpis, což by přineslo přebytek infračerveného záření – ale následným  pozorováním nebyl potvrzen žádný takový podpis. Co kdyby obrovský „roj“ komet gravitačně zaklepal na oběžnou dráhu kolem hvězdy KIC 8462852 při jejím míjení? Mohlo by to způsobit dostatečné stmívání? Ačkoli je to jedna z hlavních hypotéz, které by mohly vysvětlit toto tajemství, další pozorování hvězdy nepřineslo dostatečný důkaz.

Astronomové zkusili myslet také více nekonvenčně a přišli také s možným vysvětlením, že se může skutečně jednat o „Cizí inteligenci“. Toto vysvětlení by mělo být poslední hypotézou, kterou zvažujete, ale tohle vypadalo jako něco, u čeho byste právě očekávali stavbu od cizí civilizace,“ řekl Wright. Před tímto rozhovorem byla Tabbytina hvězda vědeckou kuriozitou. Nyní je Tabbytina hvězda mediální senzací a je přezdívána jako „Alien Megastructure Star“.

Dysonová sféra

Ale jaká cizi civilizace by mohla stavět něco tak velkého, aby to zatemnilo světlo celé hvězdy? A proč by chtěli dělat takovou věc? V roce 1964 vytvořil sovětský astronom Nikolai Kardashev hypotetickou „Kardashevovu stupnici“, která popisuje pokrok civilizace, protože z kosmické perspektivy její energetické potřeby rostou.

  • Kardashevská civilizace typu I by například byla dostatečně rozvinutá, aby využila veškerou energii, která dopadá na planetu od její mateřské hvězdy. Lidstvo se považuje 100 až 200 let od dosažení tohoto cíle.
  • Civilizace typu II by vyžadovala mnohem větší energii než předešlá a potřebovala by využít veškerou energii, kterou hvězda může produkovat. K tomu by civilizace typu II mohla zvážit budování rozsáhlé řady slunečních kolektorů kolem své hvězdy, nebo dokonce ji dokonale uzavřít do „Dysonové sféry“.
  • Civilizace typu III by měla schopnost využívat energii celé galaxie, i když průzkum uprostřed infračerveného záření v roce 2015 dospěl k závěru, že „civilizace Kardashev typu III jsou buď velmi vzácné, nebo v místním vesmíru neexistují“.

Ale mohla by ta divná záležitost Tabbyny hvězdy být prvním důkazem civilizace typu II?

Ve sci-fi románu „Star Maker“ (Hvězdný tvůrce *) od Olafa Stapledona z roku 1937 jsou Dysonové sféry hypotetické „megastruktury“, které by mohly být postaveny tak, aby zahrnovaly celou hvězdu. Při pohledu na podivné stmívací incidenty u KIC 8462852 by signál mohl být interpretován jako konstrukce Dysonové sféry. Nebo by to mohlo být důkazem dysonovského roje, s mnoha menšími kolektory sluneční energie na oběžné dráze kolem hvězdy.

Umělecká představa o kolizi mezi planetou a proto-planetou. Astronomové navrhli, že násilná kolize jak je zde zobrazena,by mohla způsobit stmívání Tabbyni hvězdy (©NASA / JPL-Caltech)

Vedle podivných tranzitních signálů astronomové také poznamenali, že hvězda vykazuje během minulého století postupné stmívání, což lze interpretovat jako znamení právě postavené megastruktury. Aby prozkoumal tuto možnost, zamířil SETI Institute na Tabbynu hvězdu v listopadu 2015 svůj výkonný přístroj Allen Telescope Array (ATA). Po dobu více než dvou týdnů naslouchal jakékoli bludné rádiové komunikaci, kterou by snad pokročilá mimozemská civilizace vysílala, ale žádný signál nebyl zjištěn.

Staré triky

Až dosud astronomové pracovali jen s posledními Keplerovi údaji, ale ráno 19. května hvězda opět potemnila, což vyvolalo rozruch.

„Dnes ráno jsem o čtvrté přijal telefonní hovor od Tabby [Boyajian], která říkala, že Fairborn (observatoř) v Arizoně potvrdila, že hvězda je o 3 procenta tmavší než normálně. To je myslím dostatečný důkaz toho, že se nejedná o náhodu.“

Nyní amatérští a profesionální astronomové zaznamenávají spektrum hvězdného světla během stmívání, aby zjistili, jestli chemický otisk čehokoliv, co přechází v popředí hvězdy, sám něco neodhalí.

Podobné články

12 komentářů k "Mimozemská civilizace kolem Tabbyiny hvězdy?"

  • 26leonidas 26leonidas napsal:

    Tak zostanem pri vykaní aj ja aby to nebolo neúctivé. Tak k našej debate. Mám tušenie ako Ste to asi myslel v tom prirovnaní, no s tým neandertálcom to asi nebol celkom dobrý príklad. Predsa len tam ide o zmysli a nie o technológiu. V každom prípade si myslím, že to až tak nevadí. Otázka je, ale stále otvorená. Čo by znamenalo a hlavne pre koho keby sme sa čírou náhodou na niekoho naladili. Pre mňa osobne by to neznamenalo nič zásadné. Skúsim to prirovnať i ja. Tiež použijem zmysli. Tak napr. nejaký zoológ by robil výskum v Amazonskom pralese. Počul by nejaký divný zvuk, ale nevedel by o aké zviera ide, prípadne či nejde o nejaký iný prírodný zvuk. Ja by som mal to šťastie si pozrieť v TV nejaký dokumentárny program o Indiánoch žijúcich v Amazonskom pralese. Jeden zo starších indiánov by rozprával príbeh o nejakom tvorovi ktorého je občas počuť no i z Indiánov ho nie každý videl. Ten zvuk čo vydáva by bolo dokonca na chvíľku počuť aj v tom dokumente. Ten starý Indián by ho dokonca aj popísal. O 10 rokov nato by som niekde v časopise videl titulok – Záhadný zvuk z Amazonského pralesa už nie je viac záhadou. To zviera by bolo dokonca aj vyfotené a podobalo by sa opisu toho starého Indiána. Pre mňa by to nebolo nič nové ani prekvapivé. Asi tak by to na mňa pôsobilo keby sme pomocou SETI zachytili nejaký inteligentný signál. Čiže aby som bol úplne presný a spravodlivý vo vyjadrení sa (aj keď je to relatívne) tak program SETI je možným prostriedkom na potvrdenie=presvedčenie len pre istú časť populácie. Ja tento nástroj nepotrebujem pretože mne ani ľudstvu podľa mňa nič dramatické nedá i v prípade zachytenia inteligentného signálu.

    • Standa Standa napsal:

      Rozdíl je v tom, že Já u Vašeho příběhu vidím více možných konců:
      Může se třeba ukázat, že zbuk byl jen zvláštně vrzající strom. Nebo by tam byl skrytý gejzír. Nebo by se ten dokument mohl ukázat být jen dobrou fikcí.
      Právě proto je podle mého třeba naslouchat a přesvědčit se.

  • 26leonidas 26leonidas napsal:

    Ak dovolíte budem tykať, je to bezprostrednejšie. Ahoj Stando. To čo si napísal je pravda a áno v tejto rovine pohľadu to zmysel dáva. Podľa mňa, ale keď si vezmeš, že máme technológie ktoré sa dajú považovať za vyspelejšie/vyspelé asi tak 100 cca 120 rokov (minulosť až súčasnosť), tak toto časové rozpätie je predsa len malý časový úsek (nehľadal som to presne, je to údaj len na hrubšiu orientáciu). Toto bude čisto teoretická úvaha nič konkrétne, no podľa mňa to logiku má. Keď by sme tu vo vesmíre mali vyspelú civilizáciu ktorá existuje už 100-vky tisíc rokov (čiže by mali byť vyspelejší ako mi) tak tam musíme uvažovať v iných rozmeroch. Je takmer až nemožné uvažovať v rovine ich vyspelosti čo i len teoreticky. Takže späť k nám. Pomocou rádiových vĺn by sme čisto teoreticky boli schopný zachytiť vysielanie civilizácie ktorá je na podobnom stupni vývoja, kde rádiové vlny sú pre nich v podstate vyspelá technológia. OK. Problém je, ale ten, že ten čas čo by potrebovali tie rádiové vlny na to aby dorazili až k nám by bol veľmi, veľmi dlhý. Čas potrebný na identifikáciu, rozlúštenie a poslanie odpovede by bol čas zhruba rovnaký možno o čosi dlhší. Celé ZLE. Takto sa komunikovať predsa nedá a nič by sme z toho ako civilizácia nemali. Preto je program SETI a ich hľadanie civilizácií pomocou rádiových vĺn z môjho pohľadu úplne zbytočný a neprínosný aj z hľadiska dlhšej doby.

    • Standa Standa napsal:

      Na rozdíl od Vás si myslím, že pomocí elektromagnetického plnění můžeme být schopni detekovat i civilizace daleko před námi. Podobně, jako by byl schopen pračlověk z doby před stovkami tisíc let detekovat naši civilizaci sluchem – pokud by se dostal na doslech.

      V tom, že elektromagnetické vlny jsou pro mezihvězdnou komunikaci hrozně pomalé. se asi shodneme. V tom, že by zachycení cizích signálů nic nepřineslo, se ale asi neshodneme. Můžeme něco zachytit nebo také nemusíme. Ale podle mne stojí za to zkusit alespoň občas chvíli tiše poslouchat.

      Co se týče oslovování: Tykání mi nevadí, ale sám budu vykat.

  • 26leonidas 26leonidas napsal:

    Nad programom SETI sa človek trošku logicky a moderne zmýšľajúci musí škrabať na hlave a usmievať popod fúz. Mne osobne príde „tragické“ ako sa mrhá časom, finančnými prostriedkami a možno talentom (aj keď to je „trošku“ pochybné). Rozvediem hneď prečo si to myslím. Aká civilizácia bude používať rádiové spojenie (vlny) v dobe keď by staval mega štruktúru okolo nejakej hviezdy aby využila jej energiu. To už chcú Tí vedci byť naozaj tak „komický“, že v to veria a nebodaj možno očakávali aj úspech? No nič. Neviem či to príde len mne nelogické a divné, ale mám veľmi silný dojem, že program SETI a jeho filozofia a vôľa ako nájsť civilizácie je jeden veľký a trápny podvrh.

    • Standa Standa napsal:

      Ono to zase tak mimo být nemusí. Na pozemských stavbách a dolech se stále použíná zvuková signalizace a výstražné značky i přes to, že máme tisícitunové stroje, bezdrátové technologie, satelitní navigaci a výkonné počítače. Proč by nemohla vyspělá civilizace pro některé podružné úkoly také používat z jejího pohledu primitivní technologii, jako jsou elektromagnetické vlny?

Napsat komentář