Mimozemská elektrárna

68360x 15. 07. 2013 1 čtenář

Během mise Apollo 16 v roce 1972 se podařilo při průletu nad povrchem Měsíce pořídit fotografii číslo AS16-P-4095, která zachycuje zvláštní úkaz v oblasti Cayleovy planiny.

Ať je to cokoliv, lze s jistotou konstatovat, že to generuje silný energetický výboj. Zůstává samozřejmě otázkou proč, pro koho a jak to funguje?

Stojí za připomenutí, že jsou zdokumentovány případy pozorování ETV v blízkosti stožárů velmi vysokého napětí a nebo ve vyšších vrstvách atmosféry v blízkosti bouřkových mračen. Na Měsíci si někdo zjevně vyrobil vlastní bouřku jako zdroj energie…

Podobné články

6 komentářů k "Mimozemská elektrárna"

  • Martin Martin napsal:

    Dobře se s tebou diskutuje „eS“.
    Program Apollo měl tolik diskutovaných míst, že se o tom píší knihy, točí filmy a dokumenty. Američané a stejně tak Rusové mlží, což nahrává hromadě spekulacím.
    Na každém šprochu, pravdy trochu.

    • S napsal:

      Věta o KAŽDÉM šprochu je prokazatelně nepravdivá.

      Zbytek Vašeho vyjádření je natolik mlhavý, že může znamenat cokoliv. Protože to, že se o něčem mluví nebo točí filmy, ještě nic neříká o reálné existenci nebo neexistenci toho něčeho. Stejně tak nic neříká o existenci nebo neexistenci nějakého jevu to, že někteří lidé různých národností mlží.

      Pokud o nějakém kosmickém programu nebo jeho části chcete diskutovat, zkuste prosím být konkrétnější. Takhle nekonkrétně se nedobereme ničeho.

  • Martin Martin napsal:

    „S“ také si myslím, že v tomto případě půjde o kaz filmu, nebo statickou elekt nebo podobný úkaz. . . . ovšem co ty ostatní sporné retušované fotky z měsíce a že jich je . . i některá filmové přenosy ze studia, třeba i Amstrongův údivný komentář, který následně vymazali atd. v jednom dokumentu bylo odborníkem z N.A.S.A doleženo ,že Američané na Měsíci nebyli ani být nemohli, už jenom z jednoho prostého důvodu, počítače na palubě Apolla měli kapacitu a paměť dnešní obyčejné kalkulačky . . je v tom tolik hádanek, ale podle mne je vždy vše jednoduché, já jim prostě nevěřím a mám k tomu i své důvody
    ještě mě nedávno rozesmálo vyjádření N.A.S.A když se pomalu a jistě všichni zajímají o průzkum a možná v budoucnu i následný let k Marsu, tak ti chytráci vydají prohlášení, že cituji “ let na Mars s lidskou posádkou, by byl příliš riskantní z důvodu radiace ve vesmíru “ :-)to je tak absurdní, že už mohli opravdu raději napsat “ dejte ruce od Marsu pryč, člověk si pak může jen domýšlet proč ?
    Pokud lidstvo v brzké neexpanduje alespoň do našeho planetárního systému, je odsouzeno k zániku.

    • S napsal:

      K ostatním snímkům: klidně je můžeme jeden po druhém probrat.

      Co se týče počítačů: Ty měly paměť poněkud větší než obyčejná kalkulačka. Měly paměť zhruba jako programovatelné kalkulačky v polovině 80. let (řádově kilobajty).
      Výpočty, které bylo potřeba provádět, byly podobné, jako výpočty pro let kolmo startujících stíhaček. A ty ve stejné době už létaly (počítač Apolla z nich konstrukčně vycházel). Počítače v Apollu ale vážily desítky až stovky kilogramů (měly například ručně vyšívané paměti) a stály miliony dolarů. Dnes by to zvládl čip za několik desítek korun.

      Co se týče radiace: Ta se v kosmu nad radiačními pásy pohybuje kolem jednoho milisievertu za den (při běžném stínění několika milimetry hliníku). Bezpečná dávka je normou pro práci v jaderných provozech určena 50 milisievertů za 3 roky. Desetidenní cesta na Měsíc je tedy hluboko pod limitem. 1-2 roky cesty na Mars je ale vysoko nad limitem. A to nepočítám nebezpečí koronárních výbojů ze Slunce, které mohou tu dávku během chvíle mnohokrát navýšit. Pro lety Apollo se to bralo jako nutné riziko při závodech s Rusy (americký prezident měl pro tento případ v šuplíku připravené nekrology), ale dnes je takový risk nepřijatelný.

      S tím, co píšete o expanzi, souhlasím.

    • S napsal:

      Ještě doplňuji odkaz na stručný popis počítače přistávacího modulu na Wikipedii, jsou tam odkazy na podrobnější manuály:

      http://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer

      Hmotnost 32 kg je samozřejmě bez čidel, gyroskopů, zesilovačů, radaru a dalších periferií.

      V nosné raketě a ve velitelském modulu pak byly další podobné samostatné počítače.

  • S napsal:

    Nemůže to být spíše jen výboj statické elektřiny uvnitř těla fotoaparátu? Ta světlá šmouha se totiž táhne pod stále stejným úhlem – který je prakticky přesně 45° až k hornímu okraji snímku. (fotka je dostupná na http://wms.lroc.asu.edu/apollo/view?image_name=AS16-P-4095)

    Odpovídalo by to konstrukci té panoramatické kamery – buď výboji na zrcátku (to ale považuji za málo pravděpodobné), nebo na jednom ze dvou šikmých válečků, vedoucích film (http://history.nasa.gov/afj/simbaycam/pan6.jpg)

    Celé to vypadá jako mikroskopický výboj – makroskopický výboj by měl nejspíš komplikovanější strukturu. Úhel 45° vůči směru posuvu filmu také nevypadá jako náhoda

    Problémy se statickým nábojem na filmech ve vakuu je zmiňován jako jeden z těch, které bylo obtížné tenkrát řešit.

Napsat komentář