Na Marsu jsou jezera plná vody

2311809x 05. 11. 2013 1 čtenář
Aktualizováno: 05.11.2013, 12:31

Jako vždy nám to dávají po kapkách. V tomto směru se dá říci málem doslova, protože jde o vodu. Oficiální stav věci je takový, že voda na Marsu je, ale pouze jako krusta ledu na pólech a maximálně tak jako zmrzlé krystalky v půdě nebo nějaká forma podpovrchové vody.

Přesto všechno existují desítky autentických fotografií pocházejících z různých průzkumných orbitálních misí, které ukazují, že na Marsu je voda v kapalném stavu a drží se tam. Podívejte se sami.

[clearboth]

 

Dlužno dodat, že v roce 2011 vyšla zpráva, že sonda Mars Reconnaissance Orbiter (vypuštěná v roce 2005) poslala vědcům velice zajímavé monochromatické snímky z 6 Mpx fotoaparátu Imaging Science Experiment. Na palubě sondy je též polychromatická kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) se zrcadlovým objektivem o průměru 0,5 m. Právě z této kamery byly získány snímky, které ukazují stopy tekoucí vody.

Stékající voda na povrchu Marsu

Stékající voda na povrchu Marsu

Nicméně zatím je to spíše v rovině hypotézy, protože přece tu stékající vodu nikdo neviděl. :)

Zdroj: MarsAnomalyResearch.com

 

 

Podobné články

23 komentářů k "Na Marsu jsou jezera plná vody"

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Ano, to video na youtube přesně ukazuje skutečnost, jak je s civilizací manipulováno.
    Otázka bude, proč? . . . na což se dá skoro odpovědět
    ale důležitější je, co je to za bytosti, kteří vytváří tuto parodickou obludnost ?

  • Martin Martin napsal:

    Na té sérii snímků je patrné, že tam něco tekutého protéká, je jasné, že jde o vodu ve formě marsovských podmínek.
    Myslím, že ty snímky byly publikovány vloni a jednalo se lokalitu podobnou převisu do rokliny, či kráteru, nebo veliký svah po kterém tekutina tekla, jenže pak veškerá publicita utichla, divné že?

    Co říkáte snahám Indie o dosažení Marsu?
    Vsadím se, že jim to druhá strana nedovolí, tak jako tomu bylo v případě nezdaru Ruské sondy Fobos-Grunt. Hodně se veřejně šuškalo, že za nezdarem Rusů, byla snaha jistých skupin za oceánem, aby se k Marsu zatím nikdo nedostal.
    Co se týče Indické sondy Mangalján, tak jde zřejmě jen o propagační účel, bez zjevných výzkumných aspektů, který má jen ukázat technické schopnosti Indie. Ale i tak, snaha se cení.
    Tak jim držme palce, dávám Indům hodně málo šancí, tak 1:1000, že jejich sonda k Marsu úspěšně dorazí a splní plán jejich mise.

    • S. S. napsal:

      Nemusí to být jen čistá voda, ale třeba bahno.
      A k tomu, že tam něco přímo protéká by asi bylo dobré udat, jaký je časový rozestup mezi snímky. Můžeme také jen vidět stav před a stav po. Nevím – jen zvažuji a prověřuji možnosti.
      Co se týče publicity: Obávám se, že to zajímá jen velmi málo lidí. Masy požadují informace zařaditelné pod hesla „krev a sperma“. Na malou atraktivitu dojel kdysi i americký měsíční program.

      Co se týče sond k Marsu: vypadá to na prestižní závod mezi Čínou a Indií – velmi podobný tomu mezi USA a CCCP před půl stoletím.
      Co se týče spolehlivosti sondy: nechme se překvapit. Tyhle sondy jsou prakticky vrcholem technologie. Nároky na spolehlivost jsou o dost jinde než u pozemské techniky a jedná se přitom o poměrně složitá zařízení.

      • Martin Martin napsal:

        To jsem rád „S“, že se v něčem shodneme.
        Podle tabulky v levém rohu, jde o 6 šest snímků v rozmezí 29.5-30.5 asi roku 2012? škoda, že tam nedali měřítko, ale pamatuji si, že šlo poměrně o velkou plochu.
        Fakt je ten, že když z obrázku nestříká „krev, nebo sperma“ není to pro širší lidské obecenstvo zajímavé.

        Teď trochu přitvrdím a napíši, že puritánčtí Američané na Marsu kují pikle.
        Nebudu zde vypisovat všechny neúspěšné mise / např. od E.S.A, Rusové i Číňani/, ale na Marsu jsou zatím jen Američané a to zas a opět budí divný dojem.

    • Sueneé napsal:

      Článek na idnes vyšel v roce 2011.

      Ad Indie – jsem zvědavý, kam s tím doletěj a nebo kdy to přestane záhadně fungovat. Pokud ta snoda toho moc neměří, mohlo by jim to projít… Uvidíme. :)

  • Martin Martin napsal:

    S, přirovnávat to co teče na Marsu k pozemské solance je trochu zavádějící.
    Jak jsi uvedl správně, tak má rudá planeta jiný přízemní tlak, ale nezapomeň, že jde o jiný aspekt v kombinaci s jinou přitažlivostí-gravitací a teplotou.
    Nebojím se napsat, že tím co hýbe marsovským pískem na foto-obrázku od Nasa, je voda a to doslova.
    Trocha fakt : na Marsu kdysi tekla voda, jsou tam jasná řečiště a nejenom to . . .

    • S S napsal:

      Gravitace nemá na kapalnost vody vliv. Proto jsem ji neuváděl. Podstatný je jen tlak a teplota.

      Teplotu jsem naopak uvedl. Při tlaku na Marsu může povrchová voda existovat pouze při teplotách do zhruba půl stupně nad nulou. Při vyšších telotách se vypaří. Při teplotách pod nulou naopak zmrzne. Soli mohou pásmo existence kapalné vody posunout i kousek pod nulu (například pozemská mořská voda tuhne až při -1,8°C). Proto jsem psal o solance.

      Co se týče řečišť: pokud tam byla v minulosti hustší atmosféra, mohla tam být i kapalná voda ve větším množství (teplotní pásmo pro kapalnou vodu bylo širší).

      • Sueneé napsal:

        Osobně moc nevěřím oficiálním číselným údajům o tlaku a teplotě, se kterými se tu operuje. Nepovažuji za důvěryhodné. Mám za to, že jsou ideologicky upravené, aby nevypadaly příliš příznivě pro život.
        Ve škole jsme se učili o tom, že Mars je rudá planeta. Dneska se už obecně připouští, že tomu tak být nemusí. Je to stejné, jako mluvit o Zemi jako o „modré planetě“.
        Dle některých zdrojů to na Marsu vypadá jako v našich stepích a lesostepích. Na určitých místech jsou zjevně permanentně menší vodní plochy a řečiště. Viděl jsem i fotku, kde vedle vodní plochy rostla nějaká mega vegetace.
        Nejsem chemik, ale určitě nemusí jít o čistou formu H2O. Může obsahovat nějaké příměsi, které budou měnit klasické vlastnosti vody. Půjde ale o něco, co dělá tamní vodu hodně průzračnou, protože na fotografiích je vidět vodní hladina a skrz až na dno.
        Co se týče teplot, tak jsem zase četl názor, že v reálu je to tam asi tak jako na naší vyprahlé poušti nebo severním/jižním pólu. Tedy obecně teploty, které by člověk s patřičným vybavením zvládl.
        Kritickými faktory pak zůstává záření a množství kyslíku v atmosféře.
        Místní domorodci (zvířata a rostliny) si s tím zjevně ale nějak poradily, což považuji za hodně zajímavé! Vidím to jako důkaz toho, že život může existovat v různých formách a nemusí být vždy založen na principech, které známe na Zemi.

        • S S napsal:

          K tlaku a teplotě:
          Tohle jsou věci, které se dají vypočíst a změřit i ze Země.

          Pokud pro první nástřel (zanedbání atmosféry) použijeme Stefan-Bolzmannův vyzařovací zákon a plošný výkon Slunce v daném místě, tak dostaneme odhad maximální teploty na marsovském rovníku v pravé poledne asi 30-35°C. Pro porovnání: Na Zemi či měsíci vychází stejným odhadem přibližně 120-130°C. (ještě jednou upozorňuji, že teď pro jednoduchost nezapočítávám akumulační účinek vody a atmosféry)

          Už touto první úvahou dostáváme, že by na Marsu měly být teploty o zhruba 100 stupňů nižší než na Zemi.

          Tlak by se měl dát odhadnout z výšky, kam sahá viditelná atmosféra. Zemská atmosféra ztrácí polovinu svého tlaku zhruba na 5-6 kilometrech výšky. Mars má slabší gravitaci, takže tlak bude s výškou klesat pomaleji (hrubým odhadem zhruba polovina tlaku každých 10 km).


          pokračování později

          • Sueneé napsal:

            Moje poznámka k hodnotám tlaku, teploty, atd. souvisela se skutečností, že se domnívám, že fyzikální pravidla, která mi uplatňujeme na Zemi nejsou obecně platnými pravidly pro fungování vesmíru a s velkou pravděpodobností, zde budou fungovat jiné vyšší principy, které doposud neznáme a tudíž opomíjíme.
            Není to tak dávno, kdy jsem se dozvěděl z nějakého zdroje, že vědci „mají problém“ se sondami Voyager, protože posílají data, která nasvědčují tomu, že klasická fyzika (tam kde teď jsou) nefunguje. Jinými slovy, fyzikální principy jsou do značné míry svárázny s místem, časoprostorem a dimenzí.
            Konec konců nemusíme na Mars, abychom si to ověřili. Nejznámější je Oregonský vortex, Bermudský trojúhelník. Podobnou „anomálii“ máme i u nás. Bohužel jsem zase zapomněl jméno vesmice, u které se to nachází. Mají tam silnici, která jezdí samospádem do kopce.
            Takže co se týče teplot, kapalin a tlaku na Marsu a jiných kosmických tělesech může to být všechno jinak a žádná běžná poučka ti na to stačit nebude. Veškeré fyzikální principy, se kterými běžná věda pracuje jsou totiž uvězněny v optice planety Země. A tvrzení, že to co funguje tady, funguje všude je jednoduše naivní a ješitně hloupé.

          • S. S. napsal:

            Co se týče sond Voyager (ale i Pioneer nebo Cassini), tak tam je vysvětlení už několik let známé. Sondy pohání několik nepatrných efektů. Především tlak tepelného záření z jejich jaderných baterií a zbytkový efekt práce korekčních motorů. (tyhle efekty vyniknou samozřejmě až po odečtení velkých vlivů – gravitace Slunce, planet, tlaku slunečního záření a slunečního větru, práce hlavního motoru sondy a možná ještě dalších vlivů, na které si teď nevzpomenu)

            Připomínám, že zkoumaná odchylka je menší než miliardtina metru za sekundu na druhou. Je tak malá, že zaznamenat se dala až po mnoha letech.

            —–
            Různé „vortexy“ (po úspěchu toho oregonského si je pro turisty postavili i podnikatelé na dalších místech) nedemonstrují jiné fyzikální zákony, ale jen to, jak se dají ošálit naše smysly. Obec, kde by měla být naše anomálie, se jmenuje Kačerov. Na Slovensku je zase Lačnov a asi by se našla i další místa, o kterých se něco podobného traduje.

            Na spoustě hradů ukazují třeba efekt, kdy Vás nějaký obraz sleduje očima.

            Obecně nás naše smysly často klamou – a tyhle anomálie jsou podle mne toho důkazem.

          • S. S. napsal:

            Principem fungování je optický klam.

            Pokud Vám okolní krajina vtiskne dojem, že je rovná, ale ve skutečnosti je skloněná, tak něco, co je skloněné o trochu méně, vyvolává dojem, jako by to bylo skloněné na opačnou stranu. Voda se ale oblbnout nenechá. Neteče podle dojmů, nýbrž podle skutečného spádu. A tak se vydá na dojmově opačnou, ale ve skutečnosti správnou stranu. A to je celé tajemství.

  • Martin Martin napsal:

    Souhlas, dávají to lidem po kapkách. http://www.nasa.gov/mission_pages/MRO/multimedia/pia14472.html v češtině zde: http://technet.idnes.cz/na-marsu-zrejme-stale-tece-voda-nasa-zverejnila-fotografie-stop-ps8-/tec_vesmir.aspx?c=A110804_224852_tec_vesmir_kuz
    Jsem přesvědčen, že na Marsu toho bude zajímavého mnohem víc. Otázkou zůstává, kdy dojde na to podstatné.

  • S. S. napsal:

    S tou „stékající vodou“ bude trochu problém:

    Přízemní tlak marsovské atmosféry je zhruba 600-1200 Pa, v horách méně. Voda nemůže při tlacích pod 611 Pa existovat jako kapalina.

    Proto teoreticky sice může kapalná voda na povrchu existovat, ale jen velmi vzácně. Teplotní pásmo pro čistou kapalnou vodu je jen půl stupně široké (zhruba 0 od do 0,6°C), a to jen v nejnižších proláklinách. Ve vyšších polohách nemůže kapalná voda existovat vůbec.

    Pokud tam tedy občas kapalná voda existuje, bude nejspíš třeba řádné dávky štěstí (nebo hodně dlouhého pozorování), aby byla objevena.

Napsat komentář