«« »»

Národ v lénu bohů (8.díl)

8. díl seriálu: Národ v lénu bohů. Doposud vyšlo 9 dílů.

Ivo Wiesner věřil v poslání českého národa a jeho přesvědčení o vedoucí roli nás středoevropanů /Čechů, Moravanů, Slezanů, ale i Slováků/ v blízké budoucnosti se vine jako zlatá nit celým jeho dílem. Kniha Národ v lénu bohů se snaží ukázat spojení mezi dneškem a dávnou historií, které dnešnímu člověku v chvatu /řízeném úmyslném chvatu/ tohoto světa uniká. Čtěte prosím a nechte na sebe to čtené působit.

 

Historická úloha českých zemí, Moravy a Slezska jako nového duchovního centra světového vývoje pro příští staletí

Ostatně tentýž princip nacházíme u mnoha starých, ale i nedávných národů. Několik rodin tvořilo rod, v jehož čele stál obvykle nejstarší a nejmoudřejší praděd či děd, jehož rozhodnutí nad členy rodu nemělo odvolání. Každý rod měl svůj rodový znak — totem, obvykle stylizovanou podobu váženého zvířete, rostliny, hvězdy, či jiného jevu. Někdy se stávalo, že rod postupně přijal i totemové jméno významného předka. Řadou rodů byl tvořen kmen, v jehož čele stál obvykle druid zrozený z jeho středu, který se opíral o kmenovou radu složenou z náčelníků jednotlivých rodů. Kmenový náčelník měl nad kmenem neomezenou moc a plně odpovídal pouze Nejvyšší Bytosti, či prostřednictvím druidského velekněze podřízeným bohům.

Náčelník kmene byl v podstatě knížetem a o jeho postavení svědčí mnohé zprávy z raných dějin českých kmenů. Pozoruhodná byla i organizace výchovy mládeže a přípravy budoucí správní, vojenské a duchovní elity. Výchova malých dětí byla svěřena části keltské rodiny, nejčastěji matce či bábě. Starší děti získávaly základní znalosti ve školách vedených druidy — vates v rámci rodových škol. Vyšší vzdělání bylo určeno vybraným adeptům kmenové šlechty a řada takových škol získala postupně tak velký věhlas, že ji navštěvovala šlechtická mládež mnoha kmenů.

Známou v tomto směru byla škola v Budči, řízená druidy vyššího zasvěcení, prokazatelně existující nejméně již v 7. století n. l. Absolventy této školy byl Přemysl ze Stadic, ale také dcery Kroka. Je pravděpodobné, že podobný typ škol pro šlechtickou mládež byl vytvořen i na jiných místech při keltských nemethonech, nejspíše na Staré Kouřimi u Libice, Starém Hradisku, Brně a dalších místech. Některé indicie naznačují, že na vyšehradském a hostýnském nemethonu existovala učiliště připravující do funkce druidy předurčené pro nejvyšší státní a duchovní poslání. Po absolvování školy v Budči prošla učilištěm vyšehradského nemethonu i Libuše, než převzala z rukou svého otce na čas otěže vlády nad českými kmeny.

Výuka v keltských učilištích prý trvala od pěti do deseti let, přičemž nejvyšší zasvěcení získávali keltští druidové často až po dvacetiletém studiu. Lze předpokládat, že završení studia probíhalo na nejvyšších západních učilištích, jako například v Nimes, egyptském Hamaionu či Thébách, ale i ve východních střediscích duchovní kultury, zejména tibetské Lhase a indické Ayodhie.

Bohužel, důkazy pro to dosud nalezeny nebyly. Již Řekové a po nich i Římané uznávali vyšší úroveň kultury a etiky západních Keltů ve srovnání s tehdy známými germánskými kmeny, zejména Franky a Vandaly. Nadřazenost keltské kultury se netýkala pouze duchovní oblasti, ale i materiální kultury, zejména úrovně řemesel. O kvalitě keltských zbraní, pancířů, ale také kráse šperků nacházíme častá slova uznání u takových antických historiků, jako byli Strabon, Lukanus a Caesar.

Keltská kultura se ve střední Evropě vyvíjela v poměrně stabilních podmínkách nejméně 6.–7. století a v době příchodu Nýsů si v podstatné míře svoji úroveň zachovala. O vývoji kulturní úrovně Nýsů na jejich dlouhém exodu mezi Nýsaí a přechodnými sídlišti na Volyňské vrchovině nevíme téměř nic.

Dlouhá doba exodu vede k poklesu obecné úrovně kultury národa

Je zřejmé, že dlouhá doba exodu donutí i ten nejkulturnější národ uzavřít se do sebe a vytvořit takovou organizaci, která maximálním zjednodušením nomádského života dovolí přežití s minimálními ztrátami. Toto zjednodušení má za následek pokles obecné úrovně kultury, tedy k tak zvané „barbarizaci“. Do jaké hloubky pokročila barbarizace Nýsů po odchodu z Nýsaie, nám snad v budoucnu doloží výsledky archeologického výzkumu v místech nýských sídlišť na trase jejich exodu. Závažné objevy můžeme očekávat především při archeologickém výzkumu v širší oblasti Volyňsko-podolské vrchoviny.

Archeologické nálezy v oblasti jižního Slezska nebudou patrně příliš významné, protože Nýsové se zde pozdrželi nejdéle asi 50 let. Abychom mohli lépe pochopit obsah pojmu „barbarizace“ kultury jakožto jevu ohrožujícího i entity s nejvyšší kulturou, zamysleme se nad následující úvahou.

Dejme tomu, že z jakési životně důležité příčiny vznikne neočekávaný stav, kdy jste vprostřed noci probuzeni a dostupnými informačními prostředky se dozvíte, že nejdéle do dvou hodin musíte opustit své dosavadní bydliště a máte si s sebou vzít pouze tolik zavazadel, kolik sami unesete. Zdravý dospělý člověk unese na pochodu v průměru asi tak 30 kg zátěže. Zdá se, že je to poměrně přijatelné, ale obvykle jsou tu ještě malé děti, někdy i nemocní. Do váhy zavazadla se musí vejít jeden rezervní oděv, dvě sady teplého prádla, boty, prostředky osobní hygieny, železná zásoba potravin a vody, nejnutnější nářadí, léky, spací pytel a dvě deky a předměty nezbytné osobní potřeby. Rodiče s malými dětmi musí navíc přibalit spoustu nezbytností pro přežití dětí. Když váhu této minimální nezbytné výbavy sečtete, zjistíte, že jste na hranici 30–35 kg.

Znalosti, které si člověk nese v hlavě, sice nic neváží, ale ztrácejí se rychle…

Kde zůstaly knihy, příručky, slovníky, učebnice, beletrie a všechny další vnější kulturní atributy, na kterých jsme si tak zakládali. Patřím sám k té generaci, která na konci II. světové války osobně tyto hrozné pocity důvěrně prožila, rozhodně takové situace nepřeji mladším generacím k zažití. Je to zoufalý pocit ztráty pevného bodu ve vesmíru a získání bezmocné nejistoty urvaného listu, který vítr nese, kam chce. Znalosti, které si člověk nese s sebou, sice nic neváží, ale ztrácejí se zapomínáním a není zdroje k jejich obnovení.

Keltská opuková hlava héroa ze Mšeckých Žehrovic, 3. st. př. n. l. Tzv. „héroové“ jsou synové nesmrtelných bohů s pozemskými ženami.

Druhá generace vyrůstající během exodu má nutně celkově nižší kulturní úroveň, ale i technické a řemeslné dovednosti, které jí starší generace nemohla předat, neboť je beznadějně zapomněla. Z generace na generaci se zmenšuje množství předávaných zkušeností, znalostí a dovedností, až se situace dostane do jisté rovnováhy, kdy jako podstatné jsou trvale předávány základní etické principy duchovního života nezbytné pro přežití, jakož i soubor kulturních a technických znalostí umožňujících fyzické přežití.

Pak je to již jen otázka štěstí a příznivých okolností, zda se barbarizace zastaví, nebo postoupí ještě hlouběji. Nebezpečí barbarizace však neohrožovalo pouze dávné předky, je s naší civilizací stále spojeno a kdykoliv nás může přepadnout. Stačí větší katastrofa globálního charakteru, nezvládnutelná epidemie či náhlá změna klimatu. Procesy barbarizace v minulosti postihly již příliš mnoho národů majících původně vysokou úroveň civilizace a mnoho těchto národů nepřežilo, nebo kleslo až ke dnu barbarizace. Podle přibližných propočtů probíhal exodus Nýsů po dobu života přibliž6ně 50 generací, které se narodily a zemřely mezi odchodem z Nýsaie a příchodem českých kmenů do České kotliny.

Je to dlouhá či krátká doba? O tom, kam až postoupila barbarizace Nýsů v období, kdy dosáhli českomoravského prostoru můžeme usuzovat pouze podle některých indicií a archeologických nálezů. O důvodech časté polygamie českých Slovanů-Nýsů jsem již hovořil. Ve skutečnosti to nebyla sexuální bezuzdnost, ale vysoce humánní instituce dovolující lidsky slušně žít i ovdovělým ženám a jejich dětem.

Co dokládá archeologický výzkum

Archeologický výzkum z posledních let dokládá, že například dětská úmrtnost do 5 let věku byla u nově usedlých českých kmenů na svou dobu překvapivě nízká a nepřekračovala 15 %. Průměrný věk žen dosahoval asi 45 let a mužů asi 50 let, věku 60 let se lidé dožívali výjimečně.

Fyzický stav populace byl velmi dobrý, zjevně nikdo netrpěl hladem ani nemocemi pocházejícími z nedostatku potravy či její malé kvality. Muži měli tělesnou výšku mezi 175—180 cm, ale dosti často i nad 180 cm, ženy byly menší, asi kolem 165 cm. Podobně jako Keltky byly nýské ženy gracilní, se slabě modelovaným svalstvem, ale Keltky byly v průměru asi o 5 cm vyšší. Tyto údaje pocházejí především z údajů antických historiků, protože Nýsové i Keltové mrtvé spalovali. Teprve v období přelomu 9. a 10. století začíná převažovat pohřbívání nespáleného těla, a tak můžeme konstatovat dobrou shodu antických zpráv i archeologických studií.

Igor Ozhiganov, Svarog: Tento obraz je čistě fantazie autora. Dosud nebyla doložena žádná Svarogova svatyně ani modla, jako prvotní bůh nebe (Zdroj všeho co jest!) zřejmě ani podobu nikdy neměl. Dnes bývá Svarog obecně považován za stvořitele světa, který poté, co stvořil svět, odešel na nebesa a od té doby se již nestaral o pozemské záležitosti.

Základní etický princip vymezující vztah lidské bytosti k Bohu i ke smrti byl prakticky totožný s tím, co víme o Keltech. Podle představ Nýsů tvořila smrt pouze předěl k jiným, lepším životům, a proto byla přijímána bez strachu a stresu. Západní Slované vyznávali existenci jediné všemocné Božské Bytosti » odpovídající původním představám indoevropské civilizace, včetně představ o pomocných bozích, pověřených zcela konkrétní pravomocí, což je ve zdánlivém rozporu s křesťanskou věroukou.

Prastarý univerzální princip „Boží trojice“, který je starší než egyptské, árijské a keltské zdroje, se u jednotlivých národů uplatňuje dosti výrazně, i když ne vždy byl správně pochopen. Je tedy pravdou a nikoho to nepřekvapí, že principy, na kterých staví křesťanství, jsou obsaženy v daleko starších, a tedy i původnějších náboženstvích, přičemž v té době byly výrazně čistší, průzračnější a bližší pravdě.

Byzantský historik Prokopios ve třetí knize svého díla „Historiai“ popisuje jako přímý účastník vojenské výpravy vedené generálem Belisarem v letech 527—536 proti Gótům základní své poznatky o náboženství Slovanů a Antů. Tito uznávají jediného boha, všemocného a vládnoucího bleskem. Srovnáním dostupných údajů o božském pantheonu starých národů zcela jednoznačně vystupuje princip božské triády:

Všem je společná víra v nesmrtelnost duše a reinkarnace » která je ovšem v případě katolicismu násilně potlačena » Symbolem všech těchto náboženství byla jistá forma kříže, který byl pojímán ne jako memento víry (křesťanství), ale jako symbol univerzální životní síly proudící z Nejvyšší Bytosti. U Egypťanů to byl znak zvaný „anch“, Árjové si osvojili svastiku, Keltové kříž, který asi od nich převzali křesťané. Jaký byl symbol víry používaný Nýsy, nevíme, neboť se nic nedochovalo. Pravděpodobně to byla stylisovaná forma svastiky.

V náboženských přích působí komicky, když křesťanští apologeti znevažují stará náboženství mimo jiné proto, že uctívaly různé přírodní objekty (kameny, stromy, studánky, prameny, zvířata atd.). Stojí však křesťanství blíže Bohu jen proto, že uctívá sochy, obrazy a tělesné pozůstatky svatých, či často až fanaticky uctívá kříž, aniž došlo k pochopení skutečného významu tohoto symbolu? V podstatě žádné z uvedených náboženství nelze považovat za „pohanské“, protože jednak mají všechna společný kořen, jednak obsahují shodné znaky téhož principu: jediný Bůh, nesmrtelnost duše, boží triáda a reinkarnace, nebo personifikaci duše do božího království (Ráj, Eden, Valhala atd.).

Mimo to všechna tato náboženství převzala základní principy důvodu existence a povinností lidské bytosti, především úctu a lásku k Nejvyššímu Bohu a jeho podřízeným personifikacím, požadavek tvůrčího naplnění života lidské bytosti, skromnost spojenou s odmítáním nadměrné moci a bohatství jako životního cíle a vzájemné bratrství a soucítění mezi lidskými bytostmi.

Objektivní pohled do dávné historie lidstva zřetelně ukazuje, že není žádné „jediné pravé víry“ vytvořené kněžími, té či oné náboženské komunity, ale boží principy dané lidské bytosti, které jsou tak staré jako lidstvo samo. Jelikož tyto principy jsou samou podstatou lidské kultury a etiky, můžeme předpokládat, že stupeň barbarizace kultury Nýsů nebyl tak beznadějně hluboký, aby jej bylo možno asimilací s keltským prvkem v poměrně krátké době vyrovnat.

Nová entita formující se po splynutí keltského a nýského prvku, byla proto ve své době přinejmenším rovnocenná kulturou franckým Germánům a v některých směrech je i zjevně převyšovala. Totéž platilo i v poměru k antické kultuře, která však byla jiná, neb se vyvíjela v jiných podmínkách. Není důvodu vžívat se pokorně do úlohy kulturně a vývojově opožděného národa, protože tradice i kořeny našeho národa sahají tak hluboko do historie, kam až stěží dnes dohlédneme.

Předurčení a úděl národů

V historii lidské civilizace bylo několik národů, kterým byla dána karma obsahující předurčení stanout včele duchovního vývoje lidstva. Byly v dávné historii Země národy, které tento úděl zvládly a dodnes ponechaly ve vývoji civilizace svou výraznou pečeť. Pověsti a mýty o nich mluví jako o národech spravedlivých, mírumilovných, zbožných a bohy milovaných, přestože se za nimi dávno zavřela opona paměti lidstva.

Jedním z posledních byl národ, kterému staří Řekové dali jméno Hyperborejci. Byly však také národy,které tíhu údělu neunesly a před duchovním harmonickým vývojem k pochopení smyslu existence člověka daly přednost technickému rozvoji prostředků nutných k uchvácení moci a etikou poznání pravdy opovrhly. Zlomky starých zpráv hovoří o tom, že tyto národy vládly úžasnými přírodními silami, které se jim však jednou vymkly z ruky a zničily je. Po těchto národech zůstaly jen smutné mýty o velkých tragických válkách, zničených národech a hlubokém úpadku civilizace.

V raném období současné civilizace se formoval židovský národ, jemuž karma určila úděl vést rozvoj ducha mladé civilizace jako národ Bohem vyvolený. Leč tíhu údělu tento národ neunesl, jeho pýcha a arogantní přezíravost nežidovských národů, provázená touhou po bohatství a moci, vybočila z karmou určených mezí.

Následoval těžký trest a rozptýlení Židů do celého světa, kde každý jedinec nesl část kletby vyřčené nad celým národem. Přestálá utrpení pomalu vrací židovský národ na pravou cestu, zatím ještě příliš pomalu, neboť dosud plně nepochopil hloubku své viny. Osudy židovského národa jsou vážným mementem našemu národu, neboť opovrhnutí karmickým údělem je tvrdě trestáno.

Kulturní a etický vývoj lidské civilizace je nezbytný, ale sám o sobě není postačující. Je tu memento určeného času. Každá pozemská civilizace má vyměřených pouhých 6115 let ke svému rozvoji. Pak následuje přílet Velkého zametače nehodných —  Nimiru, který záplavami, ledopády a ohnivými smrštěmi vyčistí místopro nástup nové civilizace. Do příletu Nimiru zbývá přibližně pouhých 673 let, což není mnoho k tomu, aby se současná civilizace připravila k přežití katastrofy. Dávná proroctví říkají, že tuto katastrofu přežije jen málo lidí v několika refugiích. Strabon říká, že keltští druidové vyprávějí o mýtu, podle kterého jednoho dne náš svět zanikne při strašné katastrofě, kdy vše živé bude zničeno ohněm, ledem a vodou. Doslova říkají „kulatá Země hoří“.

Jedním z nemnoha refugií, která můžeme identifikovat díky pochopení zákonitosti příletu Nimiru, je právě oblast střední Evropy, a to především území Čech, Moravy a Slovenska. Vyplývá to ze starých keltských a árijských proroctví předurčujících budoucí úděl národa, který toto kataklysma přežije a stane v čele duchovního vývoje lidstva.

V těchto proroctvích se říká, že lidstvo prožilo již tři velké intelektuální cykly /Zlatý, Stříbrný a Bronzový věk/ a na konci každého z těchto cyklů byla Země vystavena kruté zkoušce hrozného kataklysmatu. Teď prožíváme poslední cyklus Železný věk, dobu plnou bolesti, strádání, smrti a válek. Na konci Železného věku se zrodí mladý král, pod jehož vedením půjde předurčený národ v čele duchovního rozvoje lidstva, aby jej vyvedl z hrůz zániku.

Esotérní výklad Písma říká:„Elita, děti Eliášovy, bude spasena pro svou hlubokou víru, neumdlévající boj o pravdu a poznání, Za což bude povýšena do úlohy žáků Krista-Světla. Jeho znamení ponese a obdrží od něj poslání obnovit pro obrozené lidstvo řetěztradic lidstev zaniklých „.

V podobném duchu hovoří i Evangelium sv. Matouše: „Lidstvo musí zahynout vyjma vybraného lidu — elity, kterému dá skutečná věda křídla poznání a pozvedne ho k nejvyšší pravdě a k Bohu.“ /N. Fulcanelli: Tajemství katedrál/.

Obdobná poselství nacházíme v knihách proroctví Sibyl a starých indoevropských tradicích, vztahujících se k proroctví Velké Matky o setkání bohů na Vyšehradě. Řada legend Keltů, Židů, Mayů a dalších národů vypráví o bytosti ze dvou třetin božské a z jedné lidské, kterou bohové pověřili úkolem chránit pozemskou civilizaci. Bytost má mnoho jmen, nejčastěji se nazývá Bílý jezdec, Bílý rytíř, Ochránce, Pastýř Jan, Tajný mistr Chrámu a Král světla. Podle mýtů zůstává tato bytost na Zemi, ale může odcházet i na jiné Země, čímž je míněna Země v paralelních prostorech. Bývá ztotož ňován s Gilgamešem, později je to nejčastěji Ochránce či Král světla.

Své tajné sídlo prý volí tam, kde je v daný čas nejvíce potřebná jeho přítomnost. Z Mezopotamie přešel do Egypta, později do Číny, pak do Irska. Traduje se mnoho zásahů této bytosti proti silám ohrožujícím lidstvo, které jen díky tomu přežívá i největší katastrofy a války. Prý se projevoval dříve přibližně po 6000 letech, ale v omto století mnohokrát. Nelze to prokázat, jsou to mýty. Důležitá je ta okolnost, že trvalé sídlo Krále světla je prý v Tibetu a jméno říše je „Agartha“.

Mormonská tradice naznačuje možnou totožnost Krále světla s Kristem, který jako Ježíš po dobu asi 10 let pobýval v Tibetu. Podivné je, že Král světla za posledních 6000 let nezaložil žádné náboženství, takže ztotožnění s Kristem je asi mylné. Sibylské proroctví o příchodu nového krále, ale i proroctví Velké Matky o setkání bohů na Vyšehradě se pravděpodobně vztahují k této bytosti, protože tradice říká, že Král světla pobývá většinu času na Zemi a shromažďuje kolem sebe vyvolené již mnoho století. To, co je známo o řádu Templářů, řádu Graalu a dalších esotericky orientovaných společenstvích tyto tradice dostatečně potvrzuje.

Odlesk tradice Krále světla má svou pečeť i v proroctví Libuše při ukrývání kolébky prvorozenéhoPřemyslovce, která má v budoucnu kolébat nového krále, který jej povede do těžkých zkoušek.

Prastarý mýtus Árjů vypovídá o dávné události, při které byla na území dnešní pouště Gobi zničena neznámou katastrofou rasa vyspělé civilizace polobohů. Ti, co přežili, se rozdělili do dvou skupin, které mají jména Agartha a Shampullah. Říši Agarthu, domov duchovní dokonalosti a esotérické koncentrace, řídí představený esotérické Lože světla, což je pravděpodobně Král světla.

Z této Lože světla — Agarthy — bylo v roce 1977 předáno poselství pro Československo, které nezkráceně uvádím:

„Opět k vám promlouvám z onoho velebného klidu, odkud jsem již dříve promlouval v osudových chvílích této planety. Jak jsem již předešle řekl, váš národ je původem předků slunného Orientu, ze Země, která leží pod Střechou světa. Proto znám dobře váš národ i jeho poslání, jelikož pouta utkaná předivem věků stále trvají. Vraťme se ještě jednou do minulosti vašeho národa a sledujme nit dějin, jejichž události, které nás poučily o tom, že jste vyvoleni k velikému úkolu v dějinách světa. Váš malý nárůdek v moři nepřátel procházel vždy kritickými údobími svého vývoje a procházel utrpením a to proto, aby uzrál pro svůj příští vedoucí úkol v kultuře ducha. Již několikrát byl na pokraji záhuby, byl zničen, avšak jinak bylo psáno v knize osudu a neměl zahynout, protože má své předurčení. Nezahyne, protože jméno Praha, pocházející z indického slova Pragaja Déva Pragaja — znamená Setkání Bohů, a tak Praha se má stát střediskem  obrodného hnutí světových dějin ve smyslu duchovního vývoje.

A tak první válka zrodila vaši samostatnost, druhá očistila vaši zemi od zrádných cizáckých živlů. Dnešní doba, kterou prožíváte, má sloužit k rozpoznání kladů i záporů světového názoru i vlasteneckých kvalit a současně ke krystalizaci ryzích charakterů ve vašem národě. Ale otevřte oči a pozorně se dívejte. Zachovejte naprostý klid a důvěru v příští dny. Ať postihne tuto planetu jakákoliv přírodní katastrofa, zůstaňte tam, přesně na tom místě, kam vás vaše karma postavila. Neutíkejte nikam. Vaše karma ví nejlépe, kde jste v bezpečí. Civilizace se žene nezadržitelně vpřed a nastane doba, kdy žádnou prestiž té či oné strany, té či oné velmoci, ale láska a úcta k člověku budou vládnout a duchovní hodnoty budou zdobit hlavy vašich hodnostářů. V šíři příčin se vynořil Višnův (Kristův) rok a spěje ke své realizaci.

Procesem pročišťování a prověřování se připraví váš národ do příští éry — éry slovanské. Tímto očistným procesem prochází v současné době i váš největší východní bratr, který se v nejbližších letech přetvoří v nejčistší demokracii světa.Buďte silní a klidní, současně i opatrní i před nejlepšími přáteli, neboť lidská slabost není vzácností. Idea, za kterou šli vaši velikáni, a kterou hlásal i jeden z vašich synů největších /pozn. T. G. M./, spěje ku svému uskutečnění. Je to idea čistého lidství, osobní i duchovní svobody, osvobození ženy i muže ve spolupráci a soužití, pak teprve pochopíte pravý význam bratrství. Jste národem, který je z nejbohatších na duchovní hodnoty v celé Evropě, a proto musíte růst, protože oči celého světa budou na vás upřeny jako k duchovnímu srdci. To je zákon! Buďte klidní. Na hodinách světa se ručička blíží k hodině dvanácté a ve vzduchu se rýsuje katastrofa. Tato planeta však nesmí být zničena, jelikož by její zánik ohrozil celou sluneční soustavu. Nebude však ušetřeno její duchovně choré lidstvo, které usiluje o její zničení atomovou zbraní. A tak se země otřese jako kůň, který ze své srsti smetá hejna komárů.

Vliv Říma zcela zanikne, protože katolická církev znečistila původní učení Ježíšovo. Nový zákon bratrství a demokracie se zaskví v plné čistotě a jasu. Zachovejte k celému světu lásku! Přejte všem lidem klid a mír, o který jsou zatím lidé ochuzení. Přejte všem hladovějícím  nasycení, a těm kdo hynou z nedostatku práce, přinášejte pomoc. Vašemu úkolu žehnají ti, kdo bdí — vaši bratři z Himálají.Až uslyšíte různé zprávy ze světa, buďte klidní a vyrovnaní. Vše, co přichází a přijde, přijímejte tak, jak to přijde a snažte se vše řadit do souvislostí s nutným vývojovým  pocesem pro růst duší.Pokoj s vámi!“

Tímto poselstvím končí proud podivuhodných mýtů, pověstí a proroctví, která s sebou nesou minulé časy.

Systémová analýza pomáhá nacházet shodné myšlenky a sotva patrné nitky souvislostí se sbíhají do jediného mýtického centra, v němţ oslnivě září svoji čistotou a jako nejvzácnější démant naleznou místo na vzácné koruně dávných českých králů, kterou je budoucnost našeho národa. Nežádám na vás víru a oddanost dávným myšlenkám a tradicím, bylo by to velmi pošetilé. Nejvyšší Bytost vám dala převzácný dar — rozum, použijte jej a přemýšlejte o tom, co bylo řečeno a co se odehrálo, uvažujte o všech souvislostech a hledejte své místo v národě, jak jeho úděl pomůžete nést co nejlépe, hledejte svoji pravou cestu k pochopení předurčení našeho národa.

Pokračování: Slovanská mytologie o stvoření světa a člověka [5128x]

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, autory v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 10298 a SS: 100.

Napsat komentář