«« »»

NASA: ISS zachytila objekty odlétající ze Země

Záznam NASA z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) pořízený z živého vysílání minulý týden zachytil objekty, které zjevně opouštěly naši atmosféru a mířily dále do vesmíru. Krátce nato někdo v NASA přerušil živé vysílání s výmluvou, že došlo k technické poruše.

NASA již delší dobu čelí kritice za cenzurování důkazů o mimozemské přítomnosti v naší sluneční soustavě a to jak v současnosti, tak v dávné minulosti.

Podle ruského zpravodajského serveru Sputnik, ISS obletí Zemi vždy jednou za 90 minut rychlostí 27 600 kilometrů za hodinu.

Celá záležitost je o to více podezřelá, že nedávno byly objeveny možné pyramidy na planetce Ceres.

15 Responses to NASA: ISS zachytila objekty odlétající ze Země

  1. wanda napsal:

    V dálce mi přijde ,že to má tvar krychle jako, když se něco katapultovalo ze země, ale bude to dost velké.Při zoomu přiblížení to dost kmitá a nedá se to vůbec identifikovat .

    • S S napsal:

      Jak poznáte velikost, když neznáte vzdálenost?

      A neměly by ty předměty být zaostřené, když by byly daleko od kamery, která je zaostřena na nekonečno?

      Rozostření svědčí o předmětu mimo rovinu ostrosti. Dále než nekonečno být nemohou, takže zbývá jen možnost, že jsou velmi blízko.

      • Sueneé napsal:

        Na záběru jde o velmi malý objekt, což z mého pohledu znamená, že se nachází ve velké vzádlenosti. Tu vzdálenost by přece mělo jít spočítat, ne? Pokud vyjdeme z toho, že je zaostřeno na „nekonečno“, tak je třeba zjistit jaká je horní hranice ohniskové vzdálenosti té kamery. Matně si pamatuji, jak jsme to počítali ve fyzice na ZŠ.
        Co se týče zaostření je též třeba vzít do úvahu rozlišovací schopnost kameny DPI. Dále v jakém video formátu NASA vysílá data pro veřejnost. Protože pokud použiji ztártovou kompresy (MPEG a v jaké kvalitě?) pak sice velké objekty jako Země budou vypadat super, ale velmi vzdálené objekty nebudou vidět vůbec a nebo budou rozmazané (tento případ).
        Jako třešnička na dortu je fakt, že NASA přerušila vysílání v momentě, kdy objekt(y) vstoupily do záběru, což se děje prakticky vždy, když je vidět něco, co by se špatně vysvětlovalo. 🙂

        • S S napsal:

          To že je na záběru malý objekt (přesněji řečeno tři malé objekty), může také znamenat jen to, že tam jsou zachyceny malé blízké objekty.

          Vy jste probírali na ZŠ hloubku ostrosti nebo hypergfokální vzdálenost?
          My ani na střední.

          Ale klidně to tu rozeberme.

        • M napsal:

          Je nutné mít neustále na vědomí, že jediné, co lze o nějakém pozorovaném objektu z pouhého pohledu říct, je jeho úhlový rozměr. Daný úhlový rozměr může mít buď vzdálené velké těleso, nebo naopak bližší menší těleso – stačí si vzpomenout na Slunce a Měsíc. Dokud člověk z nějakého nezávislého měření nemá vzdálenost objektu, nemůže určit jeho velikost a obráceně.
          Pásmo ostrosti na ZŠ bych taky chtěl vidět. To buď bude nějaká mýlka, nebo jste měli za fyzikáře nějakého nadšeného fotografa či optika, který vám vnutil věci výrazně nad rámec běžného učiva i z hlediska střední školy.

          Jinak tento experiment HDEV využívá normální komerční kamery a zkoumá se, jak se mění jejich vlastnosti, když jsou vystaveny kosmického prostředí. Kamer je hned několik do různých směrů a automaticky se přepínají. Při přepnutí se vždy na chvíli objeví ta obrazovka, co je vidět i na videu. Během pár desítek minut koukání jsem ji viděl několikrát, není to nic výjimečného. Zajímavostí je, že experiment je částečně navržen a hlavně provozován studenty. Přičemž ten internetový přenos je spíš jen taková třešnička, která propaguje experiment veřejnosti. Kdyby se někdo něčeho bál, tak to vůbec takhle volně na internet nepouští, případně není problém tam dát nějaké zpoždění a vše utnout ještě předtím, než se cokoliv dostane ven. V článku vylíčená představa, jak někdo z NASA u toho nonstop sedí a vypíná to, když se tam něco objeví, nezní vůbec pravděpodobně.
          Jedno z možných vysvětlení velmi názorně v extrémní podobě nabízí například toho video: https://www.youtube.com/watch?v=PGu7-KaAi2g

  2. S S napsal:

    Hmm – a nemůže to být jen nějaký drobek (přeba ze svačiny), letící těsně před kamerou? Nebo nějaký kousek laku či jiného smetí, odpadlý z ISS?

    • Martin Horus Martin Horus napsal:

      tak svačina jo ? kdybys jsi třeba napsal “ ježibába na koštěti “ ale drobek ze svačiny, to už je fakt síla..jak by řekla dnešní mládež “ fakt hustý “ 🙂

      • S S napsal:

        Hmm – a můžete tuhle možnost spolehliv vyvrátit?

        Pokud je to snímáno z vnitřku stanice, tak se v beztížném stavu může před objektiv kamery dostat jakýkoliv drobný předmět, který není upevněn.

        Drobek blízko kamery se pak bude jevit stejně, jako něco velkého v dáli.

        • Sueneé napsal:

          Dobrá, takže – aby to byl drobrek od svačiny, musela by být kamera univtř lodi. Kde je tedy kamera umístěna?

          • S S napsal:

            To nevím. Na té stanici je hodně kamer – jak uvnitř tak vně. Nevím, která kamera snímá daný záběr.

            To by asi měla být jedna z prvních informací v článku – která z kamer to zabírá.

          • S S napsal:

            Mezitím jsem to dohledal. Záběr byl patrně z vnější kamery. Tím má hypotéza o drobku padá.

            Kamery pro přenos jsou umístěny v téhle bedně:

            Zbývá ještě vyloučit možnosti, že se něco dostalo do vnitřního prostoru kamery, objektivu a prostoru mezi objektivem a okénkem.

            Pak budeme mít skutečně něco neidintifikovaného – o čem ale prozatím nevíme, jak je to daleko.

            • Sueneé napsal:

              Na videu je vidět, že objekt vyletí ze stratosféry Země a letí dále do vesmíru. Pokud by šlo o něco v prostoru kamery, pak bych si klad otázku, co tomu udělilo tak přímočarou rychlost a ještě na potvoru směrem, který je od Země. Kamera je předp. fixována na stanici, která obýhá, takže jediná významější síla je spíše dopředu/dozadu, nikoliv nahoru/dolu (směry beru referečně k natočení obrazu). Kdyby ten předmět v tom prostoru byl, dalo by se očekávat, že tam bude plavat i nadále a odrážet se od stěn krabice. Pohyboval se totiž dost rychle. Rozhodně při té rychlosti bych čekal, že po odrazu se v záběru objeví ještě jednou. To se nestalo.
              Přijde mi to ale příliš komplikované řešení. Resp. je to přesně ta situace, kdy se někdo najít řešení na úrovni „bahenních plynů“. Nedává to smysl. 🙂

              • S S napsal:

                Síly odporu atmosféry asi můžeme zanedbat.

                To, co co by mohlo uvést takovéhle předměty do pohybu, může podle mne být spíš teplo, vydávané Sluncem, Zemí a elektronikou.

                Další možností je také uvolnění něčeho ze stanice (ať nechtěně nebo chtěně – vizme třeba http://zpravy.idnes.cz/kosmonauti-vyhodili-odpad-z-iss-do-vesmiru-fkp-/zahranicni.aspx?c=A070723_211127_vedatech_mad)

                Jinak: jak rychlost tak velikost jsou relativní a závislé na vzdálenosti.

                A připomínám, že na videu je podobných objektů víc – já napočítal tři.

                Našemu rozboru by asi dost pomohlo, kdyby se autor videa nesoustřeďoval na objekt vlevo, ale na ten vpravo. Možná by se dalo dohledat, jestli jej skryje panel kosmické lodi, nebo ne. Bohužel je ale inkriminované místo při zvětšení vkusně překryto logem toho pořadu (objekt by měl přibližně v 0:50 proletět kolem panelu zhruba nad písmenkem S toho loga) a video má plno artefaktů po kompresi.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.