«« »»

Nejsme sami ve vesmíru (2. díl): Demonstrace převahy mimozemských entit

2. díl seriálu: Nejsme sami ve vesmíru. Doposud vyšlo 2 dílů.

Asi plně nemůžeme pochopit pohnutky, které vedou cizí entity, když se s nimi dostaneme do vzájemného kontaktu. Co asi tak vedlo mimozemský objekt (či spíše cizí entitu) k tomu, aby dvacetiletého – instruktora Frederica Valentiche při letu z Melbourne k ostrovu King najednou sublimovala v jeden otazník? Poslední slova onoho australského pilota zněla: „Vynechává mi motor. Letím směrem k ostrovu King. Neznámé letadlo teď letí nademnou.“ Následně se ozval rachot a spojení s letadlem bylo navždy přerušeno.

Kdo a hlavně proč chtěl unést stíhače Petra Gurenkova v roce 1948 při letu nad beringovou úžinou. Najednou se ruskému pilotovi, když uviděl asi 500m dlouhé neznámé těleso vyrobené z lesklého kovu, tak rozhoupalo letadlo, že svou stíhačku mohl stěží řídit. Kdyby se stalo jen toto, řekl bych i já – to už jsem hodněkrát četl … jenže v následujícím momentu se v mimozemském objektu otevřeli dvoje ohromné dveře a P. Gurenkov ucítil, jak jeho stroj cosi táhne směrem k UFO. Jak později řekl – jakoby mě chtěl vysát gigantický vysavač. Zároveň rozeznával postavy uvnitř hvězdoletu a dokonce viděl, jak si ho prohlížejí! Naštěstí pro něho cizí stroj najednou zahučel, dveře se zabouchly a obrovský koráb během chvíle zmizel…

Štěstí neměli jeho američtí kolegové Thomas Polock (37 let) a Michael Hamphris (29 let), kteří zmizeli 12.4. 1979 v oblasti polygonu ve White Sands v Novém Mexiku při školním tréninkovém letu. Pokud by se jim přihodila nehoda, tak k padákům mají připevněny signální vysílačky. Nebyl však zachycen žádný signál.
Co říci na technologii, která 1976 při incidentu nad Íránem ukázala svůj nedostižný speciál. Když poblíž Teheránu byly na radarech zachyceny cizí objekty, tak dvě stíhačky F-4 Phantom vystartovali vstříc narušitelům. Při přiblížení přestala fungovat elektronická zařízení. V hlášení se dokonce píše, že elektronický systém řízení palubních zbraní se na jednom stroji porouchal, když se pilot letadla chystal vystřelit raketu AIM-9 na menší cizorodý objekt, jež se nehlučně oddělil od většího.

Naše obranné prostředky (ale ne vždy) jsou jim vesměs k smíchu. Co říci k incidentu u uralské vesnice poblíž vojenského polygonu? Tam totiž celá vesnice pozorovala divnou věc ve vzduchu – stříbřitě kovovou „čočku“. Visela bez pohybu nad ruskou základnou. Ruští vojáci na pokyn z velitelství začali střílet. První raketa mířila přímo na tento vesmírný koráb, ale náhle jej obletěla. Jakoby narazila na nějaké ochranné pole. Další rakety pochopitelně stejným způsobem obletěli toto ETV. Střelba ustala – stejně byla k ničemu – akorát po chvíli se rozhodl v klidu odletět.

Podobně neúspěšní při svém pokusu zneškodnit cizí hosty byly i vojenští odborníci z armád NATO ve Středomoří. Rozdíl byl jen v tom, že pozemské rakety byly zneškodněny zeleným nebo modrým paprskem.

Podíváme se tedy ještě na jeden důkaz, který nejde zahrát do ztracena. Tato hra elitám už dlouho nevydrží. Čím dál více lidí odhaluje jejich výmysly, smyšlenky, zahrávání do autu. Nene – každý provaz jednou praskne, když se stále napíná.

7.7.1948 našla skupina amerických vojáků na mexickém území nedaleko amerického města Laredo zbytky cizího létajícího stroje a poblíž něj ohořelou mrtvolu malinkého tvora podobného člověku. Mimozemská bytost měla ruce se čtyřmi prsty, ústa bez zubů a místo krve průhlednou zelenkavou tekutinu zapáchající jako síra. Velké oči byly umístěny tak, že jeho zorné pole zabíralo 180°. A výška tohoto podivného hosta 86,3cm…

Jak na to zareagoval establishment? Prý americké vojenské letectvo vypustilo čtyři opice aby poznali vliv zrychlení na živé tvory. Tímhle vysvětlením, že pomocí raket V2 se tyto experimenty děly, ale neuspokojili lidi. A na co ti zvídavý popírači oficialit přišli? Přišli na velmi zajímavé věci?

Totiž – ani jedna z opic nebyla vyšší než 65cm. Kromě toho rakety s opicemi letěly s vojenské základny, která je vzdálena 1 600km od místa pádu. Jenže – dolet rakety V2 je 400km! Navíc americké radary určili rychlost objektu na v té době tak vysokou, že byla nedostižitelná pro pozemské letouny. Co to tedy bylo, co se tehdy stalo? Že to nebyly pouhé opičky v havarované i v německé raketě V2 – to je Fait Accompli!

A na závěr mého druhého dílu krásná spojitost s událostí v díle prvním. Vzpomínáte si na popis vesmírného korábu, který sestřelili nad pouští Kalahari. V dubnu 1964 americký policista Lonney Zamora pozoroval UFO, které přistálo na Zemi. Všiml si, že na něm byly zobrazeny šípy a polokoule stejné, jaké měli na svém stříbřitém disku šedomodří  návštěvníci z kosmu.

Zdroj: Sergej Bulancev – Záhadní Mimozemšťané
Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, autory v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 15672 a SS: 100.

One Response to Nejsme sami ve vesmíru (2. díl): Demonstrace převahy mimozemských entit

  1. VlaDiMir VlaDiMir napsal:

    Zijem takmer 10 rokov vo Velkej Britanii a uz viac-krat som na oblohe (ci uz v noci alebo cez den) videl veci. Ja tomu verim, nie sme ani na nasej planete, ani vo vesmire sami. To by sme museli byt skutocne velki egoisti, aby sme tomu neverili.

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.