«« »»

Omyly malých bohů vědy

Kdysi…
Hic deficit orbis – zde končí svět.
Nápis na starých mapách při Herkulových sloupech (Gibraltar)

1644
Brzy bude docela obyčejnou věcí koupit si pár připínacích křídel k létání tak, jako dnes si kupujeme pár jezdeckých bot.
Anglický přírodovědec Glanville, 1644

1700
Prezident Akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček. Aby byl lid účinně pobídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních, nebo jezerech odměna šesti tolarů.
Ze zakládací listiny berlínské Akademie věd v roce 1700(!!!!)

1782
Je dokázáno, že je vůbec nemožno, aby se člověk mohl zvednout do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet.
Akademik Lalande v Journal de Paris, necelý rok před vzletem montgolfiéry s lidskou posádkou, 1782

1789
Nemohli bychom věřit nekonečné řadě objevů a nejsvětlejším teoriím, kdyby oheň, vzduch, voda a země již nebyly uznávány za jednoduché živly.
Akademik Baumé, vynálezce hustoměru, po Lavosierově oznámení rozkladu vzduchu na kyslík a dusík, 1789

1797
Návrh je třeba zamítnout především proto, že žádná lampa bez knotu nemůže samozřejmě hořet.
Z posudku projektu plynového osvětlení podaného Philipem Lebonem francouzské Akademie věd roku 1797

1802
Fantastové, kteří chtějí posílat do ulic světlo v trubkách se svítiplynem, by si mohli zrovna tak usmyslit osvětlovat Londýn kouskem měsíce.
Proslulý fyzik Wollaston, 1802

1803
Ve všech hlavních evropských městech je plno dobrodruhů a projektantů. Běhají po světě a nabízejí panovníkům domnělé vynálezy, které existují jen v jejich fantazii. Jsou to samí šarlatáni a podvodníci, kteří jdou jen po penězích. Ten Američan je jedním z nich. O Fultonovi už nechci slyšet ani slovo.
Napoleon Bonaparte k nabídce vynálezu parníku Robertem Fultonem 1803.

1812
Proč jste mě upozornili až pět minut po dvanácté, že právě tento projekt může změnit tvářnost světa?
Napoleon Bonaparte k nabídce vynálezu parníku Robertem Fultonem 1812.

1821
Zdržel mě jakýsi mladý muž z Birgminghamu. Ukázalo se, že se pokouší dostat patent na – sázecí stroj. Nemohli jsme se dost vynasmát projektu tak pošetilému.
Times, 1821.

1825
Co může být absurdnější než představa, že by lokomotivy mohly ujíždět dvakrát rychleji než poštovní dostavníky?
Quaterly Review, 1825

1832
Navrhuji zrušení patentního ústavu. Všechno už bylo vynalezeno a nic nového už nelze objevit.
Ředitel patentního úřadu ve Washingtonu, 1832

1837
Zavedení železnic bylo na úkor veřejných zdravotních poměrů, pohyb rychlejší 41kilometrů v hodině by cestujícím nevyhnutelně způsobil mozkové otřesy a šílenství, v obecenstvu u trati pak závrať a nevolnost. Byla-li by železnice zavedena, bylo by nezbytné ji ukrýt mezi dva ploty vysoké jako lokomotiva a vagóny.
Bavorská královská lékařská rada, 1837

1837
I kdyby šroub skutečně mohl uvádět loď do pohybu, přece by se v praxi neosvědčil, protože je na zádi, a proto není možné loď řídit.
Závěr komise odborníků britské admirality, 1837

1842
Myšlenka zavést pravidelnou námořní paroplavbu se v ničem neliší od myšlenky cestovat na měsíc.
Profesor fyziky Larder z londýnské univerzity, 1842

1851
Chtít zachytit prchavé zrcadlové obrázky jest věcí nejen nemožnou, jak ukázaly důkladné německé pokusy, ale současně i rouháním se Bohu. Člověk byl stvořen k obrazu božímu a boží obraz nemůže být zachycen žádným lidským strojem.
Uvítání vynálezu fotografie časopisem Leipziger Anzeiger, 1839

1857
Chápeme možnost studovat tvar hvězd i jejich vzdálenosti a pohyby, kdežto nikdy a žádným způsobem nebudeme moci zkoumat jejich chemické složení.
Auguste Comte, 1857 (za pět let byl vynalezen a v astronomii použit spektroskop)

1851
Šicí stroj je kuriozita leda pro zasmání.
Times, 1851

1859
Naftové vrty? To myslíte jako vrtat do země a tak najít naftu? Zbláznil jste se?
Odborníci na vrty, které Edwin L. Drake zkoušel získat pro naftové vrty, 1859

1872
Teorie mikroorganismů Louise Pasteura je směšným nesmyslem.
Pierre Pachet, profesor fyziologie v Toulouse, 1872

1873
Do břicha, hrudi a mozku nebude moudrý a humánní chirurg nikdy zasahovat.
Sir John Eric Ericksen, britský chirurg, jmenován Zvláštním chirurgem Královny, 1873

1876
Zařízení „telefon“ má příliš nedostatků, než aby mohl mít nějaký význam pro komunikace. Nemá pro nás naprosto žádné ceny.
Memorandum Western Union, 1876

1878
Bídáku, nedám se podvádět břichomluvcem!
Akademik Bouillaud 11. března 1878, na zasedání francouzské Akademie věd fyzika dr. Moncela, předvádějícího Edisonův fonograf. Šest měsíců nato, 30. září v podobném sezení prohlásil:
I po zralém prozkoumání zjišťuji, že nejde o nic jiného než o břichomluvectví, protože nelze připustit, že by sprostý kov nahradil ušlechtilý zvukový nástroj lidský.

1888
Elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš veliké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji.
Vynikající technik inž. Osborne Reynolds, 1888

1895
Létající prostředky těžší než vzduch jsou čirým nesmyslem.
Lord Kelvin, president Royal Society, 1895

1905
Letadla jsou sice zajímavé hračky, ale postrádají vojenskou hodnotu.
Marechal Ferdinand Foch, profesor strategických studií, Ecole Superieure de Guerre

1927
A kdo by krucinál chtěl poslouchat jak herci mluví?
H.M. Warner, Warner Brothers, 1927

1928
Jsme teprve na počátku období, které bude jednou nazváno historií zlatým věkem. Obchodní sektor zřejmě dosáhl trvale vysoké úrovně.
Irving Fisher, profesor ekonomie, Yale University, rok před krachem na newyorské burze a před počátkem nejhlubší krize kapitalistického světa. 1928

1928
Ostrostřelba raketou k měsíci zůstane navždy nesmyslem a v tomto případě marným uměním, protože taková raketa nikdy nebude vyprávět o svých zážitcích. Proč tedy podnikat bláznivé pokusy, budou-li sloužit nejvýše středoškolákům, aby se s tužkou a  papírem trápili nad zákony volného pádu?
Vynikající astronom a selenograf Philipp Fauth, 1928

1937
Na rozhraní mezi přitažlivou silou měsíce a Země by se naše váha rovnala nule. Lety v meziplanetárním prostoru budou možné teprve tehdy, až bude vynalezen nějaký prostředek, kterým se zamezí toto snížení váhy. Ukáže-li se, že je to z dosahu naší moci, budeme se muset rozloučit se svými sny o cestách ve vesmíru.
Volk und Welt, 1937

1943
„Řekl bych, že světový trh je možná tak pro pět počítačů.“
Thomas Watson, šéf IBM, 1943

1949
V budoucnu mohou počítače vážit i méně než 1,5 tuny.
Popular Mechanics, přepověď hranice možností vědy, 1949

1957
Procestoval jsem hodně z této země a mluvil s těmi nejlepšími mozky a mohu vás ujistit, že data processing je chvilková móda, která nepřežije do příštího roku.
Odpovědný redaktor obchodních publikací pro Prentice Hall, 1957

1962
Nám se ta hudba nelíbí a kytarová muzika je stejně na ústupu.
Decca Recording Co. odmítajíce Beatles, 1962

1968
No jo….ale k čemu je to dobrý?
Inženýr z Advanced Computing Systems Division of IBM komentuje mikročip, 1968

1977
Není důvodu, proč by chtěl někdo mít počítač doma.
Ken Olson, president, vedoucí a zakladatel Digital Equipment Corp., 1977

1980
Tak jsme teda šli do Atari a řekli, „Hele, máme tady takovou skvělou věcičku, udělanou z některých vašich součástek, tak co kdybyste nás finančně podpořili? Anebo vám to dáme. Chceme na tom pracovat. Plaťte nás, budeme to dělat pro vás,“ a oni na to: „Ne!“
Tak jsme šli do Hewlett-Packard a oni nám řekli, „Hele, ještě jste nedodělali ani školu.“
Zakladatel „Apple Computer Inc.“ Steve Jobs vypráví, jak se se Stevem Wozniakem pokoušeli získat ATARI a HP pro jejich osobní počítač.

1981
640 KB prostoru by mělo být dost pro každého.
Bill Gates, 1981

Zdroje: E-kniha.com, Ludvík Souček: Obrázkový Opravník Obecně Oblíbených Omylů

6 Responses to Omyly malých bohů vědy

  1. doxtan napsal:

    K omylům ještě můj nejoblíbenější: „Mýlit se je lidské, ale pocit je to božský.“ Mae West, třicátá léta dvacátého století.

  2. Pavel napsal:

    Matně si vzpomínám, že zdrojem by mohl být Obrazový opravník obecně oblíbených omylů pana Ludvíka Součka.

  3. S. S. napsal:

    Co mají manageři firem nebo politici společného s vědou?
    Je jim věnována sice jen část těch omylů, ale stejně.

    Původní seznam, co vím, nebyl svázán s vědou, ale pouze s lidskou pošetilostí. Zde se titulek snaží vnutit trochu jinou představu.

    —-

    Jinak:
    – Celkem by mne zajímalo, kde můžu u dohledat originál výroku, připisovanému Osbornu Reynoldsovi. Snažil jsem se to najít, ale marně.
    – Podobně i výrok toho ředitele patentního ústavu – podle toho, co jsem dohledal, se jedná o desinterpretaci (navíc je střídavě připisován různým ředitelům).

    Obecně si myslím, že i tento seznam a jeho otitulkování ukazují, jak se autoři mohou mýilt – a to nejen ve vědě, ale i při sestavování a prezentaci takovýchto seznamů. 🙂

    • w napsal:

      lebo ty si sa nikdy nepomýlil…jáááj ty vrchný rejpal.
      Smítko ti vadí v očích jiných, ale brvno ve svém nezbadáš 🙂

      Počuj Standíku, chodíš diskutovať a prispievať svojími múdrami aj na iné stránky? Napr. taký osel.cz alebo podobne, či len sem sa chodíš odreagovať a ohurovať tu tvojimi „postrehmi“ na ľudskú nedokonalosť?
      Máš nejaký web, kde by som prišiel si niečo zaujímavé si prečítať?
      Lebo vieš ako sa vraví, kritizovať vie každý, ale vytvoriť niečo už málokto. A ešte jedno porekadlo, chyby nerobí len ten, čo nič nerobí 🙂

      • S. S. napsal:

        Samozřejmě že jsem se mnohokrát mýlil.
        Takže i Váš příspěvek začíná buď nevědomým omylem nebo vědomou lží(?).

        Co se týče webu: žádný svůj web, kde bych jen prezentoval své názory, nemám. Kromě jiného jsem zkusmo napsal jeden článek pro tento web. Jinde přispívám pod jiným nickem. Ale skutečně své působení zde beru jen jako odreagování a způsob, jak konfrontovat svůj přístup k problémům s jinými způsoby uvažování.

Napsat komentář