Pět věcí, které by se staly, kdyby každý přestal jíst maso

68222x 17. 07. 2016 1 čtenář

Většina lidí stále odmítá udělat jednoduchou změnu, která by ovlivnila osud celého světa.

Skončil Světový týden za zrušení masa, a tak je ideální čas položit si otázku, co by se stalo, kdybychom my, lidé žijící v rozvinutém světě se spoustou alternativních možností, jak si zaplnit žaludek, zvolili burger s klasem, a ne s masem (nebojte, krávy by svět neovládly).

Hladovějící tohoto světa by už neměli hlad

Jistě, vaše hovězí nebo vepřové může být z lokálních chovů, ale jak je to se zvířecím krmivem? Veškeré obiloviny a sójové boby nezhltnou jen vegetariáni a vegani, ale také dobytek. Hospodářská zvířata zkonzumují šokujících 97 procent světové úrody sóji.

Globálním vegetariánstvím by se uvolnilo 2,7 miliardy hektarů půdy momentálně užívané pro pastvu dobytka spolu se 100 miliony hektarů půdy nyní užívané pro pěstování krmných plodin.

K eliminaci nejextrémnějších případů světového hladu by bylo zapotřebí 40 milionů tun jídla, jenže skoro dvacetinásobkem této váhy jsou každoročně krmena farmářská zvířata chovaná na maso. Ve světě, kde nemá odhadem 850 milionů lidí co jíst, je to až zločinné plýtvání. Radši krmíme plnohodnotným jídlem zvířata na farmách kvůli burgerům, než abychom ho dali přímo lidem. A přitom k produkci jediné libry vepřového je zapotřebí zhruba šesti liber zrní. I kdyby hladovělo jen jediné dítě, šlo by o ostudný způsob plýtvání.

Naše rostoucí populace by měla k dispozici více půdy

Buldozery po celém světě drtí velké pásy země, aby vytvořily prostor pro další chovy, do nichž se umístí kuřata, krávy a další zvířata spolu s obrovským množstvím plodin potřebných k jejich nakrmení. Ale když jíte přímo rostlinnou stravu, místo abyste ji použili jako krmivo pro zvířata, stačí vám o dost méně půdy. Vegfam, charita, která financuje trvale udržitelné projekty pro rostlinnou potravu, odhaduje, že desetiakrová farma uživí 60 lidí sójovými boby, 24 lidí pšenicí a 10 lidí kukuřicí, ale jen dva chovaným skotem. Holandští vědcipředpovídají, že by se globálním vegetariánstvím uvolnilo 2,7 miliardy hektarů půdy momentálně užívané pro pastvu dobytka spolu se 100 miliony hektarů půdy nyní užívané pro pěstování krmných plodin. Očekává se, že v roce 2030 přesáhne obyvatelstvo Spojeného království 70 milionů, proto potřebujeme veškerou dostupnou půdu, abychom do budoucna netrpěli nedostatkem prostoru a jídla.

Miliardy zvířat by se vyhnuly životu plnému utrpení

Zvířata jsou v mnoha průmyslových farmách držena ve stísněných podmínkách – nikdy se nepostarají o své potomky, nevydají se na honbu za potravou, zkrátka nedělají to, co je pro ně přirozené a důležité. Většina na svých zádech ani nepocítí teplé paprsky slunce a nenadýchne se čerstvého vzduchu dřív, než je naloží na náklaďáky mířící na jatka. Neexistuje lepší způsob, jak zvířatům pomoci a zabránit jejich utrpení, než se rozhodnout přestat je jíst.

Snížila by se hrozba imunity vůči antibiotikům

V továrnách chovaná zvířata jsou prolezlá nemocemi, protože jsou po tisících namačkaná ve špinavých chlívech, které jsou semeništi různých druhů nebezpečných bakterií a virů. V průmyslových farmách jsou prasatům, kuřatům a jiným zvířatům podávány chemické látky, které je v těchto nehygienických a stresujících podmínkách udržují naživu. Tím se však zvyšuje šance, že se zde vyvinou lékům odolné superbakterie. Vedoucí úředník z Organizace pro výživu a zemědělství při OSN nazval intenzivní průmyslový chov hospodářských zvířat „příležitostí pro nově vznikající nemoci“. Americká vládní agentura Centers for Disease Control and Prevention zase prohlásila, že „spousta antibiotik pro zvířata je zbytečných a nevhodných a pro každého jsou spíše hrozbou“.

Velkou roli v utváření imunity vůči antibiotikům hraje samozřejmě jejich nadměrné předepisování lidem, ale jejich eliminace v průmyslových farmách, v nichž se mnohé rezistentní bakterie objevují, by rozhodně zvýšila pravděpodobnost účinku antibiotik při léčení vážných nemocí.

Zdravotnictví by bylo pod menším náporem

Obezita doslova zabíjí britské občany. NHS už varovala, že pokud se statistiky obezity v Británii nesníží, zdravotní služby to zruinuje. Maso, mléčné výrobky a vejce (obsahující cholesterol a nasycené tuky) jsou hlavními viníky obezity, která se podílí na bezprostředních příčinách smrti, jakými jsou infarkt, mrtvice, cukrovka a různé druhy rakoviny.

Ano, existují i vegetariáni a vegani s nadváhou, stejně jako hubení masožrouti, ale oproti svým masožravým protějškům jsou vegani jen z jedné desetiny náchylní k obezitě. Jakmile vyměníte masové potraviny s vysokým obsahem tuku za zdravé ovoce, zeleninu a zrní, bude o dost těžší hromadit přebytečná kila. Navíc lze díky rostlinné stravě spoustě zdravotních problémů předejít nebo je dokonce zvrátit. Veganství neudělá ze světa dokonalé místo, ale pomůže k tomu, aby byl laskavější, zelenější a zdravější.

Podobné články

6 komentářů k "Pět věcí, které by se staly, kdyby každý přestal jíst maso"

  • lechanoa napsal:

    Jídla se na planetě vyrobí dostatek na to, aby nikdo nehladověl. Stačí se podívat do supermarketů, kolik tam toho je, kolik se vyhodí, a to nepočítám úmyslné ničení jídla kvůli tomu, aby se nemuselo zlevnit. Popelnice jsou plné jídla, co lidé nakoupí a nesní. Problém je v tom, že Zemi vládne kapitál a peníze. Není třeba napadat masožravce, už jenom proto, že máme zuby stoličky, řezáky, špičáky. Jsme všežravci. Tak to bylo a tak to bude, pokud někdo nebude chtít násilím změnit člověka na krávu, zajíce, nebo nějakého přiblblého ufouna.

  • Martina napsal:

    Zajimavý článek. Stojím si za tím, že by nikomu nemělo být nic vnucováno. Hezký příklad a shrnutí je zde https://www.svobodavsem.cz/proc-byt-vegan/

  • Tino napsal:

    Hlavná príčina to h to stavu je túžbe lúdi po zisku a hlúposti ktorá sa deje ohľadom chovu zvierat a plodín .Pred par rokmi sa objavila TV správa že v Holandsku sa podarilo bunkovou metodou vypestovať mäso čo je veľká vec pre to že budúcnosti sa bude mäso vyrábať priemyselne bunečnou kúlturov a aj genetickou manipuláciou kde sa budu tvoriť nové formy života z časti rastlín a živočíšnej formy aby mali určite hodnoty a výživu ktorá nahradí zvieratá a ich chov jatkách a ich utrpenie sa tak skonči len že doba ešte nie je na to v hodna lebo rôzny odporcovia to nechcú pochopiť a akceptovať pre to sa tragédia miliard zvierat chovaných na mäso stále kruto podporuje čo by sa už aj dnes dalo zmeniť úsilím ktoré započalo v Holandsku kde jedná porcia vyrobeného mäsa bunečnou kulturov stalo 200 000 eur čo by sa veľkou výrobou zmenilo na par desiatok centov a vyhodí takej produkcie by boli obrovské kde by nebolo treba chovať a starať sa o zvieratá a ich krmenie všetko to to ako je bežne na farmách by odpadlo a aj utrpenie zvierat by sa konečne skončilo na dobro to ale potrvá ešte dobre desiatky rokov ký ten to trend príde najprv bude treba umlčať spústu hlupákov ktorý radšej nechajú trápiť zvieratá na jatkách v utrpení .Je to na zamyslenie .

Napsat komentář