Planeta X: důkazy objevené v archivech NASA

4716178x 12. 01. 2014 1 čtenář

Hypotetickou desátou, resp. devátou planetu sluneční soustavy, které se říká buď Planeta X nebo Nibiru, nevylučovali ani odborníci z americké vesmírné agentura NASA. V archivech byly objeveny tiskové zprávy, které se zmiňují o její existenci.

„Nevysvětlitelné odchylky v drahách Uranu a Neptunu svědčí o tom, že ve vnější sluneční soustavě se vyskytuje obří těleso o velikosti 4 až 8 hmotností Země, které obíhá na vysoké nakloněné dráze ve vzdálenosti přes 7 miliard kilometrů od Slunce,“ stojí v tiskovém prohlášení z roku 1992.

V další zprávě NASA stojí: „Astronomové jsou natolik přesvědčeni o existenci desáté planety, že dnes zbývá jen jediné: dát dotyčnému objektu jméno.“ Ray T. Reynolds, NASA.

V archivním videu vedoucí astronom Námořní observatoře dr. Robert Harrington informuje o tom, že NASA i mnozí astronomové vědí o existenci tělesa, které je považováno za Planetu X (Nibiru). Podle něj její existenci potvrdily i vesmírné sondy.

 

Zdroj: SvetKolemNas.info

Podobné články

47 komentářů k "Planeta X: důkazy objevené v archivech NASA"

  • frk napsal:

    pokial ste v tej dobe nežili ,tak neviete ani prd a možťe si tu mudrovať kolko chcete… niečo nieje v učebniciach alebo sa vedci nezhodli alebo vedci s niečim nesúhlasia už to tak nieje… niekto sa nieco nauči na supervysokej škole a už sa hra na inteligenta čo pojedol celu múdrost vesmiru že M.

    • S S napsal:

      Mnohem lepší, než mudrovat nebo si na něco hrát, je vyjít ven a kochat se noční oblohou.

      Právě teď skýtá celkem hezký pohled s několika jasnými objekty. Zkuste popřemýšlet, proč a jak mohli naši předkové i bez moderních přístrojů zjistit, jak se pohybují. Kupodivu to není zase tak těžké pro toho, kdo místo před obrazovkou sedává pod noční oblohou.

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        S, já o tom přemýšlet nemusím, každou chvíli jsem tam, kde Ty by jsi se svou skepsí nepochopil..právě Ty se pokus podívat na oblohu a zamysli se nad podstatou svého bytí…až to jednou přijde a nebudeš připraven, mohla by tě pravda uvést do stavu zmatenosti.

        • S. S. napsal:

          Se svou skepsí nemám problém si cokoliv představit nebo pochopit. Mohu si představit svět popsaný libovolnou náboženskou, scifi nebo jinou doktrínou. Ale dost ostře rozlišuji mezi představami a skutečností.

          • Martin Horus Martin Horus napsal:

            S, představy a skutečnost jsou dvě různé polohy a přesto však tak vzájemně propojené. Co by jsi dělal, kdyby jsi zjisti, že to co si myslíš o světě ve kterém žiješ, je jen pouhý klam a realita a pravda je úplně něco jiného?

            Pro M…nevím kam chodíš na info, ty ale skus něco nastudovat o Teotihuacanu v Mexiku..napíši ti něco málo základních fakt
            Roku 1970 H. Harleston mapoval oblast Teotihuacanu a zjistil standartní jednotku pro měření, kterou používali staří Mayové ( 1,059 m). Dále zjistil, že vybrané památky v Teotihuacanu tvoří přesný zmenšený model sluneční soustavy a to včetně Uranu, Neptunu a Pluta.
            Totéž platí pro Denderský chrám Hathor, o kterém se říká, že je branou k poznání vesmíru.
            A ještě jednu perličku…např. Dogoni jsou etnická skupin, která obývá stolovou horu Bandiagara v Mali.
            Dogoni totiž znají polohy hvězd, které nelze pozorovat přímo z povrchu zemského, například tzv. „trojhvězdu Sirius“. A dnešní astronomové tyto hvězdy a jejich reálnost potvrzují.
            A je toho samoz. mnohem více.
            To nejsou žádné konspirační teorie, ale fakta volně dostupná.
            Popřemýšlej jak může mít někdo znalosti o něčem co není vidět a tím nemyslím jen kmen Dogonů.

  • S S napsal:

    Pro M: Na otázku, jak by vám zvětšený pohled na planetu přes dalekohled pomohl zjistit něco o vzdálenosti od Slunce, je několik odpovědí:

    1. Z pozorované fáze lze zjistit vzájemnou polohu Slunce, planety a Země (poměry vzdáleností).

    Právě fáze Venuše byly jedním z objevů, které uskutečnil Galileo a vyvrátil tak tehdejší verzi geocentrismu. Fáze Venuše také vysvětlují, proč si starověcí pozorovatelé nevšimli, že se vzdálenost Venuše od Země během roku tak výrazně mění (když je blíž, vidíme tmavou fázi, a proto vypadá stále přibližně stejně jasná).

    Při přesnějším pozorování lze navíc určit i paralaxu – úhel, o který je z různých míst na Zemi (nebo během různých hodin dne) planeta jinde proti hvězdnému pozadí.

    • M napsal:

      Pravda, to jsem opomenul.
      Mně šlo o to, že dávné civilizace nepotřebovali ke svým znalostem základní nebeské mechaniky víc, než koukat očima na světelné body, tzn. že k tomu nepotřebovali dalekohled, jak se pan Horus snažil naznačit.

      Jinak nejsem si jist tím, že by u planet bylo možno nějak využít paralaxy. Vzhledem k tomu, že sama ta planeta se během té doby citelně pohne, to je podle mě nepoužitelné měření. Dnes při znalosti pohybu té planety v prostoru by to asi šlo korigovat, ale oni ten pohyb neznali.

    • M napsal:

      Musím se opravit, k měřením planet skutečně lze použít paralaxu, a sice tu denní. Během té doby se měřená planeta tolik nepohne, nicméně kvůli menší základně, to vyžaduje velmi přesné měření. Na to ale jednak nebyly ve starověku vybaveni a jednak to předpokládá znalost rozměrů Země. Koneckonců i dnes se dají reálně měřit jen blízké planety.

      • S. S. napsal:

        Rozměry Země jsou známy nejpozději ze 2. stol. př.n.l. (Erathostenes a Alexandrijská studna)

        Ale máte pravsu, že pro planety bez dalekohledu je denní paralaxa příliš přesné měření (zhruba o řád přesnější, než se dá okem vidět). Je však použitelné pro změření vzdálenosti Měsíce.

        • M napsal:

          O historii měření rozměrů Země toho moc nevím, každopádně je otázkou, kolik civilizací v tomto mělo jasno (obzvlášť u zmiňovaných Sumerů). Mnoho civilizací jistě nebylo srozuměno ani s tím, že Země je kulatá a že rotuje kolem své osy, natož aby měřili nějakou paralaxu.
          U Měsíce by to z hlediska přesnosti měření šlo, ale citelně by to komplikoval vlastní pohyb Měsíce, který se během toho půldne pohne o nějakých 6°. To by znamenalo spíš nutnost současného měření z jiných konců světa, nebo velmi přesný odečet toho vlastního posunutí.

          • S. S. napsal:

            Měření rozměrů Země je doloženo u Erathostena. Všiml si, že v Asuánu je Slunce kolmo nad hlavou, zatímco v Alexandrii je ve stejný den šikmo. Změřil úhly a vzdálenost mezi městy. Výsledkem následného výpočtu byl prakticky přesný rozměr Země.

            Vzdálenost Měsíce neměřil jeho denní paralaxou, ale pozorováním tvaru zemského stínu při zatmění Měsíce. Tím zjistil relativní velikost Měsíce vůči Zemi. Z úhlové velikosti Měsíce pak vpočetl vzdálenost. Spletl se (nejspíš špatně odhadl zakřivení stínu). Vyšla mu jen asi třetina skutečnosti.

            Jinak: denní paralaxa blízko rovníku je skoro stupeň (u nás půl stupně). Změření tak velkého rozdílu pohybu je podle mne celkem dobře realizovatelné i bez dalekohledu.

            Obecně si myslím, že není třeba podceňovat naše předky a myslet si, že nemohli na spoustu věcí přijít sami.

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Vyvedu vás z omylu, hodně astronomů nesouhlasilo s jeho vyřazením.
    Pro astrology je Pluto nezbytně důležité, ať už jako planeta nebo planetka!
    V esoterice je jeho nedílnou součásti..atd.
    Staří Egypťané i Sumerové ho uctívali a dnešní rádoby vědci ho vyřadí… myslím, že je to ostuda a jednou se to přehodnotí.
    Klidně s čistou myslí bych zařadil i Eris do planet naší sluneční soustavy, dávalo by to potom ucelený smysl 12 planet o kterých se v minulosti mluvilo.
    M – Tvé slovo „navždy“ trochu přehodnoť . . ono totiž „navždy“ nikdy nic není.

    • M napsal:

      Nesouhlasila menšina astronomů, jinak by se to neodhlasovalo. Navíc proti byli jen američtí astronomové, kteří tak činili spíše pod tíhou vlastenectví, kdy nechtěli USA připravit o nalezení planety. Už to ale bylo na spadnutí hodně dlouho.
      Egypťané ani Sumerové žádné Pluto jako planetu neznali. To, že ta planeta byla pojmenována po nějakém římském bohovi, není v tomto ohledu moc směrodatné, znali planety jen do Saturna.
      Problém je, že těch těles se bude nacházet čím dál více a za chvíli bychom těch planety měli desítky. Jak říkám, je tu ta analogie s hlavním pásem planetek a ta zcela platí.
      Proto jsem jej napsal do uvozovek. Správně by tam mělo být „do zániku Sl. soustavy“.

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        Pluto je kulaté, a to je hlavní, zní od všech normálně smýšlejících astronomů. Přečti si fakta proč zde : http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/hadka-o-pluto-pokracuje_76829.html

        Sumerové Pluto znali, posílají nám vzkaz nejenom o 12-ti planetách, ale také vzkaz o tom, proč je je dráha Pluta taková jaká je .. vlastnosti Pluta odvozené z podstaty Charona prokázaly, že musí existovat ještě další velká planeta, protože samo Pluto nemůže být příčinou reziduálních důsledků jeho dráhy.
        Přečti si něco od Zecharii Sitchina, napsal i přeložil toho dost.
        To samé platí o Civilizaci na území dnešního Egypta, v textech světla resp. Knihách mrtvých je toho dost.

        • M napsal:

          Pokud by definice planety zněla tak, že musí být kulatá, tak proč ne, nicméně současná definice planety je poněkud širší a Pluto jí nevyhovuje.
          Sumerové nemohli znát Pluto, když jej nemohli vidět.

          Kromě toho i ta vaše teorie s 12 planetami je zcestná. Těch trpasličích planet (které taky musí být kulaté), známe o dost víc než 4. http://www.aldebaran.cz/bulletin/2010_22/dwarf_planets_th.gif

          • Martin Horus Martin Horus napsal:

            Já vím, Pluto je to prcek, ale i malej pes, je pořád pes..hmm. Stejně tak jako Eris, Sedna a třeba i Makemake.
            A proč tak ostrá slova o scestnosti? nezapomeň, že mezi Marsem a Jupiterem je pás asteroidů a planetka Ceres. Hodně zainteresovaných mluví o teorii zaniklé planety, právě mezi Marsem a Jupiterem.
            Kdyby Sumerové o Plutu nevěděli, určitě by o něm nezanechávali zprávy. „Nemusím něco vidět, abych si byl jist, že to existuje.“

            • M napsal:

              Jenže tato tělesa právě nemají ve své oblasti dominantní postavení, ale jsou tam se spoustou dalších. Proto nejsou dle současné definice za planety považovány. Jsou to spíše jen přerostlé asteroidy mezi hromadou dalších.

              Tahle hypotéza, kterou ani nevím, kdo vyřknul, dávno vzala za své. Už jen tím, že se sečetla hmotnost všech známých planetek v pásu, která tvoří jen 4% hmotnosti Měsíce. Těch těles je tam hodně, ale nějaké velké těleso by dohromady nedala.

              Nemyslím, že lze z nějakých Sumerských záznamů jednoznačně tvrdit, že pozorovali planetu Pluto. To by znamenalo mít odatované zákresy pohybující se planety na hvězdném pozadí, ze kterých bychom mohli určit, o co šlo. Nějaké neurčité povídání o světýlkách na obloze či nějaké mytologické texty těžko mohou být prokazatelným důkazem. Pokud mi ale poskytnete bližší informace k takovému záznamu (vůbec nevím, jaká je jeho podoba a co obsahuje), budu rád. Zároveň si pořád kladu otázku, jak by o něm mohli vědět, když neměli dalekohled.

              • Martin Horus Martin Horus napsal:

                Co se týče Pluta, tak jde o podstatu. Ten článek co jsem dával jako odkaz o dohadování je přesně to o co tu jde. Pokud byť jen jeden člověk nesouhlasil, měli být Pluto ponechat, tam kam ho kdysi zařadili. Myslím, že samotnému Plutu to je jedno, v naší sluneční soustavě je i se spoustou dalších planet i planetek.
                S otázkou o dalekohledech v minulosti a s tím spojené “ jak mohl někdo bez dalekohledu poznat co je to za svítící tečky na noční obloze a určit, co jsou planety, co hvězdy atd.“ se také ptám…pokud se o to dnešní lidé nezajímají, tak populace v době dostupné techniky nemá ani zdání, co jim svítí v noci nad hlavou. To je kardinální otázka “ jak je možné, že to ve dobách dávno minulých dokázali určit ? “
                Žádné dalekohledy ani podobná optická technika se nenašla.
                Z prstu si to také nevycucali.
                Takže zbývá jedno jediné, jsme potomci někoho, kdo to viděl na vlastní oči a věděl přesně vše o vesmíru.

                • M napsal:

                  Mám pochybnosti o tom, že si rozumíme. Důvody, proč bylo vyřazeno, již byly řečeny a jsou myslím velmi srozumitelné. Vysvětlují i to, proč jej nešlo ponechat. Pluto bylo jen první objevené transneptunické těleso, podobně jako Ceres byla první objevená planetka v hlavním pásu. Přitom se ale pohybují v oblastech, kde je spousta dalších těles a nejsou tam nijak dominantní. Čili nesplňují definici planety.

                  Planety lze poznat snadno. Pohybují se oproti hvězdnému pozadí. Jde spíš o to, že Pluto je daleko za hranicí viditelnosti pouhým okem. Jeho objevení vyžaduje dlouhodobé fotografování oblohy poměrně velkým dalekohledem a porovnáváním fotek stejné oblasti z různé doby, kdy se hledá tečka, co změnila polohu.
                  Pluto tedy v žádném případě znát nemohli.
                  Pokud někdo tvrdí, že ano, nejspíš špatně vykládá záznamy, respektive si je nějak přibarvuje (opakuji, rád bych viděl citaci té pasáže, která hovoří o nějaké konkrétní planetě, kterou bylo zcela jednoznačně míněno Pluto). Záznam, který by takovou znalost jednoznačně potvrzoval, by byl celosvětově uznáván. Místo toho se to objevuje jen v knihách řekněme alternativních autorů bez zdroje pouze jako hypotéza. Radši bych se smířil s mnohem uvěřitelnějším scénářem, že stejně jako všechny světové civilizace věděli jen o planetách do Saturnu.

                  • Sueneé napsal:

                    Tohle je právě nemoc této společnosti, o které je vlastně celý tento blog.
                    M. je toho názoru, že Sumerové ani Egypťané nemohli mít dalekohled, takže Pluta vidět nemohli. Konec.
                    Realita je ale taková, že používali astronomické a astrologické znalosti způsobem, který chápeme jen s těží. Neustále narážíme na to, že megalitické stavby jsou orientovány podle nějakých souhvězdí a že jde vlastně o širší záměr, který lze ale pochopit až tehdy, pokud se na jednotlivé věci díváme z oběžné dráhy Země.
                    Argumentace v duchu slov: „Sumerové nemohli znát Pluto, když jej nemohli vidět.“ je jednoduše hloupá. Z logiky věci – nemáme jediný důkaz, že to nemohli udělat. Máme ale spoustu (ne)přímých důkazů o tom, že znali naši sluneční soustavu a nejbližší vesmír lépe než-li my. A nebyli v tom jediní.
                    Naprosto elementární věc. Novodobá civilizace měla z nějakého divného důvodu pocit, že je středem vesmíru a Země je placka. Přitom naši předkové věděli, že jde o zploštělou kouli. Dodnes existují minimálně tři mapy, které zachycují svět ještě před Krištofem Kolumbem. Muselo jít nejspíše o stav před poslední potopou světa, protože je zde vyznačena i Atlantida. A opět – je to něco, co se obecně nepřijímá, protože, to nezapadá do učebnicových krabiček. Opět je to něco, co vadí hlavně těm, co by neunesli představu, že nejsme pány světa…

                    • M napsal:

                      Zjevně se úplně míjíme.
                      Z mého pohledu je ke znalosti planety Pluto dalekohled, jinak jej nelze spatřit. Dalekohled byl ovšem vynalezen počátkem 17. století.

                      Obávám se, že kdyby se tak stalo dříve, tak by se ta znalost rozšířila a zachovala – podobně jako poznatek o existenci Pluta a podobně.

                      Tohle jsou z mého pohledu jen naše přibarvené představy o dávných civilizacích, ve skutečnosti to byli úplně normální lidé, jako my a žádné jednoznačné záznamy o pozorování Pluta nezanechali. Natož aby toho věděli více než my. Jejich znalosti mohou udivit leda tak laika, ale byla to jen základní nebeská mechanika, kterou ovládá každý amatérský astronom.

                    • S S napsal:

                      1. To, že Země není placka, věděli už staří Řekové – minimálně od dob Pythagora. 200 let před naším letopočtem už byl přibližně znali i její průměr. Až někteří křesťané se vrátili k placce vedeni Biblí.
                      2. Pokud podle Vás znali Sumerové Pluto, stačí, pokud uvedete nějaký jasný doklad toho, že určili jeho polohu. Nebo nějaké další důkazy.
                      3. Podobné je to i s heliocentrismem. Heliocentrický model vznikl nejspíš ve starém Řecku. Pokud máte důkazy o jiném místě vzniku, sem s nimi.
                      4. Orientace podle viditelných souhvězdí neříká nic o znalosti okem neviditelných planet. Je to argument mimo.

                  • Martin Horus Martin Horus napsal:

                    M, zamyslel jsi se někdy nad tím, jak mohli v hluboké minulosti určit planety naší sluneční soustavy, jejich pořadí a vzdálenost od slunce? pouhým okem to nelze..stejně tak by to bez příslušné techniky nedokázal nikdo dnes. Je to jednoduché.

                    • S S napsal:

                      Pořadí planet od Slunce neurčovali. Určovali pořadí od Země. A to pořadí určovali podle toho, jak rychle které těleso obíhalo po zemské obloze. Čím rychleji těleso obíhalo, tím bylo podle nich vzdálenější. Nejrychleji se podle nich točila hvězdná obloha, o maličko pomaleji Saturn a tak dále. Nejpomaleji pak Měsíc.

                    • M napsal:

                      Žádné vzdálenosti planet od Slunce v dávných dobách známy nebyly, ty byly spočítány až pomocí Keplerových zákonů. A už vůbec nevím, jak by vám zvětšený pohled na planetu přes dalekohled pomohl zjistit něco o vzdálenosti od Slunce.
                      Jediné, co mohli odhadovat, je pořadí planet, které lze vyvodit z jejich pohybu po obloze.
                      Kromě toho si nejsem jist, že by nějací Sumerové jeli na heliocentrickém systému, a vůbec tedy mohli určovat nějaké vzdálenosti od Slunce. Jejich představa o obloze byla spíše plošná. Nevím tedy, kde se berou vaše úvahy o nějakém jejich měření planet od Slunce.

                      Jde mi o to, že tohle je diskuze o ničem. Nemyslím to nijak ofenzivně, ale zkuste si obecně o astronomii něco nastudovat, tohle není debata. Jen vás musím v každém příspěvku opravovat ze základních věcí.

                    • Martin Horus Martin Horus napsal:

                      M, ty máš nastudované něco o základních věcech, ovšem otázka má více rovin, a ta podstatná ti uniká. Pokud to nebudeš mít nastudované a zítra se tě zeptám kde je na obloze např. Mars, neřekneš ani popel. Stejně tak jako člověk v dávnověku, kterému bych položil stejnou otázku.

                    • M napsal:

                      Nevím, jaká podstatná rovina mi unikla.

                      Planetu bych reálně i já poznal podle toho, že by na obloze byla na ekliptice „hvězda“, co tam nemá co dělat. Konkrétně Mars bych identifikoval dle barvy a jasnosti.

                    • Martin Horus Martin Horus napsal:

                      M, Mars jsem ti dával jako příklad, tak to neber doslova, copak to nechápeš?
                      Vy dva tu hájíte vědecká fakta posledních desetiletí. Já vám je neberu, stejně tak jako vás chápu, že se nedokážete dostat přes tu laťku oficialit a vidíte jen to co si přečtete, nebo naučíte ve škole.
                      Každá otázka má své teze.
                      Jak je možné, že Gíza je postavena i podle vzoru planet naší slun. soustavy. I samotná velká pyramida má v sobě kód slun. soustavy.
                      Mexické pyramidy jsou postavené podle vzoru slun. soustavy. I v Číně jsou pyramidy, které jsou hlídané soudruhy, aby jim nevykolejily jejich rudou kulturní revoluci. Po celé planetě jsou stovky náznaků. Žádná planeta nemá na sobě ceduli jak je daleko, jak je velká, a přesto to oni věděli. Určitě to nebylo tím co ty tu popisuješ. Vědomosti buď zdědíš, nebo si je přečteš a naučíš, ale od koho? když dle vás skeptiků, není důkaz….mi důkaz máme, vás to teprve čeká.

                    • M napsal:

                      Já vidím to, co je na obloze a co jsem si sám napozoroval. Pokud jste schopen napadnout mé argumenty jen tím, že jsou tzv. oficiální, kdežto vy z nějakého záhadného důvodu vyznáváte veškeré konspirační teorie jen proto, že jsou alternativní a zajímavé, tak se skutečně nemáme o čem bavit.

                      Žádné staré záznamy, které by jednoznačně představovali Sluneční soustavu s více než šesti planetami a udávali jejich vzdálenosti, neexistují. Nevím, kam na to chodíte

    • S S napsal:

      Starověké národy neznaly ani Neptuna, natož Pluto. U Uranu nejspíš nepoznali, že se hýbe (i když je slabonce vidět bez dalekohledu).

      Astrologové až do 19. století počítali se sedmi planetami: (odspodu): Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn. K nim navíc jako další objekt patřila ještě sféra stálic.

      S vyřazením Pluta nesouhlasili většinou Američané, protože ji jako jedinou z do té doby uznaných planet objevil Američan.

  • S. S. napsal:

    Tenhle obrázek hezky ukazuje, jak velká tělesa (ve srovnání se Zemí i Plutem) byla zatím nalezena za Neptunem:

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/EightTNOs.png/800px-EightTNOs.png

    Pluto byl vyřazen z planet proto, že nijak nedominuje ve své oblasti (na rozdíl od planet, které zůstaly v astronomickém pojetí planetami)

  • MarHor MarHor napsal:

    Pokud existuje, což potvrzují Egyptské i Sumerské odkazy, tak tuhle planetu by jsi asi v současných dalekohledech pořádně neuviděl, putuje někde na hranici či vně Kuiperově pásů.
    V této souvislosti mi přijde podivně proč Astronomové vyřadili Pluto z rodiny planet obíhající kolem našeho slunce, když má i svoje obíhající Měsíce..že-by jim to vrtalo v hlavě? co když právě myšlenka, že Pluto je hledanou planetou X je správná.
    Ještě spekulace
    http://www.piste-povidky.cz/autorske-dilo/100604

    • M napsal:

      K tomu mám hned několik poznámek.

      1. Kuiperův pás začíná už oběžnou drahou Neptuna.
      2. Je tvořen planetkami, přičemž ten pás je ještě mnohem řidší než pás planetek mezi Marsem a Jupiterem a ani ten sám o sobě nepředstavuje žádné stínění, protože to je ve vesmírných měřítcích úplné nic.
      3. Za drahou Neptuna známe kromě Pluta mnoho dalších menších těles. Nějaká planeta čtyřnásobně hmotnější než Země ve vzdálenosti jen o něco málo větší než Pluto, by byla vidět ještě lépe než Pluto.
      4. Nález nějakého většího tělesa je už velmi nepravděpodobný, dnes objevujeme už malinkatá tělesa daleko za drahou Pluta a těžko si lze představit, že těleso větší než Země by astrononům uniklo – obzvlášť když by dle popisu bylo pozorovatelné i v amatérských podmínkách. Kromě toto i mechanismus vzniku sluneční soustavy neskýtá mnoho nadějí pro to, že by se měla takto daleko od Slunce koncentrovat taková hmota.

      Vyřazení Pluta z planet se dá vysvětlit celkem snadno. Své měsíce mají i malé nepravidelné asteroidy (vizte „Ida a Dactyl“), to není kritérium.
      V zásadě jde o tom, že se zde opakovala situace s hlavním pásem planetek mezi Marsem a Jupiterem. Tam se začala objevovat, nejdříve pomalu, větší tělesa, která byla zpočátku zařazována mezi planety. V jistý moment si ale někdo řekl, že těch planet už je nějak moc a že to bude spíše pás spousty malých těles, které není radno řadit mezi planety. Dobře udělali, jinak bychom těch planet měli dnes několik tisíc.
      Do podobné situace jsme se v poslední době dostali právě i v oblasti za Neptunem. Objevuje tam tam řadu těles a zjišťujeme, že Pluto je pouze jedním z nich. Koneckonců od ostatních planet se výrazně liší sklonem své dráhy a její excentricitou, což jej samo o sobě dělá exotem.
      Aby se odlišila ta větší tělesa, která vynikají mezi těmi kamínky, byl zaveden pojem „trpasličí planeta“. Těžko se to přesně škatulkuje, příroda samozřejmě nedělá tělesa tak, aby si to člověk dobře roztřídil, nicméně těch plnohodnotných planet, opravdu dominantních těles, které vynikají svou velikostí a obíhají po téměř kruhových drahách v rovině ekliptiky, máme a zřejmě už „navždy“ budeme mít jen 8.

  • M napsal:

    Kde tu planetu tedy najdu? Rád bych se na ní podíval dalekohledem.

Napsat komentář