«« »»

Počítač z Antikythéry

Někdy se mezi archeologickými nálezy vyskytují předměty, které nás nutí přehodnotit dosavadní pohled na historii vývoje lidstva. Ukazuje se, že naši dávní předci měli technologie, které jsou prakticky srovnatelné s našimi. Zřejmým příkladem vysoké úrovně starověké vědy a techniky je Mechanismus z Antikythéry (Počítač z Antikytéry).

Potápěčův objev

V roce 1900 se řecká loď dostala ve Středozemním moři, severně od Kréty, do silné bouře. Kapitán Dimitrios Kondos se rozhodl přečkat špatné počasí poblíž malého ostrůvku Antikythéra. Když se bouře utišila, poslal skupinku potápěčů hledat v této oblasti mořské houby.

Nejstarsi pocitac obr. 2Jeden z potápěčů, Licopantis, po vynoření sdělil, že na mořském dně uviděl vrak lodě a kolem něj spoustu těl koní v různém stádiu rozkladu. Kapitán se zdráhal mu uvěřit, protože si myslel, že potápěč má halucinace, způsobené otravou kysličníkem uhličitým. Přesto se ale rozhodl tuto informaci osobně prověřit.

Když se potopil na dno, do hloubky 43 metrů, Kondos uviděl naprosto fantastický obraz. Před ním byly trosky starověké lodi a kolem nich rozhozené bronzové a mramorové sochy, sotva rozeznatelné pod vrstvou bahna a hustě poseté houbami, chaluhami, lasturami a dalšími obyvateli mořského dna. Právě toto považoval potápěč za koňské zdechliny.

Kapitán předpokládal, že tato starořímská loď mohla převážet cosi cennějšího, než bronzové sochy. Poslal své potápěče na průzkum vraku. Výsledek předčil všechna očekávání. Úlovek se ukázal být velmi bohatým: zlaté mince, drahokamy, šperky a množství další věcí, které pro posádku sice zajímavé nebyly, ale za které by mohli, po odevzdání do muzea, něco utržit.

Nejstarsi pocitac obr. 3Námořníci pobrali vše, co mohli, ale mnoho věcí zůstalo ještě na mořském dně. To souviselo s tím, že ponor do takové hloubky bez speciálního vybavení je velmi nebezpečný. Při vynášení pokladu jeden z 10 potápěčů zemřel a dva další to zaplatili svým zdravím. Proto kapitán přikázal ukončit práce a loď se vrátila do Řecka. Nalezené artefakty byly odevzdány do Národního archeologického muzea v Athénách.

Nález vyvolal velký zájem řecké vlády. Vědci, po prozkoumání předmětů, určili, že loď se potopila v 1. stol.př.n.l. během plavby z Rhodu do Říma. Na místo katastrofy bylo vykonáno několik expedic. V průběhu dvou let Řekové z vraku vynesli prakticky všechno.

Pod nánosem vápence

  1. května 1902 archeolog Valerios Stais, který se zabýval analýzou artefaktů, nalezených u ostrova Antikythéra, vzal do ruky kousek bronzu, pokrytý vápencem. Najednou se hrudka rozlomila, protože bronz byl silně zkorodovaný, a uvnitř se blýskala jakási ozubená kolečka.

Nejstarsi pocitac obr. 4Stais usoudil, že se jedná o součástku starověkých hodin a dokonce na toto téma napsal vědeckou práci. Kolegové z archeologické společnosti ale přijali tuto publikaci velmi nepřátelsky.

Dokonce Staise obvinili z podvodu. Jeho kritici se nechali slyšet, že v době antiky tak složité mechanizmy existovat nemohly.

Záležitost byla uzavřena s tím, že předmět se dostal na místo katastrofy mnohem později a ke ztroskotané lodi žádný vztah nemá. Stais byl přinucen pod tlakem veřejného mínění ustoupit a na záhadný předmět se nadlouho zapomnělo.

„Tryskové letadlo v hrobce Tutanchamona“

V roce 1951 na Mechanismus z Antikythéry narazil náhodou historik z Yaleovy univerzity, Derek John De Solla Price. Zkoumání tohoto artefaktu zasvětil více než 20 let svého života. Doktor Price chápal, že se jedná o velmi vyjímečný nález.

„Nikde jinde na světě se nedochoval ani jediný podobný přístroj“, říkával. Vše, co víme o vědě a technologiích helénistického období, je v přímém rozporu s existencí natolik složitého zařízení v té době. Objev tohoto předmětu můžeme srovnat s nálezem tryskového letadla v hrobce Tutanchamona.

Nejstarsi pocitac obr. 5Výsledky svého výzkumu opublikoval Derek Price v časopise Scientific American v roce 1974. Domníval se, že tento artefakt byl součástí daleko většího mechanizmu, který se skládal z 31 velkých a malých ozubených koleček (dochovalo se jich 20). A sloužil k určování polohy Slunce a Měsíce.

Štafetu od Price převzal v roce 2002 Michael Wright z Londýnského muzea vědy (Science Museum). Ke zkoumání použil výpočetní tomografii, což mu umožnilo přesnější představu o konstrukci zařízení.

Zjistil, že Mechanismus z Antikythéry, kromě polohy Slunce a Měsíce, určuje i polohy dalších pěti planet známých v antice: Merkura, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu.

Současný výzkum

Výsledky nenovějšího výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature v roce 2006. Pod vedením profesorů Mikea Edmundse a Tonyho Freethe z Cardiffské univerzity pracovalo mnoho vynikajících vědců. Pomocí nejmodernějších přístrojů se podařilo pořídit třírozměrné zobrazení zkoumaného předmětu.

Nejnovější počítačové technologie pomohly objevit a přečíst nápisy, které obsahovaly názvy planet. Je rozluštěno téměř 2000 symbolů. Na základě tvaru písmen bylo určeno, že Mechanismus z Antikythéry byl zkonstruován ve 2. stol.př.n.l. Informace, které vědci obdrželi v průběhu studia předmětu, jim umožnily zařízení zrekonstruovat.

Stroj se nacházel ve dřevěné skříňce s dvojitými dvířky. Za prvními byl umístěn panel, který umožňoval sledovat pohyb Slunce a Měsíce na pozadí znaků zvěrokruhu. Druhá dvířka byla v zadní části zařízení a za nimi byly dva panely. Jeden z nich se vztahoval k součinnosti solárního a lunárního kalendáře, a druhý předpovídal zatmění Slunce a Měsíce.

V další části mechanizmu se měla nacházet kolečka (která se nedochovala), a měla souvislost s pohyby planet, jak se podařilo zjistit z nápisů na artefaktu.

To znamená, že se jedná o svérázný nejstarší analogový počítač. Jeho uživatelé mohli zadat libovolný datum a mechanizmus jim přesně ukázal pozici Slunce, Měsíce a pěti planet, které byly známé řeckým astronomům. Fáze Měsíce, sluneční zatmění – vše bylo přesně předpovězeno.

Genialita Archiméda?

Ale kdo, který geniální mozek, mohl ve starověku stvořit tento div techniky? Nejdříve byla hypotéza, že tvůrcem mechanismu z Antikythéry byl veliký Achimédes, člověk, který předstihnul svoji dobu a jakoby se v antice objevil ze vzdálené budoucnosti (nebo neméně daleké a legendární minulosti).

V římské historii je zápis o tom, jak ohromil své posluchače, když jim předvedl „nebeský globus“, který ukazoval pohyby planet, Slunce a Měsíce a také předpovídal zatmění Slunce a fáze Měsíce.

Jenže mechanismus z Antikythéry byl sestrojen až po smrti Archiméda. Ačkoliv nemůžeme vyloučit, že tento veliký matematik a vynálezce zhotovil prototyp a na jeho základě byl pak vyroben první analogový počítač na světě.

V současné době se považuje za místo zhotovení přístroje ostrov Rhodos. Právě odtud plula loď, která ztroskotala u Antikythéry. V té době byl Rhodos střediskem řecké astronomie a mechaniky. A předpokládaným tvůrcem tohoto zázraku techniky je Poseidónios z Apameie, který byl, dle slov Cicera, odpovědný za vynález mechanismu, který ukazoval pohyby Slunce, Měsíce a jiných planet. Není vyloučeno, že řečtí mořeplavci měli několik desítek takových přístrojů, ale nám se dochoval jenom jeden.

Stejně však zůstává záhadou, jak mohli ve starověku stvořit takový zázrak. Nemohli mít přece natolik hluboké vědomosti, zvláště ohledně astronomie a takových technologií! Je to opět jedna z věcí, která patří do kategorie nevhodný artefakt.

Je docela možné, že do rukou antických mistrů se dostalo zařízení, které připutovalo z hlubin minulosti, z dob bájné Atlantidy. A na jeho základě pak sestrojili mechanismus z Antikythéry.

Ať už to bylo jakkoliv, Jacques-Yves Cousteau, největší průzkumník hlubin naší civilizace, označil tento nález jako bohatství, které je daleko cennější než Mona Lisa. Právě takovéto zrekonstruované artefakty otřesou naším vnímáním a naprosto mění obraz světa.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 06018 a SS: 100.

11 Responses to Počítač z Antikythéry

  1. Standa Standa napsal:

    V článku se píše. že řekové nemohli mít dost hluboké vědomosti pro sestavení toho mechanismu.

    Jenže to není pravda. Právě ve druhém století př.n.l. sepsal Ptolemaios svůj Almagest, kde jsou popsány všechny potřebné informace. Vychází  z práce Hipparcha, který popsal precesi zemské osy a mnoho dalších astronomických skutečností i z prací předchozích učenců.

    Koneckonců: z Ptolemaiovy astronomie vycházeli i autoři  středověkého (někdy kolem roku 1400) pražského Staroměstského orloje, který byl s Antikérským mechnaismem asi přibližně srovnatelný – byť ne velikostí. Orloj ukazuje polohu Slunce a Měsíce na obloze  vůči obzoru,  vůči zvěrokruhu i vůči sobě navzájem a to navíc zároveň ve dvou tehdy užívaných časomírách, k tomu zobrazuje fáze Měsíce.

    • Martin Horus Martin Horus napsal:

      Dobrá myšlenka, ovšem je tu fakt, že technologicky to nezapadá do doby. Datoval bych to mnohem hlouběji do minulosti.

      • Standa Standa napsal:

        Hmm – a orloj (což je vlastně astronomický počítač) zapadá do středověku? Nebo byste jej raději datoval spíše do doby praotce Čecha? 😉

        Obecně si myslím že středomoří druhého století před naším letopočtem potřebnými technologiemi i znalostmi disponovalo. Pokud některou nemělo, tak kterou a proč?

        • Sueneé napsal:

          Stando, uznávám tvé námitky, ale současně dávám za pravdu i Martinovi, že tahle věc je jako zjevení. A pokud vím, kromě PC z Antikytery, existuje ještě jeden (byť méne složitý) mechanismus, který se částečně dochoval. Viz. Starověké objevy: 1. – Počítače (CZ).

          Dle mého názoru je třeba od sebe oddělit dvě věci:

          a) astronomické a matematické znalosti
          b) znalosti (komplexní) strojové mechaniky

          ad a) dejme tomu, že to věděli. Kde to vzali je na samostatnou otázku. Nejsem v tom úplně kovaný, ale nepřipadá mi, že všechno lze vypozorovat jen pouhým koukáním na oblohu i kdyby k tomu meli jednoduchý dalekohled se dvěma čočkami.

          ad b) tohle považuji za mnohem větší šok. Je to skutečně jedna z mála věcí, která se dochovala byť ve fragmentech a je tak komplexní. Když to vezmeš do důsledků. O Antice smýšlíme (podle učebnic) sice jako o době intelektuálů, ale technologicky nic moc. A tohle je jak pěst na oko. Tím netvrdím, že to nemohli vyrobit, ale otázkou je – kde jsou další? Je to skutečně z dob Antiky a nebo je to pozůstatek něčeho, co je mnohem staršího data a v Antice to pár vyvolených schraňovalo jako poklad?

          Uvádíš příklad pražský orloj. Víme, že je to komplexní stroj, který neměl dlouho před tím a ani po tom obdobu. Tím chci říci, pokud by v době Antiky bylo běžné vyrábět „PC Antikythera“ :), pak bych čekal, že podobné technologické dovednosti budou uplatněny i jinde/jinak. To se bohužel(?) nestalo. Rozhodně nešlo o něco běžného, co by přežilo nájezdy barbarů a následný středověk. Naopak museli jsme se k tomu propracovat znovu – byť třeba studiem tebou zmíněných textů…

          Prostě to úplně nezapadá do kontextu, který je nám běžně předestírán a to vzbuzuje pozornost a i můj zájem.

          • Standa Standa napsal:

            1. Věci, které z astronomie znali lidé ve 2. století, lze vypozorovat i bez dalekohledu. Jejich matematický model hvězdné mechaniky byl sice fyzikálně špatně, ale výpočetně fungoval. Z děl různých učenců té doby je jasně patrné, jak se jejich znalosti vyvíjely, jak na sebe jejich objevy navazovaly i kde dělali chyby. Ten strojek z Antikéry zjevně pracuje na výše zmíněném chhybném principu.

            2. Asi jste četl špatné učebnice. Já četl o řadě technologicky celkem složitých věcěch, které v té době lidé zvládali. Ale je fakt, že mně jako dítě lákaly spíše knížky o historii věd, kde byly asi trochu  jiné ukázky než v běžných učebnicích, zaměřujících se spíše na války.

            Navíc jsem přesvědčen, že mechanismus z Antikéry nebyl ojedinělý. Stejně jako nebyl ojedinělý ani Staroměstský orloj. Ale i středověké orloje jsou extrémě vzácné a málo známé – jak vyplývá i z toho, že se domníváte, že neměl předtím i potom obdobu – což měl. Ten starověký mechanismus je podle mého názoru podobný případ.

            • Martin Horus Martin Horus napsal:

              Buď je zmíněný mechanismus mnohem mladšího data a nebo byl naopak vyroben v hluboké minulosti civilizací o které se zatím tradičně neví a pak používán ve starověku.

              Když už tu padla zmínka o Hvězdách, nechápu Stando, že ti není jasný jeden zásadní fakt.

              V Babylonu, Egypťané, Civilizace Sumeru, např. kmen Dogonů a mnozí další moc dobře věděli, že ty tečky na noční obloze jsou Hvězdy / Slunce / a Planety. Je nepochybné, že lidé v té době kosmické lodě neměli a do reálného Vesmíru nelétali. Přesto měli informace stejné a mnohdy detailnější než dnešní tzv. moderní civilizace. Znali dráhy Planet, precesi, Planety které ani současní astronomové neznají, Galaxie atd…Kdo jim to řekl, že je to důležité, a že to nejsou jen bezvýznamné třpytivé body, ale Kosmologické děje ? Věděli a to je zásadní ! Nemohli si to vycucat z prstu, ani to nebylo bystrým zrakem a přesto vše věděli a znali. Zeptej se dnešních lidí ať ti ukáží a pojmenují např. alespoň Mars i jiné Planety na noční obloze. Nikdo ti neřekne ani popel, budou kroutit hlavou a jediné co pojmenují bude tak Měsíc.

              Takže co z toho plyne, staré civilizace měli tyto informace od těch starších a ty od dalších předešlých, které historie neuznává.  Je to jednoduché a logické.

              • Standa Standa napsal:

                Pořád nějak nevím, která znalost podle Vás chyběla starověkým obyvatelům středomoří k tomu, aby sestrojili ten mechanismus.

                Podle mne měli jak teoretické tak technologické znalosti k tomu, aby jej sestavili.

                Ostatní otázky jdou trochu mimo téma toho mechanismu, který je zjevně geocentrickým modelem.

                Není mi také moc jasné, podle jakých kritérií zařazujete ten mechanismus do nějaké doby, ani jakou konkrétní doby máte na mysli tím „starší“ nebo „mladší“.

                • Martin Horus Martin Horus napsal:

                  S Pražským Orlojem bych to nesrovnával.

                  Mechanismus nezapadá do doby kterou mu určili. Z té doby žádné podobné přístroje neexistují. To že jsou na něm znaky z doby 2. stol.př.n.l. nemusí znamenat datum výroby, ale jen možnou dobu používání.

                  Má výtka o znalosti Kosmologických dějů je namístě a dosti podstatná, škoda že ti uniká podstata. Valná většina lidí drží své mob. tel. tablety, vozí se v intelig. vozech, ale to podstatné co mají nad hlavou a v hlavě jim uniká, jakoby v tom byl něčí záměr….

                  • Standa Standa napsal:

                    Já si naopak myslím, že srovnání s orlojem je zcela namístě. Orloj i ten mechanismus provádějí do značné míry totožné výpočty a zobrazují výsledky podobným způsobem.

                    • Sueneé napsal:

                      Ok, pristoupim na tvou myšlenku. Mame tu tedy tenhle mechanicky pocitac a mame tu nas Orloj. Ted mezi tim poloz casovou osu-X a na Y zkus odhadnout kolik podobne komplexnich stroju vzniklo a kolik se jich do dnesnich dnu dochovalo?

                      Jde mi to, ze pokud vezmeme myslenku, ze TAHLE vec byla v dane dobe bezna (protoze to umeli vyrobit), pak se ptam, kam se podel ten cely technologicky vyvoj cca 3,5 tisic let (kdyz budu brat oficialni cisla).¨

                      Ja v tom porad citim urcitou intelektualni disproporci. Umim si predstavit, ze v dobe 2t prnl. existovaly desitky takovych veci a slovy par se nam jich zachovalo. Duvod proc tomu tak je, byl ten, ze to neumeli zopakovat a nemueli to rozvijet dal a dalsich nekolik tisic let…  Ano, muzes mi oponovat, ze je to prilis subjektivni, ale nevidim dalsi reference – dukazy, artefakty, ktere by napr. v obdobi 0-1000 let nl. ukazovaly na prinejmensim stejne komplexni mechaniku.

                       

                    • Standa Standa napsal:

                      1. Časový úsek mezi mechanismem z Antikytery a prvními středověkými orloji není 3,5 tisíce let, ale přibližně  1500 let. (1300 + 150 pro první středověký orloj,  pražský orloj o 100 let víc)

                      2. Nemyslím si, že by ten mechanismus byl běžnou věcí. Podle mne to byla naprostá špička tehdejší technologie – stejně běžná, jako jsou dnes třeba raketoplány nebo hadronové urychlovače.

                      3. Technický vývoj se prostě zastavil. K tomu, aby vznikaly takováhle zařízení, je třeba splnění několika podmínek:

                      a) musí existovat astronom, který má k dispozici mnohaleté záznamy a propracovanou teorii

                      b) musí být mechanik, umějící vyrobit poměrně malé součástky

                      c) musí být někdo, kdo o to má zájem a  zafinancuje vývoj a výrobu.

                      Pokud se takováhle trojice (či větší tým) nesejde v čase a prostoru, nevznikne orloj ani mechanismus z Antikythéry.

                       

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.