Poděkování hledajícím: Däniken, Hancock, Bauval, West, Schoch, Dunn…

16158x 30. 04. 2017 1 čtenář

Na poli „alternativní“ archeologie a zejména egyptologie jsou tito dva matadoři (zleva na úvodní fotografii: Graham Hancock a Robert Bauval) ti z nejlepších, jenž jsou mezi námi na této Zemi. Díky nim, konečně popsaná historie začíná dávat reálný smysl.

Robert Bauval k fotce na facebooku napsal: „Jsme tu pořád, Zahi“. :) Zahi Hawass by jistě mohl kontrovat: „Ale já, pánové, také!“. Vnímám tu jen malý rozdíl. Graham, Robert a jim podobní se snaží vnést světlo pod závoje času a rozkrýt skutečnou podstatu věcí. Zahi Hawass je mistrem intrik a tmářství… ;)

Nejspíše by mi oba dva pánové ve své upřímné skromnosti oponovali, že v tom určitě nejsou sami a že jsou velice vděční za významná přátelství s lidmi jako John Anthony West, Robert Schoch nebo Chris Dunn, a že naprosto zasloužený prim patří Erichu von Dänikenovi.

Enrich von Däniken je v daném zástupu jistě jedním z prvních, kdo ve své bestselleru Vzpomínky na budoucnost položil ony klíčové otázky: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kdo byli naši bohové? Vrátí se?

Mnozí říkají, že to byla právě tahle kniha a vůbec EvD práce, která je přiměla k hlubšímu pohledu na naši historii. Jistým způsobem je nasměrovala na jejich současnou dráhu. Sami to dosvědčují u příležitosti 50. výročí, že bez invence EvD by možná nebyla jejich kariéra taková, jaká je dnes. Na videu najdete jejich poděkování v čase od 01:54:00.

Erich von Däniken byl zkrátka tím prvním, komu se podařilo vyvolat obrovskou vlnu pozornosti nad spornými historickými událostmi. Jak sám říká, jeho první kniha nedělala víc než, že kladla řadu otevřených otázek. Otázek, které přišly ve správný čas a na správném místě, neboť zarezonovaly v srdcích milionů čtenářů po celé Zemi. :)

Graham Hancock je původní profesí novinář britského ekonomického žurnálu pro noviny jako Times apod. Až následně pro sebe objevil onen svět záhad a tajemna. Jeho hitem se stala kniha Otisky bohů. Graham Hancock se kromě archeologie velmi intenzivně zabývá otázkami spojenými s (prehistorickým) kolektivním vědomým lidstva a přírodními psychotropními látkami (např. konopí, ayahuasca, …). Jejich vzájemné propojení vnímá jako naprosto esenciální. Dle jeho úvah nás provázejí od úsvitu lidstva. Kde se tu vzaly? Kdo lidem poradil, jak je získat? Kam nám pomáhají nahlížet? Jaké informace skrze ně přicházejí?

Robert Bauval je původní profesí stavební inženýrství, kterému se velmi intenzivně věnoval na počátku své životní kariéry na Středním východě a v Africe. Zde se tak měl možnost konfrontovat s architekturou starého Egypta. Byl to právě on, kdo přivedl na svět Teorii Orionova pásu a vlastně jeden z prvních, kdo dal v současné době nový rozměr rčení: Jak nahoře, tak dole.

Graham a Robert jsou velkými přáteli a vzájemně ctí a podporují práci toho druhého. Pokud nahlédneme blíže do jejich životopisů, najdete jistě nejeden dokument nebo knihu, kde si podávají navzájem pomocnou ruku.

Chris Dunn byl tím, kdo v jednom z prvních filmových dokumentů na téma Teorie Orionova pásu poukazoval na to, že skuteční stavitelé pyramid (zejména na plošině v Gize) museli být technologicky mnohonásobně napřed. Chris Dunn je celoživotní profesí strojním inženýrem se specializací na opracování tvrdých materiálů a to včetně tech nejtvrdších kamenů. Je zvyklý pracovat s přesností etalonů. Pracoval na projektech pro letectví a astronautiku (vč. NASA). Byl to právě on, kdo jako jeden z prvních v nové historii začal systematicky zatloukat hřebík do rakve oficiálnímu dogmatu, že všechna ta monumentální díla Egypta, byla postavena za použití primitivních měděných nástrojů.

Jeho knižními hity jsou Ztracené technologie stavitelů pyramid a Elektrárna v Gíze. Za zmínku jistě stojí, že Chris ve své práci navázal na práci respektovaného egyptologa Williama F. Petrieho. Ten na přelomu minulého století poukazoval na to, že přinejmenším staří Egypťané museli disponovat technologiemi, které převyšují technické dovednosti i dnešní doby (a to myšleno jak Petriho, tak ty naše současné). Tato část Petrieho kariery je egyptology hlavního proudu bohužel přehlížena. Uznání si přesto získal možná i díky spolupráci s Howardem Carterem (objevil a vykradl Tutanchamonovu hrobku) a publikováním i méně kontroverzních témat.

Další výše zmíněnou klíčovou postavou je John Anthony West, který ve spolupráci s profesorem Robertem Schochem na počátku 90. let šli do přímé konfrontace s egyptology jako Zahi Hawass a Mark Lehner, když vědecky průkaznou formou poukázali na geologické stáří Velké Sfingy přesahující rámec 7000 BCE. Veřejná diskuse nad prací JAW a RS vedla k památnému prohlášení Marka Lehnera: Není zde jediný archeolog, který by s vaší tezí souhlasil. Ukažte mi jediný důkaz, nástroj, historický dokument, který by potvrzoval existenci civilizace, která by byla schopna něco takového (pyramidy a Sfingu) postavit… v době 7000 BCE.

Dlužno dodat, že přibližně o jedno desetiletí později německý archeolog Klaus Schmidth odkryl na Tureckém území známou jako Göbekli Tepe jež svým charakterem a technickou komplexností lze srovnat právě s architekturou pyramid. Na rozdíl od egyptských památek je datace Göbekli Tepe jasně stanovena do období minimálně 10000 BCE. Takže ve zkratce řečeno: pane profesore Lehnere, mýlil jste se!

John Anthony West mj. velmi často odkazuje na práci francouského egyptologa a mystika René Adolphe Schwaller de Lubicze, který strávil v samotném Egyptě 12 let. Jeho ústředním tématem bylo mystérium Slunečního chrámu v Luxoru (Egypt). De Lubicze sepsal knihu The Temple in Man, ve které přirovnává půdorys Luxorského chrámku (a tedy celou jeho koncepci) k člověku. J. A. West se též velmi intenzivně zabýval studiem podstaty Egyptské knihy mrtvých. Jak JAW konstatuje, byli Egypťané naprosto posedlí zkoumáním procesů po smrti. Zjednodušeně by se nejspíše dalo říci, že měli velmi precizní informace o tom, jakými procesy prochází duše od zrození do smrti a dále za hranici smrti. Jakými fázemi si musí projít a jak je bezpečně zvládnout, aby se duše vymanila z kruhu nuceného znovuzrození.

JAW v této souvislosti přirovnává mumifikační procesy jako součást nějaké nám neznámé technologie, která právě s procesem zastavení nuceného znovuzrození souvisí. V Egyptské Knize mrtvých se mj. dočteme, že dokud existuje tělo, do tehdy je proces znovuzrození pozastaven. Jak sám JAW konstatuje, je ovšem otázkou, zda námi nalezené mumie jsou skutečnou aplikací nějakých technologických principů  anebo zda jde už jen o pouhý cargo-cult – tedy samotnými egypťany nepochopené napodobování technologie bohů z doby před Velkou potopou (cca 11000 BCE).

Ať už je to s reinkarnací a mumifikováním jakkoliv, je nesporným faktem, že egypťané vynakládali téměř celoživotní úsilí na studium jevů mimo tento život – kolektivní sen, který tu teď právě žijeme. Dalo by se to přirovnat až k posedlosti…

Richard C. Hoagland

Byť trochu stranou výše popsanému archeologickému proudu – stojí za zmínku ještě jedno jméno: Richard C. Hoagland. Jeho specializací je archeoastronautika – hledání archeologických důkazů existence pradávné civilizace, která obývala a ovládala naši celou Sluneční soustavu. Jeho klíčovým dílem je zkoumání pyramid na Marsu a jejich nenáhodná matematická souvztažnost – klíčové konstanty e, πφ. Totiž stejné matematické relace můžeme najít právě například i ve Velké pyramidě (Giza). Znalci vědí: 19,5°

Jistě by se dala vzpomenout ještě další jména osobností, které významně přispěli a nebo přispívají k rozkrývání Pravdy. Berte tedy prezentovaný výčet za naprosto jistě neúplný. Jde o spontánní poděkování a reakci na hlášku Roberta Bauvala: „Jsme stále tady, Zahi“. :)

Které osobnosti znáte?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Podobné články

Jeden komentář k "Poděkování hledajícím: Däniken, Hancock, Bauval, West, Schoch, Dunn…"

Napsat komentář