Porod není nemoc: Světový den porodních asistentek

9303x 05. 05. 2019 1 čtenář

Mezinárodní konfederace porodních asistentek oslavuje svou profesi každoročně 05.05. už od roku 1992. Připomeňme si dnes důležitost a význam této práce.

Porodní asistentky jsou moudré a vzdělané. Uvádí ženy do nové, náročné a posvátné role matky. Poskytují psychickou podporu, připravují ženu na porod, pečují o ni a dítě v šestinedělí a dodávají ji potřebné informace. Mají tříleté bakalářské studium zakončené státní závěrečnou zkouškou a po ukončení vzdělání absolvují příslušnou praxi. Po udělení licence k samostatnému výkonu povolání vedou porody bez přítomnosti lékaře. Porodní asistentka sleduje, kontroluje a je-li třeba, používá přístrojovou techniku stejně, jako na klasickém porodním sále. Je schopná včas rozpoznat, že se průběh porodu mění v patologický a je nutné přivolat lékaře. Normální fyziologický porod může provázet sama a není důvod, aby jej doprovázel lékař. Lékař je zapotřebí jen v případech, kdy porod neprobíhá přirozeným způsobem. Při fyziologickém porodu není co léčit, není co napravovat. Přirozený porod totiž sám o sobě není nemoc nebo operace.

Porodní asistentky jsou věru moudré a vzdělané ženy. Od pradávna se jim říkalo všelijak: babičky, porodní báby, báby pupkořezné, ženy položné nebo fušerky. Doba, kdy běžně navštěvovaly ženy po porodu je již minulostí.

„Žena gramotná, duchaplná, obdařená dobrou pamětí, pracovitá, počestná a bez smyslových vad. Má mít zdravé končetiny, silné tělo a dlouhé štíhlé prsty s krátkými nehty. Má být klidné povahy, střízlivá, bez předsudků a nemá být chtivá peněz, aby neposkytovala látky vyvolávající potrat za úplatu,“ píše Soran z Efesu.

Reliéf porodu

Porodní bába jako první rize ženská profese

Porodní báby byly po staletí první, kdo vítal nového člověka na svět. Porodnictvím se zabývá už egyptský Ebersův papyrus z roku 1600 př. n. l. Dodnes můžeme vidět na reliéfech chrámu v Kom Ombo porodní stoličku s doporučeními, jak se má žena v době porodní jednat.

Porodní bábou se kdysi mohla stát vdaná nebo ovdovělá žena přiměřeného věku, která měla vlastní odrostlé děti. Žádoucí bylo mít jemné ruce k citlivému ohledání rodičky, nikoli drsné a znecitlivěné hrubou prací. Báby se volaly na základě dobré pověsti k porodům často jen za stravu.

O těhotenství, porodech a potratech píše Hippokrates i Aristoteles. A už tehdy u porodů působily především zkušené ženy, tedy porodní báby. Nejstarší zprávy o porodních bábách v českých zemích jsou už z konce 12. století. O století později král Václav II. věnoval své vychovatelce Alžbětě, která působila i jako porodní bába, značný majetek za její dlouholeté služby.

Babictví jako první prokazatelně kvalifikovaná ženská profese je plodem osvícenství,“  říká profesorka Milena Lenderová z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Porodní báby až do 18. století přiváděly na svět většinu dětí. Přítomnost lékařů u porodu byla výjimečná. I báby se musely řídit určitými zákony. Císařovna Marie Terezie vydala v roce 1753 „Zdravotní generální řád pro Království České“, který upravoval i babictví. Nabádal porodní báby k čestnému chování, zakazoval pití alkoholu, trestal jakékoli předčasné vypuzení plodu a podávání léků šestinedělce i novorozenci. Součástí Řádu byla i přísaha. Dlouhá staletí se porodní báby opíraly jen o zkušenosti předchozích generací. Od počátku novověku se ale musely začít vzdělávat. Podle královského výnosu z roku 1651 měly být zkoušeny.

Antonín Jan Jungmann

Počátkem 19. století byl pro porodní báby vydán první studijní řád, podle kterého se musely zúčastnit porodnického kurzu na univerzitě. V Praze takové kurzy probíhaly v nemocnici U Apolináře.  Zde v 19. století působil jako lékař Antonín Jungmann a jeho kurzy prošlo více jak osm tisíc porodních bab.

Antonín Jungmann byl také autorem učebnice Úvod k babení, ve které se uvádí: „K dosažení vážnosti a hodnosti babické žádá se, aby bába k náležitému konání ouřadu svého při dobrém zdraví byla, neb churavá a rozmazaná bdění noční a jiné nesnáze denní těžce snese. Budiž tělem čistá, bez ohavných osutin, bez svrabu a jiných neřestí. Ruce bába měj jemné, citlivé.“

Jest vhodné podotknout, že už v tomto čase se do profese rize ženské začal vkrádat mužský element, který byl do té doby pouhým pasivním pozorovatelem za nejbližšími dveřmi… následky sklízíme bohužel ještě dnes.

 

Přirozený nebo alternativní?

Když se řekne alternativní porod, řada lidí si představí problémové ženy, které odmítají přijmout jakoukoliv lékařskou pomoc. Jenže v původním slova smyslu je alternativní porod cokoliv jiného, než porod přirozený! Alternativním porodem je pak podání oxytocinu, epiduralu, císařský řez, holení, klystýr, nástřih hráze, zalehnutí břicha, prošťuchování porodních cest (Hamiltonův hmat), vymačkávání plodové vody nebo nucení ženy rodit v leže. Všechny tyto postupy jsou ve většině případů nepřirozené a zbytečně invazivní.

Těhotenství není nemoc, ze které je třeba rodící ženu vyléčit a porod je zcela přirozená záležitost ženského organizmu, do které není třeba jakkoli zasahovat. Zdravotnický personál by tu měl být maximálně od toho, aby ženu psychicky podpořil, ulehčil od stresu a povzbudil v náročné situaci a ne proto, aby jí diktoval, co má dělat a kdy má tlačit, či kdy má být potichu. Rodící žena není pacient!

Porodní asistentka ženě naslouchá, nenutí, nepřesvědčuje… Přirozený porod je založen na důvěře v sílu instinktu a intuice nastávající matky. Základní potřebou rodící ženy je naprostý klid, teplo, intimita a pocit bezpečí. Prožívá-li žena svůj porod v příjemné a uvolněné atmosféře, vyprodukuje její tělo dostatečné množství hormonů, potřebných pro fyziologicky přirozenou porodní činnost. Aby potřebné hormony mohly být vyprodukovány přirozenou cestou, musí během porodu pracovat příslušné části mozku a to naplno. Na to musí mít žena maximální prostor a klid.

Porod nevede ani neřídí porodník, lékař, porodní bába či asistentka. Porod ve skutečnosti řídí podkorová centra mozku rodící ženy, zatímco její mozková kůra se dostává do stavu hluboké meditace. Mozková kůra je, jak známo, zodpovědná za lidské funkce jako vědomí, paměť, myšlení, vůle… Přirozeně rodící žena se ocitá ve zcela mimořádném stavu vědomí, srovnatelným se sexuálním vzrušením, orgasmem a nebo transem. Tento stav je ale velmi snadno zranitelný. Proto některé ženy, které prošly lékařsky řízeným porodem s odstupem času popisují pocity srovnatelné se zneužitím či znásilněním.

Ma-li porod proběhnout přirozeně, je naprosto nezbytné respektovat fyziologické porodní mechanismy ženy. Je třeba důvěřovat vrozeným schopnostem jak matky tak dítěte a nalézt rovnováhu mezi soukromím a podporou. Filosofie přirozeného porodu je postavena na intuici rodící ženy. Ona cítí, co je pro ni nejlepší rozhodně lépe než kdokoliv jiný. Tělo ženy v sobě ukrývá dostatek sil a energie k tomu, aby porodilo zdravé dítě. Žena sama určuje průběh porodu, a tak propojuje náročnou fyzickou práci s hlubokým psychickým prožitkem. Ano, takhle to má správně být a zůstat navždy!

Porody v České republice

Na porody v České republice před několika lety se zaměřila i Světová zdravotnická organizace. Po kontrole lidských práv dostala ČR důraznou výzvu, aby se dodržovala práva rodících žen:

„Trvá nadále praxe, která je v rozporu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, spočívající v poskytování péče bez informovaného souhlasu pacientky, používání poškozujících postupů, jako je rutinní nástřih hráze a oddělování matek od jejich dětí. V oblasti porodnictví Česká republika neplní doporučení, týkající se zajištění svobodné volby, způsobu a místa porodu,“ píše článek na Zdraví.Euro.cz.

Kde najdete tu svou

Většina porodních asistentek je zaměstnaná v porodnicích nebo gynekologických ambulancích. Jsou i takové, které mají vlastní soukromou praxi. Kontakty na soukromé porodní asistentky můžete najít na stránkách Unie porodních asistentek nebo České komory porodních asistentek. Kontakt by vám měla zprostředkovat i vaše zdravotní pojišťovna, gynekologická ambulance a nebo porodnice. V Praze doporučujeme se kontaktovat přednostně přes A-Centrum.

Průběh porodu ovlivní život matky a dítěte

To vám potvrdí každá máma, která má více děti: jaký porod – taková povaha. Pravdou je, že hodně věcí ovlivnit nemůžeme, ale spoustu ano. Občas musíme zasáhnout, ale v tomto případě většinou postačí nechat všechno přirozeně plynout…   A bezprostředně po porodu se vyloučí obrovské množství oxytocinu a v této hormonální lázni je každá žena nastavena přijmout a milovat své dítě, ať je jakékoliv. Je to dár od Přírody na cestu mateřstvím.

Porod zkrátka není nemoc a do nemocnic a priori nepatří. Proto podporujeme projekt Ať Stojí!

 

Podobné články

Napsat komentář