Proč jsou fotky a videa z Měsíce většinou černobílé?

1212396x 03. 09. 2013 1 čtenář
Aktualizováno: 04.09.2013, 21:07

V roce 1994 vyslala NASA k Měsíci sondu s přezdívkou „Clementine“. Cílem mise bylo mj. fotografování Měsíce digitálně v přirozených barvách s velmi vysokým rozlišením. (Tuto skutečnost si můžete ověřit na Wiki.) Výsledný efekt je, že na internetu najdeš fotky v nízkém rozlišení (1 palec na obrazovce odpovídá 5 km). Ověřit si to můžeš na oficiální stránce s fotografiemi Měsíce od NASA. Mimochodem je zajímavé, že je to v doméně *.mil, což znamená, že fotografie spadají pod US Army a jak již víme NASA je vojenská instituce.

Verze prohlížeče, kterým lze fotografie Měsíce v současnosti prohlížet je 2.0b. Když budeš hledat na google Clementine Mission Borwser zjistíš, že jde o relativně nedávný upgrade.

Verze mapy 1.5 měla rozlišení 1 pixel na kilometr. Navíc se ukazuje, že NASA specialisté si zase hráli s grafickým editorem. Na různých místech byly jasně vyretušovány stavby a konstrukce, které na Měsíci jsou. Ve verzi 2.0 bylo dílo zkázy dokonáno. Místo rozmazávání použili zjevně ten druhý nástroj, který se skrývá pod ikonkou razítko. Jeho funkcí je překopírovat určitou oblast pixelů na zadané místo. Tím lze vymazat z fotografie prakticky cokoliv. Pokud fotku ještě zmenšíš a jemně rozostříš, pak výsledný efekt je naprosto dokonalý.

A že zelenáči s rozostřením nešetřili je na oficiálním webu patrné. :)

Možná si řekneš: „…, ale vždyť, když se dívám na Měsíc na obloze, vypadá jako šedivý!“.

Máš pravdu, ale musíš si uvědomit, že na Měsíc svítí velice silná žárovka jménem Slunce a taky fakt, že se díváme na Měsíc skrz atmosféru, která funguje jako filtr. Měsíc je přesvícený proti černému pozadí. Lidské oko není schopno takových rozlišení.

Na Wikipedii je v externích odkazech uveden tento link Mesic Astronomie. V galerii tohoto webu lze najít pozoruhodnou věc – fotku Měsíce v barvě. Z komentáře se dovídáme, že nejde o přirozené barvy, ale o složení dvou fotografií s ultra a infra spektra. Autor článku uvádí, že barvy Měsíce lze pozorovat i v teleskopu a vyfotit lepším digitálním fotoaparátem.

Za zmínku též stojí ještě Alan Bean. Alan Bean je americký astronaut, který se účastnil mise Apollo 12 na Měsíc. Jeho další profesí je malířství. Na videu prezentovaném Richardem Hoalglandem (Bývalý konzultant pro NASA během programu Apollo.) je vidět pár maleb, které astronaut prezentoval se slovy: „takhle si představuji Měsíc„. Malby jsou samozřejmě barevné.

[hr]

Přeci jen se mi podařilo dohledat stránku, která obsahuje zachované mapové podklady z miste Clementine ve verzi 1.5, tedy té verzi, ve které jsou vidět stopy pro práci grafického editora. Stránka samotná je sice v angličtině, ale důležité jsou hlavně fotky: Clementine Lunar Image Browser 1.5. Pár příkladů v galerii:

 

 

 

Podobné články

12 komentářů k "Proč jsou fotky a videa z Měsíce většinou černobílé?"

  • Martin Martin napsal:

    S, ty máš Měsíc v malíčku,
    proč je většina filmového záznamu jakoby zpomalená? pochybuji, že by to bylo způsobeno menší 6novou přitažlivostí.

    • S S napsal:

      Obecně asi neodpovím. Zkuste vybrat nějaký konkrétní kus toho materiálu, kde je efekt nejlépe vidět, a pusťte jej rychlostí, kterou považujete za správnou. Nad takovým vzorkem to můžeme rozebrat.

      • Martin Martin napsal:

        Myslím to všeobecně. Na každém filmovém záznamu z misí Apolla je vše nepřirozeně zpomalené a docela nekvalitní, tedy alespoň to tak vypadá oproti reálu. V době misí na Měsíc už byla docela pokročilá filmová technika. Pochybuji, že by posádky vybavili úmyslně špatnou či zastaralou filmovou technikou.

        • S. S. napsal:

          Filmové záznamy se pořizovaly na 16 mm film a bylo jich celkem málo. Nemáte ale na mysli spíše záznam televizního přenosu?

          Protože technologií snímání i záznamu bylo více, zajímal mne konkrétní příklad, na kterém ukážete, co máte na mysli.

          Pokud je to podle Vás na každém záznamu, dejte odkaz na jeden libovolný z nich a napište, jakou rychlostí se má přehrát, aby odpovídal rychlossti jíž byl podle Vás snímán bez zpomalení.

  • S S napsal:

    Barvy jsme tu už skoro pobrali. Připomenu ještě dvě drobnosti:

    1. Okna modulu i přilby měly růnobarevné stínící vrstvy (přilby zlatou, okna modulu modrou, fotoaparáty měly polarizační filtr), které mohly způsobit zkreslení barev. Ale bylo by třeba to probrat případ od případu.
    2. klasické filmy měly ve výrazně světlých i výrazně tmavých tmavých místech jiný průběh citlivosti, než dnešní čipy.

    Co se týče šutru ve tvaru hlavy: další kameny, které připomínají hlavy nebo jiné předměty, lze najít na stejné fotce, ale i na mnoha dalších fotkách z výprav Apollo ale najdeme je i na záběrech obyčejných kamenů na Zemi.

  • Martin Martin napsal:

    Jestli retušují fotky měsíce, tak to je fakt síla, otázkou zůstává proč? Stejné je to s Marsem. Rád bych vyděl skutečné fotky z oblasti Cydonia.
    V dokumentu o Apollu 17 je ukázáno jak našli astronauti oblast /teď si nejsem přesně jist odstínem/ ale myslím s modro-zelenou půdou.
    „S“ vítej zpět a nemrač se prosím, dík.

  • Sueneé napsal:

    Odbočka: OPAKOVANÁ PROSBA – VYBER SI JEDEN EMAIL A TEN POUŽÍVEJ VŽDY A UŽ JEJ NEMĚŇ! Děkuji.
    K tématu: Přešel jsi jeden detail. Mapy z Clementine existovaly minimálně ve dvou verzích. Předposlední verze 1.5 obsahovala stopy po E.T. artefaktech. Viděl jsem to na videu, kde jeho autor ukazoval rozdíly přímo z web prohlížeče před a po vydání verze 2.0. Video existovalo na YT.

    ad 7. představa malíře může být určitě jeho tvůrčí licencí, ale též to může být odkaz na něco co viděl a schovávat se za tvůrčí licenci. Narážka R. Hoaglanda na Alana Beana souvisí s širším kontextem, který R.H. zmiňuje. Třeba vidět to video, pak je to srozumitelnější.

    • S S napsal:

      ad mail: zkusím použít reálný a všech pěti počítačích, ze kterých střídavě přistupuji.


      Jak píšu v jiném příspěvku: retuš je jen jednou z možností, jak mohly ty artefakty vzniknout. Další možnosti jsou nejrůznější chyby v poměrně komplikovaném procesu zpracování dat. Vzhledem k tomu, že si tuhle sondu vyrobili a provozovali vojáci, je možné, že spoustu chyb způsobila nezkušenost techniků s takhle vzdálenou sondou. Vojenské satelity létají obvykle 1000x blíž než Měsíc, GPS asi 20x blíž než Měsíc.


      K videu později …

  • S napsal:

    8. Ještě poznámka k přirozeným barvám: Ta sonda měla jen černobílý čip s rozlišením zhruba čtvrt megapixelu. Barvy se získávaly expozicí přes různé barevné filtry a složením vzniklých snímků. Nejsem si ale jist, jestli celý povrch nafotili třikrát se správnými filtry pro přirozené barvy (filtrů měli mnohem víc, zajímaly je hlavně fotky v oborech, které nejsou vidět).

    9. Sonda Clementain létala kolem Měsíce jen čtvrt roku, pak letěla jinam. Proto jsou její výsledky mnohem chudší, než výsledky LRO, která je modernější a fotí povrch Měsíce už několik let.

  • S napsal:

    Několik poznámek:
    1. rozlišení 5 km na palec odpovídá (při standardním rozlišení monitoru 96 PPI) přibližně 50 metrům na pixel. To je opravdu horší, než maximální teoretické rozlišení té sondy, které by mělo být někde mezi 7 a 20 metrů na pixel

    2. Pokud se domníváte, že bylo použito klonovací razítko, můžete zkusit porovnat najít shodná místa, nebo porovnat tu mapu se snímky z LRO (to je pozdější družice s lepší kamerou)

    3. Silná žárovka, zvaná Slunce, svítí i na Zemi. Pokud rozpoznáme barvy na Zemi, na Měsíci bychom toho měli být schopní úplně stejně. Přesto vidímě Měsíc šedý. A to i ve dne, kdy kontrast není tak velký.

    4. Filtrace atmosférou se dá porovnat s pozorováním 10 km vzdáleného předmětu. Množství vzduchu mezi 10 km vzdálenými předměty je podobné, jako mezi povrchem Země a Měsícem.
    Vliv měsíční atmosféry odpovídá řádově mikrometrové vrstvě pozemského vzduchu.

    5. Pokud jsou barvy falešné, tak nemá příliš cenu jimi argumentovat při hledání opravdových barev.

    6. Barvy Měsíce můžete skutečně vyfotit obyčejným digitálním fotoaparátem. Zjistíte, že je obraz šedivý. Barvy vylezou teprve když brutálně zvětšíte kontrast a saturaci. Stejným postupem ale dostanete podobné barvy z (barevných) fotek výprav Apollo.

    7. Myslíte si, že představa malíře je důkazem nějaké skutečnosti? Pro porovnání uvádím představu jiného malujícího kosmonauta: http://www.ninfinger.org/models/smokin/leonov1.jpg

    Můžete to porovnat se snímky z ISS a pouvažovat, jestli jsou na oběžné dráze skutečně tak hustá mračna.

    Nebo zkuste se skutečností porovnat další představu Alexeje Leonova: ;-)

Napsat komentář