Projekt PULSAR (3. díl): Fyziologie nordické rasy

4983x 21. 01. 2018 1 čtenář

Severské druhy jsou pro tuto lidsky orientovanou referenční práci zvláště důležití, nejen prože jejich zjevnou podobnost s pozemšťany, ale také díky jejich rozdílnosti. Ačkoli Nordikové jsou humanoidé, vyhlížející zvenčí téměř totožně s lidmi (sám o sobě pozoruhodný příklad Hodgkinova zákona paralelního evolučního vývoje), můžeme vidět lidskou fyziologii ve správném kontextu a zkoumat jemně odlišné, a často vysoce specializované severské analogie. (Nordiky obvykle označujeme jako severskou rasu.)

Stejně jako většina humanoidních dvojnožců, Nordikové prošli dlouhou dobou vývoje, kdy jejich předchůdce nebyl dominantním druhem na jejich planetě. Nicméně, nejnaléhavější problémy pro tyto prahominoidy neznamenala flóra nebo fauna jejich planet, ale životní prostředí na těchto planetách. Planety Nordiků byly extrémně horké a suché, s nižším obsahem kyslíku a o něco vyšší gravitací než je na Zemi. Nordikové se tak museli přizpůsobit těmto životním podmínkám, a to nejen stát se dominantním druhem, ale i pro obyčejné přežití druhu. To neznamená Lamarckovské vysvětlení, že druh bytosti se přizpůsobuje prostředí, protože žádná evoluce na planetě Nordiků nesplňovala standardní Darwinovskou teorii vývoje druhů na Zemi.

Je to prostě tím, že podmínky na planetách Nordiků byly jednotnější a tvrdší, než podmínky na Zemi, a že Nordikové jsou specializovanější a jednotnější než pozemšťané. Na Zemi existují různé fyzické typy, jako například Eskymáci nebo Egypťané žijící u Nilu, kteří obývají země s odlišnými klimatickými podmínkami. Eskymáci se adaptovali na chladné počasí, jako je malý nos a ušní a podkožní tukové zásoby. Lidé od Nilu se naproti tomu fyzicky adaptovali na horké podnebí. Nordikové nikdy nevytvořili oddělené fyzické ani rasové typy, protože klima jejich planety a životní podmínky byly jednotnější, než podnebí na Zemi.

Poznámka: To, že „Nordikové vypadají podobně jako my“ má nějaký základ ve skutečnosti, že stejně jako mají všichni Eskymáci hodně fyzických podobností, tak všichni Nordikové mají velké množství fyzických vlastností, jako jsou:

  • Oči (zrak) – oko Nordiků je chráněno průsvitným vnitřním víčkem, které odfiltruje záření, teplo a prach, co jsou vlivy přítomné na jejich planetách. Samotné oko je velmi podobné lidskému oko, s tou výjimkou, že jeho rozlišení spektra barev zahrnuje i okrajové frekvence, jako je ultrafialové záření (méně aktuální), zatímco noční vidění, zahrnující infračervený rozsah frekvencí je výraznější.
  • Uši (sluch) – stejně jako mají lidé, ale s vnímáním zvuku mimo rozsah lidského sluchu.
  • Nos – nos Nordiků je velmi podobný lidskému nosu, ale není tak citlivý jako pachový receptor. Je však dokonale přizpůsoben filtraci vzduchu a jeho předávání do plic.

Vzhledem k tomu, že 60% vjemů chuti souvisí s čichem, tak Nordici mají notoricky známý nedostatek chuťových vjemů. To ovšem nebrání tomu, aby si Nordici užívali jídlo nebo jeho nedostatek, neboť Nordikové jsou vesměs vegetariány.

Ústní dutina Nordiků je téměř totožná s ústy člověka. Jediným podstatným rozdílem je, že mají jen 28 zubů, protože postrádají zuby moudrosti (poslední pár stoliček).

Hlava a lebka – Nordikové mají mimořádně protáhlou lebku, ne jako Greys, s velkými hlavami. Jejich lebka je o 2 mm silnější než lidská, a samotná je těžší než lebka pozemšťanů. Nordický muž však nemá ochranný kostěný hřbet nad očima, jaký mají pozemští muži.

Mozek Nordiků má podobnou celkovou strukturu a velikost cca 1600 ccm, jako mají pozemšťané. Pouze v oblasti středního mozku, odkud pocházejí telepatické a telekinetické schopnosti, je severský mozek výrazně odlišný. Nordický střední mozek je o něco větší a složitější, než střední mozek pozemšťana, což částečně vysvětluje jejich psychické síly.

Celkově se tělo Nordiků velikostí a tvarem podobá spíše obyvatelům od Nilu nebo australským Aborigincům, jsou to štíhlí lidé. Muži jsou vysocí asi 2 metry, ženy 1,7 metru.

Ruce a nohy mají dlouhé a štíhlé s extrémně dlouhými a silnými svaly, připojenými k trupu. Nordikové mají obvykle vyšší pas a kratší trup, proto jsou vynikající běžci na dlouhé vzdálenosti. Velikost a tvar těla Nordiků předpokládá sbližující se vývojový trend s jižany a domorodci z horkých a suchých zemí. Takže jejich struktura těla napomáhá rozptýlení tepla vyzařováním. Současně mají v chladných oblastech nedostatek potních žláz, neboť využívají krev, kůži a strukturu těla, aby zůstali v tepelné pohodě, namísto pozemského způsobu snižování teploty odpařováním potu.

Kůže – epidermis Nordiků, je na rozdíl od lidské pokožky, oboustranně odolná proti vlhkosti. Nejen, že působí jako vodotěsná bariéra, která umožňuje buňkám žít v tekutém prostředí, dokonce i v relativně suchém vzduchu, podobně jako lidská kůže, ale dovoluje také, aby byla v těle zužitkovatelná vlhkost prostředí. Kromě toho vysoce specializované buňky v kůži, známé jako hyalotermické buňky, umožňují účinnější ztráty tělesné teploty při zadržování vody, než činí lidská kůže, kvůli nepřítomnosti potních žláz, nepotřebných pro život na severu, a vysvětlují přežití tohoto druhu, z pohledu každodenního života na planetách Nordiků.

VNITŘNÍ TĚLESNÉ ORGÁNY NORDICKÉ RASY

Srdce a plíce: srdce bije ohromující rychlost 242 úderů za minutu. Průměrný krevní tlak je 80 systolický a 40 diastolický. Tento jev lze částečně vysvětlit extrémně širokými cévami Nordiků. Velké průměry krevních cév jsou další pomocí při ochlazování těla, což umožňuje také větší povrch těla. Srdce se nachází tam, kde by se dalo očekávat, že nalezneme u lidí játra, což zanechává prostor pro poněkud větší plíce Nordiků. V důsledku toho se chrupavka, která normálně chrání srdce pozemšťanů, posouvá u Nordiků o 3,5 cm níže, aby ochránila tento životně důležitý orgán.

Severská krev je na bázi měděných sloučenin a je zelené barvy. Život na bázi mědi pomáhá při využívání kyslíku při nízkém atmosférickém tlaku a nízké hladině kyslíku na jejich planetách. Krvinky jsou na rozdíl od konkávních buněk pozemšťanů dvojvypuké. Tento konvexní tvar čočky také pomáhá při ochlazování jednotlivých krevních buněk a celého krevního řečiště a nakonec i celého jejich těla.

Dalším rysem krvinek Nordiků je schopnost přijímat a ukládat velké množství kyslíku, z jejich tenké a na kyslík chudé atmosféry. Nordikové mohou přežít celé hodiny pod vodou nebo v nepřirozené atmosféře, kvůli jejich jedinečným krvinkám.

Jejich plíce jsou poněkud větší než lidské, alveoly v severských plicích jsou o 75% elastič-tější a efektivněj využívají kyslík, než mohou lidské plíce. Srdce Nordiků je také poněkud větší, podle pozemských norem, ale je v běžném lidském rozmezí. Jeho zvýšená velikost se vztahuje ke zvýšené pracovní zátěži srdce. Neobvyklý nebo abnormální aspekt severského srdce je jeho extrémní svalnatost. Srdeční stěny jsou tenčí, ale silnější a pružnější než srdce pozemské, což umožňuje větší rozsah pulsů a větší objem krve, který musí pohánět kolem těla.

Funkce ledvin a vylučování: ledviny jsou důležitou součástí vynikajícího vylučovacího systému Nordiků a jsou opět nezbytnou složkou přežití v horkém a suchém světě. Vzhledem k tomu, že příjem tekutin u lidí se rovná množství vylučovaných, tak Nordikové vylučují pouze 50% kapaliny, kterou ledviny zpracovávají, zbylé množství se ledvinami jen čistí a recykluje do celého těla. Severská moč je proto extrémně bohatá na vylučované minerály, má vysokou specifickou hmotnost a proto umrtvuje živé rostliny. Je také extrémně hustá a viskózní, připomíná barvou a strukturou čerstvě načerpanou ropu.

Severské výkaly jsou jako suché pelety s odstraněnou vlhkostí. Ti, kteří jsou obeznámeni s výkaly sov, rychle porozumí této koncepci. Severský zažívací systém zcela odstraňuje veškerou vlhkost a živiny z potravy, exkrementy tak zůstanou jako suchá, extrémně hustá a kompaktní masa.

Hormonální systém – žlázy s vnitřní sekrecí jsou u nich na rozdíl od pozemšťanů, s možností ovládání vůlí a nejsou jako autonomní systém. Individuální dospělý jedinec může regulovat množství adrenalinu (ano, Nordici také mají adrenalin, ne jako lidé, ale je to adrenalin, který není tvořen epifýzou), tak mohou zrychlovat nebo zpomalovat jejich vnitřní systémy, v reakci na životní prostředí. Štítná žláza (podobně jako u lidí) může být také řízena vůlí, aby změnila metabolismus, zastavením toku Thyroxinu a Adrenalinu. Nordikové mohou navodit stav pozastaveného života, velmi podobně jako stav transu u indických fakirů, kteří se nechávají pohřbít do země.

Struktura nordických buněk

Během tohoto stavu pozastaveného života mohou Nordikové ovládat tělesné funkce, tj. krevní oběh, lymfatický systém atd., což může sloužit i k opravě poškození těla. Nordikové tedy mohou ovládat tělesné funkce, které pozemšťané považují za autonomní.

Reprodukční vlastnosti: Jediný systém žláz, který Nordikové nemohou zcela ovládat, je reprodukční systém. Jejich ženy, stejně jako jiné lidské a humanoidní samice, jsou vždy schopny být oplodněny mužem. Muž je však schopen sexu jen jednou za rok. Jedná se o fyziologický stav. Severské ženy mají těhotenství trvající 3 až pět 5 měsíců.

Struktura nordických buněk – obsahují centrální jádro a jadérko, endoplazmatické retikulum (kanály), mitochondrie a ribosomy, jsou dosti podobné lidským buňkám.

Projekt Pulsar

Další díly ze seriálu

Napsat komentář