«« »»

Projekt SERPO: Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů (4. díl): Přílet a pobyt

4. díl seriálu: Serpo. Doposud vyšlo 9 dílů.
Téma:

Tato kapitola poskytuje komentáře velitele výměnného týmu během prvních zkušeností na projektu Serpo. Poznámky velitele byly zaznamenány na kazetovém magnetofonu. Část 4.1 jsou komentáře před a během cesty na planetu Serpo. Část 4.2 jsou poznámky, které byly učiněny při příjezdu na planetu a část 4.3 jsou komentáře během druhého dne na planetě Serpo.

4.1 Cesta na SERPO
Jedná se o skutečný, doslovný deník velitele týmu. Začalo to ráno v den odletu. Každý člen týmu měl k dispozici kódy pro kontrolu EBEnů a svá třímístná čísla. Existovali další kódy a zkratky pro některé záležitosti, které nebyly vysvětleny.

První den

Audio článek: Projekt SERPO (4. díl)
Jsme připraveni. Je těžké pomyslet, že jsme to konečně udělali. Tým je motivován a klidný. Závěrečná instruktáž MTC a MTB (Pozn. překl.- zřejmě kódové označení pro velitele EBEnů). Náklad je nakládán do lodí EBE. Mohly by mít nějaké problémy s našimi zbraněmi. Budu mluvit s MVC. Čísla 899 a 203 budou mít na starosti celkový počet zbraní. Neexistuje žádný systém synchronizace nebo o něm nevíme. Vše jde hladce. Čísla 700 a 754 poskytují každému členu mise závěrečnou kontrolu, před nástupem do letadla. Všechno je OK, vše jsme naložili a uskladnili. Musíme to přenést na největší loď, jakmile se dostaneme do bodu setkání.

To nás poněkud rozčiluje, ale žádné výhrady proti tomu nemáme. MTC požádal všechny členy týmu, aby se definitivně rozhodli. Všichni členové týmu říkají, že půjdou, tedy jdeme. Vnitřek lodi EBEnů je velký. Jsou zde tři podlaží, loď je jiná než ta, na níž jsme byli školeni. Myslím, že to byla výsadková loď, tohle je mateřská loď.

Uložili jsme náklad na spodní palubě. Budeme pobývat na střední palubě a posádka lodi bude na horní palubě. Loď má podivné stěny. Zdá se, že jsou více-dimenzionální. Jsou zde tři stanoviště, čtyři z nás budou sedět v každém. Nejsou zde žádná křesla, pouze jakési lavičky. Na ty malé sedačky posádky bychom se ani nevešli.

MVC říká, že nepotřebujeme nic zvláštního, ani kyslík ani přilby. Nevím, co s nimi udělat. Závěrečná kontrola proběhla OK. MTC nám řekl závěrečná slova. Jeden z nás se modlil. Nastoupili jsme na loď EBEnů. Č. 475 je opravdu nervózní, 700 ho bude sledovat. Vchod je uzavřen. Nejsou zde žádná okna. Nemůžeme vidět ven. Všichni sedí na svých místech na lavičkách. Nejsou zde žádné postroje na připoutání. Je to v pořádku, připoutala nás jakási závora.

Loď spouští motor nebo něco, čemu říkají energetické trysky. Zdá se, že se pohybujeme, ale nic se uvnitř neděje. Stále to nemůžeme popsat. Je to něco závratného. 102 sedí vedle mě a má slabost. Je to opravdu zábavné. Musím to přepsat, protože to nemohu přímo popsat.

První den – druhý záznam.
Opustili jsem transportní plavidlo. Nevíme, kde jsme, ale vypadá to, že jsme byli všichni v bezvědomí nebo jsme byli během této cesty nějak omámeni. Podle mých náramkových hodinek trvala cesta asi šest hodin. Nebo možná víc. Odletěli jsme v 13:25 a nyní bylo 19:39. Nejsem si jistý který je den. Letěli jsme velkou lodí. Nyní stojíme v jakémsi výklenku nebo tak nějak.

Je zde mnoho EBEnů, kteří nám pomáhají. Zdá se, že chápou, že jsme zmateni. Náklad byl rychle vyložen jedním vrzem. Paluba obsahující náš náklad byla přesunuta bez vykládky jednotlivých částí. Tato loď vypadá jako vnitřek skutečně velké budovy. Strop v této lodi je asi 30 metrů vysoko.

Dobře, byli jsme přesunuti do jiné části lodi. Byli jsme se v jiné místnosti nebo oddíle. Jak velká je ta loď? Prostě nemohu popsat, jak je velká. Trvalo nám asi 15 minut, než jsme došli do našeho oddělení. Zdá se, že je pro nás připraveno něco zvláštního. Sedačky jsou zde větší. Ale je jich jen 10. Dobře, myslím si, že 203 a já budeme sedět na jiných místech nad těmito sedačkami. Jsme přemísťováni nějakým výtahem, ale nedovedu pochopit, jak funguje.

Všichni máme hlad. Máme sice naše batohy, obsahující některé C-soupravy a myslím si, že bychom se mohli najíst. Ale musím se zeptat MVC. Nemůžu ho najít a nedokážeme s těmi dvěma EBEny komunikovat. Zdá se, že jsou opravdu dobří. 420 se bude snažit používat své jazykové dovednosti. Je to skoro legrační. Jejich hlas zní jako křik na fotbale. Použili jsme znakový jazyk, kterým naznačujeme, že chceme jíst. Jeden z EBEnů nám přinesl cosi v krabici. Nevypadá to hezky, ale myslím si, že je to jejich jídlo. Vypadá to jako kaše nebo ovesné vločky. 899 to ochutná a říká, že to chutná jako papír. Myslím, že se budeme držet našich výživných tyčinek.

OK, konečně se objevil MVC. Řekl nám, že brzy poletíme na výlet. Řekl, že dvě „mils“, myslím, že to znamená minuty, ale jistě to nevím. Možná, že to nebyl tak dobrý nápad, jíst před odletem. Necítíme žádnou váhu a necítíme ani závratě. Ale nevíme, co lze od tohoto očekávat. Ukazují nám, že musíme sedět na sedadlech.

Den druhý
Nejsem si jistý, jak dlouho jsme byli zavření v jakýchsi schránkách. Seděli jsme na sedadlech a přes nás byl umístěn průhledný poklop. Byli jsme v této bublině nebo kouli zcela izolováni. Mohli jsme dobře dýchat a vidět ven, ale cítili jsme závrať a byli zmatení. Myslím, že jsem zaspal nebo omdlel. Už uplynul další den, ale hodinky ukázaly jen jednu hodinu od chvíle, kdy jsme usedli, ale zdá se, že už nastal příští den.

Naše časoměčiče se nacházejí v našich batůžcích, které jsou uloženy v jiné části lodě. Jsme stále v tomto oddíle, vypadá to dobře. Č. 899 zjistil, jak se dostat ven, protože stojíme. Otevřel jsem svoji kouli. Nejsem si jist, zda bychom mohli opustit své schránky, ale 899 řekl, že přišel EBE, podíval se na nás a zase odešel. Ostatní členové týmu spí, 899 a já se procházíme po této místnosti.

Získal jsem naše časoměřiče. Zdá se, že jsme cestovali asi 24 hodin. Nevidím zde žádná okna. Původně nám bylo řečeno, že cesta bude trvat asi 270 dní. OK, přišel EBE a ukázal na sedačky, myslím, že se musíme vrátit a sednout si.

Zápis 1
Vzhledem k tomu, že si nejsem jistý, jaký je den, neuvádím datum, týkající se mého záznamu, takže uvedu jen číslo záznamu. Všichni jsme nemocní. Máme závratě a podrážděné žaludky, 700 a 754 nám dali lék na uklidnění našich žaludků, ale opravdu se cítíme špatně. Zdá se, že nejsme schopni zaostřit oči a nevíme, kde je nahoře a kde dole ani nevíme, jak se posadit. Opravdu špatný pocit.

Medicína trochu pomáhá, takže jsme schopni se trochu najíst. 700 a 754 nám říkají, abychom jedli a pili vodu, kterou jsme si přinesli, děláme to a cítíme se trochu lépe, nemůžeme se na nic soustředit, takže nyní nebudu nic zaznamenávat.

Zápis 2
Už se cítím mnohem lépe. EBEnové přišli a dali něco do místnosti. Všechno vypadá jasněji, nejsme tak zmateni a nemáme závratě. Znovu jsme jedli a napili se vody. Cítíme se mnohem lépe. Jsme mimo naše buňky, ale v určité době v nich musíme zůstat. EBE nám ukázal řadu světel nad vstupem. Jsou tam zelená, červená a bílá světla. Pokud je světlo červené, musíme sedět v buňce. Pokud je světlo bílé, je to v pořádku. EBE nikdy nevysvětlil zelené světlo. Asi to nebude dobré.

Nemáme ponětí, jaký je den, hodinky ukazují 23:19. Podle 633 náš časoměřič dobře nefunguje. Myslí si, že cestujeme déle než 10 dní, ale není to zcela jisté. Byli jsme v této místnosti po celou dobu uzavřeni. Myslím, že tato místnost byla vyrobena pro nás a jsme v ní v bezpečí.

Možná, že by nebylo moudré ji opustit. Není zde beztížný stav. Nevím, jak to dělají. Ale cítíme se poněkud lehcí, když chodíme. Zdá se, že místnost je pod tlakem. Naše uši jsou pod tlakem. Pokud budeme muset sedět v této místnosti po dobu 270 dnů, budeme se opravdu nudit. Nemůžeme toho moc dělat, všechno naše vybavení je jinde.

Máme sice naše batohy, které obsahují jen několik položek. Chceme se vykoupat, ale nenašli jsme mimo naše buňky koupelnu, musíme v buňkách i vyměšovat. Jsou zde malé kovové nádoby, které EBE vyprazdňují. EBEni nám přinášejí nějaké jídlo. Zkoušeli jsme to a chutná opravdu jako papír, je bez chuti, ale možná je to něco zvláštního pro cesty po vesmíru. 700 to jí. Zdá se, že je to v pořádku, ale dráždí to jeho střeva. Jejich voda je mléčně zabarvená a chutná jako jablko. Je to podivné.

Zápis 3
Už je to dlouho, co jsem dělal zápis. Hádáme, že jsme na lodi asi 25 dní. Ale můžeme se mýlit až o 5 dní. Byli jsme dlouho uzavřeni v našich buňkách. Museli jsme je opustit, abychom se uvolnili, takže nakonec jsme buňky otevřeli. Když jsme to udělali, všichni jsme onemocněli. Měli jsme závratě, byli zmatení a někteří nemohli chodit. Měli jsme problémy s močením a vyměšováním. 700 a 754, kteří jedli potravu EBEnů, se nezdají být tak nemocní jako my. Ošetřovali nás našimi léky. EBE přišel a ukázal na modré světlo nad námi. Cítili jsme se lépe, později mnohem lépe.

EBE ukázal na naše sedačky a my se domníváme, že se musíme do nich vrátit. Ukázali jsme mu naše nádoby na odpad a zmateně ukázali na na sedačky. Porozuměl tomu a opustil místnost. Pak se vrátil s malými kontejnery, které jsme mohli umístit dovnitř buněk. Přinesl také malé džbánky mléčné kapaliny a doporučil nám, abychom ji vypili. Vrátili jsme se do buněk a seděli jsme tam s odpadními kontejnery a džbánkem mléčného nápoje. Pijeme ho a zdá se že je nám po tom lépe, kromě 518, který se zdá být nemocný. Byli jsme však varováni, abychom zůstali v buňkách.

Zápis 4
Nemám tušení, jak dlouho jsme tentokrát zůstali v buňkách. Přišel však EBE a dal nám pokyn, abychom vyšli ven. Byli jsme schopni se pohybovat bez závratí nebo onemocnění. EBE nám dokonce dovolil opustit místnost. Procházeli jsme dlouhou dobu po velmi úzké chodbě, možná 20 minut. Pak jsme se dostali do nějakého výtahu, který se rychle pohyboval, protože jsme cítili pohyb.

Vyšli jsme do obrovské místnosti, kde bylo mnoho EBEnů sedících na sedačkách. Možná je to řídící centrum. Náš doprovod vstoupil do místnosti. Viděli jsme ovládací panely, které obsahovaly mnoho světel. Byla zde čtyři různá stanoviště obsluhovaná šesti EBEny, která byla v různých úrovních nad podlahou.

Horní úroveň uvnitř této místnosti obsahovala pouze jednu sedačku. V ní seděl jeden z EBEnů. Předpokládám, že to musel být pilot nebo velitel. Zdálo se mi, že je zaneprázdněn přístrojovou deskou. Bylo tam mnoho obrazovek, ale všechny ukazovaly jen jazyk EBEnů a  řadu čar, jak svislých, tak horizontálních. Možná to byly nějaké grafy.

Byli jsme schopni se sami procházet, aniž by nás EBEni obtěžovali. 633 a 661 se o vše skutečně zajímali. 633 se zdál, že tomu rozumí lépe. Bylo tam také jedno okno, kterým jsme něco viděli. Byla tam tma, ale dokázali jsme vidět zvlněné linie. Možná nějaké zkreslení v čase. Musíme se pohybovat rychleji než světlo, nic z okna proto nevidíme.

OK, konečně dorazil MVC. Vysvětluje v chatrné angličtině, že jsme na půli cesty k domovské planetě. Všechno funguje správně a my všichni se budeme cítit lépe, jakmile se loď dostane z této časové vlny, jak ji nazývá. MVC říká, že můžeme procházet celou touto částí lodi, ale musíme zůstat spolu.

Musel nám ukázat, jak ovládat pohyblivá zařízení. Myslím, že měl na mysli výtahy. Vypadá to prostě, stačí položit ruku na jedno z provozních světel. Bílé a červené. Bílá to uvede do pohybu a červená zastaví. Slyšíme nějaké zvonění, MVC říká, že to jsou jen zvuky z vesmíru.  Znamená to cokoli. Mohli jsme projít kolem celé lodi, ale je tak velká, že je těžké pochopit, jak se tak velká loď může pohybovat tak rychle.

633 chce vidět motory. MVC vezme čtyři z nás do strojovny, nebo jak nazývají tuto místnost. Obsahuje velké, obrovské kovové nádoby. Jsou v kruhu a konce každé z nich směřují do středu. Propojuje je mnoho trubek nebo nějaký typ rour. Uprostřed těchto nádob je měděná cívka nebo něco, co tak vypadá. Shora svítí jasné světlo do středu cívky. Slyšíme velmi jednotvárný hluk, ale žádné hlasité zvuky. 661 si myslí, že jde o systém antihmoty a běžné hmoty.

Zápis 12
Snil jsem o naší Zemi. Opravdu jsem měl nějaké živé sny o Coloradu, horách, sněhu a mé rodině. Bylo to, jako kdybych tam opravdu byl. Neměl jsem žádné starosti a nikdy jsem  nepomyslel na situaci uvnitř cizí kosmické lodi. Pak jsem se probudil. Byl jsem zmatený a dezorientovaný. Byl jsem v jakési misce, aspoň to vypadalo jako miska. Nepamatuji se, jak jsem se sem dostal. Moje první myšlenka byla na mou posádku. Uchopil jsem vrchlík této skleněné misky a otevřel ji. Zaslechl jsem syčivý zvuk, který vycházel ze švů nebo spojů.

Rozhlédla jsem se a uviděl jsem, že jsem uvnitř nějaké místnosti. Nebyla to místnost, kterou jsem si pamatoval, ale všichni jsme byli uvnitř těchto skleněných mís. Ostatní členové posádky spali. Vylezl jsem a uvědomil si, že nohy mě skutečně bolí. Vylezl jsem a šel se podívat do každé skleněné mísy a zkontroloval posádku. Našel jsem nás jen jedenáct. Někdo chyběl.

Ale kdo? Jsem tak zmatený! Jsem také velmi žíznivý. Nemohu najít žádnou z lahví na vodu. Nějaké jsme měli, ale nemohu žádnou najít. Moje oči mají problém se na něco zaměřit. Nejsem schopen záznam psát, musím to všechno nahrávat. Našel jsem číslo ….. Je naživu. Kdo však chybí? Musím se podívat na každou misku. Tato místnost je velká. Strop vypadá jako matrace. Stěny této místnosti jsou také měkké. V této místnosti není nic pevného, s výjimkou misek a trubek, které z nich vycházejí do podlahy. Vidím, že na spodní části každé misky blikají světla. Na stropě svítí jasné světlo. Jsme jako uvnitř matrace nebo něčeho takového. Nemohu další misky otevřít. Vyzkoušel jsem všechno. Musí mi pomoci EBEni.

Našel jsem dveře, ale neotevřel je. Nemůžu si vzpomenout, jak jsme otevírali ostatní dveře. Jak dlouho jsme byli v těchto miskách? Nemůžu si nic upamatovat. Možná, že cestování ve vesmíru způsobuje problémy s lidskou pamětí. Říkali nám to během tréninku, ale nikdy jsme nebyli tak daleko ve vesmíru. Jsme jako zkušební vzorky. Možná bych se měl vrátit do misky. Možná jsem se probudil příliš brzy. Moje hodinky říkají, že je 18:00 hodin. Ale který den, v jakém měsíci, v jakém roce? Jak dlouho jsem spal? Podlaha se zdá být měkká, s křížem  probíhajícími dráty. Vidím nějaký typ obrazovky v rohu místnosti. Myslím, že je to monitor sledující naše misky. Nemohu na obrazovce nic přečíst, protože je to v jazyce EBEnů. Nejsem z toho šťastný. Možná to jsou zdravotní informace. Doufám, že to znamená, že každý dýchá a je naživu.

Ale chybí nám jeden člen. Zapomněl jsem na něco? Zemřel někdo? Nemůžu si vzpomenout. Mám na ruce nějaký druh vyrážky. Páli mě to. Možná je to z nějaké radiace. Ale kde jsou radiační monitory, které jsme měli v našich zásobách? Byly tam naše balíčky na přežití, ale nenašel jsem nic. Vracím se do misky. Ležím. Ukončuji tento záznam v deníku.

Jsem opět vzhůru. Ebenové jsou v místnosti. Moje miska je otevřená. Někteří z mojí posádky chodí okolo. Ebenové jim pomáhají. Vylezl jsem ze své misky. Anglicky mluvící Eben mě uviděl a já jsem se ho zeptal, jestli jsou všichni členové mojí posádky v pořádku.

On nerozumí, co znamená „v pořádku“. Ukazuji na posádku. Říkám, že je jich jedenáct. Kde je dvanáctý? Ebe pak ukazuje na misku, která je prázdná a říká, že tento člověk ze Země není živý. Ok, někdo tedy zemřel. Ale kdo to je? Moje posádka chodí zmateně okolo. Nemohu upoutat ničí pozornost. Vypadají jako živí mrtví. Co je to s nimi? Zeptala jsem se Ebe 1, co je s nimi špatně. Ebe odpověděl, že mají vesmírnou nemoc, ale že brzy budou zdraví. Ok, to dává smysl. Nemám však tušení, za jak dlouho. Stále letíme, ale nevím jak dlouho. Ebe 1 přináší tekutinu a něco, co vypadá jako sušenka. Tekutina chutná jako křída a sušenka nemá také žádnou chuť. Všichni jíme a pijeme tu tekutinu. Téměř okamžitě se cítíme lépe. Je to dobré, uspořádáme se. Řekl jsem 203, aby shromáždil celou posádku. Zjistili jsme, že 308 chybí. Musí to být ten mrtvý člen posádky.

Ebe se vrátil a zavedl mě ke 308. Byl v misce, vypadající jako rakev. 700 a 754 ho chtěli vyšetřit. Ebe 1 nás varoval, abychom s ním nic nedělali. Nechápu jeho opatrnost. 700 a 754 byli u toho. Snažím se říct Ebe 1, že tihle hoši jsou naši doktoři a musí ho vyšetřit. Ebe 1 řekl, aby to nedělali kvůli možné infekci. Myslí si, že 308 musí mít nějakou infekci a může to být nakažlivé. Ale je 308 skutečně mrtvý? Nevím to.

Bereme radu Ebe 1 do úvahy. 700 a 754 se pouze podívali do misky a řekli, že to vypadá, že 308 je skutečně mrtvý. Všichni ostatní členové už vypadají dobře. Tekutina a sušenky musí obsahovat nějaký druh energetické výživy. Již dokážeme soustředit své oči a můžeme normálně přemýšlet. Nikdo si nepamatuje, jak jsme se dostali do této místnosti. Všechno naše vybavení je zde. Všichni se koncentrují na naše postavení. Ebeni jsou přátelští, ale neřeknou nám toho moc. 899 se zabývá tím, že je zde zavřený, 633 a 661 si myslí, že bychom měli být připraveni na vše.

Souhlasím. Nařizuji všem, aby prohlédli vše uvnitř a zjistili, zda něco chybí. To bude tým zaměstnávat po nějakou dobu. Moje hodinky říkají, že je 04:00. Ale jaký den a datum? Nevím. Velmi zvláštní je, že nejsem schopen měřit čas. V této místnosti nebo v této kosmické lodi nemáme žádný ukazatel. Roční hodiny, které jsme si přinesli vybalíme, jakmile se k nim dostaneme. Nevíme, kde jsou.

Celá posádka zinventarizovala své balíčky a přídělové dávky. Všechno je spočítáno. 899 chce svoji zbraň. Řekl jsem mu, že ji nepotřebuje. Nepotřebujeme zbraně. Žádný Ebe se k nám zatím nechoval nebezpečně. Zkontrolovali jsme kompas, ale také nefungoval. Vzali jsme si naše vysílačky. Budeme je mít připojené na opascích. Nevím, jestli budou pracovat mimo místnost. Zapojili jsme je a fungují. Můžeme se slyšet. Dobře, máme tedy komunikaci. Ale musíme být opatrní, životnost baterie je jen asi dva dny.

Navrhuji, aby si každý začal zapisovat své myšlenky. Pořídil si nějaký deník, jako mám já. Nebylo mi nařízeno, abych to dělal, ale budu to i nadále dělat tak dlouho, jak budu moci. Nebudu to dělat denně, protože neumím říct, kdy to skončí. 661 naznačuje, že si vytvoříme nějaký kalendář a systém záznamů, dokud budeme zde. Je to dobrý nápad, uděláme to.

Kalendář bude fungovat na sedmidenním systému. Používáme naše náramkové hodinky k měření 24-hodinové doby a to budeme považovat za jeden den. Začneme v 06:00, což je přibližně za 45 minut. 518 vyzkoušel monitorovat vzduch. Zdá se, že dýcháme obyčejný vzduch. Tým žertuje o použití názvosloví 518 pro obyčejný vzduch. Je dobré, že máme smysl pro humor. Ok, je začátek dne 1, je 06:00 hodin. 661 schovává kalendář. Měli jsme to udělat již dávno. Nemáme ponětí, jak dlouho jsme v této kosmické lodi a jak dlouho cestujeme. Nejsme v nějaké velitelské lodi? Možná se to tak jeví. Ukončil jsem první část svého deníku.

Vstoupil Ebe 1. Řekl nám, že jsme téměř u konce cesty. Vedl nás do chodby. Nastoupili jsme do výtahu a přemístili se do jiné části lodi. Přišli jsme do velké místnosti s mnoha přístroji, které nedokážu identifikovat, ale vypadají jako skříně na šaty nebo lůžkoviny. Také nás zavedli k velkému stolu s jídlem. Ebe1 nám řekl, abychom jedli. Řekl, že je to dobré jídlo.   Podívali jsme se na 700 a 754, říkají, že se to dá jíst. Ok, jdeme tedy ke stolu. Vypadá to, že keramické talíře jsou opravdu plné. Vybral jsem si něco, co vypadalo jako guláš. Pak jsem dostal sušenku, jakou jsme jedli dříve.

Nápoje byly v kovových nádobách. Stejná tekutina, kterou jsme pili předtím. Všichni jsme jedli. ‚Guláš‘ neměl skoro žádnou chuť. Něco jako brambory, možná okurky, nějaký druh stonků. Nebylo to však zcela špatné. Sušenky měly stejnou chuť. Všichni seděli a jedli. Našli jsme něco jako jablka, ale nebyla to jablka. Bylo to sladké a měkké, snědl jsem to.

V ústech to zanechávalo chuť. Celý tým vypadal šťastně. Někteří se diví, že zde nemají žádnou zmrzlinu. Ok, MVC je v pohodě. Uviděli jsme ho jako prvního. Mluví za pomoci

Ebe 1. Jejich jazyk mi opravdu znepokojuje uši. Vysoké zvuky a hlasité tóny znějí velmi podivně. Ebe1 nám říká, že MVC chce, abychom se připravili na přistání. Ok, tak to uděláme. Musíme se vrátit do misek. Nikdo to sice nechce, ale pokud to bude nutné, tak to uděláme. Musíme se tam vrátit. Jsme doprovázeni zpět do místnosti s miskami. Ukládáme se do nich. Někteří používají nádoby pro vyměšování. Pak teprve vlezou do misky. Zavíráme víka, ale jsme vzhůru. Prostě tam tak ležíme. Najednou usínám.

4.2 Přílet na SERPO
Víka misek se otevřela. Moje hodinky ukazují 11:00. Myslím, že je to ještě první den. Vylézáme ven. Ebe 1 je s námi a říká nám, že jsme přistáli u nich doma. Ok, myslím, že tam jsme. Shromažďujeme naši výstroj. 700 nám připomíná použití slunečních brýlí, jakmile opustíme loď. Balíme si osobní zavazadla a jdeme po dlouhé chodbě a pak výtahy. Jdeme asi jednu minutu. Pak se otevřou dveře. Jsme ve velké místnosti. Vidíme naši uskladněnou výstroj. Je to obrovský hangár, je zde uloženo mnoho menších kosmických lodí.

Otevřela se velká vrata a objevilo se jasné světlo. Poprvé vidíme tuto planetu. Jdeme po rampě. Čeká zde na nás velké množství Ebenů. Vidím velkého Ebena, největšího, jakého jsme kdy viděli. Přijde k nám a začne na nás mluvit. Ebe 1 překládá uvítací proslov od tohoto představitele. Myslím, že tento EBE je nějaký vůdce. Je asi o stopu vyšší než ostatní. Říká nám, že jsme na planetě vítáni a dále něco, čemu nerozumíme. Ebe 1 nedělá dobrý překlad. My jsme pak uvedeni do otevřené arény. Vypadá jako plocha na přehlídku. Na zemi je špína. Při pohledu nahoru vidím modrou oblohu. Obloha je velmi jasná. Vidím na ní dvě slunce. Jedno jasnější než druhé.

Krajina zde vypadá jako poušť v Arizoně nebo Novém Mexiku. Není zde žádná vegetace, kterou bychom viděli. V dálce jsou kopce, ale kolem nic než špína. Tohle musí být hlavní město. Přistáli jsme na otevřeném prostoru s velkými konstrukcemi, jako elektrické sloupy. Něco je na vrcholu těchto věží. Ve středu města je velká věž. Vypadá jako betonová konstrukce. Je vysoká snad 100 metrů. Zdá se, že na vrcholu této věže je nějaké zrcadlo.

Všechny budovy vypadají jako stavené z hlíny nebo vepřovic. Některé jsou větší než jiné. Při pohledu jedním směrem nemůžete odhadnout velikost, ale je zde jedna velmi velká budova. Všichni Ebenové jsou oblečeni ve stejném oděvu, kromě některých, kteří byli na kosmické lodi. Vidím, že někteří jsou oblečeni v tmavě modrém, odlišní od ostatních. Každý Eben má na svém opasku nějakou krabičku. Všichni mají opasky. Nevidím žádné děti, ale možná i ty mají stejnou velikost. Naše boty zanechávají na půdě otisky. Jas je pro naše oči bez slunečních brýlí téměř nesnesitelný.

Při pohledu kolem dokola vidím jen budovy a holou zem. Není zde vidět žádná vegetace. Zajímalo by mě, kde rostou plodiny na potravu. Jaká podivná planeta. Je těžké uvěřit, že zde budeme muset žít 10 let. Ale i cesta na 1000 mil začíná jedním krokem. Nemůžu si vzpomenout, kdo to řekl, jen mi to tak přišlo na mysl.

Vítá nás velké množství Ebenů. Zdá se, že jsou přátelští. Pak nás skoro šokuje, když některý mluví anglicky. Všichni se na něj díváme. Tento Eben mluví anglicky velmi dobře. Ten, kterému říkáme Ebe 2, mluví téměř plynule anglicky, s výjimkou toho, že slova nevyslovuje správně. Ale Ebe 2 dělá dobrou práci, když mluví anglicky. Ebe 2 říká, že jsme na planetě Serpo vítáni. Ok, je to jméno jejich planety.

Ebe 2 nám ukazuje zařízení na opasku a říká, že každý z nás to musí nosit. Vypadá to jako malé tranzistorové rádio. Dali jsme si to na naše opasky. Počasí je extrémně horké. Požádal 633, aby změřil teplotu. Říká, že je 42 °C. Je nám velmi teplo. Sundáváme si bundy a necháváme si jen lehká trika. Ebenové se na nás dívají, ale vypadají velmi přátelsky. Někteří mají na sobě nějaký druh šatů. Zeptal jsem se na to Ebe 2, který říká, že jsou to ženy. OK, všichni vypadají podobně. Je opravdu těžké rozlišit jednoho od druhého, pokud mají uniformy. Někteří mají různobarevné uniformy. Zeptal jsem se na to Ebe 2, říká, že to jsou vojenské uniformy. Ok, to dává smysl.

Ebe 2 nás vede k řadě domků, které vypadají jako z vepřovic. Jsou čtyři. Za nimi je podzemní místnost nebo skladovací prostor. Je postaven pod zemí. Musíme jít dovnitř po svahu. Dveře vypadají jako do vojenského krytu, kam na Zemi ukládáme atomové bomby. Všechna naše výstroj je z kosmické lodi přeložena tam. Vcházíme dovnitř tohoto areálu. Je zde velmi velká místnost. Je velmi chladná, je zde mnohem příjemněji, než venku. Možná zde budeme muset spát. Je zde všechno naše vybavení. Tato místnost je vyrobena z něčeho, co vypadá jako beton, ale nemá to stejnou strukturu. Vypadá jako měkká guma, ale přesto velmi hutná.

Podlaha je vyrobena ze stejného materiálu. Ve stropě jsou svítidla. Vypadají jako bodovky. Mají zde zřejmě elektřinu. Musíme si někdy prohlédnout veškeré vybavení. Vracíme se zpátky do chatek. Je tam chladněji, než venku, ale přesto velmi teplo. Musíme se zorganizovat. Říkám Ebe 2, že budeme muset být sami, abychom vše uspořádali. Pak si konečně uvědomuji, že Ebe 2 je žena. Říká, že je to v pořádku. Zůstáváme tedy sami.

Požádal jsem o tělo 308. Ebe 2 vypadá zmateně a neví nic o žádném těle. Vysvětlil jsem jí to, Ebe 2 pak držela ruce napříč před tělem a sklonila hlavu. Byl to výraz jejích emocí, protože téměř plakala. Ebe 2 nám řekla, že tělo nám bude přineseno, ale musí ho nejdříve zkontrolovat její instruktor. Výraz instruktor mě šokoval. Copak Ebe 2 je ve výuce a někdo ji učí? Nebo znamená u Ebenů slovo instruktor něco jiného, než v angličtině? Možná to znamená vůdce nebo velitele. Nevím to jistě. Ebe 2 odešla. Řekl jsem 203, aby se všichni shromáždili v dolním skladovacím prostoru. Budeme mít týmovou schůzku. 633 navrhl, abychom začali nový kalendář k dnešnímu dni. Je 13:00 hodin, náš první den na planetě Serpo.

Zápis 13
Máme vážný problém. Jak vysvětlíme naši vědu cizincům, kteří neznají Einsteina, Keplera nebo některého z dalších vědců naší doby. Jednoduchá matematika je jim, jak se zdá, docela cizí. Ebe 2 je inteligentní. Zdá se, že rozumí našemu jazyku lépe, než EBE1. Zdá se, že dokonce rozumí naší základní matematice. Začali jsme se základy matematiky. Kolik je 2 plus 2? Potom pokračovala. Pochopila vše ​​tak rychle, že pokračovala sama dál, bez naší pomoci. Uvědomujeme si, že má vysokou inteligenci, když uvedla 1000 x 1000 a našla hned odpověď. Ukázali jsme jí naše pravítko. Trvalo jí pár minut, než si uvědomila k čemu to je, i když si nemyslím, že plně pochopila všechny symboly.

Je opravdu někým. Našli jsme v ní osobnost. Možná proto, že s ní máme více kontaktů, než s ostatními. Je velmi srdečná, cítíme to v ní. Opravdu se o nás stará a obává se o nás. Během první noci se nám zdálo, že se ubezpečuje, zda je všechno v pořádku. Upozornila nás na teplo a světlo. Zmínila se, že SERPO není tak tmavá jako Země. Zajímalo by mě, jak to věděla? Navštívila Zemi? Možná byla vychovávána podle pozemských vlastností. Možná mají knihy o Zemi. Každopádně nám první noc vyprávěla o větru.

Silný vítr začíná právě v okamžiku, kdy zůstane na obloze jen jedno slunce. Druhé slunce zůstane pod horizontem. Vítr pak rozfouká prach. Měli jsme velmi těžkou první noc. Říkáme tomu noc, ale zdá se, že Ebenové právě tak nazývají toto jejich období. Ebe 3 znal slovo den, ale nebylo to srovnatelné s pozemským dnem. Možná, že nebyl na Zemi. Během noci jsme dobře nespali. Ebenové nespí podobně jako my. Zdá se, že po určitou dobu odpočívají, a pak se proberou a jdou pracovat, budou dělat cokoli je zapotřebí.

4.3 Druhý den na SERPO
Když jsme se probudili, byla před naší chatou Ebe 2. Otevřel jsem dveře a čekal. Proč tam byla? Jak věděla, že jsme vzhůru? Možná jsou chaty sledovány nějakým čidlem. Ebe 2 nám řekla, abychom ji následovali do jídelny. Nepoužila slovo jídelna nebo stravovací zařízení. Použila označení místo na jídlo. Jakmile jsem shromáždil tým, prošli jsme vesnicí – nazval bych to vesnicí kvůli správné formulaci. Vstoupili jsme do velké budovy. Zdálo se, že je velká, ve srovnání s malými postavami Ebenů. Na stolech tam bylo jídlo. Myslím, že bychom tohle místo nazvali stravovna. Ebeni se na nás podívali a dál jedli. Nepřipravují si jídlo uvnitř svých chatrčí. Zdá se, že všichni jedí zde. Šli jsme k jídelním stolům. Bylo tam stejné jídlo, jaké jsme viděli a jedli na kosmické lodi, s výjimkou některých mís. Byly tam velké mísy s něčím jako ovoce. Podivně vypadající věci. Měli tam také něco podobného tvarohu, chutnal jako kyselé mléko, ale po ochutnání se zdál v pořádku. Vyzval jsem všechny členy týmu, aby jedli a pili.

Také bychom mohli využít naši potravu ze zásob. Ale 700 nám řekl, abychom jedli jen jedno z našich jídel denně a schovali si naše příděly na pozdější dobu. Tímto způsobem se náš trávicí systém přizpůsobí jídlu Ebenů. Sedli jsme si ke stolu, byl menší ve srovnání s naším standartem a jedli. Ebenů bylo mnoho, pravděpodobně asi 100, všichni jedli a vůbec nás neobtěžovali.

Každou chvíli jsme si všimli Ebena, který se na nás díval. My jsme byli pro ně zřejmě groteskní, ne oni pro nás. My jsme zde jako hosté. Jsme cizinci. Musíme jim opravdu připadat divní. Všichni vypadáme různě, oni všichni vypadají stejně. Jak se můžeme s nimi porovnávat? To nelze. Díváme se na ně, oni se dívají na nás. Pak vidíme jiného Ebena. Velmi podivně vypadající stvoření, velký, dlouhé paže, téměř se vznáší na dlouhých nohách. Tohle nemůže být Eben. Všichni se na něho díváme. Toto stvoření se prostě vznáší a ani se na nás nepodívá.

Hledám Ebe 2. Jí se třemi dalšími Ebeny. Jakmile se k ní přiblížím, stoupne si a otočí hlavu ke mně. Možná jen zdraví, musím si to zapamatovat. Zeptal jsem se jí na stvoření, které jsme zde viděli, a ptám se, jestli je to jiný druh Ebenů. Ebe 2 vypadá zmateně. Zeptala se mě, jaké stvoření? Použil jsem slovo stvoření. Možná to byla urážka, nebo možná neznala to slovo.

Ukázal jsem na bytost na druhém konci místnosti. Pak viděla, co tím myslím. Ebe 2 řekla: „Ne, to není Eben, je to také návštěvník jako ty“ a ukázala na mě.

Ok, vidím, že tady mají další cizí návštěvníky. Myslím, že nejsme jediní. Poté jsem Ebe 2 požádal, aby mi řekla, od které planety návštěvník přišel? Ebe 2 řekla něco jako CORTA, nebyl jsem si jistý přesným názvem, tak jsem ji požádal, aby to dvakrát zopakovala. Ok, kde je ta CORTA? Přecházíme k monitoru, alespoň tak vypadá. Je umístěn v rohu místnosti. Vypadá jako nějaký typ dotykové obrazovky. Položí prst na sklo a něco se objeví. Je to vesmír?

Vidím hvězdné systémy. Nepoznám žádný z nich. Ebe 2 ukazuje na jedno místo a říká slovo CORTA. Ok, a kde je Země? Ukazuje na jiné místo a říká Země. Na základě této obrazovky jsou CORTA a Země velmi blízko sebe. Ale neznám měřítko této mapy. Možná jsou to triliony mil nebo 10 světelných let. Ale vypadá to, že jsou blízko. Budu muset jednoho z vědců požádat, aby se na to podíval. Dobře, děkuji Ebe 2. Vypadá potěšena. Vypadá skoro jako anděl. Je tak hezká. Dotkla se mé ruky, ukázala na můj stůl a řekla: „Jez, jídlo ti chutná?“ Zasmál jsem se a řekl: „Ano, je to dobré jídlo“. Vypadala zmatená. Myslím, že neví, co je to stravovna. Ukázal jsem na budovu a řekl: „Tohle se stravovna, místo na jezení.“ Zopakovala to, co jsem řekl – stravovna, místo na jídlo. Zasmál jsem se a odešel. Teď si bude myslet, že všechny pozemské restaurace jsou stravovny.

Vrátili jsme se k našim chatám. Musíme být lépe zorganizováni. Máme tedy schůzku. Všichni vypadají dobře. Zajímají nás záchody, kde si budeme ulevovat? Přichází Ebe 1, skoro jako kdyby četl naše myšlenky – možná to dokonce dokážou. Říká, že nám ukáže nádoby v chatě. Všichni jsme se zajímali, co to je. Ok, je to tedy naše latrína. Uvědomili jsme si, že to nebude dobře fungovat, ale uděláme, co můžeme. Pak si uvědomujeme, že ty hrnce mají uvnitř nějakou chemickou látku. Naše odpady se tedy rozpustí nebo něco takového. Skutečně to nemohu říct přesně. Každá ze čtyř chatek má jednu takovou nádobu. Snad to bude zatím fungovat. Ebe 2 nám říká, abychom šli ven. Nejste si jist, co tím myslí, ale 420 říká, že bychom mohli jít na prohlídku okolí. Ok, tak to uděláme.

Organizuji tým, 102 půjde, zůstane zde 225. Chci, aby se 633 a 661, podívali na obrazovku s mapou vesmíru a zjistili, který hvězdný systém je CORTA. Žádám 518 o měření teploty a  pozorování počasí. Vím, že je horko, velmi horko. Musí být nad 60°C. 754 nás varuje, abychom se chránili před slunečním zářením, říká, že úroveň radiace je vysoká. Nezní mi to moc dobře. Připomíná mi to Nevadu v roce 1956, během jednoho z testů atomové bomby. Bylo zde horké počasí a museli jsme se starat o měření záření z atomových výbuchů.

V té době ještě na Zemi neznali ploché LCD nebo LED obrazovky. Přitom se zdá, že právě tato technologie byla odvozena z vraku lodí EBEnů, které havarovaly během Roswellského incidentu.
Nyní jsme na této podivné planetě, 40 světelných let od Země a je zde také záření a horko. Ale musíme ji prozkoumat, proto jsme sem byli posláni. Začínáme průzkumem okolí, 475 pořizuje fotografie našimi vojenskými aparáty. Doufám, že film nebude ovlivněn zářením. Jak ho vyvoláme? Možná jsme na to nemysleli. Následuji 225. Vstupujeme otevřenými dveřmi do velké budovy. Vejdeme, vypadá to zde jako učebna, ale nejsou zde žádní Ebenové. Je zde velká obrazovka, která zabírá celou stěnu. Na této obrazovce blikají nějaká světla. Zkoumáme obrazovku, je velmi tenká. Zajímalo by mě, jak funguje. Kde je elektronová trubice nebo elektronika. Možná jsou v této oblasti mnohem pokročilejší než my. Musí to tak být. V této budově jsme nic jiného nenašli. Jdeme dál, je zde také horko, doufám, že nějak využijeme, co jsme viděli. Přicházíme k veliké věži. Vypadá jako anténní věž, ale má nahoře velké zrcadlo. Viděli jsme ji, když jsme včera přistáli.

Vidíme Ebena stojícího bokem u vchodu. Ptáme se ho, zda rozumí angličtině. Jen na nás zírá, ale vypadá přátelsky. Myslím, že nemluví anglicky. Vstupujeme do budovy, ale nenašli jsme zde žádné schody. Vidíme jen nějakou kulatou skleněnou místnost. Možná je to výtah. Pak uslyšíme angličtinu. Otočíme se a vidíme Ebe 2. Odkud přichází? Zeptám se jí, jestli si budeme moci prohlédnout tuto budovu. Řekla, že samozřejmě ano a ukazuje na skleněnou místnost a říká, ať jdeme nahoru. Ok, vstoupíme do skleněné místnosti. Její dveře se zavřou a rychle jedeme vzhůru.

V krátkém okamžiku jsme na vrcholu. Ale co to je? Ptáme se na to Ebe 2. Ukazuje na slunce a pak na vrchol, kde se nachází zrcadlo. Pak ukazuje na zem. Ok, vidíme to. Věž je uprostřed kruhu, který se nachází na zemi. V každém kvadrantu kruhu je nějaký symbol. Vidím, že sluneční paprsek je nasměrován zrcadlem na zem. Možná to není zrcadlo, jak ho známe do chvíle, než odrazí sluneční světlo, ale jakmile projde sluneční světlo, tak nasměřuje paprsek na nějaký symbol v kruhu. Ebe 2 říká, že když se světlo dotkne symbolu, pak Ebenové něco změní. Nejsem si jist, co to znamená. Možná to určuje Ebenům, co mají dělat. 225 si zřejmě myslí, že jde o sluneční hodiny. Když slunce zasáhne symbol, Ebenové změní svoji činnost, kterou dělali a dělají něco jiného. Možná je den Ebenů takto nějak strukturován. Nebo to možná jsou jejich hodiny. Podivné! Ale jsme na cizí planetě….

Jsem rád, že mám stále smysl pro humor. Je to náš první den, jako první den ve škole. Máme se toho hodně naučit. Musíme mít otevřenou mysl. Nemůžeme porovnávat tyto záležitosti se Zemí. Musíme otevřít naši mysl novým myšlenkám a nové vědě.Všechny tyto věci jsou pro nás cizí, ale musíme se to naučit.

Ukázal jsem na náramkové hodinky a pak jsem ukázal na zem a gestem pokynul Ebe 2, zda obě položky představují časové úseky. Nevím, jestli to pochopila. Ale řekl jsem ‚čas‘ a ona to pochopila. Ano, řekla, je to čas Ebenů a ukázala na zem. Opět jsem ukázal na náramkové hodinky a řekl: „Tohle je pozemský čas.“ Ebe 2 se pak usmála a řekla: „Ne, na Serpu není žádný čas, jako na Zemi.“ Ok, tohle dává smysl. 225 řekl, že právě zjistil, že pozemský čas nefunguje na SERPO. Myslím, že to tak je. K čemu jsou naše hodinky nebo časové přístroje, když nepracují.

Musíme začít používat Ebenský čas. Ale musíme si zachovat i náš čas, protože musíme vědět, kdy máme odejít. Deset let zde vypadá jako milion let. Možná je to způsobeno časem Ebenů, že nám to připadá jako milion let. Musíme doufat. Nemáme čas na přemýšlení o domově, máme poslání a povinnosti k našemu cíli. Jsme vojenský tým a musíme se touto myšlenkou řídit. 225 a já se vracíme do skleněného výtahu a vracíme se dolů na zem. Jdeme do další budovy, která je také veliká. Uvnitř vidíme dlouhé řady rostlin. Musí to být nějaký skleník, pěstují zde jejich potraviny. Uvnitř je mnoho Ebenů. Zběžně se na nás podívají. My chodíme kolem nich. Jeden Eben přijde k nám a mluví, bohužel v ebenštině.

Vypadá to, že nám něco říká. Ukázal na strop a pak na naše hlavy. Možná nám říká, abychom si pokryli své hlavy. Musím najít Ebe 2. Vrátíme se ven, a pak najdeme Ebe 2, vždy se zdá být nablízku. Teď chápeme, proč máme zařízení, která máme na opascích. Ptám se Ebe 2, na co to je. Říká, že to slouží na jídlo. Ok, možná jsme kontaminovali místo přistání. Řekli jsme jí, že s námi mluvil další Eben a pak ukázal na naše hlavy. Ebe 2 se zdála zmatená a vrátila se s námi k němu. Tento Ebe pak promluvil s ​​Ebe 2, která nám pak řekla, že musíme nosit na našich hlavách přilby, abychom mohli vstoupit. Proč? My to nevíme. Tento další Ebe nám dal nějaký klobouk a tak ho nosíme. Chodíme kolem, Ebe vypadá šťastně, můžeme se podívat se na jejich rostliny. Rostou v půdě. Mají zde zavlažovací systém. Mají také nad každou rostlinou nějakou průhlednou látku. Ukazuji na zavlažovací systém a zeptám se Ebe 2, jestli je to pitná voda. Ebe 2 říká, že ano. Pak poznala, že máme žízeň. Ebe 2 nás vede k místu poblíž dalšího vchodu a nabízí nám vodu, přinejmenším si myslíme, že je to voda. Chutná to jako chemikálie, ale je to voda. Vlastně chutná docela dobře.

Zápis 13b
Vedoucí Ebenů je větší, než ostatní. Zdá se, že je také agresivnější než ostatní Ebenové. Když píši agresivní, nemyslím, že nepřátelský. Vypadá jako šéf, podobně jako já, velitel týmu. Jeho hlas je drsný a s jiným tónem než mají ostatní, i když po celou tu dobu stále nemůžu rozumět žádnému slovu. 203 tvrdí, že je to postoj vůdce. Souhlasím s tím. Je k nám velmi přátelský a vyhovuje všem našim požadavkům. Žádal od nás také mnoho věcí, většinu z nich jsme mu poskytli.

Jedna zvláštní věc je naše krev. Chtěl, abychom všichni odevzdali vzorky krve. Ebe 2 nám vysvětlila, že krev nebo její skupina, jak řekla Ebe 2, je pro ně nezbytná, aby nám mohli dát nějaký lék, kdybychom ho někdy potřebovali. 700 a 754 se domnívají, že vzorek krve může být použit i pro jiné účely. Ebenům jsme dovolili využít tělo 308 pro experimenty. Vzali mu veškerou krev bez našeho souhlasu. O tom jsem napsal v protokolu 3888. Měli jsme proto s Ebeny velmi napjatou situaci. Když jsme přepravovali do budovy tělo 308, byli jsme konfrontováni několika Ebeny. Ebe 1 se tam objevil a vysvětlil jsem mu, že chceme tělo 308.

Ebe 1 nám řekl, že jeho tělo je v úschově a nemůžeme si ho vzít. Řekli jsme Ebe 1, že si ho chceme vzít. Jedenáct z nás pak šlo z šesti Ebeny a vstoupilo do budovy. Nepokoušeli se nás zastavit. Zatímco jsme byli uvnitř, nemohli jsme otevřít žádné kontejnery. Byl tam nějaký ochranný systém, možná kryptografický, který používali k uzamčení kontejnerů. Nalezli jsme schránku s tělem 308. Rozhodli jsme se poslat 899 do našeho skladu, aby přinesl nějaké výbušniny k otevření kontejneru.

Ebe 2 přišla s jejich s vůdcem. Byla velmi zdvořilá a požádala nás, abychom počkali. Použila to slovo několikrát. Ve skutečnosti používala anglické slovo „beg“ (prosit). Stáli jsme za svým a já jsem řekl Ebe 2, že chceme tělo našeho přítele a chceme ho prozkoumat. Ebe 2 to přeložila vedoucímu. Mezi těmito dvěma pak došlo k dlouhé výměně slov. Nakonec Ebe 2, která vypadala velmi frustrovaně, nám řekla, že vůdce by byl rád, kdybychom jeli jinam a promluvili si s jiným Ebem – doktorem, o těle našeho 308. Ebe 2 vysvětlila, že všechno, co bychom chtěli vědět o těle 308, by nám doktor Ebenů vysvětlil, protože mluví anglicky, jak potvrdila. Řekl jsem Ebe 2, že zde nechám hlídat tělo 308 od 899 a 754 a já půjdu s ostatními na místo, kde se setkáme s lékařem. Ebe 2 to přeložila vedoucímu. Opět došlo mezi těmito dvěma k dlouhé výměně slov. Trvalo to několik minut. Nakonec Ebe 2 uvedla, že vůdce by chtěl, abychom všichni opustili tuto budovu a navštívili lékaře. Řekl jsem Ebe 2, že ne, že nenechám tělo samotné. Cítil jsem, že nastane konfrontace.

Řekl jsem 518 a 420, aby se brzy vrátili a donesli naše zbraně. Nechtěl jsem Ebenům dovolit, aby velitel zvrátil mé rozhodnutí. Když to Ebe 2 slyšela, řekla mi, ať čekám a položila si ruku na hruď. Řekl jsem jí, aby to přeložila vedoucímu. Opět došlo mezi nimi k několika minutám rozhovoru. Ebe 2 pak řekla, že vedoucí přivede lékaře sem, aby zde projednal situaci. Ebe 2 mě požádala, abych neposílal své muže pro zbraně. Zbraně nebudou potřeba. Můžeme vše vyřídit bez zbraní. Řekl jsem Ebe 2, že tedy nebudeme mít zbraně, ale zůstaneme zde, dokud neuvidíme tělo 308. Vedoucí něco udělal s komunikačním zařízením na opasku. O 20 minut později jsme se uvnitř této budovy setkali se třemi Ebeny. Jeden z Ebenů, který se označil za doktora, mluvil velmi dobře anglicky.

Tento lékař měl zvláštní výslovnost, téměř jako lidský hlas. Neměl tak vysokou intonaci jako Ebe 1 a Ebe 2. Byl jsem tím lékařem velice ohromen. Divím se, kde byl posledních 18 měsíců. Nikdy předtím jsme ho neviděli. Tento doktor nám řekl, že tělo 308 nebylo zavřeno uvnitř kontejneru. Ebeni provedli experimenty s jeho tělem, protože si považovali za čest, s takovým exemplářem pracovat. Doktor nám řekl, že použili tělo 308 k vytvoření klonované lidské bytosti. V tomto okamžiku jsem doktora zastavil. Řekl jsem mu, že tělo mého kolegy bylo majetkem Spojených států amerických a planety Země. Tělo nepatřilo Ebenům a já nepovolil žádné experimenty s tělem 308. Vysvětlil jsem mu, že lidé považují tělo za náboženský symbol.

Pouze já jsem mohl povolit použití těla 308 pro experimenty. Požádal jsem ho, abych mohl vidět tělo. Doktor mi vysvětlil, že tělo už je pryč, řekl, že veškerá krev a tělesné orgány byly vyňaty a použity ke klonování jiných bytostí. Použití slova „bytostí“ mě opravdu rozzuřilo a také ostatní. 899 se také velmi rozzlobil. Proklínal jsem jejich doktory. Donutil jsem se, abych zůstal klidný. Pak jsem řekl 203, aby z budovy s 899 odešla. Uvědomil jsem si, že tato záležitost může skutečně vyústit do velkého incidentu. Nemohl jsem to dovolit. Bylo nás jen jedenáct a uvědomili jsme si, že kdyby nás Ebenové chtěl uvěznit nebo zabít, mohli by to udělat velmi snadno.

Situace byla naprosto nesmyslně vypjatá. Lidé s těly mimozemšťanů nakládají též dost svérázným způsobem, takže i zde platí: „Kdo jste bez viny, hoďte první!“.
Nemyslel jsem si, že by se Ebenové uchýlili k takovému jednání. Nehodlal jsem však dopustit, aby se tento incident vyvinul do něčeho horšího. Uvědomil jsem si, že s tím, co Ebenové udělali s tělem 308, se nestalo nic jiného, než bychom mohli udělat sami. Ebe 2 vypadala velmi rozrušená. Řekla mi, že každý by měl být milý a opakovala to mnohokrát.

Ebe 2 nechtěla, aby se tato záležitost vystupňovala. Omlouval jsem se jí, že se jen snažila zprostředkovat tuto záležitost. 203 navrhl, abychom se vrátili do našeho obydlí a uspořádali setkání týmu.

Řekl jsem vedoucímu, že nechci dělat další zásahy do toho, co zbylo z těla 308 po jejich experimentech. Ukázal jsem prstem na tvář velitele. Ebe 2 to přeložila spolu s doktorem. Doktor byl velmi přímočarý a řekl mi, že s tělem se nic dalšího nestane a prozradil, že z těla toho zůstalo jen velmi málo. Ebe2 mi řekla, že vedoucí se obával, že budeme rozrušeni, protože jsme jejich hosty. Byla také rozčilená také proto, že jsme byli uraženi. Vedoucí nás nechtěl dále znepokojovat a slíbil, že se tělu nic jiného nestane. Poděkoval jsem Ebe 2 a nechal ji spoléhat se na jejich vůdce.

Vrátili jsme se do našich chatek. Všichni jsme byli rozčilení, zvláště 899. Řekl jsem proto všem, aby se uklidnili. Vysvětlil jsem jim naši situaci, aby si každý člen týmu uvědomil, že jsme zde jen jako jedenáct vojenských pracovníků. Nemáme žádnou možnost, jak bojovat s Ebeny. Nepřišli jsme ze vzdálenosti 40 světelných let, abychom zahájili válku s Ebeny. Takovou válku jsme nemohli vyhrát. Nemohli jsme dokonce vyhrát ani obyčejný pěstní souboj s Ebeny. Ano, možná bychom je mohli porazit, ale co pak? Musíme si uvědomit naši situaci a postupovat podle toho. Vyzval jsem každého člena, aby přehodnotil situaci, týkající se faktů o těle 308. Řekl jsem 633 a 700, aby vyhodnotili tento postup klonování u anglicky mluvícího ebenského lékaře. Podívejme se na všechna fakta o tom, co udělali s tělem, a co můžeme zjistit o těle a experimentech Ebenů s jeho tělem.

Ebe 2 přišla za námi do chatrče. Řekla jsem jí, že 633 a 700 budou zkoumat to, co zbylo z těla 308. Také by zkoumali experimenty Ebenů prováděných na těle 308. Ebe 2 vypadala velmi znepokojeně. Někdy bylo pro nás obtížné, a to i po době, kdy jsme byli na této planetě, zjistit význam výrazů obličeje Ebenů. Ebe 2 odpověděla, že musí nejprve získat k tomu souhlas. Schvalování bylo pro Ebe 2 nové slovo. Musí se naučit číst nebo učit se náš jazyk. Možná právě vybírá vhodná slova. Řekl jsem Ebe 2, že může dostat povolení, protože nám bylo řečeno, když jsme dorazili, že nemáme žádné omezení, kam můžeme jít. Ebe 2 řekla, že promluví s vůdcem. 633 a 700 shromáždili vyzkumné přístroje a připravili se na zkoumání laboratoře Ebenů.

Podle našich časoměřičů se Ebe 2 vrátila asi za 80 minut později. Řekla nám, že je schváleno, aby moji lidé navštívili jejich laboratoř. Rozhodl jsem se, že ji také navštívím. Já sám, 633 a 700 jsme doprovázeli Ebe 2 do laboratoře. Museli jsme se tam dostat pomocí helitransportu, jak říkáme jejich vrtulníkům. Zaujalo nás to již předtím, než jsme doletěli na toto místo. Podle našich kompasů, které nejsou zcela funkční, jsme si vybrali referenční body a podle nich jsme cestovali na sever. Zařízení bylo velké, podle měřítka Ebenů.

Budova vypadala jako velká škola bez oken. Přistáli jsme na střeše, kde byla přistávací plocha. Šli jsme s doprovodem po jakémsi chodníku nebo rampě. Na planetě nemají žebříky. Myslím, že jsem o tom psal v jednom ze svých minulých příspěvků. Mají všude šikmé rampy.

Přišli jsme do místnosti s bílými stěnami. Pak jsme prošli chodbou do další větší místnosti. Setkali jme se zde s naším anglicky mluvícím lékařem. Viděli jsme mnoho dalších Ebenů, oblečených do modrošedého jednodílného overalu. Byl odlišný od obyčejných obleků, o kterých jsem mluvil v minulých příspěvcích.

Lékař nám ​​řekl, že všechny pokusy provedené uvnitř této budovy, která není nazývána laboratoří, ale jen budovou, jsou prováděny za účelem vytvoření klonovaných bytostí. Byli jsme vedeni do další místnosti, kde byly řady kontejnerů, které vypadaly jako skleněné vany. V každé vaně bylo tělo. Byl jsem šokován, stejně jako 700 a 754. Byla to podivně vypadající těla. Nebyla to lidská těla, alespoň ne všechna. Začali jsme procházet prostorem mezi vanami. Podívali jsme se dovnitř. Byli tam zlověstní tvorové. Zeptala jsem se lékaře, jaký typ bytostí je uvnitř těchto van. Doktor nám řekl, že tyto bytosti pocházejí z jiných planet. 700 se zeptal doktora, jestli tyto bytosti zemřely, když přišly, nebo je Ebenové přivedli již mrtvé. Doktor řekl, že všechny bytosti byly přivedeny na planetu živé. 700 se zeptal, jestli byly tyto bytosti uneseny nebo přivezeny proti jejich vůli. Lékař si nebyl jistý, co znamená slovo uneseni.

Doktor vypadal zmateně a ptal se 700 na tuto otázku. 700 řekl, že tato stvoření byla vzata z jiné planety a přivezena na Serpo bez jejich svolení nebo vůdců z jejich planety. Doktor řekl, že tyto bytosti byly přivezeny na experimenty. Tito tvorové nejsou inteligentní bytosti. Ebe 2 pak použila slovo zvířata. Ok, teď to chápu. Všichni tito jsou zvířata z jiných planet. Doktor zřejmě nechápal slovo zvíře. Ebe 2 a doktor si vyměnili slova v ebenštině a doktor pak řekl, že to jsou skutečně zvířata.

Pak jsem se ho zeptal, jestli v této budově existují nějací inteligentní tvorové. Doktor řekl, že ano, ale všichni již byli mrtví, když dorazili na Serpo. 700 ho požádal, že chce vidět tato stvoření. Lékař ho opravil, že jim říká bytosti. Ok, myslím, že stvoření jsou zvířata a bytosti jsou jako lidé.

Dovolte mi nejprve popsat několik těchto bytostí, uvnitř těchto vaniček. Nejsou všechny stejné. První stvoření, které vidím ve vaně, vypadá jako dikobraz. Uvnitř vany je nějaká trubice, která vede ke krabici pod vanou. Druhé zvíře, které vidím, vypadá jako nestvůra. Má velkou hlavu, velké hluboké oči, žádné uši a ústa, ani žádné zuby. Je asi 1,5 metrů dlouhá a má dvě nohy, ale žádná chodidla. Má dvě ruce, ale zdá se, že nemá žádné lokty. Má dlaně, ale žádné prsty. Do toho stvoření také prochází trubička.

Další stvoření nevypadalo jako nic, s čím bych ho mohl porovnávat. Mělo červenou kůži jako krev, dvě skvrny uprostřed, možná to byly oči. Žádné ruce ani nohy. Kůže vypadala jako šupinatá, jako mají ryby. Možná to byla ryba.

Další stvoření bylo lidské. Jeho kůže byla bílá, nejen kůže, celé bylo bílé. Kůže byla vrásčitá. Mělo to velkou hlavu, se dvěma očima, dvěma ušima a ústy. Krk byl velmi malý, hlava vypadala, jako by seděla přímo na těle. Hrudník byl hubený, s velkými výčnělky kostí. Ruce byly zkroucené, dlaně bez palců. Nohy byly také zkroucené, chodidla pouze se třemi prsty. Nemohl jsem se už na ty tvory dívat. Šli jsme po jiné chodbě, přes další místnost, dolů po šikmé rampě, až do jiné místnosti.

Přišli jsme do místnosti, která vypadala jako nemocniční pokoj. Bylo zde mnoho lůžek, nebo nějaký typ postelí, jaký používají Ebenové. Kdysi jsem je popsal. V každé posteli byla živá bytost, jak je lékař nazval. Doktor nám řekl, že všechny bytosti jsou živé a dobře se o ně starají. 700 se zeptal lékaře, jestli jsou tyto bytosti nemocné. Ebe 2 to musela přeložit, ale doktor řekl, že ne, že normálně žijí. Všichni tři jsme byli zcela ohromeni tímto sdělením. Zeptal jsem se Ebe 2, co tím doktor míní. Ebe 2 hovořila s ​​doktorem a pak použila slovo pěstované. 700 se zeptal doktora, jestli to jsou klonované bytosti, které dříve zmíňoval. Doktor řekl že ano, každá bytost zde je pěstována, s použitím stejného slova jako právě použila Ebe 2.

754 požádal doktora, zda se tyto bytosti pěstují jako rostliny. Doktor řekl ano, že je to dobré srovnání. 700 se ho zeptal, jak jsou pěstovány. Doktor řekl, že určité části ostatních bytostí se používají k růstu těchto bytostí. Celý proces nemůže vysvětlit v angličtině, protože nezná vhodná slova. 700 pak požádala Ebe 2, jestli by mohla vysvětlit proces růstu. Ebe 2 řekla, že také nezná vhodná anglická slova. Ebe 2 pak uvedla, že buňky z krve a dalších orgánů se používají k výrobě látky, která je dávána dovnitř těl těchto bytostí. To bylo všechno, co Ebe 2 mohla vysvětlit v angličtině.

Řekl jsem 700, aby se vrátil, našel 420 a přišel zpět. Zatímco jsme čekali na 420, prohlíželi jsme si tyto bytosti. Vypadaly jako lidé, aspoň většina z nich. Dvě bytosti na konci vypadaly jako lidé s hlavami psů. Tyto bytosti nebyly vzhůru, buď spaly nebo byly omámeny. 420 se vrátil. Řekl jsem mu, aby zjistil, zda dokáže přeložit metodu, kterou používají k pěstování těchto bytostí. 420 pak hovořil s Ebe 2. 420 je opravdu dobrý. Jak dlouho jsme tady, jsem odhadoval asi na 18 pozemských měsíců, tak 420 se již dobře naučil ebensky. Říkal, že růstový proces zahrnuje buňky převzaté z jiných bytostí, kultivované a smíchané s chemikáliemi a poté vložené do těl jiných bytostí. To bylo asi všechno, co mohl vysvětlit. 420 neznal slova, která Ebe 2 použila. Ale slovo buňky bylo používáno. Ebe 2 mi pak řekla, že některé části byly vzaty z buněk.

700 a 754 se pak zeptali, jestli části získané z buněk byly buněčné membrány nebo geny. Ebe 2 to přeložila doktorovi. Oba vypadali zmatené a řekli, že proces pěstování nemohou vysvětlit, protože pro to neznají anglická slova. 700 použil slova pro postup biologické extrakce buněčných membrán. Ale ani Ebe 2 ani doktor nic nevěděli o tomto procesu. Zeptal jsem se 754, jestli chápe, co dělají. Uvedl, že lidské buňky obsahují látky, které mohou identifikovat struktury s buněčnými membránami. Nebylo to něco, co zná pozemská technologie, ale 754 o tom četl před odletem, ale nemyslí si, že pozemská technologie může být použita k růstu živých buněk tak, jak to dělají Ebenové.

Ebenové museli najít způsob, jak pěstovat buňky až do stádia živých bytostí. 700 a 754 říkali, že nic takového není na Zemi známo. Poté jsem se zeptal doktora, jestli tělo 308 je také používáno k vytvoření bytostí. Doktor řekl, že ano a ukázal nám jednu bytost. Byl jsem šokován, stejně jako 700 a 754. Bylo to stvoření z krve a buněk našeho kolegy a vypadalo jako velký Eben. Ruce a nohy však byly podobné lidským. Jak mohlo tak rychle vyrůst? Je zřejmé, že je to daleko nad naším chápáním.

Opět projev lidské arogance. EBEové nejsou humánní. Lidé se ale chovají v obdobných situacích stejně divným způsobem.
Viděl jsem vše, co jsem chtěl vidět. Řekl jsem lékaři, že bychom chtěli odejít. Ebe 2 viděla, že jsem se rozčílil a dotkla se mé ruky. Cítil jsem znepokojení. Ebe 2 byla také znepokojena tím, co jsem viděl. Řekla, že odcházíme. Šli jsme mimo tuto budovu, kterou jsem už nechtěl vidět znovu. Viděl jsem zde temnou stránku této civilizace. Ebenové nejsou humánní civilizace, o které jsme si mysleli, že jsou. Ale musím říct, že nic neskrývali. Doktor nám vše prozradil, stejně jako jiní Ebenové. Nevědí, co je to lhát. Viděli jsme vše, co jsme chtěli a změnilo to náš dojem z Ebenů, dokud zůstaneme na této planetě.

Zápis 16
Bylo obtížné s Ebeny mluvit o vědě. Jak vysvětlíme třeba Einsteina? Jak vysvětlují svého Einsteina? Měli jsme obtížný problém spojit to s naší vědou. Zdálo se však, že chápou naši fyziku a chemii rychleji, než můžeme my pochopit jejich. Podařilo se nám vypozorovat některé podivné věci u jejich technologií.

Nejprve jsme zkoumali jeden z jejich lokátorů, který jsme měli na opascích. Nebylo to snadné. Nebyly tam žádné šrouby, které by to držely pohromadě. Museli jsme to rozbít. Elektronika uvnitř nebyla žádná, jakou bychom kdy viděli. Nebyly tam žádné tranzistory, kondensátory, diody, cívky nebo jiné elektronické součásti, jaké používá naše technologie. Tato věc měla v určitých bodech pouze vodiče a nějaké detektory frekvencí. Byly zde dvě zařízení, které nikdy nikdo neviděl. Nemohli jsme použít náč detektor frekvencí k určení vysílané a přijímané frekvence. Byl to mimo naše možnosti.

633 a 661 používali nějaké jiné zařízení k analýze předmětu, ale nemohli to také pochopit. Zeptali jsme se na to vědce Ebenů, kterého jsme nazvali Ebe 4. Problém byl s překladem od Ebe 2, protože Ebe 4 neuměl anglicky. V překladu toho bylo hodně ztraceno, i když Ebe 2 znala velmi dobře angličtinu. Ukázali jsme Ebe 4 jedno z našich přenosných rádií Motorola FM, které bylo i pro nás dosti složité. Bylo nové a obsahovalo čtyři kanály.

661 otevřel rádio před Ebe 4 a vysvětlil mu jednotlivé části a různé polovodiče, které používáme. Ebe 4 to nechápal. Vypadal z našeho výkladu jako ztracený, stejně jako my z jeho.

Ebe 2 nám řekla, že Ebe 4 nerozumí přijímači nebo jak funguje. Tak to bylo dilema. Jak si vyměnit odborné znalosti? Každá z našich civilizací se musí učit jedna od druhé. Takže jsme se rozhodli začít jako ve škole. Naše první dny byly dosti těžké. Začali jsme jednoduchými věcmi, které jsme považovali za podobné, co bychom měli všichni znát. Vybrali jsme světlo. 661, který předtím cosi takového vyučoval, začal s vlnovými délkami. Začal s neviditelným světlem a jednotkami frekvence v angströmech. Pak jim ukázal spektrum viditelného světla a nakonec předvedl kosmické záření a jak ho změříme. Pak vysvětlil paprsky gama, rentgenové a ultrafialové záření. 661 vysvětlil, že světlo je to, co nazýváme elektromagnetické vlny.

V průběhu doby 661 vysvětlil vše, co věděl o světle, frekvencích a popisu kmitočtových pásem. Během této doby přišlo a poslouchalo několik dalších Ebenů. Ebe 2 byla mimořádně pověřena překladem tohoto tématu. Ebe 2 měla obtíže vysvětlovat všechno, co říkal 661, protože neznala výrazy Ebenů pro všechny pojmy. Ale udělala vynikající práci s popisem toho, co 661 říkal.

Nemyslím si, že Ebe 4 rozuměl všemu, co říká, ale netrvalo to dlouho, než si Ebe 4 uvědomil, co 661 popisuje. 661 pak ukázal Ebemu 4 opravářskou příručku pro jedno z našich zkušebních zařízení. Protože všechno, nebo téměř všechno, co jsme přinesli, bylo vojenské vybavení. Příručka obsahovala schémata obvodů. Ebe 4 zde byl zcela ztracen. Ale nakonec přišel na to, že co mu 661 ukazuje, je uvnitř zkušebního zařízení. 661 začal vysvětlovat základy elektrické energie. Ohmův zákon, různé vzorečky pro převod napětí a proudu. Ebe 4 byl z toho jasně zmaten.

Ale jeden z ostatních Ebenů, který přišel poslouchat, rychle pochopil tyto myšlenky. Říkáme mu Ebe 5 nebo Einstein. Tento Ebe byl výjimečně chytrý. Po třech letech jsme se konečně setkali s Ebenem, který dokázal pochopit naši vědu. Jediným problémem bylo, že neuměl mluvit anglicky. Ale pokládal otázky, které Ebe 4 neuměl položit. Ačkoli to trvalo několik hodin, abych naučil Ebeho 5, co znamená každý symbol ve vzorci, Ebe 5 si konečně uvědomil, co říkáme. Tento Eben musel mít IQ aspoň 300. Ebe 5 skutečně vyřešil některé jednoduché problémy předložené 661 o základech elektřiny, jako je řešení pro odpor v okruhu a podobné jednoduché věci. Byla to pozoruhodná scéna. Ebe 5 se stal naším nejlepším studentem. Nemohli jsme se toho chlapa zbavit. Následoval nás a pokládal otázky prostřednictvím Ebe 2. Když nebyla k dispozici, měl prostě smůlu a pokrčil rameny. Mluvili bychom s ním v angličtině nebo budeme používat pro překlad 420 nebo 475.

Ale pouze 420 dokázal pochopit většinu z toho, co nám Ebe 5 říkal. Všimli jsme si další zajímavosti. Ebe 5 vypadal trochu jinak, než ostatní Ebenové. Během posledních několika let jsme si všimli, že někteří z Ebenů, zejména ti, žijící na severu, vypadají jinak. Zdá se, že mají trochu větší hlavy. Mají větry ošlehanou tvář. Ebe 5 byl zřejmě ze severu. Žije ve druhé vesnici severněji, ve vzdálenosti přibližně 5 kilometrů. Nakreslil jsem mapu ve zprávě 4432, ukazující všechny vesnice na severu.

Jsem si jist, že mají více vesnic ještě dále, ale zatím jsme je nenavštívili. Ebe 5 také nemá žádné kamarády. To je zvláštní, ale není to zcela neobvyklé. Našli jsme několik Ebenů bez kamarádů.

Nedokázali jsme se ponořit do osobního života Ebe 5, i když to 518 chtěl. Vysvětlil jsem jednu poznámku o technologii Ebenů, týkající se šroubů, matek atd. Žádné nemají. Všechno, co vyrábějí, je spojeno nějakou metodou pájení nebo tavení.

Když jsme navštívili jejich výrobní závod, byli jsme ohromeni, jak účinná byla výroba jejich nábytku, vrtulníků nebo jiných létajících přístrojů. Zatím jsme neviděli jejich hlavní výrobní závod na kosmické lodě. Musí být na vzdáleném místě na západě nebo na jihu. Jsem si jistý, že jednoho dne toto místo navštívíme.

Stále máme ještě sedm let, neboli posledních sedm let, než odletíme. Jak jsem se již zmínil, úplně jsme ztratili přehled o pozemském čase. Dělali jsme záznamy již před mnoha lety. Měli jsme kdysi pozemský čas na Serpo, ale čas Ebenů je mimořádně složité počítat, jak jsem se již zmínil.

Další projev lidského strachu, že bez masa to nejde.
Dnes měli svátek. Jakousi slavnost. Využili jsme naše poslední balíčky C-výživy, neboť Ebenové se již nestarali o naše jídlo. Zabili jsme nějaké zvíře. Jak jsem se již zmínil, Ebenové nám umožnili zabíjet zvířata pro maso. Jejich maso není opravdu špatné, 899 říká, že chutná jako medvěd, kterého jsem nikdy nejedl. Ale Ebenové se na nás dívají velmi podivně, když jíme maso. Je to divné, když mohou klonovat tvory a jiné druhy bytostí, ale nemohou jíst maso. Připadají nám divní. Ale dovolují nám dělat všechno, co chceme a jídlo je něco, co potřebujeme pro bílkoviny. Použili jsme poslední špetku z naší zásoby soli a pepře, neboť to dělá jejich jídlo mnohem chutnější.

Ebenové nemají nic podobného soli a pepři. Mají nějakou bylinku, my říkáme něco jako oregano, kterou používají. Má výraznou chuť, ale není podle našeho gusta. Svátek byl skvělý. Účastnili jsme se tanců, které se Ebenům opravdu líbí. Velice je těší, když tančí a hrají své divné hry. Popsal jsem je dříve, ale o tomto svátku, jsme viděli něco jiného. Hra se hrála jako šachy, ale s Ebeny stojícími na velké čtvercové ploše. Čtverce byly rozděleny do 24 polí. Každé mělo další dvě místa. Jak a proč se Ebenové pohybovali, bylo pro nás záhadou. Jeden z Ebenů řekl nějaké slovo a pak pokračoval další. Zdálo se nám, že to byla týmová hra. Šest Ebenů na každé straně. Nemohli jsme přijít na účel hry, ale nakonec Ebenové spolu tančili,  což asi znamenalo vítězství, jak jsme si mysleli.

Byl to legrační den. Můj tým hrál softball s některými aktivními Ebeny, kteří se naučili tuto hru. Snad z větší části. Stále nepochopili, že musí chytit míč předtím, než dopadne na zem. Ale bavili se. Mezi Ebeny jsme našli i nějakou mimořádně nadanou atletku. Pak jsme zase našli někoho, kdo neměl žádné atletické schopnosti. Stejně jako lidé. Naše softbalová hra skončila, když začalo pršet. Nakonec jsme se ocitli v jídelně. Snědli jsme naše jídlo a vrátili se do našeho obytného prostoru.

Jak to děláme každý den, měli jsme na konci dne školení. Zkontrolujeme si navzájem náš psychický a zdravotní stav. Náš den končí a nastane osm hodin odpočinku. Ebeni mají odlišná časová období, jak jsem se již zmínil. Trvají asi čtyři hodiny po každých 10 hodinách práce. Musíme si uvědomit, že jejich čas je pomalejší, a že jejich dny jsou delší. Tak jsme přestali používat náš čas a používali čas Ebenů. Je těžké to pochopit, ale je to jen jiný kalendář.

Jakmile se vrátíme na Zemi, mohu vysvětlit rozdíl času a proč jsme museli místo našeho času používat čas Ebenů. Pořád píšu v každém zápise do deníku o čase, ale je důležité si uvědomit, že když jsme tu byli již asi tři roky, vzdáli jsme se času na Zemi a využívali čas Ebenů. Snažili jsme se používat jejich dvě slunce jako početní systém, ale nefungovalo to. Pak jsme se snažili používat vlastní hodinky, ale to také nefungovalo.

Takže jsme se vzdali našich časoměrů, používali jenom časovou věž Ebenů. Každá vesnice má jednu se snadno pochopitelnými symboly. Každý symbol znamená určitou dobu a také určitou pracovní dobu. Ebe 2 k nám přijela po svátku. Zajímala se o 754. Jak jsem se zmínil v jednom minulém záznamu, 754 onemocněl, ale pak se zotavil. Nevíme, co mu bylo, ale 700 ho léčil penicilinem, který zabral. Všichni jsme již byli nějak nemocní během pobytu, kromě 899, ten chlápek byl jako pevná skála. Nebyl nemocný ani v zimě. 706 a 754 si vedou podrobné záznamy o každém členovi týmu a jeho zdravotním a fyzickém stavu. Snažili jsme se udržet stabilní program fyzické kondice od doby, kdy jsme sem dorazili. Nějaký čas ho ještě budeme sledovat, než někdy skončíme.

Všichni jsme v celkově dobrém stavu, alespoň fyzicky. Mentálně to může být další příběh. Někteří členové týmu postrádají Zemi, stejně jako já, ale žádný člen týmu se nezhroutil nebo nepotřeboval nějaký druh psychologické pomoci od 700 nebo 754. Náš tréningový proces byl skvělý. Náš lék bylo udržovat se prací.

Jsme stále extrémně zaneprázdněni výzkumem a plněním cílů naší mise. Na jedné z nedávných schůzek našeho týmu, jsme se já a 203 rozhodli vzdát se vojenských pozdravů a ​​salutování, takže každý člen zdravil obvyklým způsobem. Rozhodl jsem se, že zachováme své vojenské postoje a chování, ale vzdáme se pozdravů. Všichni členové týmu souhlasili. Nemáme s tím žádný problém. Ebenové to udělali také hned, když skončili. Mají také své pozdravy. Ebenové si vyměňují pozdravy v závislosti na denní době. Občas se obejmou, jindy se dotýkají prsty nebo se uklánějí. Stále jsme nevěděli, proč to dělají. Ebe 2 nám vysvětlila, že to jsou formální pozdravy.

Ebenové mají velmi přísný režim. Udržují ho po celý život. Viděli jsme sice nějaké odchylky, ale jen několik. Armáda udržuje všechno v souladu, působí zde jako policejní síla, jak jsem se již zmínil. Nemají žádné zbraně, ale mají různé uniformy a každý Eben respektuje tuto uniformu. Armáda je stále hlídá. Vojáci chodí v páru a vypadají velmi přátelsky, ale mohou být velmi přísní.

Viděli jsme dva Ebeny, kteří šli přes pole. Dva členové hlídky se k nim rychle přiblížili a ukázali na budovu. Oba Ebeni ​​vešli do budovy s vojenskou hlídkou. Vojáci na ně něco křičeli. V té době nebyli pro překlad k dispozici ani 420 nebo 475, ale myslím si, že tito dva Ebenové porušili nějaký zvyk nebo zákon. Vojáci nás varovali, abychom nedělali něco, o čem si myslíme, že nemáme dělat. Armáda je velmi uctivá, když se námi zabývají, ale nedovolují nám porušovat žádné jejich zvyky nebo zákony, aniž by nás předem nevarovali.

Když jsme poprvé zabili jednoho z písečných hadů, měli jsme hned na krku šest vojáků. K řešení této situace bylo zapotřebí hodně diplomacie. Ale armáda se nás nikdy nedotkla ani nás neohrozila. Ebenové se nám přizpůsobili právě tak, jak jsme se my přizpůsobovali jim. Pokračujeme v naší misi a oni nám umožňují, co chceme dělat.

Jednou ze zakázaných činností je vstupovat do soukromého obytného domu. Jednou jsme to udělali a byli jsme zdvořile armádou vyhnáni. Zdá se, že zde existuje více vojenských sil, než je skutečně třeba. Mají zbraně, jak jsem se již zmínil. S těmito zbraněmi však málokdy vidíme nějakého vojáka. Ale viděli jsme je během varování, které se stalo před nějakým časem. Ebe 2 vstoupila do našeho obydlí, těsně po jedé z našich dob odpočinku. Byla vzrušená a řekla nám, abychom zůstali uvnitř a neopouštěli naše obydlí. Ptali jsme se proč a Ebe 2 řekla, že neznámá kosmická loď vstoupila na oběžnou dráhu planety. Ebe 2 nás ujistila, že armáda se o tento problém postará.

Samozřejmě jsme udělali vlastní opatření na naši obranu. Vzali jsme si zbraně a stáli jsme venku, abychom strážili náš obývací prostor. Porušili jsme její pokyny a šli ven. Sledovali jsme oblohu a spatřili jsme mnoho letadel. Pak jsme viděli všechny vojáky se zbraněmi a něčem, co vypadalo jako polní výstroj. Byli připraveni k boji, jak to nazval 899.

Výstraha netrvala dlouho, Ebe 2 se vrátila, podívala se na nás poněkud zvědavě a pak nám řekla, že všechno je v pořádku a pohotovost skončila. Zeptali jsme se, jestli byla neznámá kosmická loď identifikována. Říkala, že to není kosmická loď, ale jen běžný kus vesmírného odpadu a nechala nás při tom. Nevěřili jsme jí, ale neměli jsme žádný způsob, jak určit pravdu. Vrátili jsme se do naší běžné rutiny.

Pokračování: Projekt SERPO: Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů (5. díl): Objevy na planetě Serpo [5146x]

Zdroj: Serpo.org
Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 16716 a SS: 100.

3 Responses to Projekt SERPO: Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů (4. díl): Přílet a pobyt

  1. minohc napsal:

    Tak toto je sci fi poviedka nič viac

  2. nevenka napsal:

    Můj bože, tak bych chtěla být výzkumníkem na jiných planetách…Ach jo.

Napsat komentář