«« »»

Projekt SERPO: Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů (5. díl): Objevy na planetě Serpo

5. díl seriálu: Serpo. Doposud vyšlo 9 dílů.
Téma:

Tato kapitola poskytuje obecné informace o tom, co výměnný tým objevil při pobytu na planetě Serpo. Oddíl 5.1 popisuje, co tým objevil o planetě. Část 5.2 popisuje civilizaci Ebenů. Oddíl 5.3 popisuje problémy, s nimiž se setkali členové týmu, a bod 5.4 uvádí závěry týkající se projektu.

5.1 Objevy na planetě.

Zápis 2

Nášemu týmu trvalo v lodi Ebenů devět měsíců, než jsme překonali vzdálenost na jejich planetu. Během cesty trpěli všichni členové našeho týmu často závratěmi, dezorientací a bolestmi hlavy. Během letu loď neprošla žádnými problémy. Plavidlo bylo velmi velké a umožnilo týmu se po něm pohybovat. Jakmile tým dorazil na planetu Ebenů, trvalo několik měsíců, než jsme se přizpůsobili atmosféře. Během přizpůsobovací doby jsme trpěli bolestmi hlavy, závratěmi a dezorientací.

Zrovna byla doba temnoty, ale nebyla úplná tma. Planeta Ebenů se nachází uvnitř sluneční soustavy Zeta Reticuli. Soustava má dvě slunce, ale jejich úhly nad obzorem byly malé a umožňovaly určitou temnotu na planetě, v závislosti na pohybu kolem sluncí.

Oběžná dráha byla nakloněná, což umožnilo, aby severní část planety byla chladnější. Planeta byla o něco menší než Země. Atmosféra byla podobná Zemi a obsahovala prvky uhlík, vodík, kyslík a dusík. Zeta reticuli je přibližně 37 světelných let od nás. Jasné slunce planety Ebenů představovalo problém. Ačkoli jsme měli sluneční brýle, stále jsme trpěli silným slunečním svitem a nebezpečím ze slunečního záření. Úrovně záření na planetě byla o něco vyšší než na Zemi. Byli jsme opatrní, zakrývali jsme své tělo oděvem za všech okolností.

Ebenové neměli žádné způsoby ochlazování, s výjimkou průmyslu. Teplota planety ve střední části, zůstávala mezi 94° a 115°F (35 – 44 st. C). Byly zde i mraky a déšť, ale ne často. Na severní polokouli teplota klesala na 55 až 80 st. F (13 – 27 st. C).  Tam bylo pro Ebeny příliš chladno, nebo přinejmenším nevhodné podnebí. Náš tým našel Ebeny žijící na severu, ale jen ve velmi malých vesnicích.

Náš tým se nakonec přemístil na sever, abychom byli v pohodě. Pozemní přeprava, kterou náš tým používal, byla podobná vrtulníku. Napájecí systém byl uzavřený energetický zdroj, který zajišťoval elektrickou energii pro let. Bylo velmi snadné na tom létat a naši piloti se to naučili během několika dní. Ebenové měli i vozy, které se vznášely těsně nad zemí a neměly žádné pneumatiky nebo kola.

Zápis 2

Byli zde velitelé, ale žádná skutečná forma vlády. Náš tým neviděl nikdy žádný zločin. Měli zde armádu, která působila jako policejní sbor. Ale nikdo z mého týmu neviděl žádné pušky ani jiné zbraně. V každé malé komunitě probíhaly pravidelné schůzky. Byla zde také jedna velká komunita, která se chovala jako ústřední centrum civilizace. Veškerý průmysl byl v této velké komunitě. Neměli tam žádné peníze!

Každý Eben dostal vše, co potřeboval. Žádné obchody, střediska nebo nákupní centra. Byly zde jen centrální distribuční centra, kde Ebenové získávali vše potřebné. Všichni Ebenové pracovali v nějaké funkci. Děti byly velmi samostatné. Jediný problém, se kterým se naši členové setkali nastal, když se pokoušeli fotografovat děti Ebenů. Vojáci je zdvořile odvedli pryč a varovali je, aby to znovu nezkoušeli.

Zápis 5

Náš tým opakovaně zkoumal energetické zdroje Ebenů. Vzhledem k tomu, že náš tým neměl přístup k vědeckým mikroskopům nebo jinému měřicímu zařízení, nemohli jsme pochopit funkci energetického zařízení. Ale bez ohledu na spotřebu, energetický zdroj Ebenů poskytoval vždy správný proud a výkon. V týmu jsme předpokládali, že přístroj má nějaký regulátor, který detekuje požadovaný výkon a pak dodá tuto konkrétní hodnotu. (Poznámka: členové našeho týmu přinesli k analýze na Zemi dvě energetická zařízení.)

Serpo obíhala pouze kolem jednoho slunce. Druhé slunce bylo na jiné dráze.

Zápis 5

Statistické údaje o planetě Serpo:

Průměr: 7,218 miles
Hmota: 5.06 x 10 24
Vzdálenost od 1. slunce: 96.5 millionů mil
od slunce 2: 91.4 millionů mil
Počet měsíců: 2
Gravitace: 9.60 m/s 2
Perioda rotace: 43 hodin
Perioda oběhu: 865 dní
Náklon osy: 43 stupňů
Teplota: Min: 43° / Max: 126° F (6 – 52 st. C)
Vzdálenost od Země 38.43 LY
Název planety SERPO
Nejbližší planeta se jménem OTTO
Vzdálenost od Serpo: 88 milionů mil (Kolonizovaná Ebeny jako výzkumná základna, nebyli zde původní obyvatelé
Počet planet slunečního systému 6
Nejbližší obydlená planeta od Serpo: Jméno: SILUS (obydlená různými bytostmi, nikoli inteligentními, Ebenové ji používají k těžbě hornin).
Vzdálenost: 434 milionů mil

Zápis 7

Výše jsou některé geologické údaje, týkající se Serpo, které naši členové týmu sestavili. Náš tým měl dva geology (byli zároveň jako biologové). První věc, kterou naši geologové udělali, byla zmapování celé planety. Prvním krokem bylo rozdělení planety na poloviny a vytvoření rovníku. Poté zkoumali severní a jižní polokouli. Na každé polokouli vytyčili čtyři kvadranty.

Nakonec zakreslili severní a jižní pól. To byla nejjednodušší metoda pro studium planety. Většina společenství Ebenů byla umístěna podél rovníku. Některé komunity se však nacházely severně od rovníku, v každém ze čtyř kvadrantů na severní polokouli. Na obou pólech nebyly žádné komunity. Jižní pól byl pouští. Byla to neúrodná krajina s prakticky nulovými srážkami, v této oblasti vůbec nic nerostlo.

Byly zde  skalní útvary vulkanického původu a oblast extrémního horka byla jen skalnatá poušť. Teploty na jižním pólu byly změřeny mezi 90 ° a 135 ° F. Směrem dále na sever od jižního pólu v 1. kvadrantu našel tým pórovité kameny. To znamenalo určitou vulkanickou aktivitu v této oblasti. Náš tým zde našel četné sopky.

Tým objevil v této oblasti i několik sopečných prasklin se stojatou vodou. Voda byla testována a obsahovala vysoké množství síry, zinku, mědi a dalších neznámých chemikálií. Při pohybu na východ do 2. kvadrantu, našel tým v podstatě stejné pole vulkanických hornin.

Nicméně, v jednom konkrétním místě blízko severního konce kvadrantu, tým našel alkalickou planinu. Na zemi se tvořily toky, tekoucí do pouště nebo na suchá místa. Náš tým zde našel tvrdé bahno, pokryté alkalickými solemi. V této oblasti rostla i nějaká vegetace.

Přesunem do kvadrantu 3 našel tým typickou pustinu: Suchou oblast, která byla lemována hlubokými roklinami s řídkou vegetací. Údolí byla extrémně hluboká, některá šla do hloubky až 3000 stop. V tomto regionu zde tým našel první zvíře na Serpo. Vypadalo jako pásovec. Toto stvoření bylo velmi nepřátelské a pokusilo se několikrát zaútočit na náš tým. Ebenský doprovod použil nějaký typ zvukového zařízení (zvukový paprsek), aby stvoření vyděsil.

Přesunuli jsme se do rovníkové oblasti a náš tým objevil krajinu v podobě pouště, která obsahovala vegetaci. Tým zde našel mnoho oáz, napájených artézskými studněmi. Tato voda byla nejčerstvější, obsahovala pouze neznámé chemické látky. Chutnala dobře a Ebeni toho využili a napili se. Náš tým vodu ještě převařil, protože během kultivačních testů byly zjištěny neznámé typy bakterií.

Po přesunu na severní polokouli, zjistil tým velkou změnu klimatu i krajiny. Jeden člen týmu, který na severní polokouli studoval 1. kvadrant, ji pojmenoval „Malá Montana“. Tým zde objevil stromy, podobné věčně zeleným pozemským stromůn. Ebenové z nich získali bílou mízu, kterou pili.

V této oblasti bylo nalezeno mnoho dalších druhů vegetace. Byla zde i stojatá voda, pravděpodobně napájená artézskými studnami nebo ze sopečných prasklin. V jedné oblasti byly vidět i močály. V této bažinaté oblasti byly nalezeny velké rostliny. Ebenové používali tyto rostliny k jídlu. Cibule těchto rostlin byly velmi velké. Chutnaly něco jako meloun.

Náš tým se nakonec přemístil do oblasti 1. kvadrantu na severní polokouli. V této oblasti byla mírná teplota (50° – 80° F = 10 – 27° C) a dostatečné množství stínu. Ebenové zde vybudovali pro tým malou základnu. Většina zbývajícího průzkumu planety byla prováděna z tohoto místa. Tým prozkoumal jižní polokouli pouze jednou, aby zde získal geologické informace. Kvůli intenzivnímu horku se tým rozhodl, že se sem již nevrátí.

Tým pokračoval ve prozkoumání severní polokoule, a postupně cestoval směrem k severnímu pólu, kde se teplo značně ochladilo. Našel zde hory, které se zvedaly až do nadmořské výšky 15 000 stop a údolí, která se snižovala až pod základní úroveň, který byla hladinou moře. Byly zde nalezeny svěží zelené louky, kde rostla nějaká tráva, s hlavičkami. Tým přešel přes tato pole, přestože hlavičky nebyly jetelina.

Úroveň záření byla na severní polokouli nižší než na rovníku a jižní polokouli. Na severním pólu bylo chladné počasí a tým zde uviděl první vločky sněhu. Kolem severního pólu byly dokone celé zasněžené plochy. Sníh byl hluboký v nejhlubším místě asi 20 stop. Teplota zde byla konstantní 33° F = 0,5° C. Náš tým nikde nenalezl teplotu, která by se v této oblasti výrazně lišila. Ebenové v této oblasti nemohli zůstat dlouho. Trpěli extrémní hypotermii.

Proviant týmu obsahoval oblek, podobný vesmírnému skafandru se zabudovanými ohřívači.

Náš tým zde našel důkazy o minulých zemětřeseních. Zlomové linie byly nalezeny i podél severního konce jižní polokoule. Byl pozorován ůbytek rostlin, spolu s vyvřelými horninami, které v minulosti byly proudem magmatu.

Náš tým přivezl stovky vzorků půdy ze Serpo, vegetace, vody a další položky pro testování na Zemi. Během průzkumu objevil tým četné druhy zvířat. Nejobvyklejší byla zvířata, která vypadala jako velký vůl. Zvířata byla plachá a nikdy nebyla nepřátelská. Další zvíře vypadalo jako horský lev, který měl dlouhou hřívu kolem krku. Toto zvíře bylo zvědavé, ale Ebeny nebylo považováno za nepřátelské.

Během průzkumu 4. kvadrantu jižní polokoule, tým našel velmi dlouhé a velké stvoření, které vypadalo jako had. Toto stvoření bylo smrtelně nebezpečné, jak nám Ebenové vysvětlili. Jeho hlava byla velká a mělo téměř lidské oči. Toto byla jediná chvíle, kdy náš tým použil své zbraně a toto stvoření zabil.

Ebenové nebyli vzrušení, když jsme toto zvíře zabili, ale byli rozrušeni z toho, že jsme použili zbraň. Tým měl čtyři pistole typu Kolt (standardní vojenské vybavení) a čtyři karabiny M2.  Po zabití jsme toto stvoření vyvrhli. Vnitřní orgány byly divné a nic se nepodobovalo pozemským hadům. Stvoření bylo dlouhé 15 stop a 1,5 stopy v průměru. Tým byl zvědavý na jeho oči. Vyšetření očí odhalilo bulvy podobné lidským očím. Oko obsahovalo duhovku a sítnice se spojovala se silným nervem, podobným optickému nervu lidí, který vedl do mozku tvora. Mozek byl velký, mnohem větší než mají hadi na Zemi. Tým chtěl ochutnat maso tohoto tvora, ale průvodce Ebenů jim zdvořile řekl, ať to nedělají.

Zápis 7a

Ve vodních plochách na Serpo nebyly ryby, jak víme. Některé bažiny, které se nacházely v blízkosti rovníku, obsahovaly podivně vypadající tvory, podobné úhořům (malým, asi 8 – 10- letým), byli to pravděpodobně bratranci pozemských hadů. Poblíž bažin bylo něco jako džungle, ale ne taková džungle, kterou známe na Zemi.

Měli jsme dlouhou diskusi o zbraních. Nakonec se Ebenové o to nestarali. Takže naši členové týmu se rozhodli učinit něco, pro všechny případy. Asi neví nic o boji, protože náš tým byl značně opatrný, při zajištění svého bezpečí. Nezapomínejte, že všech 12 členů byli vojenští činitelé, takže zbraně u nich znamenaly pocit bezpečí. Poznámka bokem: Měli jsme jen 50 nábojů pro pistoli a 100 nábojů pro pušku.

Zápis 10

Zde je několik informací o zvířatech na Serpo:

– Stvoření podobná pásovci nebyla agresivní, jen se bránila členům týmu. Průvodci od Ebenů na ně nasměrovali nějaký zvuk (velmi vysoký tón), který je vyděsil. Tato stvoření byla viděna na několika místech celé planety. Některá byla větší než jiné, ale všechna nebyla agresivní.

– Pouze stvoření podobná hadům byla agresivní, což nás donutilo jednoho zabít. Stvoření podobná hadům se nacházela pouze na jednom místě a tým nikde neviděl další.

– Pokud jde o ptáky, existovaly zde dva druhy létajících tvorů. Jeden připomínal jestřába a druhý vypadal jako velká létající veverka. Ani ti nebyli agresivní a tým nikdy nemohl nějakého chytit na vyšetření.

– Pokud jde o hmyz, měli malé druhy, podobné švábům, ale ještě menší. Byly neškodní, ale dostaly se do vybavení týmu. Mají tvrdý krunýř s měkkým vnitřním tělem. Tým nikdy neviděl žádný létající hmyz, jako jsou mouchy, vosy atd. Bylo však nalezeno a identifikováno několik dalších malých druhů hmyzu.

K dispozici máme čtyři fotografie, které byly pořízeny na Serpo:

– jedna fotografie ukazuje celý tým stojící vedle domu Ebenů, s několika Ebeny v pozadí;

– další fotografie ukazuje náš nový dům týmu na severu;

– další fotografie ukazuje vesnici Ebenů na severu;

– poslední fotografie ukazuje skupinu Ebenů, kteří hrají svou „fotbalovou“ hru.

5.2. Civilizace Ebenů

Zápis 4

Stáří Ebenské civilizace odhadujeme na zhruba 10.000 let. Přišli sem z jiné planety, nepocházejí ze Serpa. Původní domovská planeta Ebenů byla ohrožena extrémní vulkanickou aktivitou. Ebenové museli přesídlit na Serpo, aby ochránili svou civilizaci. K tomu došlo asi před 5000 lety.

Ebenové měli asi před 3000 lety velkou meziplanetární bitvu s jinou rasou. Ebenové ztratili  v bitvě mnoho tisíc členů. Ebenové pak zcela vyloučili všechno nepřátelství, od té doby si nikdy nepřáli další válku. Ebenové cestují vesmírem posledních 2000 let. Zemi navštívili nejprve asi před 2000 lety.

Proč má populace Ebenů jen asi 650 000 členů? Ebenové mají velmi stabilní, strukturo-vanou civilizaci. Každý muž má partnerku. Je povolena reprodukce (podobným sexuálním způsobem, jakým to děláme my), ale je striktně omezen určitý počet dětí. Náš tým nikdy neviděl rodinu s více než dvěma dětmi.

Ebenská civilizace byla tak uspořádaná, že plánovala narození každého dítěte, v určitém odstupu od sebe, aby umožnila řádné společenské zapojení do civilizace. Děti Ebenů dospívají v super kvalitě, ve srovnání s dětmi Země. Náš tým sledoval živě narozené děti, navštěvoval je lékař Ebenů a sledoval vývoj dítěte v průběhu času, jako člen rodiny. Děti dospívaly alarmujícím tempem.

Ebenové mají vědce, lékaře a techniky. Na planetě bylo jen jedno vzdělávací zařízení. Pokud jste byli vybráni, navštívili jste toto zařízení a zjistili jste, co je nejlepší a nejvhodnější téma pro vzdělání. Přestože bylo velmi obtížné posoudit nebo měřit inteligenci Ebenů, náš tým odhadoval, že jejich IQ u všech dosahuje 165.

Ebenové neměli jediného vládce. Byla zde „Rada guvernérů“, kterou jmenoval celý kolektiv. Tato rada řídila všechny záležitosti na planetě. Zdálo se, že členové rady jsou ve funkcích dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že Ebenové nebyli staří – nebo se našemu týmu alespoň nepodařilo zjistit jejich míru stárnutí, bylo těžké posoudit stáří každého člena společnosti.

Bylo zde asi 100 různých vesnic nebo míst obydlených Ebeny. Ebenové využívali pouze malou část své planety. Těžili minerály v odlehlých oblastech planety a měli velkou oblast pěstování průmyslových plodin v jižní části planety, poblíž vody. Náš tým zjistil, že tato oblast má i nějakou vodní elektrárnu.

Ebenové vyvinuli jistý typ elektrického a pohonného systému. Náš tým to neznal a nemyslím si, že bychom ho skutečně pochopili. Mohli se nějak dostat do vakua a čerpat odtud obrovské množství energie.

Bydlení našeho týmu, sestávalo z několika malých budov, měli jsme k dispozici jakousi malou krabičku, jako zdroj elektřiny. Tato krabička dodávala veškerou energii, kterou náš tým potřeboval. Ironií je, že elektrický zdroj, který si náš tým dovezl, pracoval pouze s použitím jejich zdroje energie.

Ebenové také umírají. Členové našeho týmu zaznamenali nějaká úmrtí, některé po nehodě a jiné z přirozených příčin. Ebenové pochovávají těla podobně jako my. Náš tým zaznamenal dvě letecké nehody, když jejich letadlo havarovalo na planetě.

Ebenové uctívají Nejvyšší bytost. Zdá se, že je to nějaká entita týkající se celého Vesmíru. Provádějí denně obřady, obvykle na konci prvního pracovního období. Mají budovy, něco jako náš kostel, kam chodí, aby ji uctívali.

Náš tým opustil Zemi v obrovské kosmické lodi Ebenů a letěl přímo na Serpo přibližně devět měsíců, podle našeho měření času. Při našem návratu jsme cestovali novější lodí Ebenů, takže dobu návratu jsme odhadovali na sedm měsíců.

Zápis 5

Jak mohou Ebenové cestovat tak rychle? Nic o tom jsem zatím nenapsal. Pozemští vědci se domnívají, že jelikož kultura Ebenů je z jediné rasy, jejich pokrok se vyvíjel rychleji, než civilizace, která by se skládala z různých ras, různých jazyků atd.

Proč je v civilizaci Ebenů jen 650 000 jedinců? Náš tým opět našel odpověď – kromě toho, ve Velké válce zemřelo mnoho set tisíc Ebenů. Vědečtí specialisté na sociální chování na Zemi se domnívají, že civilizace Ebenů je uspořádána tak, aby vyhovovala jejich vlastním potřebám. Náš tým našel na jejich planetě jen omezené možnosti komodit k výživě. Velké budovy byly využívány pro pěstování potravinových plodin. Půda je zde chudá na mnoho minerálů. Společnost Ebenů využívá k získávání potravin formu ekologického zemědělství. Možná se Ebensové bojí, že pokud by zaplnili planetu, nemohli by pro své občany zajistit výživu.

Pokud jde o kulturu Ebenů, mají jakýsi druh hudební zábavy. Hudba zní jako rytmické tóny. Poslouchali také jakýsi zpěv. Ebenové jsou dobří tanečníci. Po určité pracovní době oslavovali rituálním tancem. Ebenové vytvořili kruh a tancovali, naslouchajíce zpěvu a hudbě, která byla hrána na zvonech a bubnech, nebo čemsi podobném.

Neměli zde žádné televizory, rozhlasové přijímače ani něco podobného. Ebenové hráli hru, něco jako fotbal, ale s větším míčem. Cílem bylo kopnout míč přes hřiště do branky. Hra měla velmi zvláštní pravidla a hrála se po dlouhou dobu. Měli také jinou hru, kterou většinou hráli děti, hra sestávala z tvorby uskupení ze skupinek Ebenů. Zdálo se, že si hru opravdu užívají, ale náš tým měl o této hře jen malou představu.

Ačkoli Ebenská civilizace neměla žádné televizory, rádia atd., každý Eben měl malou pomůcku na opasku. Toto zařízení vydávalo příkazy k plnění určitého úkolu, zprávy o probíhajících událostech atd. Zařízení mělo obrazovku, podobnou televiznímu monitoru, ale ve 3D formátu. Náš tým přivezl jedno z těchto zařízení. (Myslím, že dnes bychom ho mohli srovnávat s kapesním mobilem.)

Ebenové po určitou dobu bojovali s nepřáteli. Členové našeho týmu odhadli, že válka trvala přibližně 100 let, ale opět podle našeho měření času. Válka byla bojována za pomoci paprskových zbraní, vyvinutých oběma civilizacemi. Ebenové nakonec dokázali zničit nepřátelskou planetu a zabít zbývající nepřátelské síly. Ebenové nás varovali, že několik jiných cizích ras v naší galaxii je také nepřátelských. Ebenové se od těchto ras distancují. Dokumenty z rozhovorů nikdy neuvádějí jména nepřátel, pravděpodobně proto, že už neexistují.

Zápis 6

Ebenové žijí ve velmi prosté společnosti. Rodina Ebenů se skládá s muže, ženy a alespoň jednoho dítěte. Náš tým našel několik rodin až se čtyřmi dětmi. Později jsme se dozvěděli, že rodiny se staraly o děti Ebenů, kteří byli buď na cestách (průzkum vesmíru) nebo zemřeli.

Náš tým byl svědkem letecké nehody, při které se zabili čtyři Ebenové. Na místě havárie pak Ebenové provedli nějaký rituál. Ebenové nejprve dopravili těla do zdravotnického zařízení k vyšetření. Členové našeho týmu měli vždy možnost doprovázet Ebeny, s výjimkou období odpočinku, kdy se Ebenové zavírali do soukromí.

Viděli jsme smutek v očích Ebenů během umírání jejich blízkých. Později, po posledním pracovním cyklu, uspořádali Ebenové pohřební obřad, alespoň to bylo to, k čemu náš tým dospěl. Ebenové tělo zabalili do bílého plátna a polévali ho různými tekutinami. Velké množství Ebenů stálo v kruhu a zpívalo. Tato melodie členy našeho týmu také roztesknila. Obřad trval poměrně dlouhou dobu. Konečně byla těla umístěna do kovových rakví a pochována mimo obce na vzdáleném místě. Po pohřbu Ebenové uspořádali slavnostní hostinu. Byly připraveny velké stoly plné pokrmů, všichni jedli, tančili a hráli hry. Jak to náš tým viděl, tak tohle prováděli při každém úmrtí některého z Ebenů.

Každá rodina Ebenů žije jednoduchým životem. Jejich domovy jsou postaveny většinou z hlíny a nějakého materiálu podobného dřevu a některým kovům. Všechny domy vypadají stejně. Zdálo se nám, že je to jako něco z jihozápadu, vypadají jako z vepřovic. Interiér domu sestává ze čtyř místností. Jedna místnost je ložnice, kde všichni členové rodiny spí v jedné místnosti na rohožích, pak je tam jídelní místnost s kuchyní, obývací pokoj (největší místnost v domě) a malé sociální zařízení.

To nám přineslo zajímavé poznatky. Ebenové nemají fyziologickou potřebu uvolňovat tělesné odpady jako máme my. Ebenové měli malé sběrné prostory v zařízení na jejich tělesné odpady. Tělo Ebenů bylo extrémně efektivní při zpracování všech přijatých potravin. Jejich tělesné odpady se proto skládaly jen z malého množství fekálií, podobně jako u koťat.

Členové našeho týmu nikdy neviděli u Ebenů vylučování moči. Naše odpady se naopak skládaly z velkého množství fekálií a moči. Ebenové museli vykopat velké sběrné jámy pro naše výměšky.

Ebenové náš tým ubytovali. Jídlo, jak jsem se již zmínil, byl pro naše členy problém. Náš tým spotřeboval nejdříve své C-příděly ve vojenském stylu, ale nakonec musel přejít na jídlo Ebenů. Ebenové měli různé potraviny, zvláště zeleninu. Náš tým našel plodiny podobné bramborám, ale chutnaly jinak. Měli také nějaký druh hlávkového salátu, ředkviček a rajčat. Byly to jediné plodiny podobné našim.

Ebenové měl i další pěstovanou zeleninu. Byly to zvláštní okrouhlé plody s dlouhými lodyhami, jako vinná réva. Ebenové to vařili a jedli velkou část plodiny. Měli také nějaký druh bílé tekutiny, o které jsme si nejprve mysleli, že je to mléko. Po ochutnávání si však náš tým uvědomil, že je to jiné, a to jak v chuti, tak v obsahu. Tekutina pocházela z malého stromu, který se nacházel v severní části planety. Ebenové doslova dojili tento strom pro tuto kapalinu. Zdálo se, že mají jakési potěšení, když ji pijí. Členové našeho týmu nikdy neměli skutečnou chuť na tuto kapalinu.

Ebenové připravovali pro nás jídlo. Dělali nějaký pokrm do hrnce, který se zdál nášemu týmu nesmírně chutný. Použili jsme však spoustu soli a pepře na jeho dochucení. Měli také něco jako náš chleba. Byl to nekvašený chléb a chutnal poměrně dobře, ale způsoboval nám extrémní zácpu. Museli jsme vypít velké množství vody, abychom ho strávili. Jediný společný pokrm, který chutnal nám i Ebenům, bylo ovoce. Ebenové jedli velké množství ovoce. Ovoce se lišilo od všeho, co jsme znali, bylo dosti sladké. Některé ovoce chutnalo jako melouny, zatímco jiné chutnalo jako jablka.

Dalším problémem byla voda. Voda na přípravku pokrmů na Serpo, obsahovala řadu neznámých chemikálií, které zde náš tým zjistil. Nakonec jsme museli vodu převařovat předtím, než jsme ji pili. Když to Ebenové viděli, zasadili velkou rostlinu, která pro náš tým vodu zpracovávala.

V závěrečné zprávě našeho týmu napsané velitelem (plukovníkem) se uvádí, že během výměnného období (dbal na to, aby se nepoužívalo přesné časové období), byl tým schopen komunikovat s Ebeny po asi 50% všeho času. Některé věci jsme jim nikdy nedokázali sdělit.

Náš tým si přinesl s sebou softbalové vybavení pro sportovní aktivitu. Ebenové sledovali naši hru a hlasitě se smáli. (Ebenský smích zněl jako vysoký kvikot.) Nakonec začali Ebenové tuto hru hrát, ale nikdy si nezvykli na chycení míče dříve, než dopadne na zem. Náš tým také hrál pozemský fotbal. Ebenové opět sledovali hru a poté ji sami hráli. Ale opět, jako u softbalu, Ebeny nikdy nenapadlo, že mohou kopnout do míče předtím, než dopadne na zem!

Přestože si naši členové týmu cenili soukromí Ebenů, náš tým měl dovoleno je sledovat. Dokonce, když jsme šli kolem, dokázali jsme spatřit i sexuální aktivitu Ebenů. Muži i ženy měli pohlavní orgány podobné našim a prováděli pohlavní styk. Četnost sexuální aktivity nebyla tak častá, jak se provozuje v naší společnosti. Spíše bych věřil, že vykonávali tento akt spíše pro reprodukci, než pro potěšení.

5.3 Problémy

Zápis 4 

Naši vědci nedokázali pochopit, jak se může oběžná dráha Serpo otáčet kolem dvou sluncí v určité vzdálenosti. Nakonec zjistili některé záležitosti, týkající se tohoto konkrétního systému, neboť jejich fyzika se liší ve srovnání s našimi zákony. Zůstaly některé otázky ohledně toho, jak náš tým změřil oběžnou dráhu a další výpočty, při absenci stabilní časové základny.

Z nějakého důvodu, a nemyslím si, že to bylo nějak determinováno, naše časoměřiče na Serpo nefungovaly. Vzhledem k tomu můžete jen obtížně pochopit práci, kterou členové našeho týmu prováděli bez časoměřičů. Museli přijít s alternativní metodou měření rychlostí, oběžných drah atd.

Pokuste se vyřešit tento problém na Zemi fyzikálně, aniž byste mohli měřit čas! Takže vidíte, že náš tým dělal to nejlepší, co mohli dělat s nástroji, které jsme měli a s těžkostmi, které měli při pokusu o vědecké výpočty. Je obtížné, aby každý vědec studovaný na Zemi, pochopil odlišnou fyziku v jiných slunečních soustavách nebo na jiných planetách.

Hlavní problém se týkal Keplerových zákonů planetárního pohybu. Náš tým znal tyto zákony. V týmu jsme měli několik nejlepších vojenských vědců. Pokud však uplatňujete Keplerovy zákony, vyžaduje to čas a náš tým mohl měřit čas pouze konvenčním způsobem. Bylo zjištěno, že Keplerovy zákony se na tuto sluneční soustavu nevztahují. Jedna z věcí, které naši vědci, vystudovaní na Zemi zjistili, bylo to, že nelze obecně uplatňovat pozemské fyzikální zákony. Stáří Serpo jsme odhadovali na asi tři miliardy let. Obě slunce byla asi pět miliard let stará, ale pouze naším odhadem.

Zápis 5

Ačkoli náš tým strávil více než deset let (pozemského času) na Serpo a blízkých planetách, neměli jsme žádné přenosné počítače na uchování dat. Měli jsme jen dva záznamníky, které zodpovídaly za zapisování dat. Náš tým uznával, že mnoho údajů bylo ztraceno nebo nebylo zdokumentováno.

Co se týče času: Členové týmu měli několik časoměrů, například hodinky na zápěstí, ale bez baterie, jak bylo uvedeno v briefingových údajích. Časové úseky sice probíhaly, ale nebyly zde žádné odkazy na přesný čas, protože dny Ebenů byly delší, období soumraku a svítání bylo také delší a neměli jsme žádný kalendář na záznamy. Používali jsme časové jednotky k výpočtu pohybu, například načasování pohybu dvou sluncí v soustavě. Také jsme vypočítá-vali čas mezi pracovními dobami a dobou odpočinku. Po chvíli náš tým upustil od časových úseků a používal Ebenské měření časových období. Tým se rozešel s kalendářem, který si přinesl na deset let.

Po 24 měsících jsme ztratili pojem času, pokud jde o kalendář, protože jsme nemohli správně počítat dny, ve srovnání se dny na Zemi. Když jsme odletěli ze Země, nastavili jsme si pozemský čas. Měli jsme však pouze hodinky s baterií a když se baterie vybila, hodinky se zastavily a zapomněli jsme si vyměnit baterii. V důsledku toho jsme ztratili pozemský čas. Tým sice přivezl s sebou velké množství baterií, ale všechny se vyčerpaly po pěti letech. Ebenové neměli srovnatelný produkt, jako jsou naše baterie.

Také jsme přivezli elektrické holící strojky, varné konvice, elektrické ohřívače, elektrický psací stroj IBM, vědecké kalkulačky, konvenční a vědecká logaritmická pravítka, datové záznamníky, tři dalekohledy různých velikostí a různá konvenční i elektrická měřidla.

Seznam pokračuje dál a dál. Udělali jsme všechno, co nám dovolili, pokud jde o měření. Ebenové zvážili vybavení našeho týmu. Hmotnostní limit byl 4500 kilo nebo 9000 liber. Pokud jde o jídlo, tým měl C-balíčky ve vojenském stylu. Pečlivě jsme vše naplánovali na 10 let pobytu.

Zápis 9

Vybraní členové týmu nesli malé tlakové nádoby s tekutým dusíkem. Ebenové byli zranitelní extrémním chladem. V případě, že by se Ebenové chovali nepřátelsky, mohli bychom je neutralizovat a během pokusu o útěk použít tekutý dusík. Členové týmu byli instruováni, aby rozstřikovali látku přímo do obličeje Ebenů. Bylo totiž zjištěno, že Ebe 1 je vůči tomu bezbranný.

Pokud jde o tekutý dusík, byl umístěn do speciálních tlakových nádob, stejně jako dnes. V dokumentu o rozboru není uveden typ kontejneru, ale každý člen měl malý kontejner. Během debaty o návratu však tým shledal Ebeny tak přívětivé, že každý člen týmu rychle zahodil tyto láhve kapalného dusíku, když jsme dorazili na Serpo. Ebenové tušili, že tým má tuto látku, ale nikdy nepochybovali o důvodech, proč ji přinesli.

Stejně měl jako zbraň každý člen týmu pistoli a pušku. Ebenové poznali, že to jsou zbraně, ale opět nikdy nepochybovali, proč je členové týmu mají. Všichni členové týmu nikdy nenosili zbraně, s výjimkou průzkumu Serpo, a pak je měli jen někteří členové týmu.

Zápis 10

Lidé si nemohli na zvuk řeči Ebenů zvyknout, ale museli se cvičit snášet ho. Trvalo dlouho, když někdo studoval jazyk Ebenů, aby takový zvuk vydal. Některé zvuky byly podobné zvukům s vysokým tónem. Důležité je, že to mohlo být provedeno.

Nyní zvažte toto: Ačkoli každý člen týmu byl seznámen s řečí Ebenů, bylo pro členy týmu obtížné pamatovat si každý tón a používat jiné zvuky a tóny. Dva lingvisté z týmu se cvičili a naučili se základní komunikaci s Ebeny podle dokumentů, které jsem četl.

Ebeni se naučili anglicky, ale měl potíže přesně vyslovovat slova. Například podle dokumentace, Ebeni nemohli vyslovit hlásku „L“. Takže pokud se Eben pokoušel vyslovit slovo „look“, vyšlo to jako „úk“.

Mezi první zprávou zaslanou naším týmem ze Země v létě 1952 a první zprávou přijatou od Ebenů uplynuly asi čtyři měsíce. Nemůžeme vědět, kdy dostali Ebenové naši zprávu a jak dlouho trvalo, než ji prostudovali, a jak dlouho trvalo, než ji poslali zpět. Sdělení bylo v jazyce Ebenů, s hlasitým čtením a zvukem, intonací atd.

Jeden Eben, který cestoval s námi vesmírem, mohl mluvit anglicky lépe než ostatní, kteří se to také naučili. Tento Eben měl kódové označení „Noe“. Pokaždé, když tým musel sdělovat důležité informace, obrátil se na něho. Ale během druhé části našeho pobytu na Serpo, musel Noe odjet pryč na nějakou misi. Do té doby však naši dva lingvisté dokázali komunikovat lépe než ostatní členové týmu. Náš tým měl s sebou komunikační zařízení Ebenů, které obsahovalo jen asi 500 anglických slov. Nestačilo to k plnohodnotné komunikaci. Tým proto odmítl toto zařízení počátkem pobytu používat.

Zápis 6

Několik let trvalo našim lingvistům, aby správně vytvořili způsob komunikace s Ebeny. Skupina Ebenů se naučila porozumět angličtině a několika dalším jazykům na Zemi.

Tato skupina byla vlastně jen turisty, jak je nazval náš tým. Členové týmu se sami považovali za turisty. Ačkoli tým nemohl vždycky chápat své reakce, Ebenové náš tým jako turisty chápali po většinu času. Během této doby byla výměna informací jednoduchá.

Ebeni, nám nebyli schopni úplně všechno vysvětlit, používali proto formu znakové řeči s tím, že ukazovali na nějaký předmět nebo na něco, co chtěli vysvětlit a prováděli pohyby rukama. Dva členové našeho týmu, nakonec pochopili tuto komunikační metodu, avšak během tohoto časového období jsme od Ebenů nezískali mnoho informací.

Turisté (bylo velmi málo těch, kteří chápali angličtinu, jen asi 30), plně nerozuměli všem slovům v jazyce Ebenů. Později Ebenové nazvali náš jazyk příliš komplikovaným a obtížně pochopitelným. Nakonec jsme zjistili, že Ebenský intonační jazyk je rovněž velmi komplikovaný a extrémně těžký na překlad. Dokázali jsme zaznamenat jejich jazyk akusticky, pak ho přehrát a poslouchat každý akustický dialekt a každý druh tónů.

Nakonec jsme nahrubo přeložili jejich jazyk. Začali jsme s jednoduchými předměty, například s létajícím aparátem, kterým jsme cestovali kolem planety. Pak s předměty jako byly domy, silnice, jídlo, oblečení, jejich slunce, jejich planeta atd. Přestože jsme zvládli nějakou formu komunikace, bylo to jen přibližné, a ne vždy užitečné pro náš tým, když nastalo něco složitého.

Například, když první člen našeho týmu zemřel při nehodě, bylo s Ebeny těžké komunikovat. Zemřel okamžitě, protože mu nebyla poskytnuta žádná lékařská péče. Naši dva lékaři vyšetřili jeho tělo a zjistili, že zranění odpovídá náhodnému pádu. Zpočátku Ebenové nikdy nezasahovali do naší péče nebo se nenabídli, že nám poskytnou jakoukoliv lékařskou péči.

Nicméně, jakmile Ebenové, jinak velmi dobří a pečující lidé viděli, že naši členové týmu plakali, Ebenové vstoupili a nabídli se, že se pokusí o nějakou lékařskou pomoc. Přestože naši lékaři věděli, že kolega je z lékařského hlediska mrtvý, dovolili Ebensům, aby si vyzkoušeli vlastní lékařskou pomoc. Většina z nich komunikovala buď prostřednictvím znakové řeči nebo mluvením, pokud rozuměli angličtině.

Ebenové přepravili tělo našeho člena do vzdáleného místa v největší komunitě. Vzali ho do velké budovy, zřejmě nemocnice nebo zdravotního střediska. Ebenové použil pro prohlídku těla velký vyšetřovací stůl. Běželi po těle velkým modrozeleným paprskem. Jeden z nich sledoval údaje, které se objevovaly na obrazovce, která vypadala jako televizní monitor. Údaje byly v ebenském písemném jazyce a náš tým je tedy nemohl pochopit.

Nicméně, tam byl grafický záznam, podobný křivkám srdečního rytmu. Rovná čára se neměnila. Naši lékaři pochopili, že to znamenalo to samé, co naměřilo jejich vybavení – srdce nebušilo. Ebenové začali podávat nějakou infuzi. To bylo několikrát opakováno. Nakonec  začalo srdce bít. Ale naši doktoři věděli, že vnitřní orgány byly poškozeny, avšak nemohli to Ebenům dokonale vysvětli. Ebenové to také po chvíli poznali a na znamení smutku položili obě ruce na hruď a poklonili se. Členové našeho týmu věděli, že to znamená, že tělo je mrtvé a nic se už nedá dělat.

Ebenové dokázal náklonnost našemu týmu. Během posledního pracovního období udělali Ebenové ceremoniál za mrtvého člena našeho týmu, stejný obřad používali, když zemřel  jeden z Ebenů. Náš tým udělal vlastní obřad, který navštívili i Ebenové. Byli mimořádně zvědaví na naše náboženské obřady. Jeden člen týmu, který byl kdysi ministrantem, vykonal obřad za mrtvé. Náš tým byl vděčný za postoj Ebenů k našemu mrtvému příteli.

5.4 Závěry

Zápis 5

Pokud jde o důvody, proč někteří členové týmu zůstali na Serpo, reportáž hlásila, že členové týmu, kteří zde zůstali, tak učinili dobrovolně. Zamilovali se do kultury Ebenů a jejich planety. Nebylo jim nařízeno, aby se vrátili. Komunikace se zbývajícími členy posádky trvala až do roku 1988. Od těchto členů týmu nebyly přijaty žádné další informace. Ti dva, kteří zemřeli na planetě Serpo, byli uloženi do rakví a pohřbeni. Jejich těla byla vrácena na Zemi. Všichni členové týmu obdrželi během pobytu na Serpo velkou dávku záření. Většina členů týmu proto později zemřela v důsledku onemocnění, spojeného s radiací.

Zápis 11

Prezident Bill Clinton chtěl pokračovat ve výměnném programu, ale jiní v jeho administrativě si mysleli, že by to byla chyba a přemluvili ho. Program byl ukončen v roce 1994 s Ebe 5. Všichni členové týmu byli pečlivě sledováni zvláštní pobočkou DIA. Poslední člen týmu přežil až do roku 2002, ve státě Florida.

Pokračování: Projekt SERPO: Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů (6. díl): Tajné projekty pro výzkum mimozemšťanů [4055x]

Zdroj: Serpo.org
Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 17052 a SS: 100.

Napsat komentář