Projekt SERPO: Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů (6. díl): Tajné projekty pro výzkum mimozemšťanů

14820x 26. 01. 2018 1 čtenář

Sdějení 27a z brífingu Ronalda Reagana:

Pokud jde o historii projektů mimozemských výzkumů, tak původní projekt, který začal již v roce 1947, byl nazýván „Projekt GLEEM„. Tento projekt obsahoval množství zdokumentovaných informací shromážděných od začátku našeho výzkumu UFO a Identified Alien Craft neboli „IAC“ (zachycené lodě). Projekt byl původně založen počátkem 50. let, nejprve prezidentem Trumanem, a poté z příkazu prezidenta Eisenhowera dán pod kontrolu Rady pro národní bezpečnost. Prezident Truman zřídil skupinu lidí, aby realizovali tento projekt. Skupina byla většinou nazývána ‚12‘ nebo MJ-12.

V roce 1966 byl projekt změněn na „Vodnáře“ (Aquarius). Projekt byl financován důvěrnými „černými“ fondy, které byly přiděleny v rámci rozpočtu zpravodajské komunitě. Obnova těchto mimozemských kosmických lodí vedla Spojené státy k rozsáhlému programu, který měl zjistit, zda tito mimozemšťané představují přímou hrozbu pro národní bezpečnost. Naše země otevřeně zkoumala UFO v rámci projektů Grudge, Sign a konečně Blue Book.

Původní poslání programu Air Force bylo shromáždit a analyzovat všechny hlášené pozorování a incidenty týkající se UFO, a poté zjistit, zda mohou být informace interpretovány jako takové, které mají vliv na národní bezpečnost Spojených států. Některé informace byly vyhodnoceny s myšlenkou využití získaných dat pro rozvoj vlastní vesmírné technologie a budoucích vesmírných programů.

Asi 90% z odhadovaných 12 000 zpráv, analyzovaných leteckými silami v rámsi projektu Blue Book bylo považováno za podvody, vysvětlené letadly nebo astronomickými objekty. Dalších 10% bylo považováno za legitimní cizí objekty nebo incidenty s nimi. Nicméně, ne všechna pozorování UFO nebo incidenty byly hlášeny v rámci programů leteckých sil, Grudge, Sign nebo Blue Book.

V roce 1953 byl zahájen projekt Gleem, s vlastními vyšetřovacími metodami a určitá pozorování byla hlášena přímo pod Gleem, spíše než jednomu z dalších projektů. Projekt Gleem, který se stal v roce 1966 projektem „AQUARIUS“, byl paralelním systémem hlášení pozorování a incidentů UFO. Zprávy shromážděné v rámci projektu Aquarius byly považovány za skutečná pozorování cizích kosmických lodí nebo skutečných kontaktů s cizími formami života.

Obnovili jsme dvě mimozemské kosmické lodě z Nového Mexika. Obě byly vážně poškozené, ale mohli jsme je detailně prozkoumat. Dvě lodě byly považovány našimi vědci za technologický zázrak.  Provozní dokumentace byla tak vyspělá, že ji naši vědci  nemohli rozluštit. Obě plavidla byla uložena na speciálním bezpečném místě na západě USA. Z těchto plavidel jsme získali velký objem technologických dat.

Několik nezávislých vědeckých výzkumů bylo na žádost leteckých sil a CIA zahájeno během projektu Blue Book. MJ-12 rozhodli, že letectvo by oficiálně mělo ukončit vyšetřování pozorování UFO. Toto rozhodnutí bylo přijato během setkání NPNN v roce 1966. Důvod byl dvojí.

Za prvé: Spojené státy zahájili komunikaci s cizinci. Poměrně brzy zjistili, že zkoumání Země mimozemšťany není agresivní ani nepřátelské. Bylo také zjištěno, že přítomnost cizinců přímo neohrožuje bezpečnost Spojených států.

Za druhé: Veřejnost začala věřit, že UFO jsou skutečností. NSC cítila, že tento pocit u veřejnosti by mohl vést k celonárodní panice, kdybychom odhalili všechno, co jsme věděli o UFO a mimozemšťanech. Během té doby jsme se podíleli na jedné velké operaci, která se týkala mimozemšťanů.

Bylo zjištěno, že veřejné povědomí o těchto projektech by ohrozilo budoucí vesmírný program Spojených států. Uvolnění našich tajemství o UFO a mimozemšťanech by také způsobilo paniku mezi náboženskými vůdci po celém světě. MJ-12 se proto rozhodla, že k uspokojování veřejné zvědavosti bude zapotřebí nezávislé vědecké studium fenoménu UFO.

Konečná oficiální studie fenoménu UFO byla provedena University of Colorado na základě smlouvy s leteckými silami. Studie dospěla k závěru, že neexistují dostatečné údaje, které by naznačovaly, že UFO ohrožují bezpečnost Spojených států. Konečný závěr uspokojil vládu a umožnil letectvu oficiálně vystoupit z vyšetřování UFO.

Když Air Force oficiálně uzavřela „Modrou knihu“ v prosinci 1969, projekt Aquarius pokračoval dále pod kontrolou NSC/MJ-12. NSC cítila, že zkoumání pozorování UFO a incidentů s nimi, musí pokračovat v utajení, bez jakýchkoli zpráv pro veřejnost. Důvodem rozhodnutí bylo toto: Kdyby letectvo pokračovalo ve vyšetřování UFO, nakonec by někteří jeho členové nebo civilní úředníci získali fakta z projektu Aquarius.

Z bezpečnostních důvodů to samozřejmě nelze připustit. Aby mohli pokračovat ve výzkumu pozorování UFO a tajných operacích, vyšetřovatelé z CIA/DCE a MJ-12 byli přiděleni k vojenským vyšetřovacím jednotkám s rozkazem zkoumat všechna legitimní pozorování a incidenty s UFO/IAC. Tyto útvary v současné době působí na různých místech v USA a Kanadě. Všechny zprávy jsou filtrovány přímo nebo nepřímo MJ-12. Tito agenti shromažďují zprávy o pozorováních UFO/IAC a incidentech vyskytujících se v citlivých vládních zařízeních nebo v jejich blízkosti.

Mnoho hlášených pozorování a incidentů se objevilo nad základnami jaderných zbraní. Zájem mimozemšťanů o naše jaderné zbraně lze připsat pouze budoucí hrozbě jaderné války na Zemi, která by mohla ovlivnit vesmír. Vzdušné síly zahájily opatření k zajištění bezpečnosti jaderných zbraní před krádežemi nebo zničením mimozemšťany. MJ-12 se cítí přesvědčena, že cizinci jsou na průzkumu naší Sluneční soustavy s mírovým cílem. Máme však informace, a to na jiné úrovni, že nás navštěvuje více než jeden mimozemský druh.

Ve zprávě MJ-12 z roku 1976 se odhaduje, že technologie cizinců je o mnoho tisíc let před námi. Naši vědci spekulovali, že dokud se naše technologie nevyvine na úroveň rovnající se mimozemšťanům, nedokážeme pochopit velký objem vědeckých informací, které jsme získali z cizích plavidel. Takový pokrok naší technologie může trvat mnoho stovek let.

Během počátečního programu studia cizí vesmírné lodě, jsme zahájili mnoho různých projektů. První projekt, původně založený v roce 1949, měl shromáždit a vyhodnotit lékařské informace od přežívajícího mimozemského tvora – EBE 1 a získaných cizích těl. Tento projekt lékařsky zkoumal EBE 1 a poskytl našim lékařským výzkumníkům mnoho odpovědí na evoluční teorii.

Další projekt, původně založený v rámci projektu projektu Gleem v roce 1954, se stal v roce 1966 samostatným projektem. Jeho posláním bylo zahájit komunikaci s cizinci. Tento projekt se setkal s pozitivním úspěchem a bude diskutován později na jiné úrovni. Dva další projekty zahrnovaly testovací lety s mimozemskými loděmi a hybridní technologie v kosmickém programu a informace, které jsme získali od EBE 1.

Prezidenti Nixon, Ford a Reagan byli informováni o přítomnosti mimozemšťanů. Prezident Carter nikdy neobdržel celou informaci. Neexistuje žádné vysvětlení, proč mu nebyly tyto  informace poskytnuty. Všechny informace jsou bezpečně uloženy na zabezpečených místech, včetně přístrojů a provozuschopných lodí, které máme. Některé jsou testovány u Livermore a v okolí základny Edwards, pak jsou uschovány v Nevadě. Říkáme této lokalitě komplex Groom Lake.

Abychom ochránili všechny tyto informace a skutečnost, že vláda Spojených států má důkaz o tom, že naši planetu navštěvují mimozemšťané, v průběhu let jsme vyvinuli velmi účinný program na ochranu informací. Říkáme tomu „Projekt DOVE“. Je to složitá řada dezinformačních operací našich vojenských zpravodajských agentur, které klamou veřejnost. Máme k dispozici i vysoce technologicky vyspělá letadla.

Abychom tato letadla udrželi v tajnosti, přesvědčujeme někdy veřejnost a tisk, že UFO jsou možná skutečná, aby si veřejnost myslila, že to, co vidí, jsou skutečná UFO, namísto našeho vlastního tajného letadla, i když možná víme, že některá pozorování jsou skutečně UFO. Jak jsem již řekl, je to komplikované, ale je to práce kontrarozvědky. Dáváme veřejnosti několik reálných skutečností a necháme to běžet.

O zbytek se postaráte sami. Pokud považujete za prvního, kdo nám pomohl s tímto dezinformačním programem, pana George Adamskiho již počátkem 50. let, tak dále to jsou všechny filmy související s UFO. Tohle pomáhá veřejnosti udržovat jejich mysl otevřenou, ale také nám to umožňuje udržet naše tajné letadlo mimo dosah znalostí veřejnosti. Totéž se týká i některé z lodí, které nám Ebenové půjčili.

Kdysi existovala jakási forma spolupráce mezi naší vládou a filmovým průmyslem. Prvním  filmem na základě ní byl film „Den, kdy se země zastavila“. Jednalo se o společný podnik leteckých sil Spojených států a filmového průmysu. Poskytli jsme také základní námět pro film „Blízká setkání 3. druhu“. Film se podobal skutečné události, alespoň jeho poslední část.

V roce 1949 vytvořil prezident Truman dvě tajné komise. Tyto komise se setkaly soukromě, aniž by zaznamenávaly jakýkoli obsah jednání. Komise měly kódový název „Adam“ a „Eva“. První komise – Adam, měla studovat myšlenku na zveřejnění některých informací pro veřejnost, o našich skutečných znalostech o UFO a o dvou náhodných haváriích. Její zjištění se skládalo z následujícího prohlášení: „V této věci musí být veřejné mínění uznáno jako faktor velkého významu, i když by jasně pozitivní výsledek mohl mít za následek, že americký lid bude klást morální otázky zásadního historického významu v době, kdy se nezjistil úplný bezpečnostní dopad tohoto problému. Pokud má toto rozhodnutí učinit americký lid, mělo by to být za okolností skutečného odhalení existence vesmírných bytostí, které navštívili Zemi. Jinými slovy, americká veřejnost může váhat s vírou v existenci vesmírných bytostí, pokud to americká vláda neprokáže.“

Jedná se o skutečný citát z utajovaného dokumentu ze dne 1. prosince 1949. Druhá komise „Eva“, se zabývala použitím atomových bomb, aby byl odražen útok mimozemšťanů z vesmíru. Co je zajímavé v tomto prohlášení, bylo rozhodnutí prezidenta Trumana pokračovat rekordním tempem ve výrobě atomových zbraní, které by mohly být vyneseny do vesmíru. Komise předpovídala, že to bude trvat 10 let, než Spojené státy vyvinou takový raketový systém. Prezident Truman chtěl, aby byl vyvinut již za pět let.

Ve skutečnosti, v roce 1959, pronikly první rakety Atlas do vesmírného prostoru. Plány SIOP byly udělány tak, aby odrazily jakoukoli vesmírnou invazi. David Lilienthal, první předseda komise pro atomovou energii, měl na starosti výrobu dostatečného množství atomových zbraní, abychom mohli čelit očekávaným mimozemským hrozbám. Komise byla pověřena vývojem systému nosičů, které by mohly vynést atomovou zbraň Mark 3 do vesmíru.

V letech 1948-1949 bylo v arzenálu USA méně než 50 atomových bomb a žádná z nich nebyla dokončena. Pilotovaná bomba Mark 3, stejná jako ta, která spadla na japonské město Nagasaki, potřebovala na sestavení 39 mužů, na více než dva dny. Bomby byly tak velké a těžké, každá vážila 10 000 liber, že systém nosičů nemusel být schopen vyslat tuto těžkou zbraň do vesmíru. V návaznosti na zjištění komise Eva se výroba atomových zbraní zvýšila rekordním tempem. Samozřejmě, tento nárůst se shodoval s tempem zbrojení Sovětského svazu. Bylo snadné přesvědčit americkou veřejnost, že naše výroba byla způsobena zbrojením Sovětského svazu.

Pokud jde o rozdíly ve skupině Majority-12 a Majestic-12, je zde historické vysvětlení:

Prezident Truman vytvořil skupinu Majority-12 (MJ-12) a někdy později několik zpravodajských agentů udělalo nějakou administrativní chybu, když odkazovali na tuto skupinu v utajované zprávě. V této zprávě bylo jméno skupiny označováno jako skupina Majestic-12. Nikdo se neobtěžoval změnit jméno v tomto dokumentu kvůli přísně tajné klasifikaci. Takže v průběhu let byl název skupiny, přinejmenším až do roku 1965, uváděn jako dvě různé skupiny: Majority-12 a Majestic-12. Jméno bylo změněno až v roce 1966 a později. Neexistovaly dvě skupiny, ale vždy byla jen jedna. Původní jméno bylo Majority-12, jak uvedl briefingový dokument prezidenta, nynější je Majestic-12.

Prezident Carter nebyl nikdy oficiálně informován, přinejmenším ne našimi lidmi (DIA). Zpravodajci oficiálně informovali prezidenta Cartera o faktech, které měli již dávno, ale nikoli na oficiálním brífingu (obvykle oznámeném předsedům zasedání), který byl k tomu oprávněn nařízením vládních orgánů, během Trumanový vlády. Brífing byl připraven, ale nikdy nebyl realizován. Proč? To nevíme. Carter o to nikdy sám nepožádal a nikdy jsme mu informace nedali.

Prezident Bush už tento příběh mimozemšťanů znal, protože byl ředitelem CIA v letech 1975-76. Není známo, zda prezident Clinton nebo Bush junior obdrželi tyto informace.

Mějte na paměti, že ačkoli ONI (Office of Naval Intelligence – Výzvědná služba námořnictva) může být hlavní agenturou v záležitostech havárií IAC (Identified Alien Craft) a následným reverzním inženýrstvým oprav těchto plavidel, ONI je pod dohledem DIA a také podává zprávy předsedovi, prostřednictvím svého poradce pro národní bezpečnost. Všechny zprávy, závěry a analýzy jsou filtrovány prostřednictvím DIA.

6.1 Energetické zařízení Ebenů

Zápis 11

Energetický zdroj Ebenů (ED – Energy Device) nalezené v místě havárie mělo rozměry 9 x 11 x 1.5 palce a hmotnost 26.7 unce. ED byla čirá krabička vyrobená z něčeho podobného tvrdému plastu. Vlevo dole byla malá čtvercová kovová ploška, možná čip. Byl to první z konektorů. Vpravo dole byl další malý čtvercový kovový bod, který byl druhým konektorem.

Při pohledu elektronovým mikroskopem obsahoval ED malé kulaté bublinky. V těchto bublinkách byly miniaturní částice. Když je po ED vyžadována dodávka elektrické energie, částice se vždy pohybují ve směru hodinových ručiček velkou rychlostí, která není měřitelná. Je tam také nějaký druh neidentifikovatelné tekutiny, která se nachází kolem bublinek. Když je odebírána energie, tato tekutina změní barvu z průsvitné na zamlženou růžovou. Tekutina se zahřívá na 102 ° – 115 ° F (39 – 46 °C).

Nicméně, malé bublinky se nezahřívaly, jen tekutina kolem. Bublinky udržovaly konstantní teplotu 72° F. (22° C) Hrany krabičky obsahují malé drátky (mikroskopické velikosti). Když je požadován odběr elektřiny, drátky se rozšiřují. Tento proces rozšíření závisí na množství požadované energie. Dělali jsme se zařízením rozsáhlé, vyčerpávající experimenty. Mohli bychom napájet všechno od 0,5 wattové žárovky až po celý dům.

Tento zdroj automaticky rozpoznal požadovanou potřebu a poté poskytl přesnou dávku energie. Pracovalo na tom všechno elektrické, s výjimkou zařízení, která vytvářela magnetické pole. Něco z našeho magnetického pole zasahuje do výstupního výkonu. Vyvinuli jsme však stínící proces, který to napravil.

Je zajímavé, že když náš tým poprvé dostal ED, mysleli jsme si, že je to nějaké okénko kvůli jeho průhlednému plastu. Ebe 1 nám musel ukázat, jak to funguje. Stále nám trvalo mnoho let, abychom plně pochopili funkční vlastnosti ED. Jsem si jistý, že o tom dnes víme všechno, ale není to napsáno v konečné zprávě o Serpo.

Zápis 19: Tajný dokument o Pentagenu – izotopu z Nevady

LEGENDA: CR = krystalový obdélník, energetické zařízení Ebenů; NTS = Nevada Test Site

Americká tajná výroba Pentagenu (vodík – 5: pátý izotop vodíku).

Trítium se získává zachycením neutronů v heliovém plynu. Pro vznik neutronů jsou protony napájeny lineárním urychlovačem a používají se k bombardování cílů z těžkých kovů, wolframu a olova, vytvářející tak neutrony v procesu známém jako rozbití atomu. Vzniklé neutrony jsou zpomalovány srážkami s olovem a vodou, čímž se zvyšuje účinnost jejich zachycování v heliovém plynu protékajícím terčem, čímž se získá tritium. Trítium je plynule odebíráno z plynu a ukládáno do zásobníku.

Zatímco vyráběli Tritium, výzkumníci v USA zjistili, že další izotopy rychle mizí. Ve skutečnosti bylo objeveno několik izotopů, které se odrážely od wolframu. Američtí vědci zahájili program, který se pokoušel zachytit tyto nepolapitelné izotopy. Jedno tajné zařízení bylo postaveno na testovacím místě v Nevadě. Toto zařízení bylo nazýváno „Lance“ (Oštěp). Krycí popis pro toto zařízení byl, že obsahuje experimentální urychlovač chemických reakcí. Zařízení na výrobu tritia obsahovalo zařízení pro injektáž, urychlovač, výrobu tritia a jeho separaci. „Lance“ obsahovalo injektor, akcelerátor, uzavřený obal, sběrné přístroje a skladovací nádobu.

VÝROBA PENTAGENU. Ačkoli přesné detaily jsou přísně tajné, zde je stručné vysvětlení:

INJEKTOR: Proces začíná injektorem. Vysoce energetický paprsek je zaměřen na atomy vodíku a urychluje je tak, aby se vytvořil protonový paprsek. Tento paprsek se liší od svazku tritia tím, že namísto nízkoenergetického paprsku je tento paprsek vysokoenergetický s podporou chemického laseru.

AKCELERÁTOR: Protony se urychlují spojením atomů uhlíku a izotopu dusíku-13. To vytváří dva atomy uhlíku, pozitron a neutrino. Izotopy B13 fůzují do vysoce energetického paprsku, jako gama záření.

OMEZOVAČ: Místo pro zadržování u injektoru a akcelerátoru. Toto zařízení je ve skutečnosti podzemní tunel, který vede z akcelerátoru do budovy omezovače. Z důvodu fúze a gama záření, které se podílí na procesu urychlovače, musí být budova omezovače vzdálena asi 1 kilometr. Přesný důvod pro to není znám. Spektrum akcelerátoru je nasměrováno ze zařízení akcelerátoru do objektu omezovače tímto tunelem.

SHROMAŽĎOVACÍ ZAŘÍZENÍ: Toto zařízení obsahuje složitou sérii filtrů, které obsahují chemikálie a další tajné složky. Nastává zde proces, podobný procesu spalování tritia, avšak probíhá v několika různých krocích. Vstřikovací otvor obsahuje ventily, které představují průtokoměr, který měří únik Pentaganu z tohoto vstupu. Protékající Pentagen se zde shromažďuje. V tomto procesu, se používá Polonium, ale jeho přesná funkce není známa. V jednom z filtračních systémů se používá argon. Jiný filtr obsahuje nádobu naplněnou zinkem, do které se jímají nabité elektrony.

SKLADOVACÍ NÁDOBA: Tato skladovací nádoba je místo, kde je Pentagen konečně shromážděn a uložen. Vnitřek nádoby je pokryt slitinou berylia. Nádoba obsahuje několik sběrných trubek, které shromažďují, ochlazují a ukládají Pentagen, během konce výrobního procesu. Konečný produkt se shromažďuje v kapalném héliu, které je ovlivněno zářením gama. Od září 2002 USA shromáždily 53,5 pikolitrů Pentagenu na litr helia. Poté, když je Pentagen potřebný, je jistým procesem extrahován z hélia. Tento proces je také tajný.

Zařízení „Lance“ je společně provozováno vědci z Los Alamos, Brookhavenu, Livermore, Sandia a Savannah River Plant. Lance postavila firma se jménem „General Atomics“. Společnost Eagle Systems je rovněž hlavním dodavatelem techniky.

Podle jednoho zdroje nám mimozemšťané vysvětlili, jak Pentagen vyrábět. Ale protože vysvětlovali způsob, který jsme nedokázali zcela pochopit, naši vědci podle jejich informací začali experimentovat s procesem výroby Pentagenu, od roku 1977 v Los Alamos.

Pentagen je pátý izotop vodíku. Je radioaktivní s poločasem rozpadu 0,34222 sekundy. S komplexním systémem stabilizace a skladování se však může Pentagen shromažďovat po delší dobu. Někteří vědci z USA zjistili, že Pentagen vzniká přirozenou cestou na planetě Merkur. Pentagenové páry mohou být detekovány ve spodní části atmosféry Merkuru. V roce 2006 plánovala NASA poslat sondu k Merkuru, ve snaze shromáždit Pentagen. V Los Alamos připravili tajný projekt nazvaný „Pindall“, který zahrnoval speciální metodu jeho sběru prostorovou sondou.

Pentagen je látka, která ovlivňuje energetické procesy uvnitř zařízení Ebenů. Pentagen uvnitř není radioaktivní a nehrozí jeho rozpad. Existuje také experiment využívající Pentagen pro zlepšení energetického výkonu uvnitř elektrických transformátorů. Sandia Laboratory v současné době tento experiment provádí. Experiment probíhá v oblasti Tech Area III.

Ředitel projektu „The Lance“ je Philip Conklin, z odboru energetické vědy.

Projekt „Lance“ byl rozšířen v roce 2008, bude zahrnovat dvě další struktury, které budou vyrábět Pentagen novou technologií.

Předpokládá se, že MIT a Univerzita v Miami experimentovali se sběrem vodíku – 5 pomocí chlorfluorouhlíkové metody, která shromažďuje vodík – 5. Nicméně, podle DOE, tato metoda nefunguje! Vodík – 4, který byl také nashromážděn, byl zjištěn jako příliš nestabilní pro zachycení a uchování po delší dobu. Projektu „Lance“ se účastní 62 vědců a techniků.

6.2 Aktualizace informací o CR (energetický zdroj Ebenů)

Od roku 1956 bylo provedeno mnoho experimentů s využitím CR. Většina experimentů byla provedena v Los Alamos nebo dodavateli pro Ministerstvo energetiky. CR bylo popsáno následovně:

Rozměry jsou 26 cm x 17 cm x 2,5 cm. CR váží 728 gramů. Existuje možnost, že existují dva typy CR. Jeden váží 668 gramů a druhý 728 gramů. V utajovaném dokumentu byl popsán jako PVEED – 1 (Particle Vacuum Enhanced Energy Device – částicové vakuové zařízení k čerpání energie). To znamená, že existuje i PVEED – 2! Vědci neodkazují na CR jako na CR, ale jako PVEED, neboli „Magic Cube“.

Pamatujete si malý bod, který se pohyboval kolem dokola, když je po CR požadována dodávka energie? Naši vědci objevili látku obsaženou v té tečce. Bylo zjištěno, že je to dokonale kulatá částečka nabité antihmoty. Naši vědci stále nechápou, jak může zůstat tento kousek antihmoty stabilní, pokud není stabilisován pohybem. Stále nerozumíme tomu, že jakmile je po CR požadován odběr, antihmota se začne pohybovat a vytvářet energii.

Naši vědci zjistili, že CR je vyroben z neznámého materiálu s několika neznámými prvky, které v něm byly zjištěny. Jeden z materiálů je podobný uhlíku, ale není to přesně ten uhlík, jaký známe. Další látka je podobná zinku, ale nemá stejnou konzistenci jako zinek.

Naši vědci nemohou vysvětlit působení antihmoty a reakce neutronů, které jsou vytvářeny a mizí, když se požadavek odběru ukončí.

Naši vědci nemohou vysvětlit, proč je konstantní teplota CR 72 stupňů, i když je teplo nasměrováno na CR, jeho teplota zůstává na 72 stupních. Jak k tomu dochází, neumíme vysvětlit. Někteří vědci si myslí, že CR je ovlivňován vzdáleně, možná neznámou družicí na oběžné dráze Země. Ovšem i při jakémkoli odstínění, funguje normálně.

Když je po CR požadována výroba energie, vytváří signál, který lze měřit na frekvenci 23,450 MHz. Při zvýšení požadavku na zdroj je frekvence modulována od 23,450 MHz do 46,900 MHz neboli do dvojnásobku původní frekvence. Když je však odběr snížen, frekvence klesne na 1,25 KHz, což je konstantní frekvence, když po CR není požadován odběr. Bez ohledu na to, jak velký je požadavek odběru kladený na CR, frekvence se NIKDY nezvyšuje na více než 46,9 MHz! Pamatujte na malé čtverečky, která obsahovaly vodorovné drátky? Drátky byly zhotoveny z materiálu podobnému wolframu. Drátky nějak řídí energii tím, že odráží neutrony z těchto vodičů zpět do tekutiny. Malá tečka se odrazí od drátu, když CR dodává energii.

Nezapomínejte, že jen některé drátky reagovaly nebo se rozšiřovaly, když byla dodávka energie požadována po CR. Vědci si myslí, že v závislosti na výkonu se budou rozšiřovat pouze některé vodiče. Potřebný výkon by byl řízen množstvím použitých čtverečků.

Vláda USA se pokusila vyrobit duplikát CR. USG vyrobil jeden prototyp v roce 2001, který skutečně pracoval, ale jen po krátkou dobu. Tato operace byla přísně tajná, zařízení vybuchlo na zkušebním místě v Nevadě a zranilo dva zaměstnance.

Časová posloupnost zkoumání CR je následující:

1) 1947: CR nalezeno na místě druhé havárie UFO.

2) 1949: Vědci v Los Alamos poprvé provedli experimenty s CR. V tuto chvíli nikdo nevěděl, co to je. Někteří vědci si mysleli, že je to jen jakési okénko.

3) 1954: Sandia Labs provedla s CR několik experimentů, ale dosud neznala jeho skutečné využití.

4) 1955: CR bylo zapůjčeno společnosti Westinghouse na experimenty.

5) 1958: CR bylo zapůjčeno společnosti Corning Glass ve snaze zjistit jeho konstrukční materiál.

6) 1962: První oficiální test provedený v Los Alamos byl zveřejněn v tajné zprávě.

7) 1970: Bylo zjištěno, že CR je více než nějaké okénko, CR bylo uloženo uvnitř kosmické lodi. Vědci zjistili, že CR je nějaký druh energetického zařízení.

8) 1978: Bylo zjištěno, že CR je vysoce výkonné energetické zařízení, které dodává kosmické lodi elektrickou energii.

9) 1982: Poprvé jím byla během testování vyrobena elektrická energie.

10) 1987: CR byl poskytnut společnosti E-Systems pro rozsáhlé testování.

11) 1990: Prokázalo se, že CR je neomezený energetický zdroj. Byla odhalena konstrukce CR. Nicméně, nikdo ještě nevěděl, jak to funguje.

12) 1998:  Byl zahájen projekt výzkumu CR pod názvem „Magic Cube“ ve snaze urychlit poznání funkce přístroje.

13) 2001: Projekt CR „Magic Cube“ byl převeden z divize Futures v Los Alamos do divize „Special Projects Section K“.

V současné době (září 2002) je CR uloženo v sekci K, v Los Alamos.

Zápis 19

Aktuální kolektiv vědců, kteří mají nebo měli přístup k programu CR:

Admirál Henry G. Chiles, USN Ret, námořní akademie USA; Willard H. Miller, Ret USN Commander, E-Systems; Vic Alessi, průmyslová koalice v USA; Steve Chu, Katedra fyziky, Stanfordská univerzita; Charles B. Curtis, Iniciativa jaderného ohrožení; Derrick J. Olterson, Ministerstvo energetiky; Colena H. Besman, USAF; Shirley A. Jackson, Polytechnický institut Rensselaer; Raymond Jeanloz, Kalifornská univerzita v Berkeley; Paul Messina, Kalifornský technologický institut; Robert W. Noonan, Institut Palisades pro výzkumné služby; Christopher W. Mauche, Lawrence Livermore; Gerhard L. Weinberg, Agentura pro vědecký výzkum; Harris Wesley, MIT v Masachusets; Earl Barnes, Institut technologických studií; James Sherley, MIT; Charles Yost, USAF; Alfred Hubbard, NSA; Albert Osterheld, EG&G; Konard L. Kahler, EG&G; Robert E. Miller, BDM; Jason D. Menzel, Northwestern University, Physics; Klaus Von Karman, Los Alamos; George Haufman, Los Alamos; Lyle Rossmart, Los Alamos; Richard Devitt, Los Alamos; Arthur Lundahl; Stanley Schneider; Robert Friend; Phillip Keaton; Richard Helms; Clyde Neiberheimer; Charles Sheldon; Leo Vrana; R.B. Willingham; Aronld White; Dr.Gerald Rothberg; James Garland; William Hipps; Curtis Lemay; Norris E. Bradbury, Jr, Los Alamos/DOE; Craig McPherson, DOE/EG&G; Dean L. Housman, Sandia; Charles A. Delormonte, Sandia; Jonathan K. Doty, Sandia; Barbara K. Shipman, White House Intelligence
Nicholas O. Bausmenta, MIT; Harold Zirin, Calif Institute of Tech; John Manley; MG K.D. Nichols; Albert Alexander; Norris E. Bradbury; T.B. Larkin; Edward Teller; Alvin Graves; William Webster; James McCormack; Carroll Tyler; James Russell; Samual Mickelson; Alvin Betts; Glenn T. Seaborg; Robert Oppenheimer; David Lilienthal; Daniel Gallery; Harold Harmon

6.3  Projekt Gleam

Zápis 5: Los Alamoský „Projekt Gleam

Je to přísně tajný projekt, který se zabývá přímou komunikací s návštěvníky. Jedná se o novou komunikační technologii, zabývající se vícefrekvenčními vysílacími jednotkami, které směrují frekvence v určitém směru. Vysokorychlostní vysílací systém umožňuje, aby byl paprsek vysílán obrovskou rychlostí.

Není o tom příliš známo. Los Alamos a několik dodavatelů včetně společností EG & G, BDM, Motorola, Risburn Corporation a Sandia se podílejí na tomto projektu. Výzkumné zařízení postaveno na ploše 40, v Nevada Test Site. Jedna z informací (neověřených od mého zdroje) je, že tuto technologii nám poskytli mimozemšťané. Umožňuje nám komunikovat s návštěvníky rychleji, než v minulosti. Součástí tohoto programu je i použití chemických laserů, které urychlují komunikační paprsek.

Jak mi bylo laicky vysvětleno, několik svazků energie je spojeno na nosné vlně a vysláno směrem k cíli nebo přijímači. Přijímač pak zvýší energii a vysílá signál na jiný retranslační bod. Chemický laser urychluje tento paprsek, takže se pohybuje rychleji než světlo. Více informací o tomto projektu může být zveřejněno v následujících letech, prostřednic-tvím zpráv o UFO na webu SERPO.org.

Přenos technologií z oblasti 51 do testovacího centra v Nevadě (NTS)

NTS bylo založeno počátkem padesátých let, minulou stálou komisí pro atomovou energii, k provádění nadzemních jaderných testů. Místo testů bylo ve zkušebním prostoru s rozlohou 1 426 čtverečních mil a celkovou plochou 5 470 čtverčných mil. NTS je rozděleno na 30 oblastí, které se dále dělí na jednotky. Jaderné zkoušky, a to jak nad, tak i pod zemí, byly prováděny v osmi z 30 oblastí. Základní tábor NTS se nazývá Merkury a zahrnuje všechna podpůrná zařízení pro provoz NTS. Přestože firma Bethtel jako oficiální dodavatel pro oddělení energetiky provozuje NTS, neoficiálně je NTS řízena americkou skupinou pro armádní podporu „Lima“, kterou nenaleznete ​​uvedenu v oficiálních publikacích nebo seznamu jednotek americké armády. „Lima“ je tajná provozní jednotka.

Zabezpečení NTS oficiálně provádí Wackenhut Security Services, soukromé oddělení energetického dodavatele (Bethtel). Nicméně, ze 185 bezpečnostních důstojníků Wackenhut, je jen 57 skutečně pověřeno zástupci Federálního miministerstva spravedlnosti. Dalších 80 vojenských policistů USA provádí tajnou bezpečnostní ochranu NTS, dalších 44 členů bezpečnostní policie USAF hlídá zvláštní skladovací zařízení (SST), které se nachází v oblasti 6, jednotky 23A. SSF skladuje speciální zbraně (jaderné).

Existence tohoto SST je tajná, protože americká vláda nepřizná, že ukládá zbraně, které byly oficiálně uvedeny jako zničené, v rámci smluv o zákazu jejich testování. SST má uloženo zhruba 300 jaderných zbraní. Vedle toho je SST další přísně tajné úložiště, známé jako „místo K.“ Nikdo vlastně neví, co je uloženo na ploše K, ale někteří věří, že tam jsou dary od mimozemšťanů pro USA! Oficiálně NTS uvedla několik zařízení, která se nacházejí v jeho majetku. Jedním z nich je montážní závod v oblasti 6, jednotky 2A.

Podle oficiální publikace toto zařízení shromážďuje jaderné zbraně před podzemními testy. Neoficiálně toto zařízení provádí pokusy s dary návštěvníků. Další zařízení v NTS je oficiálně pojmenované „Velké výbušné experimentální zařízení“, které provádí simulované výbuchy. Neoficiálně je v této budově umístěn podzemní vchod do objektu U, který obsahuje tajné testovací zařízení, postavené v roce 1987. Zdroj informací o místě U uvádí, že se používá k sestavování pohonných systémů mimozemšťanů.

Ačkoli Bethtel provozuje NTS, několik dalších dodavatelů zde má své budovy a provádí experimenty. Jsou to: Specializované fyzikální laboratoře firem Sandia National Laboratories, BDM Corporation, Motorola, Kyle-Witt Corporation, výzkumný závod General Motors, DRAC, CIA, Amador Valley Operations, Los Alamos, Lawrence Livermore, NSA, USN, Výcvikové centrum speciálních sil armády USA, Centrum pro vědecké vyhodnocování USAF, Agentura pro obranné komunikace, Dálkové provozní zařízení, Národní průzkumný úřad USA, Advance Physics Laboratories, MIT, KENN Corporation a General Dynamics.

6.4 UFO historické milníky

Zápis 19

Některá důležitá data získaná mými zdroji, která se týkají historických milníků o UFO:

1) 1957: První pokus o testování pohonného systému UFO po havárii v Roswellu. Test byl proveden v oblasti 8, jednotka 3c.

2) 1961: První pokus o let opravených lodí z Roswellu v oblasti 29, jednotka 1b.

3) 1962: Radiační testy prováděné na lodi z Roswellu v Los Alamos v oblasti 18, jednotka 3Z.

4) 1964: Výbuch způsobený experimentálním pohonem umístěným na plavidle z Roswellu, oblast 7, jednotka 19S.

5) 1968: První úspěšný let lodě z Roswellu (s americkým pohonným systémem – starým jaderným pohonem) Oblast 29, jednotka 1B.

6) 1970: Výbuch způsobený pohonným systémem mimozemšťanů. Oblast 25, jednotka 8B.

7) 1970: EBE 2 je ubytována v oblasti 15, jednotka 11.

8) 1987: Výstavba nových pokusných zařízení v oblasti 6, 12 a 26.

9) 1991: Zahájení staveb na dalších zkušebních zařízeních v oblasti 23 (Merkur), v oblasti 14, v oblasti 20 a v oblasti 19. Jso to všechna podpůrná zařízení používaná pro výzkumné agentury ALF (ARF) a Defense Advance Research Agency (DARA).

10) 1994: První let Alien Research Facility (ARF) z Groom Lake do oblasti 11.

11) 1996: Prezident Clinton navštívil ARF.

12) 1998: Přemístění všech ARF do NTS.

13) 2001: Začíná testování pohonného systému nové lodě návštěvníků.

14) 2002: Testování „Projekt Gleam“, „Projekt Delta“, „Projekt Adam“, „Projekt KRISPA“ a „Projekt Orion“.

15) 2004: Přesun zařízení z Groom Lake do NTS ukončen.

16) 2006: Přesun zařízení z Papoose Lake do NTS ukončen.

17) 2008: Nová výstavba „Plochy pro přistání mimozemských lodí“, která bude dokončena v oblasti 13, s přiděleným dostatečnýmčasem. To je všechno, pro další návštěvu mimozem-šťanů v USA, která je nyní naplánována na listopad 2009 na testovací ploše v Nevadě.

6.5 Technologie vyvinutá na NTS

Zápis 19

1) „Projekt DELTA“: Přísně tajný projekt pro vývoj metod extrakce specifických materiálů od společnosti ALIEN SPACECRAFT. Tento projekt se pokoušet zkoumat materiály ze známých havarovaných lodí a určit přesné složení těchto materiálů.

2) „Projekt ADAM“: Využíval jadernou energii na určení mimozemských materiálů, jak může tento materiál absorbovat nebo odpuzovat záření.

3) „Projekt KRISPA“: Přísně tajný projekt, který užívá mimozemské technologie na rozvoj civilních aplikací. Nic víc o něm není známo.

4) „Projekt ORION“: Jedná se o testovací projekt pohonného systému mimozemšťanů, o kterém budu diskutovat později.

5) Projekt ?? (neznámý název): Přísně tajný projekt, který zahrnuje lékařské experimenty s použitím mimozemské technologie. To se provádí dvěma organizacemi na NTS, Technologický institut ozbrojených sil a Univerzitou Miami Medical School.

6) Projekt ?? (neznámý název): Přísně tajný projekt, který trvá. Aplikuje mimozemské technologie na kosmické cestování. Je to tom známo jen málo.

7) „Projekt SIGMA:“ Pokračující projekt, který zahrnuje studium mimozemské společnosti. Tento projekt se přesunul z Groom Lake do NTS.

8) „Projekt NOMAD“: Přísně tajný projekt pro studium různých druhů mimozemšťanů. Podrobnosti nejsou známy.

9) „Projekt STARLIGHT“: Je málo známý, ale zahrnuje studium vesmíru za pomoci mimozemské technologie.

6.6 Tajné plány USA na průzkum vesmíru

NSA/NASA se spojily a vyvinuly nové technologie ke zkoumání vesmíru. Vypustily následující sondy do vzdáleného vesmíru:

  1. 1965: První vesmírná sonda, kódové označení: „Patty“
  2. 1967: Druhá vesmírná sonda, kódové označení: „Sween“
  3. 1972: Třetí vesmírná sonda, Kódové označení: „Dakota“
  4. 1978: Čtvrtá vesmírná sonda, kódové jméno: není známo
  5. 1982: Pátá vesmírná sonda, kódové jméno: není známo
  6. 1983: Šestá vesmírná sonda, kódové jméno: není známo
  7. 1983: Sedmá vesmírná sonda, kódové jméno: neznámé
  8. 1983: Osmá vesmírná sonda, kódové označení: „Moe“
  9. 1985: Kosmická sonda zahajující na misi SS 51-J, kódové označení: „Sting Ray“
  10. 1988: Devátá vesmírná sonda, kódové označení: „Amber Light“
  11. 1988: Desátá sonda, kódové označení: „Sandal Slipper“
  12. 1989: Jedenáctá sonda, kódové označení: „Cocker Peak“
  13. 1992: Dvanáctá sonda do vzdáleného vesmíru, kódové označení: „Twinkle Eyes“
  14. 1997: Třináctá sonda, kódové označení: „Kite Tangle“.

Tyto sondy byly použity k vytvoření komunikačního spojení s mimozemšťany. Vytvořily druh retranslačního systému pro komunikaci. Nic dalšího není známo.

V NTS se vyvíjí nový pohonný systém. Tento systém, ačkoli je přísně tajný, zahrnuje praktické použití mimozemské technologie, která má být umístěna v letadlech USA.

6.7 Pokročilá výzkumná agentura pro obranu

Zápis 19: DARA vs. DARPA V DOKUMENTU O PENTAGENU

V dokumentu o Pentagenu se odkazuje na Výzkumnou agenturu obrany (DARA). Pokud neexistují dvě agentury s podobnými jmény, může se jednat o překlep nebo změnu, případně zkratku aktuálního plného a oficiálního názvu a zkratku názvu, která zní: Agentura pro obranné výzkumné projekty (DARPA).

Varianty názvu agentury a použití zkratek DARA se objevují na Výzkumnou agenturu obrany Advance Research Agency (DARPA)

Agentura Pentagonu „Defense Advanced Research Projects Agency“ (DARPA) se pokouší vytvořit technologii pro lety do vesmíru s nízkými náklady. DARA doufá, že použije pohonný koncept, známý jako chlazení vstupního kompresoru vstřikované hmoty (MIPCC), podobně jako se to provádí v raketových motorech.

6.8 Zařízení S-2 v oblasti 51

Záznam 23:

Pokud jde o počet zařízení na úrovni „S“ v oblasti 51, vám mohu pouze říci, že v oblasti 51 je zařízení Area S – 9 s devíti úrovněmi. Co se děje na každé úrovni a na každém zařízení, nelze zveřejnit, jsou to přísně tajné informace, protože by to mohlo velmi ohrozit bezpečnost základny. Naše skupina byla v této otázce jednomyslná. Jen v nejobecnějších termínech lze popsat 9 úrovní v komplexu S-2. Jsou to:

Úroveň 1: Správa

Úroveň 2: Kontrola mimozemšťanů

Úroveň 3: Otevřené prostory a pracoviště pro návštěvníky zařízení

Úroveň 4: Zastřešovací místnosti

Úroveň 5: Testování pohonného systému a experimentální stanice – APS

Úroveň 6: Sekundární prověření mimozemšťanů

Úroveň 7: Trezor a sklady pro předměty mimozemšťanů

Úroveň 8: Skladiště pro vysokoenergetické přístroje mimozemšťanů

Úroveň 9: Nepoužita přinejmenším do roku 1995

Vezměte prosím na vědomí, že někdy je S-2 je označována jako zařízení na osmi úrovních, neboť podlaží, na němž sídlí naši návštěvníci, se často nepovažuje za patro, která jsou uvedena pro vás přesně tak, jak se objevují v základním bezpečnostním manuálu.

Serpo

Další díly ze seriálu

Napsat komentář